Vysílání cizince zahraničním zaměstnavatelem do ČR

1. Vysílání zaměstnance zaměstnavatelem usazeným v EU

Přeshraniční vyslání pracovníka v rámci evropského prostoru znamená, že zaměstnavatel usazený v EU dočasně vyšle svého zaměstnance do ČR za účelem výkonu práce/poskytnutí služby.

Tento typ vyslání pracovníků se řídí předpisy EU i ČR a liší se od běžné služební nebo obchodní cesty.

Rozdíl mezi přeshraničním vysláním a služební/obchodní cestou:

2. Vyslání zaměstnance zaměstnavatelem usazeným mimo EU

Vyslání pracovníka znamená, že zaměstnavatel usazený mimo EU vyšle svého zaměstnance do ČR za účelem výkonu práce na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou.

Tento typ vyslání se řídí § 95 zákona o zaměstnanosti a má svá specifika:

  • vyslaný zaměstnanec je povinen mít k výkonu práce povolení k zaměstnání, pokud nespadá do kategorie cizince, který nemusí mít pracovní oprávnění podle § 98 písm. u) zákona o zaměstnanosti

  • zaměstnanec zůstává v pracovněprávním vztahu se zahraničním zaměstnavatelem, který je odpovědný za obsah pracovní smlouvy, zdravotní pojištění a sociální zabezpečení dle předpisů své země

  • zaměstnanec je odměňován v souladu s pracovní smlouvou, kterou má uzavřenou se svým zaměstnavatelem

  • před uzavřením smlouvy, na jejímž základě dojde k vyslání, je česká právnická nebo fyzická osoba povinna projednat s příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce ČR počty, profese a dobu vyslání zaměstnanců na zvláštním tiskopisu (vzor tiskopisu ke stažení)

  • zahraniční zaměstnavatel, resp. v praxi česká právnická nebo fyzická osoba, ke které je zaměstnanec vyslán je povinna informovat krajskou pobočku Úřadu práce ČR o nástupu zaměstnance nejpozději v den nástupu k výkonu práce (formulář sdělení o nástupu)

  • česká právnická nebo fyzická osoba, ke které je zaměstnanec vyslán, odpovídá za to, že zaměstnanec má platné povolení k zaměstnání a oprávnění k pobytu (například zaměstnaneckou kartu ve smyslu § 42g odst. 3 pobytového zákona, která slouží pouze jako povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR) po celou dobu jejich vyslání zahraničním zaměstnavatelem.

3. Vnitropodnikové převádění zaměstnance

Pro vnitropodnikové převádění zaměstnanců na pozicích manažerů, specialistů a zaměstnaných stážistů v rámci odštěpného závodu nebo obchodní korporace existuje zvláštní právní úprava.

ObrazecI. Jste zaměstnavatel usazený mimo EU a chcete vyslat své zaměstnance do ČR?

  • Popis situace: Zaměstnavatel ze třetí země (mimo EU) plánuje dočasně vyslat pracovníka do ČR.

  • Co je vyžadováno: Je nutné získat pracovní oprávnění pro zaměstnance (povolení k zaměstnání), splnit ohlašovací povinnost a zajistit pracovníkovi potřebný pobyt .

II. Jste zaměstnavatel usazený v EU a chcete vyslat zaměstnance do ČR v rámci poskytování služeb?

  • Popis situace: Zaměstnavatel z členského státu EU vysílá pracovníka do ČR v rámci přeshraničního poskytování služeb.

  • Co je vyžadováno: Povinnost ohlásit vyslání na příslušný úřad (SÚIP), dodržet minimální pracovní a mzdové podmínky v ČR.

II. Jste zaměstnavatel z EU a chcete poslat zaměstnance do ČR na služební cestu?

  • Popis situace: Zaměstnanec cestuje do ČR za účelem jednání, školení apod., není poskytována přeshraniční služba.

  • Co je/není vyžadováno: Obvykle není nutné ohlášení, pokud nejde o výkon práce nebo poskytování přeshraniční služby* viz. níže.

Další informace jsou dostupné na portálu SÚIP , webu MPSV a Směrnice EU k vysílání pracovníků.

Pro zahraniční pracovníky

1. Jste pracovník vyslaný do ČR zaměstnavatelem mimo EU?

  • Je nutné získat pracovní oprávnění (povolení k zaměstnání) a povolení k pobytu, pokud nespadáte pod vyjimky ust. § 98 zákona o zaměstnanosti

  • Užitečné odkazy: zákon o zaměstnanosti, portál Ministerstva práce a sociálních věcí.

2. Jste pracovník vyslaný do ČR zaměstnavatelem z jiného členského státu EU v rámci poskytování služeb?

  • Co je vyžadováno: Dodržování pracovních a mzdových podmínek platných v ČR.

  • Užitečné odkazy: Portál SÚIP, informace o pracovních podmínkách v ČR.

Obrazec

Doporučujeme vždy ověřit aktuální požadavky na příslušných úřadech a využít oficiální zdroje, např. portál SÚIP nebo MPSV.

*SLUŽEBNÍ CESTY: Pracovníci, kteří jsou dočasně vysláni, aby pracovali v jiném členském státě, ale neposkytují služby, nejsou vyslanými pracovníky. Tento případ se týká například pracovníků na služební cestě (kde nejsou poskytovány žádné služby), pracovníků účastnících se konferencí, setkání, veletrhů, školících kurzů apod. Na tyto pracovníky se směrnice o vysílání pracovníků nevztahuje a správní požadavky a kontrolní opatření stanovená pro vyslané pracovníky se na ně tedy nepoužijí. Co se týče oblasti sociálního zabezpečení, pokud jde o všechny přeshraniční činnosti související s prací (včetně těch, které jsou považovány za služební cesty), je zaměstnavatel povinen informovat domovský členský stát, a to pokud možno předem, a získat formulář PD A1. Tato povinnost se vztahuje na veškerou hospodářskou činnost, tedy i na krátkodobou. Pro služební cesty neexistují žádné výjimky.