Rok 2024

Dávky pro zdravotně postižené se sjednotí pod ČSSZ, schválila vláda. Výrazně se tak urychlí celé řízení

Vláda schválila návrh zákona MPSV, který má za cíl sjednotit všechny sociální dávky vázané na dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pod Českou správu sociálního zabezpečení. Nově by tak o příspěvcích na péči a dávkách pro osoby se zdravotním postižením rozhodovaly územní správy sociálního zabezpečení, namísto Úřadu práce ČR. Návrh rovněž obsahuje řadu opatření zaměřených na urychlení a zefektivnění správního řízení s ohledem na digitalizaci, což usnadní vyřizování těchto dávek pro osoby se zdravotním postižením i jejich rodiny.

MPSV nesouhlasí se závěry NKÚ ohledně digitalizace resortu. Zveřejněný nález je v přímém rozporu s kontrolním protokolem

Nejvyšší kontrolní úřad dnes vydal tiskovou zprávu, ve které popisuje své nálezy týkající se digitalizace v resortu MPSV. S těmito zjištěními důrazně nesouhlasíme a nepovažujeme je za odborně zpracované. Vydaná tisková zpráva je v klíčových částech v rozporu s vlastními závěry NKÚ uvedenými v Kontrolním protokolu. MPSV proto přináší konkrétní vysvětlení. Digitalizace resortu znamená zcela nové procesy, které jsou digitální jak pro klienta, tak i úřady. Od konce kontrolního období 2018–2023 navíc došlo k zásadnímu posunu. Valná většina výsledků práce současného vedení ministerstva tedy ani nebyla předmětem této kontrolní akce.

Na pravou míru: Humanitární dávka se čerpá na celou domácnost, ukrajinští uprchlíci přináší do rozpočtu miliardy

Humanitární dávka představuje pomoc s úhradou základních životních potřeb pro válečné uprchlíky. Má jasně stanovené podmínky čerpání a maximální výši. Pro nárok na tuto formu pomoci Úřad práce ČR posuzuje veškeré příjmy žadatele i jeho majetkové poměry. Aktuálně u nás navíc legálně pracuje více než 122 tisíc osob s dočasnou ochranou. Celkově pak uprchlíci do státního rozpočtu již od podzimu loňského roku více peněz odvádějí, než z něj dostávají.

Zrychlujeme a zjednodušujeme. Digitalizace pro lidi na MPSV

MPSV v posledních letech prochází rozsáhlou digitalizací, která mění celé procesy jak pro klienta, tak i zaměstnavatele a úřady. Evidujeme velmi pozitivní zpětnou vazbu od žadatelů v Klientské zóně Jenda. Dotazník spokojenosti vyplnilo téměř 52 000 klientů, kteří ohodnotili vyplnění žádosti průměrnou známkou 1-. Co plánujeme do budoucna a na jakých datech budeme stavět naše procesy? 

Připravme se společně a včas: MPSV pořádá Fórum aktivního stárnutí 2024

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje Fórum aktivního stárnutí, které proběhne v prostorách sálu Státních aktů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 30. září 2024. Fórum aktivního stárnutí se bude zabývat tématy jako jsou motivace k aktivnímu stárnutí, zodpovědný přístup ke stáří, age management a inovativní přístupy ke stárnutí jako celoživotnímu procesu. Rovněž se zaměří na roli technologií, které mohou překonávat bariéry mezi generacemi, podporovat mezigenerační spolupráci a aktivní zapojení seniorů.

Vyšší flexibilita, podpora rodin a modernizace pracovního trhu. Vláda schválila novelu zákoníku práce

Vláda dnes schválila návrh novely zákoníku práce z dílny MPSV, jejímž hlavním cílem je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů. Novela posiluje konkurenceschopnost zaměstnavatelů, současně však zachovává ochranu práv zaměstnanců a podporuje lepší slaďování pracovního a rodinného života. Úpravu nyní projedná Poslanecká sněmovna.

S výdaji spojenými se začátkem školního roku pomůže dávka mimořádné okamžité pomoci i projekt Obědy do škol

Rodiče školáků, kteří potřebují pomoct s výdaji na školní pomůcky, mohou žádat o jednorázovou dávku mimořádné okamžité pomoci. Jedná se o specifický druh pomoci, který je spojen s úhradou nákladů v souvislosti se vzděláváním a MPSV ho vyplácí každoročně. Již devátým rokem také běží projekt Obědy do škol, díky kterému mohou mít žáci a studenti obědy zcela zdarma. I ve školním roce 2024/2025 tak podpoříme nemalou část rodin v tíživé finanční situaci.

Podle aktuálních odhadů se minimální mzda v příštím roce zvedne o 1 700 korun na 20 600 korun. MPSV navrhlo koeficienty pro její výpočet

Nařízení vlády o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026 stanovuje jeden z klíčových parametrů valorizačního mechanismu minimální mzdy. Její výše by se měla na základě tohoto návrhu pohybovat přibližně na úrovni 42,2 % průměrné mzdy v roce 2025 a 43,4 % průměrné mzdy v roce 2026. Minimální mzda by tak podle současné predikce mohla dosáhnout 20 600 Kč v roce 2025 a 22 100 Kč v roce 2026. To představuje výrazný nárůst oproti současné výši minimální mzdy 18 900 Kč. Návrh nyní MPSV předkládá do meziresortního připomínkového řízení.

MPSV nyní žádnou formou nepodporuje festival Prague Pride

Ministerstvo práce a sociálních věcí touto cestou reaguje na dotazy, které se týkají podpory festivalu Prague Pride ze strany resortu. Platí, že tento festival v současné době již několikátý rok MPSV žádnou formou nepodporuje, přesto bylo na webu spolku Prague Pride použito logo resortu. Na tuto skutečnost jsme byli upozorněni a požádali organizátory o stažení loga z webu. To se na stránkách již nenachází.

Senát schválil nový způsob valorizace minimální mzdy, který zlepší předvídatelnost jejího vývoje pro zaměstnance a firmy

Senát schválil vládní novelu zákoníku práce, která zavádí nový mechanismus pro valorizaci minimální mzdy. Tento zákon přináší jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet a aktualizaci minimální mzdy. MPSV bude minimální mzdu pro každý příslušný kalendářní rok vyhlašovat sdělením do 30. září předchozího roku. Výše minimální mzdy bude odvozena z legislativou stanovených parametrů. Tímto krokem se realizuje jeden z bodů programového prohlášení vlády.

MPSV navrhuje zvýšit platy vybraným zaměstnancům. Varianty navýšení předložilo do meziresortního připomínkového řízení

S navýšením platových tarifů pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, kteří jsou odměňováni v základní stupnici, a také státní zaměstnance, počítá návrh novelizace nařízení vlády. Ten Ministerstvo práce a sociálních věcí včera odeslalo do meziresortního připomínkového řízení. Návrh obsahuje dvě varianty navýšení, a to o 7 % nebo o 10 %, s účinností od 1. září 2024. O novele bude rozhodovat vláda.

Vláda schválila novou výši započitatelných nákladů na bydlení. Dojde také ke sjednocení částek pro byty v evidenci i mimo ni

Česká republika dlouhodobě podporuje ukrajinské občany, kteří hledají útočiště před ruskou agresí na Ukrajině. Zároveň usiluje o to, aby byla posílena jejich samostatná participace na úhradě základních životních potřeb včetně bydlení. Nyní mají někteří uprchlíci možnost bezplatně bydlet v nouzovém ubytování, od 1. září 2024 ale budou související podmínky upraveny. MPSV proto ve spolupráci s dalšími odborníky připravilo návrh, kterým podpoří tyto cizince i po skončení bezplatného nouzového ubytování. Pro zranitelné osoby bude nová částka činit 6 000 Kč měsíčně a pro ostatní osoby s dočasnou ochranou 4 000 Kč měsíčně.

Ministr Jurečka vyzval členské státy EU ke zrychlení vyřizování důchodů pro občany, kteří díky svobodě pohybu pracovali v různých evropských zemích

V Bruselu dnes jednali ministryně a ministři v rámci Rady EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO). Českou delegaci vedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Ten na plénu předložil iniciativu, kterou vyzval ostatní ministry a ministryně, aby se ve svých zemích zabývali otázkou zrychlení vyřizování důchodů pro ty evropské občany, kteří využili svobody volného pohybu, a např. pracovali v různých státech EU. Rada se také zabývala otázkou nedostatku kvalifikovaných pracovních sil a začleněním osob se zdravotním postižením na trh práce.

Důchodová reforma rodinným vyměřovacím základem přímo ocení výchovu dětí i péči o blízké. MPSV se důrazně ohrazuje proti článku Novinek

MPSV pod vedením Mariana Jurečky připravilo důchodovou reformu reagující na demografické změny v populaci. Cílem důchodové reformy je stabilita a udržitelnost celého penzijního systému. Zajistí se tak férové důchody nejen dnešních seniorů, ale i budoucích generací. Součástí reformy je nejen celá řada stabilizačních a dalších opatření, ale i opatření výrazně prorodinná. Jedním z nich je zavedení rodinného vyměřovacího základu. Ten oceňuje péči o děti, zároveň však nově také péči o blízké, například starší a nemocné osoby. Článek serveru Novinky, který implikuje, že „na reformu nejvíc doplatí matky“, se tedy nezakládá na pravdě. Text zároveň některé aspekty reformy zcela mylně interpretuje. 

Důchody v lednu průměrně porostou o 356 korun, průměrná starobní penze díky valorizaci přesáhne 21 tisíc korun

Od začátku příštího roku se opět zvýší všechny důchody, tedy nejen starobní, ale
i invalidní a pozůstalostní. Na základě dat ČSÚ ohledně míry inflace za červenec
2023 až červen 2024 se podle posledních propočtů MPSV důchody v průměru
zvednou o 356 Kč. Bude se jednat o řádnou valorizaci. Průměrný starobní důchod
by měl na základě tohoto zvýšení v lednu přesáhnout 21 078 Kč. Současně platí, že
za posledních 10 let důchody vzrostly o 18 % více než inflace.

Více informací najdete v tiskové zprávě.

Senát schválil novelu zajišťující větší podporu náhradní rodinné péče

Senát schválil novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která zjednodušuje procesy spojené s náhradní péčí o děti. Cílem je výrazně urychlit a zefektivnit celý systém. Novela mimo jiné přinese zvýšení státního příspěvku pro subjekty, které s náhradními rodinami pracují a zajišťují jim pomoc a podporu.

Posílení podpory zaměstnanosti osob se zdravotním postižením a postih nelegální práce. Novela zákona o zaměstnanosti přináší klíčová opatření

Vláda schválila novelu zákona o zaměstnanosti, kterou předložil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Cílem této novely je řešit problémy s účelovým využíváním příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. V rámci kontroly a postihu nelegálního zaměstnávání dojde k zavedení nových opatření vůči subjektům dopouštějících se těchto přestupků.

PŘEHLEDNĚ: Legislativní změny s účinností od 1. července. Navýší se příspěvek na péči a zavádí evidence DPP

Od 1. července 2024 vejdou v účinnost některé legislativní úpravy z dílny MPSV. Dojde například k výraznému zvýšení příspěvku na péči a k zavedení povinné evidence DPP. Česko se také více otevře kvalifikovaným pracovníkům z bezpečných zemí. V účinnost vstupují také dvě vládní nařízení navržené MPSV.

Žadatelům o dávky odpadne povinnost dokládat potvrzení o nákladech na elektřinu a plyn. Úřad práce zapojí dodavatele energií

Klienti Úřadu práce ČR od 1. července nově nebudou muset u žádostí o příspěvek na bydlení povinně dokládat své náklady na energie. Stačí, aby úřadu dali souhlas a ten si tyto informace opatří sám od dodavatelů. Tento krok je součástí modernizace a zlepšování služeb úřadu. Cílem je zjednodušit přístup k službám klientům, kteří se ocitli v těžké životní situaci a potřebují pomoc. Díky novému propojení s dodavateli energií požadovaná data úřadu doputují sama a eliminuje se pracnost a chybovost spojená s ručním přepisováním čísel.

Poslanci schválili nový mechanismus valorizace minimální mzdy. Zvýší se tak předvídatelnost jejího vývoje pro zaměstnance i firmy

Poslanecká sněmovna schválila vládní novelu zákoníku práce, která zavádí mechanismus valorizace minimální mzdy. Zákon stanovuje jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet a aktualizaci minimální mzdy. MPSV bude minimální mzdu pro každý příslušný kalendářní rok vyhlašovat sdělením do 30. září předchozího roku. Výše minimální mzdy bude odvozena z legislativou stanovených parametrů. Tímto krokem se realizuje jeden z bodů programového prohlášení vlády.