Starobní důchody

PODMÍNKY NÁROKU NA ŘÁDNÝ STAROBNÍ DŮCHOD (§ 29 ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ)

  1. Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně
    1. 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod (dále jen „důchodový věk“) před rokem 2010,
    2. 26 let a dosáhl důchodového věku v roce 2010,
    3. 27 let a dosáhl důchodového věku v roce 2011,
    4. 28 let a dosáhl důchodového věku v roce 2012,
    5. 29 let a dosáhl důchodového věku v roce 2013,
    6. 30 let a dosáhl důchodového věku v roce 2014,
    7. 31 let a dosáhl důchodového věku v roce 2015,
    8. 32 let a dosáhl důchodového věku v roce 2016,
    9. 33 let a dosáhl důchodového věku v roce 2017,
    10. 34 let a dosáhl důchodového věku v roce 2018,
    11. 35 let a dosáhl důchodového věku po roce 2018.
  2. Pojištěnec má nárok na starobní důchod, pokud nesplnil podmínky uvedené pod bodem 1., také tehdy, jestliže získal dobu pojištění nejméně
    1. 15 let a dosáhl před rokem 2010 věku aspoň 65 let,
    2. 16 let a dosáhl v roce 2010 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,
    3. 17 let a dosáhl v roce 2011 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,
    4. 18 let a dosáhl v roce 2012 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,
    5. 19 let a dosáhl v roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,
    6. 20 let a dosáhl po roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození.
  3. Pojištěnec, který nesplňuje podmínky uvedené v bodě 1. písm. g) až k), má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl důchodového věku po roce 2014 a získal aspoň 30 let doby pojištění bez náhradních dob pojištění.
  4. Pojištěnec, který nesplňuje podmínky uvedené v bodě 2, písm. b) až f) má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku aspoň o pět let vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže stejného data narození a získal aspoň 15 let doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, tj. doby, za kterou se platí pojistné na důchodové pojištění.
  5. Pojištěnec, který nesplňuje podmínky stanovené v bodech 1, 2 ,3 nebo 4, má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku 65 let a splnil podmínky nároku na invalidní důchod stanovené zákonem o důchodovém pojištění.

PODMÍNKY NÁROKU NA PŘEDČASNÝ TRVALE KRÁCENÝ STAROBNÍ DŮCHOD (§ 31 ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ

Pojištěnec má nárok na předčasný trvale krácený starobní důchod, jestliže

  1. získal potřebnou dobu pojištění (§ 29 odst. 1 nebo 3) a
  2. do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše
    • 3 roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let,
    • 5 roků, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let.

Rovněž v případě předčasného starobního důchodu se postupně prodlužuje délka potřebné doby pojištění pro nárok na tento důchod, a to obdobně jako v případě řádného starobního důchodu (po roce 2018 na 35 let – včetně náhradních dob, respektive 30 let – bez náhradních dob).

Přiznání tohoto důchodu vylučuje nárok na řádný starobní důchod.

DŮCHODOVÝ VĚK (§ 32 ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ)

Důchodový věk činí – jde-li o pojištěnce narozené před rokem 1936:

  1. u mužů 60 let,
  2. u žen
    1. 53 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí,
    2. 54 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti,
    3. 55 let, pokud vychovaly dvě děti,
    4. 56 let, pokud vychovaly jedno dítě, nebo
    5. 57 let.

Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1971

ilustrační foto

Vysvětlivky:
"r" znamená rok,
"m" znamená měsíc

U pojištěnců narozených po roce 1971 činí důchodový věk 65 let.

Poznámka: Důchodový věk lze zjistit pomocí kalkulačky.

VÝŠE ŘÁDNÉHO STAROBNÍHO DŮCHODU (§ 33 A § 34 ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ)

Výše důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry.

Výše základní výměry důchodu je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy tj. 10 % průměrné mzdy; do 31. 12. 2018 činila procentní sazba 9 % průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení).

Výše procentní výměry důchodu činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu nebo 1,2 % výpočtového základu za dobu získanou z titulu výdělečné činnosti, která se kryje s účastí na důchodovém spoření (v období let 2013 až 2015). Součástí procentní výměry je od roku 2023 také částka tzv. výchovného za každé dítě pro osobu, která zajišťovala výchovu v největším rozsahu.1

Do doby pojištění se započítává v zákonem stanoveném rozsahu i náhradní doba pojištění.

VÝŠE PŘEDČASNÉHO TRVALE KRÁCENÉHO STAROBNÍHO DŮCHODU (§ 36 ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ)

Výše procentní výměry důchodu se stanoví tak, že tato výše se snižuje za každých i započatých 90 dnů chybějících ode dne jeho přiznání do dosažení důchodového věku o:

  1. 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů
  2. 1,2 % výpočtového základu za období od 361. do 720. kalendářního dne
  3. 1,5 % výpočtového základu za období od 721. dne

Výše procentní výměry důchodu se pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod vykonával do dosažení důchodového věku výdělečnou činnost, a proto nepobíral tento důchod, přepočte, a to s přihlédnutím k nově získané době pojištění.

VÝŠE ODLOŽENÉHO STAROBNÍHO DŮCHODU – TZV. PŘESLUHOVÁNÍ (§ 34 ODST. 2,3,4 ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ)

Výše procentní výměry starobního důchodu se zvyšuje po vzniku nároku na tento důchod pojištěnci, který vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činnosti náleží zvýšení o 1,5 % výpočtového základu.

Do 31. 12. 2013 měl nárok na zvýšení procentní výměry starobního důchodu pojištěnec v tomto případě vždy po 2 letech, pokud výdělečná činnost trvala nepřetržitě po tuto dobu, nebo po skončení výdělečné činnosti. Od 1. 1. 2014 lhůta 2 let byla zrušena, takže uvedené zvýšení náleží za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti (viz také část “Hlavní změny v důchodovém pojištění schválené v roce 2013“).

Při pobírání tohoto důchodu v poloviční výši náleží zvýšení procentní výměry o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů. Rovněž toto opatření se týká období výdělečné činnosti vykonávané po 31. prosinci 2009.

Výše procentní výměry důchodu činí nejméně 770 Kč měsíčně.

Za výkon výdělečné činnosti se pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu nepovažují doby dočasné pracovní neschopnosti, pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci.

SOUBĚH STAROBNÍHO DŮCHODU S PŘÍJMEM Z VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI (§ 37 ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ)

Výplata předčasného starobního důchodu nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci; ode dne dosažení důchodového věku platí stejná pravidla jako v případě řádného starobního důchodu, tj. výplata starobního důchodu není nijak omezena.

PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTI O DŮCHOD (§ 82 ZÁKONA Č. 582/1991 SB., O ORGANIZACI A PROVÁDĚNÍ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ)

Žádosti o přiznání důchodu sepisuje s občany OSSZ příslušná podle místa trvalého pobytu občana nebo místa hlášeného pobytu v ČR, jde-li o cizince.

Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o důchod, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci. Žádost může rovněž podat fyzická osoba na základě plné moci.

Žádost lze podat nejdříve čtyři měsíce přede dnem, od kterého občan žádá důchod přiznat.

OSSZ je povinna sepsat žádost o důchod; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to i když má za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na důchod nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady.

Zaměstnavatel je povinen do 8 dnů ode dne, kdy obdržel výzvu OSSZ sepisující žádost o důchod, sdělit písemně požadované údaje.

To, co je uvedeno pro podávání žádosti u starobního důchodu, platí i pro všechny ostatní druhy důchodů.

(Pro podrobnější informace doporučujeme sledovat www.mpsv.cz, sekci „Hlavní změny v důchodovém pojištění“. Tento text není závaznou právní normou. Pro detailní získání informací slouží platné znění zákona č. 155/1995 Sb.).

Další informace ke starobním důchodům lze získat na webových stránkách ČSSZ (https://www.cssz.cz/web/cz/starobni-duchod

 https://www.cssz.cz/web/cz/starobni-duchod-podrobne).


1 Podmínky pro uznání dítěte za vychované budou podobné těm, které platí dosud pro účely snížení důchodového věku žen. Bude se tedy vyžadovat, aby osoba před datem vzniku nároku na starobní důchod osobně pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti roků, s tím, že pokud se ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, postačí, pokud pečovala aspoň po dobu pěti roků a nepřestala o dítě pečovat před dosažením jeho zletilosti.

Poslední aktualizace: 12. 9. 2022