Sociální pojištění v roce 2021

Poplatníky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen pojistné) jsou zaměstnavatelé, zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, zahraniční zaměstnanci a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění.

Zaměstnavatelé a zaměstnanci

V České republice hradí za zaměstnance povinné pojistné jejich zaměstnavatel. Zaměstnanec, jako poplatník pojistného, nemá ve vztahu k placení pojistného žádné povinnosti, tyto povinnosti za něho plní zaměstnavatel - srazí mu ze mzdy (odměny) pojistné, které odvede. Případné neplacení pojistného ze strany zaměstnavatele nejde k újmě konkrétního zaměstnance, není tím dotčena jeho účast na pojištění a případné poskytování dávky nemocenského a důchodového pojištění.

Pojistné se vypočítá jako součin vyměřovacího základu a procentní sazby. Tento výpočet je povinen provést zaměstnavatel. Pojistné se počítá a odvádí vždy za každý kalendářní měsíc.

Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné je úhrn příjmů, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudců, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.

Vyměřovacím základem zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců účastných nemocenského pojištění.

Zaměstnavatel odvádí pojistné na účet příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení (dále též „OSSZ“) za jednotlivé kalendářní měsíce v době splatnosti, tj. od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Ve stejné lhůtě je zaměstnavatel povinen předložit příslušné OSSZ na předepsaném tiskopisu přehled o výši stanoveného vyměřovacího základu a o výši pojistného, které je povinen odvádět, s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena. Předepsaný tiskopis Přehled o výši pojistného předkládá zaměstnavatel výhradně elektronicky.  Podrobnější údaje naleznete na adresách: https://www.cssz.cz/web/cz/platba-pojistneho-obecne-informace

Přehled změn v roce 2021

  1. Přehled změn k 1. 1. 2021 v nemocenském pojištění, v pojistném na sociální zabezpečení a v pojištění osob samostatně výdělečně činných (dále též „OSVČ“)
  2. Organizace a provádění sociálního zabezpečení

A. Přehled změn k 1. 1. 2021 v nemocenském pojištění, pojistném na sociální zabezpečení a v důchodovém pojištění OSVČ

1. Redukční hranice pro redukci denního vyměřovacího základu, z něhož se stanoví denní výše dávky nemocenského pojištění, činí

  • první redukční hranice 1 182 Kč,
  • druhá redukční hranice 1 773 Kč,
  • třetí redukční hranice 3 545 Kč

2. Výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy

Zákonem č. 396/2012 Sb. se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, mimo jiné i zákon o nemocenském pojištění:

Od 1. 1. 2013 je-li u zaměstnance nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel povinen spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předat OSSZ podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění; těmito podklady se rozumí kopie usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek a sdělení, jaká část základní částky nemá být okresní správou sociálního zabezpečení srážena. Obdobně předává OSSZ podklady zaměstnavateli. Informace o OSSZ naleznete na https://www.cssz.cz/web/cz/kontakty.

3. Maximální vyměřovací základ

Maximální vyměřovací základ se zvyšuje z částky 1 672 080 Kč v roce 2020 na částku 1 701 168 Kč v roce 2021.

4. Sazby pojistného

Sazby pojistného na sociální zabezpečení od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 činily:

  • u zaměstnavatele 25 % z vyměřovacího základu, z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
  • u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,
  • u OSVČ
  • 29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění a
  • 2,3 % z vyměřovacího základu na nemocenské pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění,
  • u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího základu,
  • u zahraničního zaměstnance 2,3 % z vyměřovacího základu.

Sazby pojistného na sociální zabezpečení od 1. 7. 2019 činí:

  • u zaměstnavatele 24,8 % z vyměřovacího základu, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
  • u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,
  • u OSVČ
  • 29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění a
  • 2,1 % z vyměřovacího základu na nemocenské pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění,
  • u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího základu,
  • u zahraničního zaměstnance 2,1 % z vyměřovacího základu.

5. Důchodové pojištění OSVČ

  • rozhodná částka při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, která zakládá účast na důchodovém pojištění v roce 2021 činí 85 058 Kč; za každý měsíc, kdy činnost nebyla vykonávána, se odečte 7 089 Kč.
  • minimální měsíční vyměřovací základ se zvyšuje u OSVČ hlavních ze 8 709 Kč v roce 2020 na 8 861 Kč v roce 2021, u OSVČ vedlejších z 3 484 Kč v roce 2020 na 3 545 Kč v roce 2021.
  • minimální výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění se zvyšuje u OSVČ hlavních z 2 544 Kč v roce 2020 na 2 588 Kč v roce 2021, u OSVČ vedlejších z 1 018 Kč v roce 2020 na 1 036 Kč v roce 2021.

Splatnost záloh na pojistné na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění

Od 1. 1. 2019 je stanovena u OSVČ splatnost záloh na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění tak, že záloha na pojistné na důchodové pojištění za kalendářní měsíc je splatná od prvního do posledního dne tohoto měsíce a pojistné na dobrovolné nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je rovněž splatné od prvního do posledního dne tohoto měsíce.

Podrobnější informace jsou dostupné na https://www.cssz.cz/web/cz/duchodove-pojisteni-osvc a https://www.cssz.cz/web/cz/zmena-vyse-minimalnich-zaloh-osvc-v-roce-2019.

Zavedení režimu paušální daně a odvodu pojistných od ledna 2021

Od 1. 1. 2021 se mohou OSVČ přihlašovat do paušálního režimu u finančních úřadů. Paušální režim znamená společný výběr daně z příjmu, pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na zdravotní pojištění v paušální záloze. Paušální režim upravují předpisy daňové, paušální zálohy platí OSVČ podle zákona o daních příjmů finančnímu úřadu. Splnění podmínek pro vstup do paušálního režimu a pro jeho trvání posuzuje finanční úřad.

Důchodové a nemocenské pojištění OSVČ nadále provádějí OSSZ. Je zajištěno předávání informací mezi OSSZ a finančními úřady, které jsou potřebné pro výběr paušální zálohy a provádění důchodového pojištění u OSVČ.

V souvislosti se zavedením paušálního režimu byly přijaty i změny v předpisech upravujících důchodové pojištění OSVČ a placení pojistného na důchodové a na nemocenské pojištění, které se týkají OSVČ v paušálním režimu. Jde zejména o tyto změny:

OSVČ v paušálním režimu je vždy považována za OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Žádnou výhodu z toho, že splňuje podmínky pro OSVČ vykonávající vedlejší činnost, nemá.

OSVČ, která se přihlašuje do paušálního režimu u finančního úřadu, nemusí tuto skutečnost oznamovat OSSZ. Jestliže zároveň zahajuje činnost, předá finanční úřad OSSZ i oznámení o zahájení činnosti. OSVČ nemusí s OSSZ v těchto případech komunikovat.

Finanční úřad přeposílá OSSZ i zálohy na pojistné na sociální pojištění, které vybral od jednotlivých OSVČ v paušální záloze. Výše zálohy činí 29,2 % z minimálního měsíčního vyměřovacího základu, který platí v kalendářním roce pro OSVČ vykonávající hlavní činnost, navýšeného o 15 %. V roce 2021 je minimálním měsíčním vyměřovacím základem 8 861 Kč - záloha 2 588 Kč, po navýšení 10 191 Kč - záloha 2 976 Kč.

OSVČ nepodává přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok v paušální režimu. Pokud OSVČ bude za takový rok podávat zpětně daňové přiznání, musí za takový kalendářní rok podat i přehled.

Pro účely důchodového pojištění se za roční vyměřovací základ považuje úhrn měsíčních vyměřovacích základů, z nichž byly placeny zálohy na důchodové pojištění v rámci paušální zálohy. V roce 2021 u OSVČ v paušálním režimu ve všech 12 měsících činí vyměřovací základ 12 x 10 191 Kč, tj. 122 292 Kč.

OSVČ si nemůže určit vyšší vyměřovací základ, než činí minimální vyměřovací základ. Zvýšit si základ pro výpočet důchodu si může jen tak, že se přihlásí u OSSZ k dobrovolnému důchodovému pojištění (třeba i jen za jeden měsíc v roce), zvolí si vyměřovací základ a zaplatí pojistné ve výši 28 % z tohoto základu. Podrobnosti k dobrovolnému důchodovému pojištění sdělí OSSZ.   

Při zahájení činnosti se může OSVČ při přihlašování se k paušálnímu režimu u finančního úřadu zároveň přihlásit k nemocenského pojištění.

Pojistné na nemocenské pojištění se platí OSSZ.

Měsíční základ pro stanovení výše pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší, než činí minimální měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné v paušálním režimu. V roce 2021 si OSVČ může určovat výši měsíčního základu mezi 7 000 Kč a 10 191 Kč. Pojistné na nemocenské pojištění může činit 147 Kč až 215 Kč za měsíc.

B. Organizace a provádění sociálního zabezpečení

Právní úpravu organizace a provádění sociálního zabezpečení obsahuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1992. Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje

  • organizační uspořádání sociálního zabezpečení,
  • působnost orgánů sociálního zabezpečení,
  • úkoly občanů a zaměstnavatelů při provádění sociálního zabezpečení,
  • řízení ve věcech důchodového pojištění.
  • řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Orgány sociálního zabezpečení

Sociální zabezpečení provádějí orgány sociálního zabezpečení, kterými jsou:

  • Ministerstvo práce a sociálních věcí,
  • Česká správa sociálního zabezpečení,
  • okresní správy sociálního zabezpečení,
  • Ministerstvo obrany (pokud jde o vojáky z povolání),
  • Ministerstvo vnitra (pokud jde o příslušníky Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb),
  • Ministerstvo spravedlnosti (pokud jde o příslušníky Vězeňské služby ČR).

Poskytování odborné pomoci ve věcech sociálního zabezpečení

Podle § 6 odst. 4 písm. l) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení"), poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení okresní správy sociálního zabezpečení; na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Pražská správa sociálního zabezpečení (PSSZ) a na území města Brna vykonává tuto působnost Městská správa sociálního zabezpečení Brno (MSSZ Brno).

V případě požadavku na podrobnější informace k problematice sociálního zabezpečení, než které jsou uveřejněné na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, příp. České správy sociálního zabezpečení, se proto doporučuje, pokud se dotaz týká:

  • nemocenského pojištění, obrátit se na OSSZ v místě sídla zaměstnavatele nebo v místě bydliště osoby samostatně výdělečně činné;
  • důchodového pojištění, obrátit se v první řadě na OSSZ;
  • pojistného na sociální zabezpečení, obrátit se na OSSZ v místě sídla zaměstnavatele nebo v místě bydliště osoby samostatně výdělečně činné,
  • sociálního pojištění osob samostatně výdělečně činných, obrátit se na OSSZ v místě bydliště osoby samostatně výdělečně činné.

Nadřízeným orgánem OSSZ, PSSZ, MSSZ Brno je Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která má svá detašovaná pracoviště v krajských městech; regionální pracoviště mají zpravidla shodné sídlo s okresní správou sociálního zabezpečení v krajském městě. ČSSZ podle § 5 písm. e) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení řídí a kontroluje činnost OSSZ.

Adresu a spojení na příslušnou správu sociálního zabezpečení lze najít na https://www.cssz.cz/web/cz/kontakty.

Informace ve věci:

  • zaměstnanosti a státních dávek (podpory v nezaměstnanosti, rodičovského příspěvku, přídavku na dítě, porodného, pohřebného, sociální pomoci - pomoc v hmotné nouzi atd.) poskytují kontaktní pracoviště krajských poboček Úřadu práce ČR; adresu a spojení na pobočky Úřadu práce ČR lze najít na portal.mpsv.cz/sz v části Úřad práce ČR.
  • zdravotního pojištění poskytují zdravotní pojišťovny,
  • daně z příjmu fyzických osob poskytují orgány Finanční správy České republiky a daňoví poradci.

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti