Péče o dítě a finance

• Dávka vyplácena v době dočasné pracovní neschopnosti (DPN) v rámci systému nemocenského pojištění.

• O DPN rozhodne ošetřující lékař a vystaví eNeschopenku, jejímž prostřednictvím se o DPN automaticky dozví zaměstnavatel, stále je však vhodné ho o této skutečnosti informovat např. formou SMS či e-mailu. Důvod DPN není nutné zaměstnavateli sdělovat.

• Prvních 14 kalendářních dní vyplácí náhradu mzdy/platu ve výši 60 % (redukovaného) průměrného výdělku zaměstnavatel, od 15. kalendářního dne začne být automaticky vyplácena dávka nemocenské příslušnou ÚSSZ.

• Zaměstnanec tedy o nic nežádá, nic nedokládá, vše se děje elektronicky prostřednictvím systému eNeschopenky. Lékař pouze vydá Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce, který se ale nikomu nepředává.

• Bližší informace: Nemocenské - ČSSZ

• Nemocenské pojištění v roce 2025 | MPSV

• Dávka vyplácená z nemocenského pojištění, jejímž účelem je dorovnat pokles výdělku způsobený převedením na jinou (hůře odměňovanou) práci z důvodu těhotenství, mateřství či kojení.

• Je poskytovaná ženám, které byly kvůli těhotenství (nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu) či mateřství (do 9. měsíce po porodu) převedeny na jinou práci a v souvislosti s tímto převedením došlo k poklesu jejich započitatelného příjmu.

• Žádost o dávku se podává u zaměstnavatele prostřednictvím formuláře, který ženě vystaví ošetřující lékař nebo gynekolog. Zaměstnavatel žádost předá ČSSZ.

• Po přiznání dávky dochází k její výplatě stejným způsobem, jako je vyplácena mzda/plat. Dávka se vyplácí i zpětně.

• Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství - Česká správa sociálního zabezpečení

• Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství - gov.cz

• Dávka vyplácená z nemocenského pojištění zpravidla matce od 6. až 8. týdne před porodem (určuje si žena sama) po dobu zpravidla 28 týdnů (37 týdnů u vícerčat).

• Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku.

• Nastoupit na peněžitou pomoc v mateřství místo ženy může i muž (praktické např. pokud žena nesplňuje podmínky nemocenského pojištění), a to nejdříve po šestinedělí ženy, která porodila, a to na dobu nejméně 7 dní po sobě jdoucích. Dávka se muži poskytuje nejdéle 22 týdnů (31 týdnů u vícerčat). Do nich se započítává doba, kdy případně pobírala peněžitou pomoc v mateřství matka, kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy dávka náleží výhradně matce

• Po přiznání dávky dochází k její výplatě stejným způsobem, jako je vyplácena mzda/plat.

• Peněžitá pomoc v mateřství - Česká správa sociálního zabezpečení

• Jednorázová dávka při narození dítěte.

• Porodné činí 13 000 Kč na první dítě a 10 000 Kč na druhé dítě.

• Nárok vzniká, jestliže má rodina nižší příjmy než 3,4násobku životního minima dané rodiny.

• Ze systému státní sociální podpory.

• Porodné | MPSV

• Porodné | ÚP

• Na rodičovský příspěvek má nárok rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině.

• U dětí narozených do 31. 12. 2023 (nebo převzatých) je celková částka rodičovského příspěvku na jedno dítě 300 000 Kč až do 4 let věku dítěte, v případě vícerčat je to 450 000 Kč.

• U dětí narozených od 1. 1. 2024 (nebo převzatých) je celková částka rodičovského příspěvku na jedno narozené dítě 350 000 Kč, v případě vícerčat je to 525 tisíc korun a tuto částku mohou rodiče čerpat až do 3 let věku dítěte, v případě vícerčat 525 000 Kč.

• Čerpání je flexibilní podle příjmů a preferované délky.

• Žádost se podává na Úřadu práce.

• Rodičovský příspěvek | MPSV

• Rodičovský příspěvek | ÚP

• Žádost o rodičovský příspěvek | MPSV

• Krátkodobá dávka při péči o nemocné dítě nebo zdravé dítě do 10 let věku v definovaných situacích.

• Podmínkou je účast na nemocenském pojištění, a že ošetřující lékař (hygienická stanice) musí rozhodnout o potřebě ošetřování, karanténě nebo je vydáno potvrzení o uzavření dětského zařízení (školy).

• Náleží po dobu 9 kal. (u osamělých rodičů až 16 kal. dnů).

• Výše dávky činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

• Nárok mají osoby žijící ve společné domácnosti, což neplatí u příbuzných v linii přímé, u sourozence, manžela, partnera, registrovaného partnera, rodiče svého manžela/ partnera/ registrovaného partnera.

• Pojištěnec žádá u svého zaměstnavatele, dávku vyplácí příslušná ÚSSZ.

• Ošetřovné - Česká správa sociálního zabezpečení

• Dávka je vyplácená po dobu max. 90 kal. dnů v případech náhlého zhoršení zdravotního stavu s hospitalizací trvající aspoň 4 kal. dny a následnou nezbytnou potřebou péče po dobu aspoň 30 dnů.

• O potřebě ošetřování po propuštění z nemocnice rozhodne lékař v nemocnici (v případě inkurabilního stavu ošetřující lékař).

• Podmínkou je účast na nemocenském pojištění.

• Výše dávky činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

• Nárok má široký okruh příbuzných a osoby žijící ve společné domácnosti.

• Při pobírání dlouhodobého ošetřovného nelze vykonávat žádnou výdělečnou činnost, včetně nepojištěné.

• Pojištěnec žádá u svého zaměstnavatele, dávku vyplácí příslušná ÚSSZ.

• Dlouhodobé ošetřovné - Česká správa sociálního zabezpečení

• Dávka určená na péči o dospělého i děti se zdravotním postižením.

• Výše příspěvku závisí na míře závislosti na péči.

• Příspěvek na péči | ÚP

• Příspěvek na péči | MPSV

Dávka státní sociální pomoci vstoupila v účinnost 1. října 2025 zákonem č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci.

Životní událost

• Mám velmi nízké nebo žádné příjmy. Nemám na živobytí a úhradu nákladů na bydlení, mám/jsem nezaopatřené dítě.

• Jedná se o novou dávku, Dávka státní sociální pomoci je určena na úhradu základních životních potřeb osoby (členů domácnosti) na úrovni zabezpečující její základní životní potřeby, náklady na bydlení a řádnou výchovu nezaopatřených dětí. Dávka bonifikuje rodiny za jejich pracovní aktivitu.

• Posuzuje se příjmová a majetková situace jednotlivce a členů domácnosti.

• Žádost o dávku uplatňuje pouze jeden člen domácnosti.

Přechodné období (říjen 2025–duben 2026)

• Přechodné období ze stávajícího systému nepojistných sociálních dávek na nový bude probíhat od 1. října 2025 do 30. dubna 2026.

• Od 1. října 2025 již nebude možné žádat o původní dávky – příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí. Bude možné žádat pouze o novou dávku státní sociální pomoci.

• Novou dávku bude možné žádat pouze online prostřednictvím Klientské zóny Jenda nebo osobně, na Úřadu práce, prostřednictvím asistovaného podání s úředníkem.

• Pokud si příjemci původních dávek (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení), podají žádost o novou dávku státní sociální pomoci ve lhůtě od 1. října do 31. prosince 2025, tak jim budou původní dávky vypláceny takto:

  • Přídavek na dítě a příspěvek na bydlení až do dubna 2026 v té výši, která byla stanovena na září 2025

  • Příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení do dubna 2026 ve výši dle aktuálního měsíce

• Žádost si lze podat v průběhu října, listopadu či prosince 2025.

• Jestliže si v uvedené tříměsíční lhůtě příjemce stávajících dávek žádost o novou dávku státní sociální pomoci nepodá, tak mu nárok na původní dávky zanikne k 31.12.2025.

• Novou dávku státní sociální pomoci si následně může požádat od ledna 2026.

• Superdávka | MPSV

• Dávka státní sociální pomoci – superdávka | ÚP

Z původních tří dávek pomoci hmotné nouze zbývá v systému pouze mimořádná okamžitá pomoc (tzv. MOP). MOP je jednorázová dávka pro mimořádné události (např. po živelných pohromách, požáru apod.) či akutní nouzi.

• Mimořádná okamžitá pomoc | MPSV

• Mimořádná okamžitá pomoc | ÚP

• Placení pojistného na sociální pojištění je povinné jen pro zaměstnance, kterým vznikla účast na nemocenském pojištění a OSVČ, zejména vykonávající samostatnou výdělečnou činnost jako činnost hlavní.  Za zaměstnance vždy odvádí pojistné jeho zaměstnavatel jen z příjmů, které mu zúčtoval. Osobě, která nevykonává žádnou výdělečnou činnost (např. proto, že pečuje o dítě), nevzniká povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení.

• Doba péče o dítě ve věku do 4 let se považuje pro účely důchodového pojištění za náhradní dobu pojištění a současně za dobu vyloučenou. To znamená, že tato doba se započítává pro nárok na budoucí důchod i pro jeho výši, přestože žádné pojistné není odváděno. Díky vyloučené době se zajistí, že nulové výdělky v době péče neovlivní negativně výši základ pro výpočet budoucího důchodu.

• Od 1. 1. 2026 bude možné v případě úmrtí či závažné zdravotní indispozice jednoho z rodičů učinit s jakoukoliv jinou osobou, která není rodičem dítěte, společné prohlášení o tom, že doba osobní „neformální“ péče o dítě ve věku do 3 let vykonávané touto jinou osobou jí bude pro budoucí důchod hodnocena jako náhradní doba pojištění (tedy jako by pracovala).

• Dobu, na kterou se společné prohlášení vztahuje, nelze hodnotit jako náhradní dobu pojištění žádnému z rodičů.

• Společné prohlášení o péči o dítě činí oba rodiče dítěte, pokud žijí, a osoba, která bude o dítě osobně pečovat. Souhlas se nevyžaduje u toho rodiče, který vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže tento souhlas učinit.

• Společné prohlášení o péči o dítě se činí jen na předepsaném tiskopise. Účinky společného prohlášení mohou být časově omezeny na dobu 6 měsíců, lze je však prodloužit, a to i opakovaně, nejdéle do 3 let věku dítěte.

• Zdravotní stav znemožňující pečovat o dítě nebo vyjádřit souhlas s uzavřením společného prohlášení anebo s prodloužením jeho účinků je třeba doložit potvrzením poskytovatele zdravotních služeb.

• Účinky společného prohlášení o péči o dítě zanikají např. uplynutím doby, na kterou bylo učiněno, nebo dnem, v němž aspoň jedna osoba, která společné prohlášení učinila, na předepsaném tiskopisu zruší společné prohlášení.

• Podpisy na společném prohlášení o péči o dítě, na prodloužení účinků společného prohlášení o péči o dítě a na zrušení společného prohlášení o péči o dítě musí být (až na výjimky) úředně ověřeny nebo ověřeny územní správou sociálního zabezpečení. Úkon je učiněn až dnem, kdy s úředně ověřenými podpisy došel kterékoliv územní správě sociálního zabezpečení. K úkonu společného prohlášení, který nesplňuje stanovené náležitosti, se nepřihlíží.

• Na výše uvedený statut neformálně pečující osoby je vázáno též právo na rodičovskou dovolenou v oblasti pracovněprávních vztahů. Den, v němž nastaly účinky společného prohlášení o péči o dítě, a dobu, po kterou mají tyto účinky trvat, dobu prodloužení těchto účinků a den, v němž tyto účinky zanikly, oznamuje územní správa sociálního zabezpečení neprodleně zaměstnavateli osoby, která pečuje nebo pečovala o dítě, a to do jeho datové schránky.