Vymezení základních pojmů
Zaměstnávání
Zaměstnávání je forma závislého vztahu zaměstnance na zaměstnavateli, kdy zaměstnanec provádí činnost podle pokynů zaměstnavatele v době a na místě zaměstnavatelem k tomu určeném, za předem dohodnutou odměnu.
Tuzemský zaměstnavatel
Tuzemským zaměstnavatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává osoby v pracovněprávních vztazích. Z tohoto hlediska je nerozhodné, zda je zaměstnavatelem např. česká firma, česká firma se zahraniční majetkovou účastí nebo odštěpný závod zahraniční právnické osoby.
Podmínkou pro rozvíjení této činnosti je zápis do obchodního rejstříku nebo do jiného zákonem určeného rejstříku, příslušného seznamu nebo vedení ve stanovené evidenci u příslušného orgánu ČR. Jde-li o právnickou nebo fyzickou osobu zahraniční, která v ČR podniká, je zápis této osoby do obchodního rejstříku povinný.
Povinnost zápisu do obchodního rejstříku se netýká fyzické osoby, která je státním příslušníkem členského státu Evropské unie (dále jen „EU“) nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „EHP“) nebo Švýcarské konfederace, nebo jeho rodinným příslušníkem, který má v České republice právo pobytu. Povinnost zápisu do obchodního rejstříku se dále netýká fyzické osoby, která je příslušníkem třetího státu, kterému bylo v členském státě EU přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, a jeho rodinného příslušníka, kterému bylo v České republice vydáno povolení k dlouhodobému pobytu. Povinnost zápisu do obchodního rejstříku se též netýká osob, kterým vznikne právo podnikat podle živnostenského listu.
Za zaměstnavatele se považuje rovněž agentura práce, která zaměstnává cizince za účelem jeho dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele.
Za tuzemského zaměstnavatele se považuje i fyzická osoba, která nepodniká, ale pro svoji osobní potřebu zaměstnává jinou fyzickou osobu.
Zahraniční zaměstnavatel
Zahraničním zaměstnavatelem se v souladu s předpisy o zaměstnanosti rozumí právnická nebo fyzická osoba se sídlem mimo území ČR, která v ČR trvale nepodniká, své zaměstnance do ČR vyšle za účelem realizace obchodní nebo jiné smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou. Vyslaní zaměstnanci jsou v pracovněprávním vztahu k tomuto zahraničnímu zaměstnavateli a po provedení práce, na kterou jím byli do ČR vysláni, se vracejí zpět do sídla zaměstnavatele. Za náležitosti spojené s vysíláním zaměstnanců je odpovědná právnická nebo fyzická osoba, k níž bude cizinec vyslán zahraničním zaměstnavatelem.
Cizinec
Cizincem se z hlediska zákona o zaměstnanosti rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, občanem EU/EHP a Švýcarska, ani jeho rodinným příslušníkem. Cizincem je i osoba bez státní příslušnosti.
Cizinci, kteří mají na území ČR trvalý pobyt, mají z hlediska zaměstnávání stejné právní postavení jako občané České republiky, tzn. že při výběru zaměstnání nejsou omezováni s výjimkou některých povolání, kde podle právních předpisů platných na území ČR se vyžaduje státní občanství. Stejně se pohlíží na cizince, kteří požívají doplňkové nebo dočasné ochrany podle zvláštního zákona, a rovněž i na další cizince, kteří jsou uvedeni v § 98 a § 98a zákona o zaměstnanosti.
Místní působnost krajské pobočky Úřadu práce
Místně příslušným úřadem, který rozhoduje o povolení k zaměstnání cizince, je krajská pobočka Úřadu práce České republiky (dále jen „krajská pobočka ÚP“), v jehož územní působnosti bude zaměstnávání vykonáváno.