Doplatek na bydlení

1. Životní událost

Nemám dostatek příjmů na bydlení v bytě, nebytovém prostoru nebo na ubytovně.

Bydlím na ubytovně nebo v jiném nebytovém prostoru.

2. Způsoby podání

Chystáte se vyplnit formulář a podat žádost? Šetřete svůj čas a "úřadujte" elektronicky z domova. Zašlete nám žádost prostřednictvím IDENTITY OBČANA. Vyberte si hned z několika nástrojů jako je Bankovní identita, eObčanka, NIA ID nebo třeba mobilní klíč eGovernmentu.

3. Obecné informace

Je dávka pomoci v hmotné nouzi, která společně s vlastními příjmy osoby a poskytnutým příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za energie) zůstala osobě či rodině částka živobytí. Celkové uznatelné odůvodněné náklady na bydlení jsou max. ve výši v místě obvyklé (u ubytoven a jiného než obytného prostoru max. ve výši 80 % nájemních normativních nákladů na bydlení ze systému státní sociální podpory; u vlastníků staveb individuální či rodinné rekreace max. ve výši 90 % vlastnických normativních nákladů na bydlení ze systému státní sociální podpory). Tuto výši v příslušné obci zjišťuje příslušná krajská pobočka Úřadu práce ČR.

Doplatek na bydlení je možné poskytnout osobám užívajícím zkolaudovaný byt nebo jeho část, pobytovou sociální službu, ubytovnu, jiný než obytný prostor nebo vlastníkům užívajícím stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci.  

Krajská pobočka Úřadu práce ČR kontroluje, zda pobytová sociální služba je registrovaná podle zákona o sociálních službách, zda ubytovna má schválený provozní řád krajskou hygienickou stanicí, zda jiný než obytný prostor a stavba pro individuální či rodinnou rekreaci splňují technické standardy kvality bydlení, které na žádost krajské pobočky Úřadu práce ČR schvaluje stavební úřad.

U osob užívajících část bytu, ubytovnu nebo jiný než obytný prostor se hodnotí, zda jsou případem hodného zvláštního zřetele, což znamená, zda má osoba v obci středisko zájmu (např. tam má práci, nebo jí tam ve spolupráci s Úřadem práce ČR shání, má tam rodinu, děti tam chodí do školy) a že pro osobu není v obci dostupný přiměřený byt.

Posuzuje se příjmová, sociální a majetková situace osoby a osob společně posuzovaných. Dále se posuzuje, zda si osoba (společně posuzované osoby) nemůže příjem zvýšit vlastním přičiněním. Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek (např. výživné, nároky na jiné dávky), prodejem nebo jiným využitím majetku a vlastní prací (např. výdělečná činnost, výkon veřejné služby, aktivní součinnost v rámci evidence uchazečů o zaměstnání).

4. Vznik nároku

Nárok na doplatek na bydlení má vlastník bytu, stavby pro individuální či rodinnou rekreaci, jiného než obytného prostoru nebo jiná osoba, která užívá byt, pobytovou sociální službu, ubytovnu nebo jiný než obytný prostor na základě smlouvy, rozhodnutí, nebo jiného právního titulu. Právní titul k užívání bydlení musí být písemný, přičemž předložení čestného prohlášení nestačí.

Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení lze přiznat (s přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům) i osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán, protože její příjem/příjem společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek této částky.

Nárok a výše doplatku na bydlení se stanoví tak, že se od částky odůvodněných nákladů na bydlení, které se snižují o příspěvek na bydlení náležející za předchozí kalendářní měsíc, odečte částka, o kterou příjem navýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob.