Příspěvek na bydlení

1. Životní událost

Jsem vlastník bytu nebo domu (pro období roku 2022 vlastník stavby pro individuální či rodinnou rekreaci-v případě úspěšného dokončení legislativního procesu v průběhu ledna 2022) nebo byt užívám na základě služebnosti (věcné břemeno) nebo jsem nájemce či podnájemce zkolaudovaného bytu a náklady na bydlení převyšují 30 % (v Praze 35 %) rozhodného (čistého) příjmu rodiny.

2. Obecné informace

Příspěvek na bydlení je dávka, která přispívá osobě/rodině při úhradě nákladů souvisejících s bydlením.

Žádost se podává 1x ročně a následně se každé čtvrtletí dokládají náklady na bydlení a příjmy rodiny za předcházející kalendářní čtvrtletí.

Nárok na výplatu dávky vzniká dnem podání žádosti a nárok lze uplatnit max. 3 měsíce zpětně.

Obecné informace k dávkám státní sociální podpory: https://www.uradprace.cz/web/cz/obecne-informace-2

3. Vznik nároku

Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník bytu, osoba, která byt užívá na základě služebnosti (věcného břemena) nebo nájemce a podnájemce bytu, pro období roku 2022 rovněž vlastník stavby pro individuální či rodinnou rekreaci, v případě úspěšného dokončení legislativního procesu v průběhu ledna 2022, jestliže

  1. jeho náklady na bydlení přesahují 30 % (na území hlavního města Prahy 35 % rozhodného (čistého) příjmu rodiny a zároveň
  2. těchto 30 % (na území hlavního města Prahy 35 %) rozhodného (čistého) příjmu rodiny není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

4. Další podmínky nároku

Za vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá.

Za vlastníka bytu se považuje i manžel, který užívá byt na základě práva bydlení odvozeného od vlastnického práva druhého manžela, pokud nárok na příspěvek na bydlení neuplatňuje manžel jako vlastník bytu. Uvedené podmínky se v roce 2022 týkají i vlastníka stavby pro individuální či rodinnou rekreaci.

Za nájemce bytu se považují oba manželé, mají-li k bytu společné nájemní právo.

Za dobu trvání nájemního vztahu se pro účely nároku na příspěvek na bydlení považuje i doba od zániku členství v bytovém družstvu do uplynutí lhůty k vyklizení bytu, doba od smrti nájemce služebního bytu nebo bytu zvláštního určení do uplynutí lhůty k vyklizení tohoto bytu a doba od trvalého opuštění služebního bytu nebo bytu zvláštního určení jeho nájemcem do uplynutí lhůty k vyklizení tohoto bytu.

Každá osoba může být v daném měsíci posuzována pouze k jednomu bytu. Změní-li osoba v průběhu kalendářního měsíce bydliště (přestěhuje se), přihlíží se k této změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního měsíce.

Bytem se rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt. U stavby pro individuální či rodinnou rekreaci je pro nárok na příspěvek na bydlení nutné splnění standardů podle vyhlášky o technických požadavcích na stavby, stavba musí mít povahu samostatně vymezeného uzamykatelného prostoru s minimálně jednou pobytovou místností, který svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje požadavky k tomu, aby se v něm zdržovaly a bydlely osoby, a neomezený přístup k pitné vodě, rovněž musí mít záchod.

Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny a nákladů na bydlení.

Pro účely poskytování příspěvku na bydlení se společně posuzují všechny osoby, které užívají byt. Vždy se však společně posuzují rodiče a nezletilé nezaopatřené děti.

Do rozhodného příjmu rodiny se započítávají příjmy všech společně posuzovaných osob. Za příjem se považují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek.

Náklady na bydlení tvoří:

  1. u nájemních bytů nájemné,
  2. u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady, které činí za kalendářní měsíc:

Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona

jedna

2 240

dvě

3 065

tři

4 008

čtyři a více

4 834

Dalšími náklady u všech bytů jsou náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, kterými se rozumí náklady za dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva.

Náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc:

Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona

jedna

802

dvě

1 097

tři

1 435

čtyři a více

1 773

Náklady na bydlení musí být vždy rozepsány na jednotlivé položky, které se prokazují podrobným rozpisem.

Náklady placené zálohově musí být v pravidelném zúčtovacím období zúčtovány. Zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční.

Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za předcházející kalendářní čtvrtletí.

Do nákladů na bydlení se započítávají:

  1. náklady uhrazené a doložené oprávněnou osobou nebo některou ze společně posuzovaných osob, pokud rodina v bytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, v rozhodném období žila,
  2. 80 % příslušných normativních nákladů na bydlení za každý měsíc, pokud rodina, v bytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, v rozhodném období nebo po jeho část nežila. Výjimku tvoří případy, kdy se celá rodina (stejný okruh společně posuzovaných osob) přestěhovala z jednoho bytu do druhého a v obou bytech splnila nárok na příspěvek na bydlení. V tomto případě se rodině započtou náklady na bydlení ve skutečné výši uhrazené v původním bytě.

Do nákladů na bydlení se započítávají částky záloh i doplatků na jednotlivé položky nákladů (a to i v případě, že doplatky se týkají období delšího, než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují). Byl-li v období kalendářního čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují naopak vrácen přeplatek na nákladech na bydlení, snižují se doložené náklady na bydlení o tuto částku v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení přeplatku došlo (a to opět bez ohledu na to, za jaké období byl přeplatek vrácen).

Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují nájemné, u vlastníků (družstevníků) pak tzv. srovnatelné náklady a ceny služeb a energií. Jsou propočítány na průměrnou spotřebu služeb a energií a přiměřenou velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících.

Výše částek normativních nákladů na bydlení činí pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022:

  1. u bytů užívaných na základě nájemní smlouvy

Počet osob
v rodině podle
§ 7 odst. 5 zákona

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč

Praha

více než 100 000

50 000 - 99 999

10 000 - 49 999

do 9 999

jedna

10 121

8 271

7 935

6 929

6 746

dvě

13 629

11 097

10 637

9 261

9 010

tři

18 312

15 000

14 399

12 599

12 271

čtyři a více

22 495

18 502

17 777

15 606

15 211

  1. u bytů v družstevních bytech a bytech vlastníků

Počet osob
v rodině podle
§ 7 odst. 5 zákona

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč

Praha

více než 100 000

50 000 - 99 999

10 000 - 49 999

do 9 999

jedna

6 232

6 232

6 232

6 232

6 232

dvě

8 432

8 432

8 432

8 432

8 432

tři

11 561

11 561

11 561

11 561

11 561

čtyři a více

14 368

14 368

14 368

14 368

14 368

Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.

Pokud jsou skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi těmito skutečnými náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, resp. 0,35.

Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská pobočka Úřadu práce ČR, která o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.

Nárok na výplatu dávky vzniká dnem podání žádosti a nárok lze uplatnit max. 3 měsíce zpětně.

5. Způsoby podání

Žádost o dávku se podává na tiskopisu předepsaném MPSV na pracoviště Úřadu práce ČR příslušné podle místa skutečného pobytu žadatele (místo, kde žadatel bydlí, tedy místo, kde se nachází byt, v souvislosti s nímž o příspěvek na bydlení žádá), a to buď osobně, nebo doporučeně prostřednictvím poskytovatele přepravní služby.

Žádost o dávku lze podat i elektronicky. Pro elektronické podání formulářů existují dvě základní cesty, a to formou odeslání s elektronickým podpisem nebo odeslání přes datovou schránku. Obě tyto varianty se uživateli nabídnou na konci formuláře, pokud je vyplněn validními daty.

ELEKTRONICKÁ PODÁNÍ

Pro elektronické podání je nutné mít kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, který je dostupný pro webový prohlížeč, v němž se žádost vyplňuje. Privátní klíč příslušný k certifikátu je nutné mít uložený v souboru na disku (obvykle s příponou pfx). Podpis privátním klíčem uloženým na čipové kartě nebo v systémovém úložišti certifikátů momentálně není podporován. Elektronické podání vyžaduje zapnutou podporu JavaScriptu ve webovém prohlížeči. Při této formě podání je nutné mít také nainstalovaný plugin pro podepisování elektronických dokumentů.

Elektronické podání je nutné podepsat uznávaným elektronickým podpisem dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, a dle nařízení EU č. 910/2014 (eIDAS). Aby byla zaručena identita podepisující osoby, musí být kvalifikovaný certifikát vybaven Identifikátorem klienta MPSV (IK MPSV). V současné době poskytují příslušný kvalifikovaný certifikát s IK MPSV tyto společnosti:

  • První certifikační autorita, a.s. (I.CA) – informace o získání IK MPSV
  • PostSignum QCA – informace o získání IK MPSV
  • APCS eIdentity a. s.

ODESLÁNÍ DATOVOU SCHRÁNKOU

Všechny formuláře je také možné odeslat na úřad pomocí systému datových schránek. Datová schránka je elektronické úložiště, s jehož pomocí můžete posílat úřední dokumenty v elektronické podobě orgánům veřejné moci. Tento způsob komunikace je v souladu se zákonem č. 300/2008 Sb. a plně nahrazuje klasický způsob doručování v listinné podobě.

Pro odesílání formulářů z datové schránky nepotřebujete jako fyzická osoba vlastnit kvalifikovaný certifikát, který je nutný pro elektronické podání – pouze je nutné zažádat o (bezplatné) založení datové schránky. Postup zřízení datové schránky a další informace o datových schránkách jsou na informačním webu o datových schránkách.