Sociální pojištění v roce 2020

Poplatníky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen pojistné) jsou zaměstnavatelé, zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, zahraniční zaměstnanci a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění.

Zaměstnavatelé a zaměstnanci

V České republice hradí za zaměstnance povinné pojistné jejich zaměstnavatel. Zaměstnanec, jako poplatník pojistného, nemá ve vztahu k placení pojistného žádné povinnosti, tyto povinnosti za něho plní zaměstnavatel - srazí mu ze mzdy (odměny) pojistné, které odvede. Případné neplacení pojistného ze strany zaměstnavatele nejde k újmě konkrétního zaměstnance, není tím dotčena jeho účast na pojištění a případné poskytování dávky nemocenského a důchodového pojištění.

Pojistné se vypočítá jako součin vyměřovacího základu a procentní sazby. Tento výpočet je povinen provést zaměstnavatel. Pojistné se počítá a odvádí vždy za každý kalendářní měsíc.

Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné je úhrn příjmů, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudců, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.

Vyměřovacím základem zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců účastných nemocenského pojištění.

Zaměstnavatel odvádí pojistné na účet příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení (dále též „OSSZ“) za jednotlivé kalendářní měsíce v době splatnosti, tj. od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Ve stejné lhůtě je zaměstnavatel povinen předložit příslušné OSSZ na předepsaném tiskopisu přehled o výši stanoveného vyměřovacího základu a o výši pojistného, které je povinen odvádět, s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena. Předepsaný tiskopis Přehled o výši pojistného předkládá zaměstnavatel výhradně elektronicky.  Podrobnější údaje naleznete na adresách: https://www.cssz.cz/web/cz/platba-pojistneho-obecne-informace

Přehled změn v roce 2020

  1. Přehled změn k 1. 1. 2020 v nemocenském pojištění, v pojistném na sociální zabezpečení a v pojištění osob samostatně výdělečně činných (dále též „OSVČ“)
  2. Organizace a provádění sociálního zabezpečení

A. Přehled změn k 1. 1. 2020 v nemocenském pojištění, pojistném na sociální zabezpečení a v důchodovém pojištění OSVČ

1. Redukční hranice pro redukci denního vyměřovacího základu, z něhož se stanoví denní výše dávky nemocenského pojištění, činí

  • první redukční hranice 1 162 Kč,
  • druhá redukční hranice 1 742 Kč,
  • třetí redukční hranice 3 484 Kč

2. Výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy

Zákonem č. 396/2012 Sb. se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, mimo jiné i zákon o nemocenském pojištění:

Od 1. 1. 2013 je-li u zaměstnance nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel povinen spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předat OSSZ podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění; těmito podklady se rozumí kopie usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek a sdělení, jaká část základní částky nemá být okresní správou sociálního zabezpečení srážena. Obdobně předává OSSZ podklady zaměstnavateli. Informace o OSSZ naleznete na https://www.cssz.cz/web/cz/kontakty.

3. Maximální vyměřovací základ

Maximální vyměřovací základ se zvyšuje z částky 1 569 552 Kč v roce 2019 na částku 1 672 080 Kč v roce 2020.

4. Sazby pojistného

Sazby pojistného na sociální zabezpečení od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 činily:

  • u zaměstnavatele 25 % z vyměřovacího základu, z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
  • u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,
  • u OSVČ
  • 29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění a
  • 2,3 % z vyměřovacího základu na nemocenské pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění,
  • u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího základu,
  • u zahraničního zaměstnance 2,3 % z vyměřovacího základu.

Sazby pojistného na sociální zabezpečení od 1. 7. 2019 činí:

  • u zaměstnavatele 24,8 % z vyměřovacího základu, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
  • u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,
  • u OSVČ
  • 29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění a
  • 2,1 % z vyměřovacího základu na nemocenské pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění,
  • u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího základu,
  • u zahraničního zaměstnance 2,1 % z vyměřovacího základu.

5. Důchodové pojištění OSVČ

  • rozhodná částka při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, která zakládá účast na důchodovém pojištění v roce 2020 činí 83 603 Kč; za každý měsíc, kdy činnost nebyla vykonávána, se odečte 6 967 Kč.
  • minimální měsíční vyměřovací základ se zvyšuje u OSVČ hlavních ze 8 175 Kč v roce 2019 na 8 709 Kč v roce 2020, u OSVČ vedlejších z 3 270 Kč v roce 2019 na 3 484 Kč v roce 2020.
  • minimální výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění se zvyšuje u OSVČ hlavních z 2 388 Kč v roce 2019 na 2 544 Kč v roce 2020, u OSVČ vedlejších z 955 Kč v roce 2019 na 1 018 Kč v roce 2020.

Splatnost záloh na pojistné na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění

Od 1. 1. 2019 je stanovena u OSVČ splatnost záloh na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění tak, že záloha na pojistné na důchodové pojištění za kalendářní měsíc je splatná od prvního do posledního dne tohoto měsíce a pojistné na dobrovolné nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je rovněž splatné od prvního do posledního dne tohoto měsíce.

Podrobnější informace jsou dostupné na https://www.cssz.cz/web/cz/duchodove-pojisteni-osvc a https://www.cssz.cz/web/cz/zmena-vyse-minimalnich-zaloh-osvc-v-roce-2019

B. Organizace a provádění sociálního zabezpečení

Právní úpravu organizace a provádění sociálního zabezpečení obsahuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1992. Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje

  • organizační uspořádání sociálního zabezpečení,
  • působnost orgánů sociálního zabezpečení,
  • úkoly občanů a zaměstnavatelů při provádění sociálního zabezpečení,
  • řízení ve věcech důchodového pojištění.
  • řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Orgány sociálního zabezpečení

Sociální zabezpečení provádějí orgány sociálního zabezpečení, kterými jsou:

  • Ministerstvo práce a sociálních věcí,
  • Česká správa sociálního zabezpečení,
  • okresní správy sociálního zabezpečení,
  • Ministerstvo obrany (pokud jde o vojáky z povolání),
  • Ministerstvo vnitra (pokud jde o příslušníky Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb),
  • Ministerstvo spravedlnosti (pokud jde o příslušníky Vězeňské služby ČR).

Poskytování odborné pomoci ve věcech sociálního zabezpečení

Podle § 6 odst. 4 písm. l) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení"), poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení okresní správy sociálního zabezpečení; na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Pražská správa sociálního zabezpečení (PSSZ) a na území města Brna vykonává tuto působnost Městská správa sociálního zabezpečení Brno (MSSZ Brno).

V případě požadavku na podrobnější informace k problematice sociálního zabezpečení, než které jsou uveřejněné na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, příp. České správy sociálního zabezpečení, se proto doporučuje, pokud se dotaz týká:

  • nemocenského pojištění, obrátit se na OSSZ v místě sídla zaměstnavatele nebo v místě bydliště osoby samostatně výdělečně činné;
  • důchodového pojištění, obrátit se v první řadě na OSSZ;
  • pojistného na sociální zabezpečení, obrátit se na OSSZ v místě sídla zaměstnavatele nebo v místě bydliště osoby samostatně výdělečně činné,
  • sociálního pojištění osob samostatně výdělečně činných, obrátit se na OSSZ v místě bydliště osoby samostatně výdělečně činné.

Nadřízeným orgánem OSSZ, PSSZ, MSSZ Brno je Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která má svá detašovaná pracoviště v krajských městech; regionální pracoviště mají zpravidla shodné sídlo s okresní správou sociálního zabezpečení v krajském městě. ČSSZ podle § 5 písm. e) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení řídí a kontroluje činnost OSSZ.

Adresu a spojení na příslušnou správu sociálního zabezpečení lze najít na https://www.cssz.cz/web/cz/kontakty.

Informace ve věci:

  • zaměstnanosti a státních dávek (podpory v nezaměstnanosti, rodičovského příspěvku, přídavku na dítě, porodného, pohřebného, sociální pomoci - pomoc v hmotné nouzi atd.) poskytují kontaktní pracoviště krajských poboček Úřadu práce ČR; adresu a spojení na pobočky Úřadu práce ČR lze najít na portal.mpsv.cz/sz v části Úřad práce ČR.
  • zdravotního pojištění poskytují zdravotní pojišťovny,
  • daně z příjmu fyzických osob poskytují orgány Finanční správy České republiky a daňoví poradci.

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

  •  

Poslední aktualizace: 1. 10. 2020