Pomoc při růstu cen energií

Pomoc s úhradou nákladů na bydlení, včetně nákladů na energie

K úhradě nákladů na bydlení, včetně energií, můžete využít příspěvek na bydlení.

O příspěvek na bydlení se žádá na Úřadu práce a posuzují se vaše čisté příjmy, resp. příjmy vaší rodiny a uhrazené náklady na bydlení (jejich průměr za minulé kalendářní čtvrtletí; náklady obsahují celkové náklady na bydlení včetně energií) a je třeba splnit tři podmínky:

1. bydlíte v bytě na základě nájemní smlouvy, podnájemní smlouvy, služebnosti (věcného břemene) nebo jste vlastníkem bytu nebo domu, popř. jste členem bytového družstva
2. 30 % vašich příjmů (v Praze 35 %) - tj., že se Váš příjem vynásobí 0,3 a v Praze 0,35 - vám nestačí na úhradu nákladů na bydlení a
3. 30 % vašich příjmů (v Praze 35 %) je nižších než tzv. normativní náklady na bydlení – ty najdete níže v tabulce (řiďte se počtem osob ve vaší rodině a velikostí obce, kde žijete).

Normativní náklady na bydlení v 2022 pro:

a) nájmy a podnájmy

Počet osob v rodině podle	Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč
	Praha	více než 100 000	50 000 - 99 999	10 000 - 49 999	do 9 999
jedna	10 121	8 271	7 935	6 929	6 746
dvě	13 629	11 097	10 637	9 261	9 010
tři	18 312	15 000	14 399	12 599	12 271
čtyři a více	22 495	18 502	17 777	15 606	15 211

b) družstevní bydlení, vlastní bydlení a bydlení na základě služebnost (věcného břemene)

Počet osob v rodině podle	Měsíční náklady na bydlení v Kč
jedna	6 232
dvě	8 432
tři	11 561
čtyři a více	14 368

POZOR: Pro nárok na příspěvek na bydlení se počítají příjmy všech osob, které spolu skutečně žijí v jedné domácnosti, nepočítají se jen příjmy nezaopatřených dětí (studující děti do 26 let).

Příklad 1:

• 2 senioři
• Příjem starobní důchod 7 800 Kč + 14 500 Kč = 22 300 Kč
• Bydlí v nájemním bytě v obci Brno (cca 383 tis. obyvatel)
• Skutečné náklady na bydlení 12 000 Kč
• 30 % příjmů = 6 690 Kč
• Normativní náklady na bydlení 11 097 Kč

Podmínka 1 = náklady na bydlení jsou vyšší než 30 % příjmů – zde splněno (12 000 je věší než 6 690)
Podmínka 2 = 30 % příjmů je nižší než normativní náklady na bydlení – zde je splněno (6 690 je menší než 11 097)

Výpočet příspěvku na bydlení:

Příspěvek na bydlení = skutečné náklady na bydlení (nejvýše do nákladů na bydlení) – 0,30 (0,35 v Praze) x příjmy rodiny (jsou-li příjmy nižší, než je životní minimum rodiny, počítá se s životním minimem rodiny)
Příspěvek na bydlení = 11 097 – (0,30 x 22 300)
Příspěvek na bydlení = 11 097 – 6 690

Výše příspěvku na bydlení bude 4 407 Kč

Příklad 2:

• Poživatel starobního důchodu, jehož důchod je ve výši 14 000 Kč
• Bydlí v Praze ve vlastním bydlení
• Skutečné náklady na bydlení 6 000 Kč
• 35 % příjmů = 4 900 Kč
• Normativní náklady na bydlení 6 232 Kč

Podmínka 1 = náklady na bydlení jsou vyšší než 35 % příjmů – zde splněno (6 000 je větší než 4 900)
Podmínka 2 = 35 % příjmů je nižší než normativní náklady na bydlení – zde splněno (4 900 je nižší než 6 232)

Výpočet příspěvku na bydlení:

Příspěvek na bydlení = skutečné náklady na bydlení (nejvýše do normativních nákladů na bydlení) – 0,30 (0,35 v Praze) x příjmy rodiny (jsou-li příjmy nižší, než je životní minimum rodiny, počítá se s životním minimem rodiny)
Příspěvek na bydlení = 6 000 – (0,35 x 14 000)
Příspěvek na bydlení = 6 000 – 4 900

Výše příspěvku na bydlení bude 1 100 Kč

Příklad 3:

• Rodina 2 dospělí + 2 děti (5 a 8 let)
• Příjem obou rodičů ve výši minimální mzdy plus přídavek na děti: 29 940 + (1 130 + 1 270 = 2 400), celkový příjem rodiny je 32 340 Kč
• Bydlí v nájemním bytě v obci o velikosti 45 tis. obyvatel
• Skutečné náklady na bydlení 15 000 Kč
• 30 % příjmů = 9 702 Kč
• Normativní náklady na bydlení 15 606 Kč

Podmínka 1 = náklady na bydlení jsou vyšší než 30 % příjmů – zde splněno (15 000 je větší než 9 702)
Podmínka 2 = 30 % příjmů je nižší než normativní náklady na bydlení – zde je splněno (9 702 je menší než 15 606)

Výpočet příspěvku na bydlení:

Příspěvek na bydlení = skutečné náklady na bydlení (nejvýše do normativních nákladů na bydlení) – 0,30 (0,35 v Praze) x příjmy rodiny (jsou-li příjmy nižší, než je životní minimum rodiny, počítá se s životním minimem rodiny)
Příspěvek na bydlení = 15 000 – (0,30 x 32 340)
Příspěvek na bydlení = 15 000 – 9 702

Výše příspěvku na bydlení bude 5 298 Kč

Pokud Vám po zaplacení nákladů na bydlení ani s pomocí příspěvku na bydlení nezbude tzv. částka životního minima (výpočet najdete ZDE), nebo pokud bydlíte v nestandardním bydlení (např. ubytovna, nebytový prostor, ubytování pro rekreaci), nebo máte jiný smluvní vztah k nemovitosti, než je vlastnické nebo družstevní bydlení, nájem, podnájem, služebnost, je možné Úřad práce ČR požádat o doplatek na bydlení.

POZOR: Pro doplatek na bydlení se již kromě příjmů (které se posuzují čisté jako průměr za 3 předchozí měsíce od měsíce podání žádosti; hledí se na podstatný pokles příjmu) a nákladů na bydlení (posuzují se v aktuálním měsíci) posuzuje také skutečnost, zda si osoba může sama zvýšit příjem vlastním přičiněním.

Bližší informace k dávkám na bydlení najdete na internetových stránkách Úřadu práce ČR ZDE nebo ZDE.

Žádost o obě dávky podávejte na kontaktním pracovišti ÚP ČR. Žádosti lze podávat přes podatelnu ÚP ČR, zaslat poštou či prostřednictvím datové schránky.

Tištěné formuláře žádostí jsou k dispozici na všech kontaktních pracovištích ÚP ČR a v elektronické podobě ZDE (příspěvek na bydlení) nebo ZDE (doplatek na bydlení).

Podrobnosti k možnému nároku na uvedené dávky Vám dle vaší konkrétní situace sdělí zaměstnanci Úřadu práce ČR (kontakty viz výše) nebo telefonicky na 800 779 900 nebo emailem na callcentrum@uradprace.cz

Pomoc s úhradou nedoplatku vyúčtování v režimu dodavatele poslední instance (DPI)

V situaci náhlých problémů s úhradou nedoplatků za dané období v režimu DPI využít pomoc formou jednorázové dávky pomoci v hmotné nouzi, tzv. mimořádné okamžité pomoci, konkrétně tzv. MOP – Vyúčtování DPI.

Podrobnější informace k této dávce jsou k dispozici na webových stránkách MPSV.

Podpora do budoucna

Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje také na úpravě dávek na bydlení, která reaguje na rostoucí ceny na trhu energií obecně. Zde je nutná součinnost ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu, aby bylo možné stanovit parametry podpory. Pro vhodnou úpravu dávek je totiž třeba znát předpoklad trvalého stavu cen energií na příští rok. Tato úprava dávek by měla fungovat pouze dočasně, a to po dobu, kdy bude energetická krize trvat.