Filtrovat
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb.
2010/72023-52
Dotaz:
(ze dne 7.9.2010)
Žadatel se obrátil na MPSV se žádostí o poskytnutí informací k návrhu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.
Odpověď ministra práce a sociálních věcí:
Vážený pane,
na Vaši žádost o poskytnutí informací k návrhu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, sděluji, že návrh tohoto nařízení byl přiložen v rámci připomínkového řízení k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Návrh nařízení se v této fázi přípravy zákona předkládá vládě pro její informaci o způsobu využití nového zmocnění obsaženého v § 123 návrhu uvedeného zákona. Přiložený návrh prováděcího nařízení se proto podle čl. 10 odst. 4 Legislativních pravidel vlády v této fázi přípravy zákona předkládá vládě bez projednání v připomínkovém řízení a v pracovních komisích Legislativní rady vlády.
Informativní návrh nařízení byl pro tyto účely zpracován ve dvou variantách a podle výsledků připomínkového řízení a dalších jednání k návrhu zákona lze předpokládat, že se jeho konečný návrh ještě bude od těchto variant odlišovat. Vlastní sestavení návrhu tohoto prováděcího nařízení a jeho projednání v připomínkovém řízení a ve vládě může následovat až na základě schválené novely zákoníku práce.
K návrhu změn zákoníku práce v oblasti odměňování zaměstnanců veřejných služeb a správy a přiloženého prováděcího nařízení vlády sděluji, že záměr upravit podmínky pro poskytování platu vyplývá z hlavních úkolů vlády obsažených v Programovém prohlášení vlády ze 4. srpna 2010. Tento úkol spadá do širšího rámce opatření, jejichž cílem je reformování veřejných financí, zastavení rostoucího veřejného dluhu a nastavení parametrů rozpočtové politiky tak, aby bylo v roce 2016 dosaženo vyrovnaných veřejných rozpočtů.
Navrhované změny parametrů systému odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě se odvíjejí ještě od dalších konkrétních opatření, ke kterým se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení. Jde zejména o závazek obsažený v jeho první části, podle něhož vláda sníží objem prostředků na platy v organizačních složkách státu a v jejich příspěvkových organizacích v roce 2011 proti roku 2010 nejméně o desetinu (s výjimkou pedagogických pracovníků) a po tři následující roky (2012 – 2014) tento objem nezvýší. Smyslem tohoto opatření je kromě fiskálního efektu rovněž vytvoření tlaku na růst efektivity státní správy.
Ve čtvrté části Programového prohlášení vlády je obsažen druhý závazek se zásadním vlivem na podobu systému odměňování ve veřejných službách a správě, a to že vláda bude garantovat profesionální, kvalitní, efektivní a přívětivou veřejnou službu vykonávanou vzdělanými a dále se vzdělávajícími úředníky veřejné správy.
Předpokládá se tedy, že platový systém umožní i přes deklarované snížení prostředků na platy ze státního rozpočtu získávání, výrazné ocenění a stabilizaci profesionálů odvádějících kvalitní práci. Zdroje k naplnění těchto cílů je podle programového prohlášení vlády nutno hledat v úsporách ve výdajích na platy, ve snižování počtu zaměstnanců nebo v kombinaci těchto postupů.
Podmínky pro naplnění těchto cílů je však nutno vytvořit i pro zaměstnavatele, kteří již nemají další možnosti v rámci stávajícího platového systému omezit výdaje na platy o 10 %, ani adekvátně snížit počty svých zaměstnanců. Proto je nutno provést takovou změnu platového systému, která umožní za prvé vyvázat prostředky na platy, které jsou dosud rozdělovány podle závazných pravidel a za druhé svěřit jejich rozdělování přímo do působnosti jednotlivých zaměstnavatelů. Ti pak mohou tyto prostředky soustředit k ocenění těch zaměstnanců, kteří jsou schopni zajistit profesionální a kvalitní výkon veřejné služby.
Jedinou složkou platu, která by mohla posloužit jako možný zdroj pro realizaci uvedených cílů je platový tarif. Podstatou obou variant prováděcího nařízení vlády je tedy snížení podílu platového tarifu v celkové výši platu a zvýšení podílu složek platu v působnosti jednotlivých zaměstnavatelů (osobní příplatek, odměna). Návrhy nařízení také předpokládaly snížení významu, resp. odstranění té složky platového tarifu, která se poskytuje podle započitatelné praxe, neboť již byla vnímána jako určitý automatismus a její význam jako složky k ocenění pracovních schopností a pracovní způsobilosti s předpokládaným výrazným stabilizačním vlivem nebyl doceněn.
Oba uvedené závazky vlády se bohužel budou realizovat v nepříznivé situaci zaostávání výdělků zaměstnanců nepodnikatelské sféry, kteří vykonávají stejné nebo srovnatelné práce se zaměstnanci podnikatelské sféry (viz. přiložený příkladmý přehled čerpající z Informačního systém o průměrném výdělku, MPSV), což výrazně snižuje výdělkovou konkurenceschopnost nepodnikatelské sféry.
Jestliže se tedy mají v platovém systému i přes uvedené nepříznivé tendence vytvořit podmínky, na jejichž základě bude možno realizovat oba programové cíle vlády, jejichž předmětem je fiskální efekt a zároveň zajištění profesionálního, efektivního a kvalitního výkonu veřejných služeb, není možné volit varianty návrhů, které se příliš odlišují od těch, které předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení.
S pozdravem