Volný pohyb osob

Volný pohyb osob

  • Právní předpisy EU zakotvují právo občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. Pro jednotlivé kategorie osob (osoby zaměstnané, osoby samostatně výdělečně činné, studenti, osoby nepracující za úplatu) jsou stanoveny rozdílné podmínky pro výkon tohoto práva. Nejvíce práv je tradičně přiznáno ekonomicky aktivním osobám – pracovníkům.
  • Pro pobyt delší než tři měsíce musí mít studenti a jiné osoby nepracující za úplatu, jako jsou osoby v důchodu, pro sebe a svou rodinu dostatek prostředků, aby nebyli přítěží pro systém sociální podpory hostitelské země, a mít komplexní zdravotní pojištění.
  • Všichni občané Unie a jejich rodinní příslušníci, kteří pobývají na základě právních předpisů EU na území jiného členského státu, mají právo, aby s nimi bylo zacházeno stejně jako se státními příslušníky hostitelské země. Členské státy jim však nejsou povinny během prvních tří měsíců jejich pobytu poskytovat sociální dávky (to neplatí v případě osob zaměstnaných, osob samostatně výdělečně činných, osob ponechávajících si takové postavení a jejich rodinných příslušníků).
  • S ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru se výše uvedená pravidla vztahují rovněž na občany Norska, Islandu a Lichtenštejnska. Obdobná úprava platí na základě bilaterální úpravy rovněž ve vztahu ke Švýcarsku.

Volný pohyb pracovníků

  • Volný pohyb pracovníků dává všem občanům Unie, bez ohledu na jejich bydliště, právo svobodně odejít do jiného členského státu, aby v něm pracovali nebo pobývali za účelem práce. Tím, že jim zajišťuje v rámci vnitrostátního práva, zvyklostí a kolektivních smluv rovné zacházení ve srovnání se státními příslušníky tohoto jiného členského státu, je chrání před diskriminací na základě státní příslušnosti, pokud jde o přístup k zaměstnání, podmínky zaměstnání, pracovní podmínky, přístup k sociálním a daňovým výhodám, členství v odborech a způsobilost být zvolen do orgánů zastupujících pracovníky, přístup k odborné přípravě, přístup k bydlení, přístup jejich dětí k obecnému, učňovskému a odbornému vzdělávání a pomoc poskytovanou úřady práce.
  • Právo na rovné zacházení se vztahuje i na rodinné příslušníky pracovníků, pokud občan Unie, od něhož rodinní příslušníci odvozují svoje práva, uplatňuje právo volného pohybu.
  • S uplatňováním práva na volný pohyb pomáhá pracovníkům síť Evropských služeb zaměstnanosti (EURES). Jejím stěžejním informačním zdrojem je Evropský portál pracovní mobility, který obsahuje databázi volných pracovních míst.
  • V případě, že se pracovníci nebo jejich rodinní příslušníci setkají s nerovným zacházením z důvodu své státní příslušnosti, mají možnost obrátit se na určený orgán, který jim poskytne nezávislou právní či jinou pomoc. V rámci ČR je tímto orgánem veřejný ochránce práv.

Bližší informace jsou dostupné na stránkách Evropské komise (https://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=cs&catId=25).

Plná znění právních předpisů EU (směrnic, nařízení, rozhodnutí aj.) a další úřední dokumenty (např. sdělení) jsou dostupné na internetových stránkách Eur-Lex .

Poslední aktualizace: 26. 8. 2020