Zvýšení starobního důchodu za výchovu dítěte/dětí v otázkách a odpovědích

Od září roku 2022 je možné podávat žádost o zvýšení starobního důchodu za vychované dítě (tzv. výchovné). Na výchovné ve výši 500 korun má od 1. ledna 2023 nárok ten z rodičů, který o dítě pečoval v největším rozsahu.

Automaticky ho dostávají například ty ženy, které již důchod pobírají.

Samostatná žádost se tedy týká především mužů, kteří o děti převážně pečovali a již důchod mají přiznaný. Konkrétní výčet situací, kdy je potřeba tuto samostatnou žádost podat najdete společně s formulářem žádosti na této stránce.

Na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí se můžete dozvědět také o dalších plánovaných změnách, které se postupně chystají v rámci důchodové reformy.

Vznik nároku na výchovné

Jedná se o zvýšení starobního důchodu za výchovu dítěte nebo dětí. Cílem je ocenit zásluhy pečujících osob, jejich úsilí o přínos a výchovu nového přispěvatele do důchodového systému a zároveň paušálně kompenzovat snížení důchodu, které nastalo v důsledku kariérních výkyvů souvisejících s výchovou. Docílí se též snížení statistického rozdílu mezi průměrným starobním důchodem žen a mužů.

Jde o pevně stanovenou částku, která bude v roce 2023 činit 500 Kč. V případě výchovy více dětí se tato částka násobí jejich počtem, tedy např. za 3 děti bude náležet 1 500 Kč, o které se trvale zvýší procentní výměra starobního důchodu, řádného nebo i předčasného. Výše částky náležející k důchodům přiznávaným v roce 2024 a později, se bude postupně valorizovat stejným způsobem jako procentní výměry důchodů.

Osobě (ženě nebo muži), která zajišťovala výchovu konkrétního dítěte v největším rozsahu. Podmínky pro uznání dítěte za vychované budou podobné těm, které platí dosud pro účely snížení důchodového věku žen. Bude se tedy vyžadovat, aby osoba před datem vzniku nároku na starobní důchod osobně pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti roků, s tím, že pokud se ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, postačí, pokud pečovala aspoň po dobu pěti roků a nepřestala o dítě pečovat před dosažením jeho zletilosti.

Pro starobní důchody, které byly přiznané před 1. 1. 2023, platí:

Ženám se již přiznaný starobní důchod zvýší automaticky bez nutnosti podávat žádost podle počtu vychovaných dětí při stanovení důchodového věku. Pokud by se tak výjimečně nestalo, nebo pokud by počet dětí, za které byl důchod zvýšen, neodpovídal počtu dětí, které žena skutečně vychovala, je třeba o výchovné požádat, jak je uvedeno dále.
U mužů automatické zvýšení není možné, neboť plátce důchodu nemá ve své evidenci zaznamenán údaj o počtu vychovaných dětí. Mužům bude výchovné přiznáváno pouze na žádost. Žádosti mohou podávat od 1. 9. 2022 do 31. 12. 2024, jinak nárok na výchovné zanikne. Předepsaný tiskopis pro podání žádosti a čestného prohlášení, které slouží k prokázání výchovy, bude od září 2022 k dispozici na ePortálu ČSSZ (https://eportal.cssz.cz/), jehož prostřednictvím je možno jej podat, pokud má žadatel k dispozici technické prostředky k prokázání své totožnosti (např. občanský průkaz s kontaktním elektronickým čipem nebo bankovní identitu). Jinak je možno žádost o výchovné podat u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (v Praze Pražské, v Brně Městské).

Pro starobní důchody přiznané po 31. 12. 2022 bude třeba o výchovné vždy požádat, a to při podání žádosti o starobní důchod, jinak nárok na výchovné nevznikne. Žádost o výchovné bude součástí žádosti o důchod.

Výchovu bude třeba pro tento účel posuzovat od narození dítěte až do jeho zletilosti jako jeden celek. Za osobu, která výchovu zajišťovala ve větším rozsahu, bude považována ta z pečujících osob, v jejíž kariéře se v největší míře projevovaly složky výchovy, které mohly negativně ovlivnit délku doby zaměstnání a výdělky pečující osoby, tj. kdy péče musela být zajišťována „na úkor“ možné pracovní aktivity.

Jak výše uvedeno, výchovné za výchovu konkrétního dítěte lze přiznat pouze osobě, která výchovu tohoto dítěte zajišťovala v největším rozsahu. Rozdělení výchovy více dětí mezi více osob přichází v úvahu pouze v případě, že výchovu některého dítěte zajišťovala fakticky ve větším rozsahu jedna osoba a výchovu jiného dítěte jiná osoba. Pokud jedna osoba zajišťovala ve větším rozsahu výchovu všech dětí, náleží jí výchovné za všechny tyto děti, zatímco druhé pečující osobě výchovné nenáleží.

Takový spor, pokud výjimečně vznikne, bude řešit OSSZ ve speciálním správním řízení. Využije k tomu všechny důkazní prostředky, které jí správní řád nabízí, např. listiny nebo výslechy svědků. Jde o krajní řešení, proto je lepší, když jeho použití nebude nutné, tedy když se pečující osoby na rozsahu výchovy dohodnou. Rozhodnutí OSSZ je přezkoumatelné po správní i soudní linii.

Nárok na výchovné vzniká až při vzniku nároku na starobní důchod, což platí i pro tzv. transformovaný starobní důchod (invalidní důchod se změní ve starobní po dosažení důchodového věku nebo v 65 letech). Lidé pobírající invalidní důchod nárok na výchovné nemají.

Příklad: Paní Hana má 58 let a pobírá invalidní důchod. Vychovala 2 děti až do jejich zletilosti, ale nárok na výchovné jí zatím nevzniká, neboť není poživatelkou starobního důchodu. O výchovné může požádat až při uplatnění žádosti o starobní důchod po dosažení důchodového věku nebo v 65 letech, kdy se invalidní důchod transformuje ze zákona na starobní.

Ano, u těchto osob se při rozhodování o nároku na výchovné uplatní dvojí procesní režim. U žen se výchovné přizná většinou automaticky od lednové splátky (s využitím údajů o vychovaných dětech založených v evidenci plátce důchodu), muži si o výchovné musejí požádat, protože orgány sociálního zabezpečení u nich dosud neevidují žádné informace o výchově dětí.

Pokud máte důchod přiznaný v ČR, máte nárok i na výchovné. Platí zde stejná pravidla jako pro české občany, tedy bonus za výchovu každého dítěte ve výši 500 Kč měsíčně. V případě, že je přiznán pouze dílčí starobní důchod (tzn. cizinec odpracoval v ČR jen část kariéry), snižuje se výše výchovného ve stejném poměru jako ostatní složky důchodu. Výchovné je totiž nedílnou součástí procentní výměry starobního důchodu. Pokud jste tedy v ČR odpracoval/a polovinu celkové pojištěné doby, pak vám bude náležet výchovné ve výši 250 korun.

V těchto případech nerozhoduje, zda bylo dítě vychováváno na území ČR nebo jinde.

Co mám dělat, když ...

O výchovné musíte požádat při podání žádosti o starobní důchod na OSSZ. V žádosti uvedete čestné prohlášení, z něhož bude patrné, kolik dětí jste vychoval/a a v jakém rozsahu. Pokud výchovu zajišťovala také jiná osoba (více osob), musíte ji/je nahlásit a sdělit, v jakém rozsahu pečovala/ly. V případě nepravdivého čestného prohlášení nebo zamlčení podstatných skutečností se dopustíte přestupku a současně ponesete odpovědnost za přeplatek na dávce, případně i za trestný čin podvodu. Mějte však zároveň na paměti, že pokud si na výchovu některého dítěte vzpomenete až později, plátce důchodu vám již nebude moci výchovné za toto dítě přiznat, neboť mu to zákon neumožňuje.

Byl-li váš důchodový věk stanoven podle počtu vychovaných dětí, zvýší vám plátce důchod automaticky od splátky splatní v lednu 2023 o 500 Kč za každé takové dítě. Pokud by se tak nestalo, nebo pokud by počet dětí, za které byl důchod zvýšen, neodpovídal počtu dětí, které jste skutečně vychovala, požádejte o nápravu plátce důchodu, a to co nejdříve.

Jestliže jste zajišťoval v největším rozsahu výchovu konkrétního dítěte, vzniká vám od lednové splátky roku 2023 nárok na výchovné. Plátce důchodu vám však důchod automaticky nezvýší, ale musíte si o to sám požádat; nejdříve lze žádost podat 1. 9. 2022, nejpozději 31. 12. 2024, jinak nárok na výchovné nevznikne. Žádost je od září 2022 k dispozici na ePortálu ČSSZ (https://eportal.cssz.cz/). I v tomto případě se výchova prokazuje čestným prohlášením na předepsaném tiskopisu. Nevadí, že výchova dítěte byla uznána ženě pro snížení hranice jejího důchodového věku. Pokud vyjde najevo, že jste výchovu zajišťoval ve větším rozsahu vy, provede plátce důchodu příslušnou změnu, tj. ženě automaticky přiznané výchovné odejme a vám jej přizná.