Starobní důchody

PODMÍNKY NÁROKU NA ŘÁDNÝ NEBO ODLOŽENÝ STAROBNÍ DŮCHOD (§ 29 ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ)

1. Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně
   1. 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod (dále jen „důchodový věk“) před rokem 2010,
   2. 26 let a dosáhl důchodového věku v roce 2010,
   3. 27 let a dosáhl důchodového věku v roce 2011,
   4. 28 let a dosáhl důchodového věku v roce 2012,
   5. 29 let a dosáhl důchodového věku v roce 2013,
   6. 30 let a dosáhl důchodového věku v roce 2014,
   7. 31 let a dosáhl důchodového věku v roce 2015,
   8. 32 let a dosáhl důchodového věku v roce 2016,
   9. 33 let a dosáhl důchodového věku v roce 2017,
   10. 34 let a dosáhl důchodového věku v roce 2018,
   11. 35 let a dosáhl důchodového věku po roce 2018.
2. Pojištěnec má nárok na starobní důchod, pokud nesplnil podmínky uvedené pod bodem 1., také tehdy, jestliže získal dobu pojištění nejméně
   1. 15 let a dosáhl před rokem 2010 věku aspoň 65 let,
   2. 16 let a dosáhl v roce 2010 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,
   3. 17 let a dosáhl v roce 2011 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,
   4. 18 let a dosáhl v roce 2012 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,
   5. 19 let a dosáhl v roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,
   6. 20 let a dosáhl v období 2014 až 2024 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,
   7. 20 let a dosáhl po roce 2024 věku aspoň o 2 roky vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození; splnil-li pojištěnec tyto podmínky před 1. lednem 2025, vzniká mu nárok na tento typ starobního důchodu od 1. ledna 2025.
3. Pojištěnec, který nesplňuje podmínky uvedené v bodě 1. písm. g) až k), má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl důchodového věku po roce 2014 a získal aspoň 30 let doby pojištění bez náhradních dob pojištění.
4. Pojištěnec, který nesplňuje podmínky uvedené v bodě 2. písm. b) až g) má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku uvedeného v bodě 2 písm. b) až g) a získal aspoň 15 let doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, tj. doby, za kterou se platí pojistné na důchodové pojištění.
5. Pojištěnec, který nesplňuje podmínky stanovené v bodech 1, 2 , 3 nebo 4, má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a splnil podmínky nároku na invalidní důchod stanovené zákonem o důchodovém pojištění.

PODMÍNKY NÁROKU NA PŘEDČASNÝ TRVALE KRÁCENÝ STAROBNÍ DŮCHOD (§ 31 ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ

Pojištěnec má nárok na předčasný trvale krácený starobní důchod, jestliže

1. získal potřebnou dobu pojištění aspoň 40 let a
2. do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše
   • 3 roky.

Přiznání tohoto důchodu vylučuje nárok na řádný starobní důchod.

DŮCHODOVÝ VĚK (§ 32 ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ)

Důchodový věk činí – jde-li o pojištěnce narozené před rokem 1936:

1. u mužů 60 let,
2. u žen
   1. 53 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí,
   2. 54 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti,
   3. 55 let, pokud vychovaly dvě děti,
   4. 56 let, pokud vychovaly jedno dítě, nebo
   5. 57 let.

Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1988

Vysvětlivky:

"r" znamená rok,
"m" znamená měsíc

U pojištěnců narozených po roce 1988 činí důchodový věk 67 let.

Poznámka: Důchodový věk lze zjistit pomocí Kalkulačky | MPSV.

VÝŠE ŘÁDNÉHO STAROBNÍHO DŮCHODU (§ 33 A § 34 ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ)

Výše důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry.

Výše základní výměry důchodu je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy tj. 10 % průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení).

Výše procentní výměry důchodu činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod

1. spadá-li rok přiznání důchodu do období před rokem 2026, 1,5 % výpočtového základu měsíčně,
2. je-li rokem přiznání důchodu rok 2026, 1,495 % výpočtového základu měsíčně,
3. je-li rokem přiznání důchodu rok 2027, 1,490 % výpočtového základu měsíčně,
4. je-li rokem přiznání důchodu rok 2028, 1,485 % výpočtového základu měsíčně,
5. je-li rokem přiznání důchodu rok 2029, 1,480 % výpočtového základu měsíčně,
6. je-li rokem přiznání důchodu rok 2030, 1,475 % výpočtového základu měsíčně,
7. je-li rokem přiznání důchodu rok 2031, 1,470 % výpočtového základu měsíčně,
8. je-li rokem přiznání důchodu rok 2032, 1,465 % výpočtového základu měsíčně,
9. je-li rokem přiznání důchodu rok 2033, 1,460 % výpočtového základu měsíčně,
10. je-li rokem přiznání důchodu rok 2034, 1,455 % výpočtového základu měsíčně,
11. spadá-li rok přiznání důchodu do období po roce 2034, 1,450 % výpočtového základu měsíčně.

Výše procentní výměry důchodu činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,2 % výpočtového základu za dobu získanou z titulu výdělečné činnosti, která se kryje s účastí na důchodovém spoření (v období let 2013 až 2015).

Součástí procentní výměry je od roku 2023 také částka tzv. výchovného za každé dítě pro osobu, která zajišťovala výchovu v největším rozsahu.¹

Do doby pojištění se započítává v zákonem stanoveném rozsahu i náhradní doba pojištění.

¹ Podmínky pro uznání dítěte za vychované jsou podobné těm, které platí pro účely snížení důchodového věku žen. Vyžaduje se, aby osoba před datem vzniku nároku na starobní důchod osobně pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti roků, s tím, že pokud se ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, postačí, pokud pečovala aspoň po dobu pěti roků a nepřestala o dítě pečovat před dosažením jeho zletilosti. Pokud dítě zemřelo po dosažení 5 let věku, je podmínka výchovy dítěte splněna, jestliže žena osobně pečovala o dítě od jeho narození do jeho úmrtí.

VÝŠE PŘEDČASNÉHO TRVALE KRÁCENÉHO STAROBNÍHO DŮCHODU (§ 36 ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ)

Výše procentní výměry důchodu se stanoví podle pravidel platných pro řádný starobní důchod, avšak s tím, že se se snižuje za každých i započatých 90 dnů chybějících ode dne jeho přiznání do dosažení důchodového věku o 1,5 % výpočtového základu.

Výše procentní výměry důchodu se pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod vykonával do dosažení důchodového věku výdělečnou činnost, a proto nepobíral tento důchod, přepočte, a to s přihlédnutím k nově získané době pojištění a úměrnému zkrácení doby předčasnosti.

VÝŠE STAROBNÍHO DŮCHODU PŘI TZV. PŘESLUHOVÁNÍ (§ 34 ODST. 2,3,4 ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ)

Výše procentní výměry starobního důchodu se zvyšuje po vzniku nároku na tento důchod pojištěnci, který vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činnosti náleží zvýšení o 1,5 % výpočtového základu.

Při pobírání tohoto důchodu v poloviční výši náleží zvýšení procentní výměry o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů výdělečné činnosti.

Do 31. 12. 2024 má poživatel starobního důchodu nárok na zvýšení procentní výměry starobního důchodu za dobu výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění, a to za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti (viz také část “Hlavní změny v důchodovém pojištění schválené v roce 2013“) o 0,4 % výpočtového základu.

S účinností od 1. 1. 2025 bylo zvyšování procentní výměry starobního důchodu za každých 360 dnů výdělečné činnosti vykonávané v souběhu s jeho vyplácením nahrazeno slevou na pojistném placeném zaměstnancem ve výši 6,5 % z jeho vyměřovacího základu; o tuto částku se mu zvýší jeho čistá mzda (v případě OSVČ činí sleva rovněž 6,5 %, takže na důchodové pojištění neodvádí 28 %, ale pouze 21,5 %). O slevu žádá zaměstnanec svého zaměstnavatele, který mu následně bude vypočítávat čistou mzdu již s přihlédnutím k této slevě, a to od kalendářního měsíce, v němž u něj zaměstnanec nárok na tuto slevu uplatnil a prokázal rozhodné skutečnosti. OSVČ uplatňuje slevu při podání Přehledu o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok.

Pokud zaměstnanec neuplatnil u zaměstnavatele nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc, ve kterém byly splněny podmínky pro nárok na slevu, považuje se pojistné, které zaměstnanec zaplatil (zaměstnavatel mu je srazil z příjmů), ve výši této slevy za přeplatek zaměstnance na pojistném. Takto vzniklý přeplatek na pojistném vrací zaměstnanci na základě jeho písemné žádosti doložené potvrzením zaměstnavatele příslušná územní správa sociálního zabezpečení (dále jen „ÚSSZ“) ve smyslu předpisů o pojistném. Výše procentní výměry důchodu činí nejméně 770 Kč měsíčně.

Za výkon výdělečné činnosti se pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu za tzv. přesluhování nepovažují doby dočasné pracovní neschopnosti, pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci.

SOUBĚH STAROBNÍHO DŮCHODU S PŘÍJMEM Z VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI (§ 37 ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ)

Výplata předčasného starobního důchodu nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci; ode dne dosažení důchodového věku platí stejná pravidla jako v případě řádného starobního důchodu, tj. výplata starobního důchodu není nijak omezena.

PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTI O DŮCHOD (§ 82 ZÁKONA Č. 582/1991 SB., O ORGANIZACI A PROVÁDĚNÍ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ)

Žádosti o přiznání důchodu sepisuje s občany ÚSSZ, kterou si vybere.

Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o důchod, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci. Žádost může rovněž podat fyzická osoba na základě plné moci.

Žádost lze podat nejdříve čtyři měsíce přede dnem, od kterého občan žádá důchod přiznat.

ÚSSZ je povinna sepsat žádost o důchod; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to i když má za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na důchod nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady.

Žádost o důchod je možné podat také v elektronické podobě (on-line). Žádost o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě se podává prostřednictvím ePortálu ČSSZ s využitím elektronické identifikace (např. datová schránka, bankovní identita).

Zaměstnavatel je povinen do 8 dnů ode dne, kdy obdržel výzvu ÚSSZ sepisující žádost o důchod, sdělit písemně požadované údaje.

To, co je uvedeno pro podávání žádosti u starobního důchodu, platí i pro všechny ostatní druhy důchodů.

(Pro podrobnější informace doporučujeme sledovat www.mpsv.cz, sekci „Hlavní změny v důchodovém pojištění“. Tento text není závaznou právní normou. Pro detailní získání informací slouží platné znění zákona č. 155/1995 Sb.).

Další informace ke starobním důchodům lze získat na webových stránkách ČSSZ

(Starobní důchod - Česká správa sociálního zabezpečení
Starobní důchod podrobně - Česká správa sociálního zabezpečení).