Mladí
Mladí
Studujete nebo zakládáte rodinu? Určitě si říkáte, že důchod je ještě daleko, tak proč se o něj starat už teď. Myslet na svou budoucnost by měl každý, aby nás stáří nepřekvapilo. A proto děláme důchodovou reformu, protože chceme zajistit důstojné a férové důchody pro všechny generace, které by předlužený stát zajistit nemohl. Důchod od státu je o jistotě důstojného příjmu na stáří, ale je důležité mít i naspořenou rezervu, proto jsme zásadním způsobem zmodernizovali v roce 2013 třetí pilíř a nyní jsme jej doplnili o další investiční možnosti a také jsme zlepšili podmínky čerpání státního příspěvku. Využijte spoření ve třetím pilíři důchodového systému nebo jinou dobrovolnou formu investic, které náš stát podporuje nejen státním příspěvkem ale i daňovým zvýhodněním.
Úprava věku odchodu do důchodu nad dnešních 65 let se od roku 2031 dotkne osob narozených po roce 1965. Tato hranice se bude upravovat postupně o jeden měsíc ročně do věku 67 let. V tomto věku budou odcházet do důchodu občané narození v roce 1989, kteří dosáhnou důchodového věku v roce 2056. Podle prognózy ČSÚ by se po roce 20350 měla očekávaná průměrná doba strávená v důchodu mírně prodlužovat.
V posledních dvou desetiletích postupně rostl věk dožití i doba strávená v důchodu. Financovat tento určitě pozitivní vývoj však současný důchodový systém nedokáže bez pokračování růstu věku odchodu do důchodu.
Demografické trendy ukazují nezvratný fakt, populace stárne. Nicméně tento jev ukazuje, že Česká republika se postupně řadí k stále vyspělejším státům. Další úpravy důchodového věku nad 65 let budou probíhat polovičním tempem, než je aktuální posouvání věkové hranice.
Důležitá poznámka - průměrný věk dožití při narození se počítá ze všech lidí, tedy i těch, kteří bohužel zemřou i mnohem dříve, než dosáhnou důchodového věku. Naopak počet let strávených v důchodu se týká opravdu jen těch, kteří svého důchodového věku dosáhli.
A jak je to se zdravím? Dožitý věk dožití ve zdraví je vysoce individuální a subjektivní údaj zjišťovaný na základě dotazníků. Proto s ním nelze spolehlivě pracovat při seriózních projekcích důchodového systému. O to větší pravdou je, že lidé by měli daleko více dbát na prevenci a starat se o své zdraví, jak jen mohou.
Cílem úpravy věku odchodu do důchodu bude především zpomalit růst rozdílu mezi příjmy a výdaji v důchodovém systému. Počet starobních důchodců totiž bude růst a počet pracujících, kteří platí pojistné, mírně klesat. Neznamená to, že bychom ale razantně snižovali důchody, nadále počítáme s tím, že na důchody budou využívány kromě pojistného i daňové příjmy,
Návrh účinnosti: leden 2025, změny nejdříve od roku 2031
Úpravy věku odchodu do důchodu mají vliv na prodloužení aktivní doby na trhu práce a tím i na dobu pojištění. To dává prostor pro úpravu parametrů výpočtu nových důchodů. Musí dojít ke zpomalení meziročního nárůstu nově přiznaných důchodů. K těmto změnám dojde postupně v průběhu let 2026–2035.
Úprava parametrů bude spočívat:
- V postupném snižování zápočtu příjmů do první redukční hranice (ta činí 44 % průměrné mzdy) do výpočtového základu. Zápočet 100 % těchto příjmů se po dobu 10 let bude snižovat o 1 % ročně.
- V postupném snižování procenta zápočtu výpočtového základu. Současný zápočet 1,5 % za každý rok pojištění se sníží za 10 let na hodnotu 1,45 %.
Bude se jednat o zpomalení růstu nových důchodů o cca 150 až 200 Kč ročně, nadále však budou nové důchody přibližně o 800 Kč každý rok růst.
Úpravu věku odchodu do důchodu je třeba vnímat také v kontextu toho, že dojde ke změnám na trhu práce - přibude částečných úvazků, postupně budou přicházet nové technologie.
Návrh účinnosti: leden 2026
Odchod do předčasného důchodu by neměl být standardním nástrojem pro opuštění trhu práce.
Proto se v loňském roce snížila maximální doba z nynějších 5 let na 3 roky, tj. do předčasného důchodu může odejít pouze ten, kdo dosáhne věku o 3 roky nižšího, než je standardní věk odchodu do důchodu. Novou podmínkou pro odchod do předčasného důchodu je také získání 40 let pojištění.
Dále je součástí opatření sjednocení koeficientu krácení od 1. do 4. období krácení (období krácení = každých 90 dní před řádným důchodovým věkem a od 5. do 8. období krácení na 1,5 % výpočtového základu, tak jak je tomu u dalších obdob krácení.
V období od přiznání předčasného důchodu do doby standardního důchodového věku bude zároveň omezena valorizace procentní výměry důchodu, základní výměra valorizována bude.
Účinnost: změny platí od 1. října 2023, podmínka získání 40 let pojištění od 1. října 2024
Důchody se valorizují (zvyšují) podle inflace a růstu reálných mezd. Po roce 2024 budou růst pomaleji než poslední 4 roky tak, aby byla zajištěna finanční udržitelnost systému do budoucna. Do valorizace se inflace započítává nadále v plné výši podle jediného cenového indexu životních nákladů domácností důchodců, který nejlépe odráží růst cen pro příjemce důchodů. Také došlo k návratu valorizačního pravidla pro zápočet růstu reálných mezd platného před rokem 2018, tedy ke snížení podílu 1/2 růstu reálných mezd na 1/3 růstu reálných mezd. V případě vysoké inflace nebudou probíhat mimořádné valorizace, ale bude dočasně do další valorizace vyplácen mimořádný příspěvek a celá inflace se promítne v nejbližší pravidelné valorizaci.
Účinnost: říjen 2023
Dohody o provedení práce mají poskytovat zaměstnancům doplňkový příjem, jejich počet a objem mzdových prostředků z DPP však rychle roste a již jsou využívány některými skupinami obyvatel jako hlavní zdroj příjmu. Státu tak uchází vysoké objemy pojistného a někteří pracovníci na dohody pak nezískávají potřebnou pojištěnou dobu pro nárok na důchod.
Zůstane zachován limit na příjem bez pojištění u jednoho zaměstnavatele. Bude se ale nově na výdělek z DPP pohlížet jako na jeden celek, nehledě na to, že pochází z dohod od více zaměstnavatelů. Bude zaveden druhý kumulativní limit příjmu zaměstnance ze všech DPP (od více zaměstnavatelů) a při jeho překročení se bude z celého příjmu platit odvod pojištění.
Bude proto zavedena povinnost zaměstnavatelů hlásit ČSSZ všechny zaměstnance pracující na DPP, aby mohla ČSSZ vyhodnocovat souběhy dohod u více zaměstnavatelů a identifikovat případy, kdy nejsou dohody využívány jen k doplňkovému příjmu. V takových případech bude pak uplatňován odvod pojistného.
Návrh účinnosti: červenec 2024
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) velmi často odvádí na sociální pojištění pouze minimální povinnou částku. Mají pak velmi nízký důchod, zároveň v systému chybí finance na důchody. Proto se minimální vyměřovací základ zvyšuje během tří let z 25 % průměrné mzdy na úroveň 40 %. Nejedná se o skokový nárůst, první zvýšení na 30 % proběhlo v lednu 2024, na 35 % se zvyšuje od ledna 2025 a k celému zvýšení na 40 % dojde až od ledna 2026.
Pro ilustraci: v roce 2024 platil minimální vyměřovací základ pro odvod důchodového pojištění na hlavní činnost 13 191 Kč, tomu odpovídá pojistné 2 852 Kč (včetně příspěvku na pojištění zaměstnanosti 1,2 %, bez něj 3 694 Kč). V prvních dvou letech podnikání ale snížený minimální vyměřovací základ 25 % zůstává, v roce 2024 platil pro tyto OSVČ minimální vyměřovací základ 10 992 Kč a odpovídající pojistné 3 210 Kč.
Díky těmto změnám dojde k postupnému navýšení nově přiznávaných důchodů osobám, u kterých dominantně převažuje pracovní aktivita ve formě OSVČ, což povede k posílení jejich zabezpečení ve stáří.
Návrh účinnosti: leden 2024 s náběhem ve třech letech
Jeden z rodičů, zpravidla matka, se často v důsledku péče o děti méně zaměřuje na rozvoj profesní dráhy, celoživotně méně vydělává a má tak i nižší důchod. Především rozvedené a ovdovělé seniorky se pak ve stáří nezřídka ocitají v obtížné situaci. Manželé by se podle tohoto opatření mohli dohodnout, že jejich odvody sociálního pojištění budou za dobu trvání manželství započítané společně. Těmto manželům by pak byl zpravidla vyměřen velmi podobný důchod. Opatření by bylo dobrovolné, o rozpočítání by šlo požádat i zpětně až při odchodu do důchodu.
Návrh účinnosti: leden 2027
Vdovský důchod se vyplácí pouze při splnění určitých podmínek (např. pokud pečujete o dítě nebo jste v důchodovém věku). Bez těchto podmínek nyní nárok na vdovský či vdovecký důchod po roce zanikne. Může se však obnovit, pokud výše uvedené podmínky nastanou do dvou let od zániku nároku na vdovský důchod. Nově by se toto období pro obnovení nároku mělo prodloužit na 5 let po skončení předchozí výplaty. Tato změna se týká lidí, kteří pobírají vdovský důchod už během aktivní pracovní kariéry.
Ti, kteří berou vdovský důchod v seniorském věku souběžně se starobním důchodem, o nic nepřijdou.
Návrh účinnosti: leden 2025
Pro výpočet důchodu za dobu, kdy rodič pečuje o malé dítě (maximálně do jeho 4 let) se dnes používá individuální průměrný výdělek za dobu jeho pracovní aktivity. Nově by se mělo vycházet u prvních dvou narozených dětí z aktuální průměrné mzdy v ČR v daném roce, a to do věku dítěte 3 roky. To by pomohlo především matkám s nižšími příjmy.
Pokud by rodič nastoupil do práce dříve, než dítě dosáhne tří let, odvody z výdělku by se počítaly navíc, což by posilovalo motivaci pracovat (třeba i jen na částečný úvazek) i během péče o malé děti. Zůstane ale i alternativní současný výpočet a pokud bude výhodnější např. pro pečující rodiče s vysokými příjmy, bude stanoven důchod tímto postupem.
Opatření se týká rodiče pečujícího o dítě do 3 let a také těch, kdo pečují o své nemohoucí blízké. Výchovné bude zachováno od třetího vychovaného dítěte.
Návrh účinnosti: leden 2027
Toto opatření sníží důchodový věk za dobu odpracovanou v náročném riziku, bude se jednat o osoby, u kterých nelze vliv rizik eliminovat ochrannými pomůckami. Na základě odborných analýz Ministerstva zdravotnictví byl stanoven okruh osob, které získají zvýhodnění formou snížení důchodového věku, a to na základě kategorizace rizik podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
Nad rámec už nyní vymezeného okruhu osob budou do náročných profesí doplněny:
- Všechny osoby pracující na pracovištích s přítomností rizik kategorie 4
Návrh zohledňuje práce v náročném riziku v období 10 let před účinností zákona. Poté, co zákon vejde v platnost, bude možné získat nárok na snížení důchodového věku maximálně o 15 měsíců při odpracování 2 200 směn. Snížení věku až na 30 měsíců bude možné po odpracování 4 400 směn, což odpovídá asi 20 letům práce. Za každých dalších 74 směn bude náležet další snížení věku vždy o jeden měsíc, a to až do maxima 60 měsíců, tedy 5 let.
Zároveň bude zvýšena postupně sazba pojistného důchodového pojištění placeného zaměstnavatelem, v roce 2025 o 2 % až v roce 2028 a dále o 5 % a také v období od sníženého důchodového věku do doby standardního důchodového věku bude omezeno zvyšování důchodu za výkon výdělečné činnosti.
Návrh účinnosti: leden 2025
Zaměstnanci, především ti těžce manuálně pracující, kteří ve své práci odpracovali 45 let, budou mít možnost odejít do předčasného důchodu za výhodnějších podmínek.
Při předčasném odchodu do důchodu se trvale snižuje výše důchodu. Dnes se za každých 90 dnů předčasnosti důchod sníží přibližně o 300 Kč. Při odchodu o 2 roky dříve jde přibližně o 2 240 Kč. Nově bude po odpracování 45 let při odchodu do předčasného důchodu toto krácení pouze poloviční (tedy přibližně o 1 210 Kč).
Toto opatření má pomoci zejména lidem, kteří vstoupili na pracovní trh v brzkém věku, např. v 80. letech bylo velmi časté zahájení výdělečné činnosti v 18 letech.
Návrh účinnosti: leden 2026
Každý, kdo získal pojištěnou dobu 35 let a dosáhl důchodového věku, by měl mít nárok na minimální výši důchodu. Téměř zdvojnásobíme minimální výši základní a procentní výměry starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na částku odpovídající 20% průměrné mzdy.
Opatření cílí na podporu důchodců s nejnižšími důchody, kteří většinu života pracovali nebo pečovali o někoho jiného, ale měli velmi nízké příjmy.
Návrh účinnosti: leden 2026
Navrhujeme zavést nový typ náhradní doby pojištění, jímž bude doba úspěšně dokončeného prvního studia v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v ČR v prezenční formě studia v období po 31. 12. 2009, a to v maximálním rozsahu trvání standardní doby doktorského studia, tj. v rozsahu 3 nebo 4 let podle stanovené délky studia pro jednotlivé obory. Obdobně jako jiné studium se bude tato náhradní doba pojištění započítávat pro účely nároku na důchod i pro účely jeho výše pouze v rozsahu 80 %. Pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu bude hodnocena jako vyloučená doba.
Návrh účinnosti: leden 2026
Poslední aktualizace: 13. 12. 2024