Důchodová reforma
Reforma důchodového systému
Složme se, aby se z toho naše děti nesložily. Změnu systému musíme provést co nejdříve. Jinak se naše děti férového důchodu nedočkají.
V České republice funguje průběžně financovaný důchodový systém. To znamená, že pracující lidé, kteří do důchodového systému přispívají, ať už jako zaměstnanci nebo OSVČ, financují důchody svých spoluobčanů. Průměrná doba dožití obyvatel však stále stoupá, což je dobrá zpráva. Nicméně tím pádem roste a nadále bude růst počet osob v důchodovém věku. Tato situace je při současném nastavení důchodů dlouhodobě neudržitelná. Především pokud se sejdou slabé ročníky ekonomicky aktivních obyvatel se silnými ročníky, které odejdou do důchodu, může nastat velký nedostatek prostředků k výplatě adekvátních důchodů.
Máme nejvyšší čas tomu předejít, protože změny důchodového systému je nutné realizovat s dostatečným předstihem. Čím dříve dojde k úpravě, tím lépe se podaří rozložit negativní dopady stárnutí populace. Změna je nutná nejen v omezení předčasných důchodů, ale také v dalších parametrech, jako je například úprava pojištění OSVČ, zpomalení růstu nových důchodů a dalších. Všechna tato opatření jsou součástí vládní důchodové reformy.
Komentáře k důchodové reformě
Ing. Marian Jurečka
ministr práce a sociálních věcí
„Zajistíme důstojné a férové důchody nejen dnešních seniorů, ale i budoucích generací.“
prof. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D.
Ekonomka a vysokoškolská pedagožka, bývalá předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody
„Čím později reforma bude hotová, tím více bodou změny bolestivé. Mladí lidé potřebují záruky, že jim základní příjem ve stáří zajistí stát.“
Ing. Filip Pertold, Ph.D.
Člen poradního týmu ministra práce a sociálních věcí k důchodové reformě, ekonom z akademického pracoviště CERGE-EI, zástupce výkonného ředitele thing tanku IDEA
„Reforma musí odstranit závažné nespravedlnosti současného důchodového systému.“
Ing. Helena Horská, Ph.D.
Členka Národní ekonomické rady vlády, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a.s.
„Je alarmující, že prostředky odvedené na důchodovém pojištění v době ekonomické aktivity populačně nejsilnějších ročníků nestačí na pokrytí výdajů.“
doc. Petr Janský, Ph.D.
Člen Národní ekonomické rady vlády, ekonom a vedoucí katedry evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na UK
„Potřebujeme zabezpečit udržitelné financování důchodů pro důchodce dnes i v budoucnu.“
Výpočet a výše dávky starobního důchodu
Starobní důchod se skládá ze dvou částí - základní a procentní výměry.
Základní výměra je jednotná pro všechny důchody a je stanovena zákonem o důchodovém pojištění ve výši 10 % průměrné mzdy. Procentní výměra se stanovuje individuálně procentní sazbou z výpočtového základu, který je odvozen od průměrné výše příjmů žadatele o důchod za rozhodné období (zohledňují se všechny příjmy podléhající platbě pojistného od roku 1986).
Výši důchodu ovlivňují především dvě skutečnosti: délka doby důchodového pojištění a výše výdělků dosažených v rozhodném období. Za každý celý rok (365 dní) důchodového pojištění (do doby, než vznikne nárok na důchod) vám náleží 1,5 % výpočtového základu. Pokud již vznikl nárok na důchod, ale výdělečná činnost dále pokračuje a není podána žádost o důchod, navyšuje se důchod o 1,5 % za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti.
Podrobnější informace a orientační výši starobního důchodu si spočítáte v důchodové kalkulačce ČSSZ, respektive důchodové aplikaci (IDA).
Poslední aktualizace: 13. 12. 2024