Práci pro zaměstnavatele můžete vykonávat buď v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy, nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr: dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ).
Pracovní poměr na základě pracovní smlouvy
Je nejčastější forma základního pracovněprávního vztahu. Zaměstnanec na základě pracovního poměru pracuje pro zaměstnavatele a dostává za to mzdu. Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou uzavřenou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Pracovní poměr může být uzavřený na dobu určitou, nebo neurčitou. Pracovní poměr na dobu určitou končí uplynutím/uběhnutím této doby. Pracovní poměr může být rozvázán jen dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době.
Pozor! Pracovní poměr automaticky zaniká, pokud vám vyprší nebo jinak zanikne oprávnění/povolení k pobytu, nebo skončí platnost povolení/oprávnění k zaměstnání!
Povinné součásti pracovní smlouvy
Pracovní smlouva musí být vždy písemná a zaměstnanec i zaměstnavatel musí obdržet jedno vyhotovení. Měnit tuto smlouvu je opět možné pouze písemným ujednáním obou smluvních stran (zaměstnavatele a zaměstnance) a obě strany s ní musí souhlasit.
Pracovní smlouva musí obsahovat:
- místo výkonu práce
- druh práce
- den nástupu do práce
Další náležitosti pracovní smlouvy najdete zde
Skončení pracovního poměru
Pracovní poměr může být rozvázán dvoustrannou dohodou o rozvázání pracovního poměru, nebo jednostranně zaměstnancem nebo zaměstnavatelem výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době.Tato právní jednání musí být vždy písemná.
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPČ a DPP)
Dohoda o provedení práce (DPP)
Může být uzavřená na maximální rozsah práce 300 hodin v kalendářním roce. Do těchto 300 hodin se započítává také doba práce, kterou vykonáváte pro stejného zaměstnavatele na základě jiné dohody o provedení práce. Dohoda o provedení práce musí být uzavřená písemně a musí v ní být uvedená i doba, na kterou se uzavírá. Měla by obsahovat také předmět a rozsah práce a odměnu, jež nesmí být nižší než minimální mzda. Více o DPP najdete zde.
Na základě dohody o provedení práce nelze získat zaměstnaneckou kartu, modrou kartu ani povolení k zaměstnání!!!
Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)
Můžete ji uzavřít v případě, že předpokládaný objem práce nepřesáhne v průměru 20 hodin týdně, a to za období, na které byla dohoda uzavřená, nejdéle však za období 52 týdnů. V dohodě o pracovní činnosti musí být uveden: druh práce, sjednaný rozsah pracovní doby, doba, na kterou se dohoda uzavírá. Musí být uzavřena v písemné formě. Také by měla obsahovat také ujednání o odměně, jež nesmí být nižší než minimální mzda. Více o DPČ najdete zde.
Pracovní doba
Doba, ve které zaměstnanec musí pro zaměstnavatele vykonávat práci, případně musí být připravený k výkonu práce na pracovišti podle pokynů zaměstnavatele. Zahrnuje dobu směny a práci přesčas. Nejvýše přípustná stanovená týdenní pracovní doba činí 40 hodin týdně. Zaměstnavatel se se zaměstnancem může dohodnout (vždy písemně!) na sjednání kratší pracovní doby (tzv. částečný úvazek).
Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, který určuje začátek a konec směn. Rozvrh pracovní doby musí zaměstnavatel vypracovat písemně a musí s ním seznámit zaměstnance alespoň 2 týdny (u zaměstnanců pracujících na základě DPP/DPČ nejpozději 3 dny) před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. Délka směny nesmí být delší než 12 hodin.
Pracovní cesty
Časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Maximální dobu trvání pracovní cesty právní předpisy neuvádějí, pouze určují, že jde o „dobu nezbytné potřeby“. Pracovní cesta není limitovaná ani místně. Zaměstnavatel vás může vyslat na pracovní cestu pouze za předpokladu, že se na tom s vámi dohodl. Pokud jste držitelem modré karty, zaměstnanecké karty nebo povolení k zaměstnání, můžete být zaměstnavatelem vyslaný na pracovní cestu, jestliže to odpovídá povaze vámi vykonávané práce, pro kterou byly udělené modrá karta, zaměstnanecká karta nebo povolení k zaměstnání. Před zahájením pracovní cesty je zaměstnavatel povinen vystavit cestovní příkaz. Příslušné kontrolní orgány jsou oprávněny prověřit, zda vám byly za pracovní cestu poskytnuty cestovní náhrady v souladu se zákoníkem práce.
Dovolená
Pokud vykonáváte zaměstnání v pracovním poměru, máte právo na dovolenou, a to v minimálním rozsahu 4 týdnů v kalendářním roce. V případě, že pro stejného zaměstnavatele nepracujete nepřetržitě po dobu jednoho roku, nárok na dovolenou se vám příslušným způsobem krátí. Po dobu čerpání dovolené dostáváte mzdu ve výši průměrného výdělku. Termíny dovolené určuje nebo schvaluje zaměstnavatel.
Od 1. ledna 2024 zaměstnancům pracujícím na základě DPP/DPČ automaticky vzniká právo na dovolenou, a to v podstatě za stejných podmínek jako je tomu u zaměstnanců v pracovním poměru. Vznik práva na dovolenou za daný kalendářní rok je podmíněn tím, že pracovněprávní vztah založený dohodou v tomto roce nepřetržitě trval po dobu alespoň 28 kalendářních dní a zaměstnanec za jeho trvání v tomto roce odpracoval pro účely dovolené alespoň 4násobek fiktivní 20hodinové týdenní pracovní doby, tj. 80 hodin (vč. případných náhradních dob).
Za dobu čerpání dovolenézaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši 100 % jeho průměrného výdělku.
Minimální mzda
Minimální mzda je podle zákona nejnižší přípustná výše odměny, kterou zaměstnavatel musí platit za práci. Ministerstvo práce a sociálních věcí každoročně vyhlašuje konkrétní výši minimální mzdy (hodinové a měsíční). Od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2025 činí minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin 20 800 Kč za měsíc nebo 124,40 Kč za hodinu. Více informací na Minimální mzda
U žadatelů o zaměstnaneckou kartu musí být v pracovní smlouvě nebo v dohodě o pracovní činnosti ustanovení, ze kterého vyplývá, že bez ohledu na rozsah práce měsíční mzda, plat nebo odměna nebude nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy a týdenní pracovní doba bude činit nejméně 15 hodin.
U žadatelů o modrou kartumusí výše sjednané hrubé měsíční mzdy odpovídat nejméně 1,5 násobku průměrné hrubé roční mzdy v České republice vyhlašované sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí.
Nemoc
Jestliže vám ošetřující lékař sdělí, že jste dočasně neschopný vykonávat svoji práci, máte nárok na tzv. „nemocenskou“. Od 1. dne do 14. dne vám peníze vyplácí zaměstnavatel, v dalším období trvání nemoci (od 15. do nejdéle 380. dne trvání pracovní neschopnosti) máte nárok na dávky nemocenského pojištění, které vyplácí ČSSZ. Výše nemocenského a výše nemocenské dávky je přibližně 60 % průměrného výdělku. Více info najdete na ČSSZ – Nemocenské
Po dobu trvání nemoci vám zaměstnavatel nemůže dát výpověď.
Pracovní úraz a nemoci z povolání
Pracovním úrazem je poškození zdraví zaměstnance, ke kterému došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů (ovšem ne na cestě do zaměstnání a zpět!). Porušením zdraví se rozumí nejen poškození tělesné, ale i psychické.
Nemoci z povolání jsou uvedené v seznamu, který tvoří přílohu nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se určuje seznam nemocí z povolání.
Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u kterého byla zjištěná nemoc z povolání, zaměstnavatel musí poskytnout náhradu za ztrátu na výdělku, bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a věcnou škodu.
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
Jedná se o souhrn opatření daných právními předpisy a zaměstnavatelem, která mají předcházet ohrožení nebo poškození lidského zdraví při práci. Prolíná se s požární ochranou, krizovým managementem a velmi okrajově i s firemní ekologií (ochrana životního prostředí u zaměstnavatele).
Za zajištění BOZP jsou odpovědní vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. Jejich pochybení může mít až trestně právní důsledky.
Více informací zde: http://www.bozpinfo.cz/rady/otazky_odpovedi/ (pouze v češtině).
Další informace
Podrobné informace a odpovědi na nejčastější otázky najdete na webu SÚIP: Otázky a odpovědi | Státní úřad inspekce práce