Zaměstnávání občanů EU/EHP, Švýcarska a jejich rodinných příslušníků a rodinných příslušníků občana ČR, kteří nejsou státními příslušníky ČR ani jiného členského státu EU

Právní postavení občanů EU/EHP, Švýcarska a jejich rodinných příslušníků a rodinných příslušníků občana ČR, kteří nejsou státními příslušníky ČR ani jiného členského státu EU (dále jen „ rodinný příslušník občana ČR“) z hlediska zákona o zaměstnanosti

Občané EU

Občané členských států Evropské unie a jejich rodinní příslušníci nejsou z hlediska zákona o zaměstnanosti považováni za cizince a v souladu s tímto zákonem mají stejné právní postavení jako občané České republiky (ke státům EU patří Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie).

Občané EHP a Švýcarska

Stejné právní postavení jako občané České republiky mají též občané Norska, Lichtenštejnska a Islandu, patřící do EHP, jejich rodinní příslušníci a dále občané Švýcarska a jejich rodinní příslušníci.

Rodinní příslušníci občanů EU/EHP a Švýcarska

Rodinným příslušníkem občana EU/EHP a Švýcarska se bez ohledu na státní příslušnost rozumí jeho manžel nebo manželka, partner nebo partnerka, se kterým občan EU uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů členského státu, jejich potomci, jsou-li mladší 21 let nebo jsou-li na něm závislí, dále pak vyživovaní (závislí) příbuzní ve vzestupné řadě občana EU/EHP a Švýcarska a jeho manžela/manželky nebo registrovaného partnera/partnerky.

Za rodinného příslušníka občana EU/EHP a Švýcarska se považuje i cizinec, který příslušným orgánům Ministerstva vnitra hodnověrným způsobem doloží, že má s občanem Evropské unie trvalý vztah obdobný rodinnému a žije s ním ve společné domácnosti.

Rodinní příslušníci občana ČR mají v právních vztazích upravených zákonem o zaměstnanosti stejné právní postavení jako občan ČR, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Možnost vstupu na trh práce pro občany EU/EHP, Švýcarska a jejich rodinné příslušníky

Občan EU/EHP a Švýcarska nebo jeho rodinný příslušník nepotřebuje pro účely zaměstnání na území ČR povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu, modrou kartu nebo kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance.

Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, může vstoupit na trh práce bez povolení k zaměstnání, zaměstnanecké karty, modré karty nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, pokud obdrží od Ministerstva vnitra povolení k přechodnému pobytu formou pobytové karty rodinného příslušníka Evropské unie, nebo se prokáže dokladem (záznam v cestovním dokladu, potvrzení) o podání žádosti o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie na území ČR.

Povinnost zaměstnavatele

a) při zaměstnávání občanů EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinných příslušníků na území ČR a rodinných příslušníků občana ČR

Nastoupí-li do zaměstnání občan EU/EHP a Švýcarska nebo jeho rodinný příslušník, nebo rodinný příslušník občana ČR, je zaměstnavatel povinen nejpozději v den nástupu těchto osob do zaměstnání písemně informovat o této skutečnosti krajskou pobočku ÚP ČR příslušnou podle místa výkonu práce ( vzor informace ke stažení (337.65kB)). K vyplněnému tiskopisu nejsou od zaměstnavatele vyžadovány žádné další doklady.

Při ukončení zaměstnání je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost oznámit příslušné krajské pobočce ÚP ČR nejpozději do 10 kalendářních dnů od skončení zaměstnání ( vzor informace ke stažení (323.54kB)).

b) při vyslání občanů EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinných příslušníků a rodinných příslušníků občana ČR k výkonu práce na území ČR

Je-li do zaměstnání občan EU/EHP a Švýcarska nebo jeho rodinný příslušník nebo rodinný příslušník občana ČR vyslán svým zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu EU/EHP a Švýcarska k výkonu práce na území ČR, je tento zaměstnavatel povinen nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce písemně informovat o této skutečnosti krajskou pobočku ÚP ČR příslušnou podle místa výkonu práce ( vzor informace ke stažení (337.65kB)). K vyplněnému tiskopisu nejsou od zaměstnavatele vyžadovány žádné další doklady.

Při ukončení vyslání je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost oznámit příslušné krajské pobočce ÚP ČR nejpozději do 10 kalendářních dnů od skončení vyslání ( vzor informace ke stažení (323.54kB)).

Vedení evidence a uchovávání dokladů

Zaměstnavatel je povinen vést evidenci občanů EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinných příslušníků a rodinných příslušníků občana ČR, které zaměstnává.

Stejnou povinnost má i zahraniční zaměstnavatel, který uzavřel smlouvu s právnickou nebo fyzickou osobou, na jejímž základě byl jeho zaměstnanec, občan EU/EHP a Švýcarska nebo jeho rodinný příslušník, nebo rodinný příslušník občana ČR vyslán na území ČR k plnění úkolů vyplývající z této smlouvy.

Evidence obsahuje identifikační údaje zaměstnance, adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek, číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal, druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno, dále pohlaví těchto fyzických osob, zařazení podle odvětvové (oborové) klasifikace ekonomických činností, nejvyšší dosažené vzdělání, vzdělání požadované pro výkon povolání, dobu, na kterou jim byl povolen pobyt, den nástupu a den skončení zaměstnání nebo vyslání zahraničním zaměstnavatelem.

Každou změnu těchto údajů je zaměstnavatel povinen nahlásit nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala nebo kdy se o ní dověděl.

Kopie dokladů prokazujících oprávněnost pobytu cizince na území ČR je zaměstnavatel povinen uchovávat po dobu trvání zaměstnání a dobu 3 let od skončení zaměstnávání tohoto cizince.

Zaměstnavatel je povinen mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. Splnění povinnosti podle věty první se nevyžaduje, splnil-li zaměstnavatel povinnost oznámit okresní správě sociálního zabezpečení den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění.

Tuto povinnost má na území ČR i zahraniční zaměstnavatel, který vyslal svého zaměstnance k výkonu práce na území ČR, přičemž doklady, jimiž je plněna tato povinnost, musejí být přeloženy do českého jazyka.

Poslední aktualizace: 4. 12. 2019