Poplatníky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“) jsou zaměstnavatelé, zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, zahraniční zaměstnanci a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění.
V České republice hradí za zaměstnance povinné pojistné jejich zaměstnavatel. Zaměstnanec, jako poplatník pojistného, nemá ve vztahu k placení pojistného žádné povinnosti, tyto povinnosti za něho plní zaměstnavatel - srazí mu ze mzdy (odměny) pojistné, které odvede. Případné neplacení pojistného ze strany zaměstnavatele nejde k újmě konkrétního zaměstnance, není tím dotčena jeho účast na pojištění a případné poskytování dávky nemocenského a důchodového pojištění.
Pojistné se vypočítá jako součin vyměřovacího základu a procentní sazby. Tento výpočet je povinen provést zaměstnavatel. Pojistné se počítá a odvádí vždy za každý kalendářní měsíc.
Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné je úhrn příjmů, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudců, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.
Vyměřovacím základem zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců účastných nemocenského pojištění.
Zaměstnavatel odvádí pojistné na účet příslušného kontaktního pracoviště Územní správy sociálního zabezpečení (dále též „ÚSSZ“) za jednotlivé kalendářní měsíce v době splatnosti, tj. od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.
Od 1. ledna 2026 nabývá účinnost zákon č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (ZoJMHZ). Zaměstnavatelé přestanou od roku 2026 předkládat Přehled o výši pojistného Údaje o pojistném budou nově součástí jednotného měsíčního hlášení . V souvislosti s tímto zákonem se mění povinnosti zaměstnavatelů v pojistném následovně:
- Za měsíce leden až březen 2026 zaměstnavatelé již nepředkládají Přehled o výši pojistného ani Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce. Povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení každý měsíc však zůstává zachována.
- Za měsíce leden až březen 2026 zaměstnavatelé mají povinnost doposlat jednotné měsíční hlášení, a to v období duben až červen 2026. Za každý kalendářní měsíc se jednotné měsíční hlášení podává samostatně. Tato povinnost se netýká zaměstnavatelů, kteří se do systému JMHZ přihlásili v rámci pilotního provozu na základě právní úpravy účinné od 1. 7. 2025 a měsíční hlášení za měsíce leden až březen 2026 zaslali v rámci pilotu.
- Za měsíc duben 2026 a následující měsíce zaměstnavatelé odesílají jednotné měsíční hlášení ve lhůtě od 1. do 20. dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ke kterému se hlášení vztahuje.
- Další informace k problematice JMHZ jsou k dispozici na odkazech: Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) | MPSV a Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) - Česká správa sociálního zabezpečení
Přehled změn v roce 2026
- Přehled změn k 1. 1. 2026 v nemocenském pojištění, v pojistném na sociální zabezpečení a v pojištění osob samostatně výdělečně činných (dále též „OSVČ“)
- Organizace a provádění sociálního zabezpečení
1. Redukční hranice pro redukci denního vyměřovacího základu, z něhož se stanoví denní výše dávky nemocenského pojištění, činí
- první redukční hranice 1 633 Kč,
- druhá redukční hranice 2 449 Kč,
- třetí redukční hranice 4 897 Kč
2. Výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy
Zákonem č. 396/2012 Sb. se změnil zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, mimo jiné i zákon o nemocenském pojištění:
Od 1. 1. 2013 je-li u zaměstnance nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel povinen spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předat ÚSSZ podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění; těmito podklady se rozumí kopie usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek a sdělení, jaká část základní částky nemá být ÚSSZ srážena. Obdobně předává ÚSSZ podklady zaměstnavateli. Informace o ÚSSZ naleznete na Kontakty - Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz).
3. Maximální vyměřovací základ
Maximální vyměřovací základ se zvyšuje z částky 2 234 736 Kč v roce 2025 na částku 2 350 416 Kč v roce 2026.
4. Sazby pojistného
Sazby pojistného na sociální zabezpečení od 1. 1. 2026 u zaměstnavatelů
- Běžná sazba pojistného zaměstnavatele činí nadále 24,8 % z úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří nevykonávají činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.
- Zvýšená sazba pojistného zaměstnavatele z úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří vykonávají činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, bude činit 29,8 %, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 26,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.
- Zvýšená sazba pojistného zaměstnavatele z vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří vykonávají činnost v rizikovém zaměstnání, bude činit 27,8 %, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 24,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.
U zaměstnanců činí sazba pojistného 7,1 % z vyměřovacího základu, z toho 0,6 % na nemocenské pojištění a 6,5 % na důchodové pojištění,
U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) činí sazba
- 29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
- 2,7 % z vyměřovacího základu, jde-li o OSVČ účastnou nemocenského pojištění,
U osob dobrovolně účastných důchodového pojištění činí sazba 28 % z vyměřovacího základu.
U zahraničních zaměstnanců, kteří se dobrovolně přihlásí k účasti na nemocenském pojištění, činí sazba 2,7 % z vyměřovacího základu.
5. Slevy na pojistném
- Sleva zaměstnavatele (zkrácené úvazky)
S účinností od 1. 2. 2023 může zaměstnavatel za stanovený okruh zaměstnanců a při splnění zákonem stanovených podmínek uplatnit slevu na pojistném za kalendářní měsíc ve výši 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které je sleva uplatňována. Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání (zkrácených úvazků), zahrnuje se za tohoto zaměstnance do úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců jen vyměřovací základ z toho zaměstnání, z něhož zaměstnavatel uplatňuje slevu. Podrobnosti o podmínkách nároku na slevu a způsobu uplatnění slevy naleznete na Slevy na pojistném - Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz).
- Slevy pro pracující důchodce (další informace také na Slevy pro pracující důchodce - Česká správa sociálního zabezpečení)
- Sleva zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu
Od 1. 1. 2025 má zaměstnanec, který je poživatelem starobního důchodu, dosáhl důchodového věku a vznikl mu nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši podle zákona č. 155/1995 Sb., nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění za kalendářní měsíc. Podmínky musí být splněny po celý kalendářní měsíc, za který zaměstnanec slevu uplatňuje. Splnění podmínek zaměstnanec prokazuje doložením rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a čestným prohlášením o nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši, nebo potvrzením plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši s uvedením dne, od něhož výplata starobního důchodu v plné výši náleží.
Sleva činí 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance, a poskytuje se namísto navyšování starobního důchodu za další výdělečnou činnost při pobírání tohoto důchodu.
Více zjistíte na odkazu: Sleva na pojistném zaměstnance - Česká správa sociálního zabezpečení
- Sleva na pojistném pro OSVČ starobní důchodce
OSVČ, která dosáhla důchodového věku a má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši a splňuje tuto podmínku alespoň po jeden celý kalendářní měsíc v kalendářním roce, má od 1. 1. 2025 nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění za kalendářní rok, a to ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu. Pokud měla OSVČ nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši pouze v některých kalendářních měsících kalendářního roku, v nichž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, náleží sleva na pojistném jen z poměrné části vyměřovacího základu. Nárok na slevu za kalendářní rok uplatňuje OSVČ na přehledu o příjmech a výdajích za tento kalendářní rok, tj. za každý kalendářní rok samostatně.
OSVČ, která splňuje podmínky nároku na slevu na pojistném, může uplatnit nárok na sníženou sazbu pro zálohy na pojistné ve výši 22,7 %. Stanovit výši zálohy ve snížené sazbě pojistného lze ale nejdříve od kalendářního měsíce, v němž OSVČ obdržela rozhodnutí o přiznání starobního důchodu.
- Sleva na pojistném od 1. 1. 2025 pro OSVČ v paušálním režimu starobní důchodce
Slevu na pojistném (OSVČ v paušálním režimu nemá nárok na sníženou sazbu pojistného 22,7 % pro paušální zálohy na pojistné) ve výši 6,5 % si bude moci uplatnit i OSVČ, jejíž daň z příjmů byla v kalendářním roce rovna paušální dani (sleva bude vypočtena z vyměřovacího základu, který odpovídá pásmu paušálního režimu určujícího výši paušální daně). Nárok na slevu má tato OSVČ, pokud je po celý kalendářní měsíc, za který slevu uplatňuje, poživatelem starobního důchodu a tento je vyplácen v plné výši. OSVČ v paušálním režimu bude moci nárok na slevu na pojistném poprvé uplatnit za kalendářní rok 2025, a to na základě žádosti podané příslušné ÚSSZ. Žádost lze podat nejdříve 1. května následujícího kalendářního roku, přičemž nárok na slevu na pojistném bude OSVČ mít jen v případě, pokud plně uhradila paušální pojistné z vyměřovacího základu paušálního pásma určující výši paušální daně. Při splnění výše uvedených podmínek bude moci tuto slevu uplatnit za každý kalendářní rok zvlášť.
Více zjistíte na odkazu Sleva na pojistném pro OSVČ, která je poživatelem starobního důchodu - Česká správa sociálního zabezpečení a Slevy pro pracující důchodce - Česká správa sociálního zabezpečení
- Sleva na pojistném zaměstnance v ovocnářství a při pěstování zeleniny
Od 1. 1. 2026 se zavádí zákonem č. 360/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, sleva na pojistném pro zaměstnance pracující v ovocnářství a při pěstování zeleniny. Zaměstnanec, který má sjednanou dohodu o provedení práce upravenou v § 6 zákona č. 252/1992 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a splňuje podmínky podle tohoto zákona, má nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc. Sleva činí 7,1 % z vyměřovacího základu zaměstnance.
Slevu lze uplatnit, pouze pokud se jedná o dohodu o provedení práce sjednanou výlučně k výkonu práce při produkci stanovených druhů ovoce a zeleniny v období od 1. 4. do 30. 11. kalendářního roku. Všechny podmínky pro poskytnutí této slevy na pojistném musí být splněny po celou dobu, za kterou je sleva na pojistném uplatňována.
Podrobnosti jsou uvedeny na odkazu: Sleva na pojistném zaměstnance v ovocnářství a při pěstování zeleniny - Česká správa sociálního zabezpečení
6. Povinný příspěvek na produkty spoření na stáří ve vztahu pojistnému na sociální zabezpečení
Dnem 1. 1. 2026 nabyl účinnosti zákon č. 153/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření ve stáří. Zaměstnavatel je povinen poskytnout povinný příspěvek zaměstnanci za kalendářní měsíc ve výši 4 % z jeho vyměřovacího základu, z něhož se vypočítává pojistné na sociální zabezpečení, při splnění těchto podmínek:
Zaměstnanec v kalendářním měsíci vykonával rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie z důvodu aspoň z jednoho faktorů vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami, byl-li tento faktor zařazen také do třetí kategorie rizikovosti, odpracoval aspoň ve 3 směnách více než polovinu odpracované doby v rizikové práci, uplatní u zaměstnavatele právo na nárok na povinný příspěvek, má sjednán s penzijní společností produkt spoření na stáří, a to buď penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb. nebo doplňkové penzijní spoření podle zákona č. 427/2011 Sb., sdělil zaměstnavateli údaje potřebné k zasílání tohoto příspěvku na účet penzijní společnosti.
Zaměstnavatel je povinen písemně informovat zaměstnance o právu uplatnit nárok na povinný příspěvek a způsobu uplatnění před zahájením rizikové práce. Zaměstnance, kteří nastoupili před rokem 2026 do zaměstnání, informuje do 15. 1. 2026. Poprvé náleží povinný příspěvek za kalendářní měsíc po uplatnění nároku. Vyplacen musí být do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž byly splněny podmínky nároku na jeho poskytnutí. Po prvním zaslání příspěvku na účet penzijní společnosti vydá zaměstnanci potvrzení o jeho zaplacení. Zaměstnavatel je povinen vést evidenci o povinném příspěvku.
Kontrolu plnění povinností podle zákon o povinném příspěvku vykonává územní správa sociálního zabezpečení, ukládá i pokuty za jejich neplnění.
Vykonává-li zaměstnanec v kalendářním měsíci jak práci, za kterou vznikne zaměstnavateli povinnost platit mu povinný příspěvek, tak práci, za kterou vznikne zaměstnavateli povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení ve zvýšené sazbě, má přednost placení povinného příspěvku před zvýšenou sazbou.
Podrobné informace o povinném příspěvku na produkty spoření ve stáří jsou k dispozici na odkazu Povinné spoření pro vybrané rizikové profese | MPSV
7. Stanovení penále
Od 1. 1. 2021 došlo ke sjednocení postupu stanovení penále v sociálním zabezpečení s postupem stanovení úroku z prodlení podle občanského zákoníku. Výše penále se stanoví podle předpisů občanského práva o výši úroku z prodlení, tedy ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Výše penále při povolení splácení dlužného pojistného ve splátkách se od 1. 1. 2024 stanoví stejným způsobem.
8. Důchodové pojištění OSVČ
- Rozhodná částka při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, která zakládá účast na důchodovém pojištění v roce 2026, činí částku 117 521 Kč; za každý měsíc, kdy činnost nebyla vykonávána, se odečte 9 794 Kč.
- Minimální měsíční vyměřovací základ se zvyšuje u OSVČ hlavních z 16 295 Kč v roce 2025 na 19 587 Kč v roce 2026, u OSVČ vedlejších z 5 122 Kč v roce 2025 na 5 387 Kč v roce 2026.
- Minimální výše měsíční zálohy na pojistné na důchodové pojištění se zvyšuje u OSVČ hlavních ze 4 759 Kč v roce 2025 na 5 720 Kč v roce 2026, u OSVČ vedlejších z 1 496 Kč v roce 2025 na 1 574 Kč v roce 2026.
- Minimální měsíční vyměřovací základ u OSVČ hlavních, které zahájily činnost v roce 2026 poprvé nebo po více než dvaceti kalendářních letech činí 12 242 Kč; minimální výše měsíční zálohy na pojistné na důchodové pojištění činí 3 575 Kč (snížený minimální měsíční vyměřovací základ ve výši 25 % průměrné mzdy pro začínající OSVČ hlavní platí v kalendářním roce, ve kterém činnost zahájily a následně ještě v bezprostředně dvou následujících letech).
Pokud OSVČ (hlavní i vedlejší) zahájí samostatnou výdělečnou činnost po 31. 12. 2024 a v předchozích 5 kalendářních letech před tímto zahájením nevykonávala tuto činnost, nemusí platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění v prvních dvou kalendářních letech činnosti, tj. v roce zahájení činnosti a v bezprostředně následujícím kalendářním roce (do konce tohoto roku). Jedná se však pouze o zproštění povinnosti placení měsíčních záloh, které se ale nevztahuje na úhradu pojistného důchodové pojištění po podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok formou doplatku.
Splatnost záloh na pojistné na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění.
Od 1. 1. 2019 je stanovena u OSVČ splatnost záloh na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění tak, že záloha na pojistné na důchodové pojištění za kalendářní měsíc je splatná od prvního do posledního dne tohoto měsíce a pojistné na dobrovolné nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je rovněž splatné od prvního do posledního dne tohoto měsíce.
Podrobnější informace jsou dostupné na odkazu Zálohy na pojistné na důchodové pojištění - Česká správa sociálního zabezpečení.
Režim u paušální daně a odvodu pojistných od ledna 2023
Od 1. 1. 2021 se mohou OSVČ přihlašovat do paušálního režimu u finančních úřadů. Paušální režim znamená společný výběr daně z příjmu, pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na zdravotní pojištění v paušální záloze. Paušální režim upravují předpisy daňové, paušální zálohy platí OSVČ podle zákona o daních příjmů finančnímu úřadu. Splnění podmínek pro vstup do paušálního režimu a pro jeho trvání posuzuje finanční úřad. S účinností od 1. 1. 2023 došlo ke změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), kterou byly upraveny podmínky osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ“) pro účast v paušálním režimu a pro to, aby jejich daň z příjmů fyzických osob byla následně rovna paušální dani.
Důchodové a nemocenské pojištění OSVČ nadále provádějí ÚSSZ. Je zajištěno předávání informací mezi ÚSSZ a finančními úřady, které jsou potřebné pro výběr paušální zálohy a provádění důchodového pojištění u OSVČ.
V souvislosti se zavedením paušálního režimu byly přijaty i změny v předpisech upravujících důchodové pojištění OSVČ a placení pojistného na důchodové a na nemocenské pojištění, které se týkají OSVČ v paušálním režimu. Jde zejména o tyto změny:
OSVČ v paušálním režimu je vždy považována za OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Žádnou výhodu z toho, že splňuje podmínky pro OSVČ vykonávající vedlejší činnost, nemá.
OSVČ, která se přihlašuje do paušálního režimu u finančního úřadu, nemusí tuto skutečnost oznamovat ÚSSZ. Jestliže zároveň zahajuje činnost, předá finanční úřad ÚSSZ i oznámení o zahájení činnosti. Rovněž OSVČ, která jako poplatník v paušálním režimu oznamuje finančnímu úřadu ukončení tohoto paušálního režimu, může společně s tímto oznámit i ukončení samostatné výdělečné činnosti. OSVČ nemusí s ÚSSZ v těchto případech komunikovat.
Finanční úřad přeposílá ÚSSZ i zálohy na pojistné na sociální pojištění, které vybral od jednotlivých OSVČ v paušální záloze.
Od roku 2023 si OSVČ, která splnila podmínky pro účast v paušálním režimu, při vstupu do paušálního režimu zvolí ze třech paušálních pásem. Podle určeného paušálního pásma je stanovena výše paušální zálohy → výše vyměřovacího základu pro důchodové pojištění (dále jen „DP“) OSVČ. Volba paušálního pásma je ovšem závislá na příjmech ze SVČ, které OSVČ měla v předchozím kalendářním roce a současně na tom, z jaké činnosti tyto příjmy plynou.
Pro rok 2026 jsou stanoveny výše paušální zálohy podle pásem takto: 1. pásmo - 9 984 Kč, 2. pásmo - 16 745 Kč. 3. pásmo - 27 139 Kč.
OSVČ nepodává přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok v paušálním režimu. Pokud OSVČ bude za takový rok podávat zpětně daňové přiznání, musí za takový kalendářní rok podat i přehled.
OSVČ si nemůže určit vyšší vyměřovací základ, než činí minimální vyměřovací základ. Zvýšit si základ pro výpočet důchodu si může jen tak, že se přihlásí u ÚSSZ k dobrovolnému důchodovému pojištění (třeba i jen za jeden měsíc v roce), zvolí si vyměřovací základ a zaplatí pojistné ve výši 28 % z tohoto základu. Podrobnosti k dobrovolnému důchodovému pojištění sdělí ÚSSZ.
Při zahájení činnosti se může OSVČ při přihlašování se k paušálnímu režimu u finančního úřadu zároveň přihlásit k nemocenského pojištění. Jestliže byla OSVČ účastna nemocenského pojištění OSVČ již před vstupem do paušálního režimu, nic se na její účasti nemění a zůstává i nadále účastna nemocenského pojištění OSVČ.
Pojistné na dobrovolné nemocenské pojištění se platí příslušné ÚSSZ.
Měsíční základ pro stanovení výše pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší, než činí minimální měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné v paušálním režimu. Další podrobnosti pro OSVČ v paušálním režimu jsou dostupné na OSVČ v paušálním režimu - Česká správa sociálního zabezpečení.
Podrobné informace týkající se pojistného lze získat na Obecné informace - Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz) a také na Obecné informace | Paušální daň | Daň z příjmů | Daně | Daně | Finanční správa (financnisprava.cz).
Právní úpravu organizace a provádění sociálního zabezpečení obsahuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1992. Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje
- organizační uspořádání sociálního zabezpečení,
- působnost orgánů sociálního zabezpečení,
- úkoly občanů a zaměstnavatelů při provádění sociálního zabezpečení,
- řízení ve věcech důchodového pojištění.
- řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Orgány sociálního zabezpečení
Sociální zabezpečení provádějí orgány sociálního zabezpečení, kterými jsou:
- Ministerstvo práce a sociálních věcí,
- Česká správa sociálního zabezpečení,
- Územní správy sociálního zabezpečení,
- Institut posuzování zdravotního stavu,
- Ministerstvo obrany (pokud jde o vojáky z povolání),
- Ministerstvo vnitra (pokud jde o příslušníky Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb),
- Ministerstvo spravedlnosti (pokud jde o příslušníky Vězeňské služby ČR).
Poskytování odborné pomoci ve věcech sociálního zabezpečení
Podle § 6 odst. 3 písm. l) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení"), poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení ÚSSZ a jejich kontaktní pracoviště.
V případě požadavku na podrobnější informace k problematice sociálního zabezpečení, než které jsou uveřejněné na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, příp. České správy sociálního zabezpečení, se proto doporučuje, pokud se dotaz týká:
- nemocenského pojištění, obrátit se na příslušné kontaktní pracoviště ÚSSZ v místě sídla zaměstnavatele nebo v místě bydliště osoby samostatně výdělečně činné;
- důchodového pojištění, obrátit se v první řadě na příslušné kontaktní pracoviště ÚSSZ;
- pojistného na sociální zabezpečení, obrátit se na příslušné kontaktní pracoviště ÚSSZ v místě sídla zaměstnavatele nebo v místě bydliště osoby samostatně výdělečně činné,
- sociálního pojištění osob samostatně výdělečně činných, obrátit se na příslušné kontaktní pracoviště ÚSSZ v místě bydliště osoby samostatně výdělečně činné.
Nadřízeným orgánem ÚSSZ je Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). ČSSZ řídí a kontroluje činnost ÚSSZ.
Adresu a spojení na příslušnou správu sociálního zabezpečení lze najít na Kontakty - Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz).
Informace ve věci:
- zaměstnanosti a státních dávek (podpory v nezaměstnanosti, rodičovského příspěvku, přídavku na dítě, porodného, pohřebného, sociální pomoci – pomoc v hmotné nouzi atd.) poskytují kontaktní pracoviště krajských poboček Úřadu práce ČR; adresu a spojení na pobočky Úřadu práce ČR lze najít na Úřad práce ČR (uradprace.cz).
- zdravotního pojištění poskytují zdravotní pojišťovny,
- daně z příjmu fyzických osob poskytují orgány Finanční správy České republiky a daňoví poradci.