Práce a právo

Pokud hledáte informace o pracovních nabídkách a další otázky spojené se zaměstnaností v ČR, naleznete je na portálu Úřadu práce ČR. Zde také na stránkách EURES naleznete podrobné informace o možnostech zaměstnání v zemích EHP a ve Švýcarsku (včetně aktuální nabídky volných míst v těchto zemích).

Základním právním předpisem na úseku pracovního práva je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákoník práce“), který upravuje především právní vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci při výkonu závislé práce nebo v souvislosti s ním. Stanoví tedy primárně soubor základních práv a povinností smluvních stran základních pracovněprávních vztahů, kterými jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti).

Po úvodním vymezení pracovněprávních vztahů, závislé práce a dalších základních pojmů pracovního práva včetně základních zásad pracovněprávních vztahů navazuje zákon výkladem účastníků pracovněprávních vztahů, a následně se věnuje vzniku, změnám a skončení pracovněprávních vztahů, jež mají svá pevná pravidla stanovená v tomto zákoně. Z ustanovení zákoníku práce vyplývá dělení základních pracovněprávních vztahů na pracovní poměry a právní vztahy vznikající na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce).

Další části zákoníku práce se poté zabývají stanovením podmínek „každodenního fungování“ zaměstnance a zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích – a to problematikou pracovní doby a doby odpočinku, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, odměňování za práci, náhrady výdajů v souvislosti s výkonem práce, překážek v práci, dovolené, péče o zaměstnance a konečně povinnosti účastníků pracovněprávních vztahů nahradit újmu v zákonem stanovených případech.

Zbývající části zákoníku práce poté upravují právní vztahy kolektivní povahy a podporu vzájemných jednání zástupců zaměstnanců (zejména, avšak nikoli výlučně odborových organizací) a zaměstnavatelů. V tomto směru je potřeba zmínit zejména právo zaměstnanců a jejich zástupců na informování a projednání a působnosti odborové organizace.

Část třináctá zákoníku práce následně dovršuje úpravu základních pracovněprávních vztahů definováním dalších právních pojmů a pravidel týkajících se běžného života zaměstnance a zaměstnavatele za tím účelem, aby byla jednak naplněna ochranná funkce pracovního práva a dále aby zaměstnanci byli spravedlivě odměňováni za řádně vykonanou práci v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, a to při uspokojivých a bezpečných pracovních podmínkách.

Aktuální znění zákoníku práce je k dispozici zde. Výklad ustanovení zákoníku práce pro aplikaci v praxi obsahuje „Příručka pro personální agendu a odměňování zaměstnanců“ zpracovaná a aktualizovaná pro MPSV externě.

 

Příručka řeší následující oblasti zákoníku práce:

Aktualizace a důležité změny:

V této rubrice naleznete přehled posledních změn Příručky pro personální agendu a odměňování zaměstnanců a zároveň důvody těchto změn:

  • s účinností od 1. 1. 2021 změny související s novelizací zákoníku práce provedenou zákonem č. 285/2020 Sb., a to konkrétně přidání kapitoly IV.5 v části IV. Příručky „Základní pracovněprávní vztahy“, změna kapitoly IX.1 části IX. Příručky „Překážky v práci (§ 191 a násl.)“, aktualizace celé části X. Příručky „Dovolená“ a změna kapitoly XII.3 části XII. Příručky „Náhrada majetkové a nemajetkové újmy“;
  • s účinností od 30. 7. 2020 změny související s novelizací zákoníku práce provedenou zákonem č. 285/2020 Sb., a to konkrétně přidání kapitoly I.8 v části I. Příručky „Pracovněprávní vztahy a jejich právní úprava“, změna kapitoly IV.1 části IV. Příručky „Základní pracovněprávní vztahy“, změna kapitol V.2 a V.4 části V. Příručky „Změna pracovního poměru“, změna kapitol VI.2, VI.6, VI.7 a VI.8 části VI. Příručky „Skončení pracovního poměru“, změna kapitol VIII.1, VIII.2, VIII.3 a VIII.5 části VIII. Příručky „Pracovní doba a doba odpočinku (§ 78 a násl.)“, změna kapitol IX.1 a IX.2 části IX. Příručky „Překážky v práci (§ 191 a násl.)“, změna kapitol XII.1, XII.3 a XII.4 části XII. Příručky „Náhrada majetkové a nemajetkové újmy“, změna kapitoly XIII.1 části XIII. Příručky „Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů a zánik práv a povinností z pracovněprávních vztahů (§ 338 a násl.)“, změna celé části XVII. Příručky „Doručování písemností“, změna kapitol XX.8 a XX.9 části XX. Příručky „Odměňování zaměstnanců platem“, změna kapitoly XXI.7 části XXI. Příručky „Společná ustanovení o mzdě a platu“ a změna kapitoly XXII.3 části XXII. Příručky „Cestovní náhrady“;
  • s účinností od 1. 6. 2020 změna kapitoly XII.5, části XII. Příručky „Náhrada majetkové a nemajetkové újmy“, a to v souvislosti s novelizací zákoníku práce zákonem č. 366/2019 Sb., kterým bylo nově stanoveno, že povinnost právnické osoby vykonávající činnost dané školy nahradit škodu stanovená ustanovením § 391 odst. 2 zákoníku práce se s účinností od 1. 6. 2020 vztahuje i na děti v mateřských školách.

Zákoník práce představuje základní právní předpis pracovního práva, na který ovšem navazují další zákonné a podzákonné právní předpisy. Pracovněprávní vztahy tudíž nejsou regulovány jen zákoníkem práce, ale dopadají na ně další právní předpisy upravující různé oblasti pracovního práva (např. oblast odměňování, překážek v práci, agenturního zaměstnávání, kolektivního vyjednávání apod.). Jedná se např. o následující předpisy:

  • v gesci MPSV (příklady: zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, prováděcí právní předpisy – nařízení vlády – např. nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky – např. vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 16/1991 Sb., o zprostředkovatelích, rozhodcích a ukládání kolektivních smluv vyššího stupně, ve znění pozdějších předpisů);
  • mimo gesci MPSV (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – v gesci Ministerstva spravedlnosti, zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů – v gesci Ministerstva zdravotnictví, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), ve znění pozdějších předpisů – v gesci Ministerstva vnitra a další). Vybrané předpisy jsou v „Příručce pro personální agendu a odměňování zaměstnanců“ dostupné zde.

Kontakty

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 
Tel.: +420 221 921 111 

www.mpsv.cz, e-mail: posta@mpsv.cz

Úřady práce (podle místa trvalého bydliště)
https://www.uradprace.cz/web/cz/krajske-pobocky

Státní úřad inspekce práce
http://www.suip.cz

Poslední aktualizace: 7. 8. 2020