Obsah:
Základní důchodové pojištění tvoří spolu s nemocenským pojištěním součást sociálního zabezpečení v užším slova smyslu.
Popis systému
Důchodový systém ČR je založen na povinném základním důchodovém pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Dále na doplňkovém penzijním spoření podle zákona č. 427/2011 Sb., které od roku 2013 nahradilo penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb. Součástí dobrovolných doplňkových systémů jsou i produkty komerčních pojišťoven - zejména životní pojištění. V členských státech EU poměrně obvyklé zaměstnavatelské penzijní systémy nejsou v ČR zastoupeny.
Problematika doplňkových důchodových systémů není v obsahu webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí podrobněji popsána, protože patří do působnosti Ministerstva financí.
Základní povinné důchodové pojištění je dávkově definované (DB) a průběžně financované (PAYGO), je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby. Právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce, neexistují speciální odvětvová či profesní schémata apod. Pouze z organizačně administrativního i finančního hlediska (výsluhové renty) platí určité odchylky pro tzv. silové rezorty (např. vojáci, hasiči, policisté).
Důchod ze základního důchodového pojištění pobírá více než 99 % obyvatel ve věku vyšším, než je věková hranice pro nárok na starobní důchod.
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996, nicméně od té doby byla přijata řada legislativních změn - většina z nich směřující k úpravě parametrů tak, aby byla zabezpečena finanční udržitelnost důchodového systému při zachování adekvátní úrovně dávek.
Účast na důchodovém pojištění
V oblasti důchodového pojištění má doba účasti na pojištění zásadní význam jednak proto, že jde vždy o jednu z podmínek nároku na důchod, a dále proto, že celková délka získané doby účasti na pojištění ovlivňuje výši procentní výměry důchodu.
Účast na důchodovém pojištění je povinná pro tyto skupiny osob:
- zaměstnanci
- Za „zaměstnance“ jsou v oblasti sociálního zabezpečení souhrnně označovány nejen osoby v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce), ale též např. příslušníci ozbrojených sil, státní zaměstnanci podle zákona o státní službě, členové družstva, tzv. uvolnění členové zastupitelstev, dále např. společníci a jednatelé s.r.o., prokuristé, likvidátoři, členové kolektivních orgánů právnických osob, a další.
- Osoby, které vykonávají činnost v těchto pojistných vztazích, jsou povinně účastny důchodového pojištění, pokud tuto činnost vykonávají v rozsahu, který zakládá účast na nemocenském pojištění.
- Podmínkou pro to, aby se doba účasti na pojištění považovala za dobu pojištění, je, že za ni bylo v ČR zaplaceno pojistné. Podmínka zaplacení pojistného se přitom považuje za splněnou i tehdy, jestliže zaměstnavatel pojistné neodvedl, ačkoliv byl povinen pojistné odvést.
- Podrobněji k účasti zaměstnanců na důchodovém pojištění na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) (https://www.cssz.cz/web/cz/povinna-ucast-na-pojisteni).
- osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)
- Pro účast na pojištění OSVČ platí specifická pravidla. Tato účast není vázána na účast na nemocenském pojištění (ta je u OSVČ pouze dobrovolná), ale závisí na charakteru samostatné výdělečné činnosti (hlavní, vedlejší), v případě vedlejší samostatné výdělečné činnosti pak na výši příjmu (resp. daňového základu) z této činnosti.
- Za OSVČ se považuje osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost (SVČ) nebo spolupracuje při výkonu SVČ, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, ukončila povinnou školní docházku a dosáhla aspoň 15 let věku.
- Samostatná výdělečná činnost (SVČ) se považuje za hlavní SVČ v období, ve kterém se SVČ nepovažuje za vedlejší SVČ. Osoba vykonávající hlavní SVČ je vždy povinně účastna důchodového pojištění; jsou-li její příjmy nízké či záporné, platí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, jehož výše je stanovena zákonem na ¼ průměrné mzdy měsíčně.
- SVČ se považuje za vedlejší SVČ, pokud současně trvaly zákonem stanovené skutečnosti – např. OSVČ vykonávala současně zaměstnání nebo byla poživatelem starobního nebo invalidního důchodu. Osoba vykonávající vedlejší SVČ je povinně účastna důchodového pojištění pouze, pokud z této činnosti dosáhne takových příjmů, aby její daňový základ (úhrn příjmů po odpočtu výdajů) za kalendářní rok dosáhl alespoň tzv. „rozhodné částky“ (2,4násobek obecné průměrné mzdy); pokud tohoto příjmu nedosáhne, není povinně účastna důchodového pojištění, má však možnost přihlásit se k účasti na pojištění OSVČ dobrovolně.
- Podrobněji k účasti OSVČ na webových stránkách ČSSZ (https://www.cssz.cz/web/cz/duchodove-pojisteni-osvc).
Ve výše uvedených případech je účast na důchodovém pojištění spojena s povinností platit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Další skupinou povinně pojištěných osob jsou osoby, jimž plyne
- náhradní doba pojištění
- Jde o situace, s nimiž předpisy o důchodovém pojištění spojují účast na důchodovém pojištění, aniž osoba, u níž tato situace nastala (nebo kdokoliv jiný za ni), odvádí příspěvky (pojistné) do důchodového systému. Charakter situací je buď takový, že jde o výkon společensky prospěšné činnosti, z níž ovšem neplynou příjmy, anebo že se osoba nezaviněně ocitá v tíživém sociálním postavení, které z hlediska principu solidarity ospravedlňuje její účast na důchodovém pojištění bez nutnosti odvodu pojistného.
- Okruh náhradních dob pojištění se v průběhu času mění a postupně se zužuje. Do této skupiny spadají např.
- osoby vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání (v zákonem stanoveném rozsahu),
- osoby pečující o děti ve věku do 4 let,
- osoby pečující o osobu, která je závislá na pomoci jiné fyzické osoby,
- osoby pobírající invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, aj.
- Před rokem 2010 spadaly do této skupiny také např. osoby, které se soustavně připravovaly na budoucí povolání studiem na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole (studium probíhající po 31. prosinci 2009 se však již za náhradní dobu pojištění nepovažuje).
- Podmínkou pro to, aby náhradní doba pojištění mohla být hodnocena, je, že placená (příspěvková) doba pojištění, povinná či dobrovolná, trvala u pojištěnce alespoň jeden rok. Další podmínkou hodnocení náhradních dob je, že tyto doby byly získány na území ČR. Podmínkou pro hodnocení náhradních dob získaných po 31. prosinci 2011, je dále existence tzv. „relevantní vazby“ na český sociální systém.
- Většina náhradních dob pojištění se pro účely stanovení výše důchodu redukuje na 80 % jejich délky; výjimkou je doba péče o dítě do 4 let věku, péče o závislou osobu a rovněž v minulosti získaná doba základní vojenské služby, u nichž se redukce neprovádí. Náhradní doby plynoucí od 1. 1. 2010 (s výjimkou zmíněných tří) se redukují na 80 % i pro účely vzniku nároku na starobní důchod. Pro účely nároku na starobní důchod, který vzniká v roce 2019 a později, se na 80 % redukují i náhradní doby získané před 1. 1. 2010 (opět s výjimkou zmíněných tří). Pro stanovení výše důchodu se náhradní doby pojištění hodnotí až od dovršení 18. roku věku a nehodnotí se ty náhradní doby, které byly získány po dni vzniku nároku na důchod.
- Podrobněji k náhradním dobám pojištění na webových stránkách ČSSZ (https://www.cssz.cz/web/cz/nahradni-doba-pojisteni).
Účast na důchodovém pojištění může být také dobrovolná.
-
- Dobrovolná účast na důchodovém pojištění je rovněž typem účasti, během níž zpravidla není vykonávána výdělečná činnost. Rozdíl oproti náhradní době pojištění spočívá v tom, že dobrovolná účast na pojištění je podmíněna podáním přihlášky u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení a zaplacením pojistného.
- Dobrovolná účast je možná pro osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění a účast na pojištění se týká doby, po kterou trvají kvalifikované důvody (např. doba „evidované nezaměstnanosti“, doba studia, aj.). Kromě toho mohou být dobrovolného důchodového pojištění účastny i ostatní osoby, u nichž nenastal žádný z kvalifikovaných důvodů; taková účast je však možná nejvýše v rozsahu 15 let, s tím, že za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na tomto pojištění možná nejvýše v rozsahu jednoho roku bezprostředně před tímto dnem. Od 1. 2. 2018 je pak další podmínkou takovéto účasti na pojištění skutečnost, že přede dnem podání této přihlášky trvala doba účasti na českém důchodovém pojištění z titulu výkonu výdělečné činnosti aspoň 1 rok.
- Podrobněji k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění na webových stránkách ČSSZ (https://www.cssz.cz/web/cz/dobrovolna-ucast-na-pojisteni).
Druhy dávek
Ze základního důchodového pojištění se poskytují tyto důchody:
- starobní (včetně tzv. předčasného starobního důchodu),
- invalidní (pro invaliditu prvního, druhého a třetího stupně),
- vdovský a vdovecký,
- sirotčí.
Důchod se skládá ze dvou složek, a to
- ze základní výměry (stanovené pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodů bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělků) a
- z procentní výměry
Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo na výplatu starobního důchodu nebo invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního nebo invalidního důchodu a na výplatu vdovského důchodu nebo vdoveckého důchodu a nebo sirotčího důchodu, vyplácí se vyšší důchod v plné výši a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry, nestanoví-li zákon o důchodovém pojištění jinak.
O nároku na důchod, jeho výši a výplatě rozhoduje ČSSZ s výjimkou případů, kdy jsou příslušné k rozhodování orgány sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti (v případě příslušníků ozbrojených sil a sborů).
Nároky z českého důchodového pojištění nejsou závislé na českém občanství ani (až na výjimky) na trvalém pobytu na území ČR – v pojistném důchodovém systému jsou nároky podmíněny pouze předchozí účastí v českém důchodovém systému, která se obvykle odvozuje od výkonu výdělečné činnosti na území ČR anebo od jiné relevantní vazby na český sociální systém. Osoba, která získá dobu účasti v českém důchodovém systému v potřebném rozsahu a splní další zákonem předepsané podmínky, získá nárok na český důchod, aniž se zkoumá, zda je českým občanem. Jestliže se osoba na území ČR dlouhodobě nezdržuje, má nárok na to, aby jí český důchod byl vyplácen do kterékoliv země světa (lhostejno, zda se jedná o tzv. smluvní stát, tj. stát, s nímž ČR uzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení či nikoliv). Režim pro vyplácení důchodů do ciziny je však odlišný od režimu pro vyplácení důchodů osobám pobývajícím na území ČR (podrobněji na https://www.cssz.cz/web/cz/podminky-pro-vyplatu-duchodu-do-zahranici).
V případech s mezinárodním prvkem, tj. takových, kde dochází k migraci osob mezi státy, se uplatňuje koordinační režim. Děje se tak především ve vztahu k členským státům EU, EHP a Švýcarsku (které uplatňují tzv. koordinační nařízení EU) a dále vůči státům, s nimiž ČR uzavřela dvoustrannou (bilaterální) mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení (např. USA, Kanada, Rusko, Ukrajina, Chile, Indie, Japonsko a další). Hlavním účelem koordinace je umožnit migrujícím pojištěncům získání nároku na důchod i v případech, kdy v důchodovém systému konkrétního státu nezískali dostatek doby pojištění potřebné pro vznik nároku podle právních předpisů daného státu. Pro účely posouzení nároku na český důchod se proto přihlíží také k dobám pojištění získaným ve smluvní cizině. Výše dávky se však stanoví pouze za české doby.
Kontakty
Odbornou pomoc ve věcech důchodového pojištění jsou povinny poskytovat občanům a zaměstnavatelům územní správy sociálního zabezpečení (ÚSSZ) se sídlem v Praze, Plzni, Liberci, Brně a Ostravě. Územní správy sociálního zabezpečení zřizují jako své organizační jednotky kontaktní pracoviště, a to téměř v každém okrese a v hlavním městě Praze.
Posuzování zdravotního stavu pro účely dávek důchodového pojištění i dalších nároků ze systému sociálního zabezpečení zajišťuje Institut posuzovaní zdravotního stavu (IPZS) se sídlem v Hradci Králové.
Činnost ÚSSZ a IPZS řídí a kontroluje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která také rozhoduje o nároku na důchody, jejich výši a výplatě.
Česká správa sociálního zabezpečení
Křížová 25, 225 08 Praha 5
Tel.: +420 257 062 860
www.cssz.cz
e-mail: posta@cssz.cz
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2
Tel.: +420 221 921 111
www.mpsv.cz
e-mail: posta@mpsv.cz