Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ)

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) je revoluční digitalizační projekt​, který zjednoduší administrativní povinnosti zaměstnavatelů​ a znamená efektivnější systém komunikace mezi státem a podnikatelským sektorem​. Jedná se o společnou iniciativu klíčových ​institucí​ – MPSV, ČSSZ, ÚP ČR, MF, GFŘ a ČSÚ​, ale také zaměstnavatelských svazů.

V čem bude JMHZ přínosné?

Zaměstnavatelé musí každý měsíc odesílat až 25 různých hlášení na více úřadů​​. To obnáší i různé termíny a duplicitní práci​. JMHZ přináší centralizaci dat, zaměstnavatelé tedy budou odevzdávat pouze jedno hlášení měsíčně​ datovou větou. Sníží se tak administrativní zátěž a celkově se zjednoduší komunikace.

Postup před a po zavedení JMHZ

Jak bude systém vypadat v praxi?

Jakými způsoby bude možné odesílat JMHZ?

Tyto procesy bude možné realizovat prostřednictvím několika komunikačních kanálů:

  • přes API rozhraní APEP/VREP ve formátu XML,

  • datovou schránkou ve formátu XML,

  • nebo ručně přes nový dynamický formulář na ePortálu ČSSZ, který umožní vyplnění a odeslání všech potřebných údajů.

Legislativa

Zákon o JMHZ včetně pozměňovacích návrhů prošel 3. čtením v Poslanecké sněmovně a nyní jej bude schvalovat Senát ČR (Senátní tisk 161 a Senátní tisk 162). Jeho zařazení do Sbírky zákonů očekáváme na přelomu srpna a září 2026. K provedení této nové právní úpravy bude vydáno nařízení vlády, kterým bude závazně stanoven formát a obsahová struktura podání podle zákona o JMHZ. Půjde především o výčet všech údajů, které se sdělují prostřednictvím JMHZ, a to jak v rámci měsíčních hlášení, tak pro účely vedení evidence zaměstnavatelů a evidence zaměstnanců. Tyto údaje budou strukturovány do tabulek podle jednotlivých situací a typů zaměstnání. Nařízení vlády očekáváme v říjnu 2025.

Strategie zavádění JMHZ

Pilotní fáze​ (1. 7. 2025 - 31. 3. 2026​) → Účinnost zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele​ (1. 1. 2026) → Spuštění jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (1. 4. 2026)

Termíny implementace podrobně (.pdf)

Pilotní provoz od 1. 7. 2025

Pilotní provoz je koncipován jako odborně cílené testování, které má za úkol ověřit funkčnost systému na specifických scénářích z praxe. V první fázi byly do pilotu zařazeny organizace, kterým účast ukládá zákon (§ 123o odst. 1 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 395/2024 Sb.). Jde o klíčové státní instituce zapojené do odběru a zpracování údajů zaměstnavatelů (MPSV, ČSSZ, ÚP ČR, SÚIP, GFŘ, ČSÚ), popř. další resortní organizace (ÚMPOD, MF).

Zákon rovněž umožňuje dobrovolné zapojení dalších zaměstnavatelů, a to na základě písemné dohody s MPSV. Pro tuto formu zapojení byly pečlivě vybrány organizace, které svými daty a provozními specifiky umožňují ověřit široké spektrum reálných životních a pracovních situací zaměstnanců – například při zaměstnávání osob se zdravotním postižením, zahraničních pracovníků nebo zaměstnanců v náročných profesích. Součástí výběru byli rovněž jejich dodavatelé mzdového softwaru, aby bylo možné ověřit funkčnost řešení napříč různými systémy.

Vzhledem k odbornému zaměření a metodickým požadavkům pilotního testování byla kapacita pilotního provozu pro dobrovolné zapojení naplněna.

V tuto chvíli není možné pilotní provoz dále rozšiřovat bez ohrožení jeho kvality, koordinace a evaluace výsledků.

Máte další dotazy?

Další informace k celému projektu jsme zveřejnili také v tiskových zprávách. Vaše dotazy k JMHZ, na které jste nedostali odpověď, můžete zasílat na e-mailovou adresu JMHZ-podpora@mpsv.cz.

Výzva pro výrobce mzdových systémů

Informace pro výrobce mzdových systémů naleznete na MPSV Vývojářském portálu (odkaz: Vývojářský portál MPSV). Naleznete zde také pozvání na pracovní online setkání pro výrobce mzdových systémů a jejich implementační partnery, které se budou konat ve dnech:

  • 21. 7. 2025 – představení technického řešení a datové věty,

  • 25. 8. 2025 – diskusní a zpětnovazební workshop.


Otázky a odpovědi

Kdo se pro účely zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (dále jen „JMHZ“) považuje za zaměstnance, je upraveno v § 3 zákona o JMHZ (Senátní tisk 161).

Kdo se pro účely zákona o JMHZ (Senátní tisk 161) považuje za zaměstnavatele je upraveno v § 2 zákona o JMHZ.

Ne. Tato služba k 31. 3. 2026 zanikne a cizinci budou registrováni přes proces Registrace zaměstnance.

Cizinci budou muset být registrování v evidenci zaměstnanců podle zákona o JMHZ nejpozději před okamžikem nástupu k výkonu práce.

Všichni zaměstnanci budou muset být registrování v evidenci zaměstnanců nejpozději před okamžikem nástupu k výkonu práce.

Registrace občana ČR bude moci být provedena buď jako úplná, nebo alespoň jako částečné přihlášení (vždy ale před okamžikem nástupu tohoto zaměstnance k výkonu práce). Při zvolení varianty částečného přihlášení je pak ještě nutné dohlásit zbývající údaje zaměstnance ve lhůtě 8 dní po nástupu.

Ano. Registrace běžného zaměstnance bude obsahovat širší sadu položek. Pokud již bude zaměstnanec registrován před datem 1. 4. 2026, budou muset být tyto údaje zaměstnavatelem po 31.3.2026 dohlášeny.

Ano. Registrace zaměstnavatele bude obsahovat širší sadu položek. Tyto údaje bude muset zaměstnavatel registrovaný před datem 1. 4. 2026 po 31.3.2026 dohlásit.

Jméno a příjmení. Rodné příjmení, Rodné číslo, Místo narození, Státní občanství zaměstnance, Předpokládaný den nástupu zaměstnance do zaměstnání, Variabilní symbol zaměstnavatele.

Osob samostatně výdělečně činných, pokud nezaměstnávají zaměstnance.

Každý zaměstnanec bude mít přidělené osobní identifikačním číslo (OIČ), které zaměstnavateli na základě registrace bez zbytečného odkladu sdělí ČSSZ.

Každé jednotlivé zaměstnání zaměstnance bude označeno identifikátorem zaměstnání, které rovněž zaměstnavateli na základě registrace bez zbytečného odkladu sdělí ČSSZ.

Každému zaměstnavateli, případně jeho mzdové účtárně, je přidělen variabilní symbol, kterým se identifikuje při posílání podání.

Měsíční hlášení je povinen podat zaměstnavatel. Pokud má 2 a více evidovaných mzdových účtáren, podává měsíční hlášení každá z nich samostatně, a to za svou část zaměstnanců.

Nikoliv. ELDP zašlou zaměstnavatelé naposled za kalendářní rok 2025 a za rok 2026 a následující bude ELDP sestavovat ČSSZ na základě měsíčně reportovaných dat. ELDP bude po skončení roku 2025 zaměstnavatel vyhotovovat jen u zaměstnanců, jimž skončila účast na důchodovém pojištění před 1. 4. 2026. V ojedinělých případech chybějících informací bude na případnou výzvu ÚSSZ nebo ČSSZ zaměstnavatel povinen vyhotovit ELDP s údaji za celý rok 2026.

Budou využity měsíční údaje od zaměstnavatelů a dotazník dle stávající právní úpravy zanikne.

Nikoliv. Zaměstnavatelé mají 20 dní na podání, což je považováno za dostatečnou dobu i v případě technických obtíží.

Měsíční hlášení lze podat přes ePortál, datovou schránku nebo API (APEP/VREP).

Za řádně podané měsíční hlášení se považuje formálně správné a včas podané hlášení.

Ano, měsíční hlášení lze podat na základě plné moci za jiný subjekt. Autentizace a autorizace subjektu zůstává zachována ve stávajícím stavu.

Pakliže měsíční hlášení bude obsahovat chyby, informován bude subjekt, který hlášení podal.

Nikoliv. Každý z uživatelů dat z JMHZ dostane přístup pouze k těm údajům, na které má ze zákona nárok. Okruh uživatelů údajů bude pro každý jednotlivý hlášený údaj uveden v prováděcím nařízení vlády.

Zákon o JMHZ nabývá účinnosti k 1.1.2026, některé povinnosti (např. nová registrace zaměstnance, zasílání měsíčních hlášení) mají posunutou účinnost na 1. 4. 2026.

Za měsíce leden až březen 2026 budou zaměstnavatelé povinni doposlat měsíční hlášení, a to v období duben až červen 2026 (dříve to možné nebude). Tato povinnost se netýká zaměstnavatelů, kteří se do systému JMHZ přihlásili v rámci pilotního provozu na základě právní úpravy účinné od 1. 7. 2025 a měsíční hlášení za měsíce leden až březen 2026 zaslali v rámci pilotu.