Péče a práce

Za osobu pečující o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II až IV a o dítě do věku 10 let ve stupni I hradí zdravotní pojištění stát. Zdravotní pojišťovně je třeba do 8 dnů od přiznání příspěvku na péči (stupně II. – IV.) doložit potvrzení z úřadu práce, od toho okamžiku za pečující osobu platí zdravotní pojištění stát.

Pokud je osoba opečovávaná hospitalizována déle než jeden kalendářní měsíc, pak nemá nárok na příspěvek na péči a osoba pečující se stává osobou bez zdanitelných příjmů. Proto musí osoba pečující uhradit minimální zálohu zdravotního pojištění, a to nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Očekává-li se dlouhodobá hospitalizace opečovávané osoby, může se osoba pečující nahlásit do evidence uchazečů o zaměstnání. Povinnosti pojištěnců, za které platí pojistné stát – VZP ČR

Sociální pojištění si nemusí osoba pečující platit, ale neplatí ho za ni ani stát. Při péči o osobu blízkou se jedná o tzv. náhradní dobu pojištění, která se započítává pro důchod. Pro splnění této náhradní doby musí osoba pečovat o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči druhé osoby v I. až IV. stupni, nebo o osobu jakéhokoliv věku ve II. až IV. stupni závislosti. O započtení náhrady doby je potřeba zažádat na ČSSZ. Jak se pro důchod započítává doba péče – Jak se pro důchod započítává doba péče – Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz)

Příspěvek na péči (uradprace.cz)

Po ukončení péče, když bude osoba pečující bez zaměstnání, může začít pobírat podporu v nezaměstnanosti.

Call centra ČSSZ (důchodové pojištění, nemocenské pojištění, technická podpora eslužeb) telefon 800 050 248 (Provozní doba: PO: 8:00 - 17:00 ÚT: 8:00 - 15:30 ST: 8:00 - 17:00 ČT: 8:00 - 15:30 PÁ: 8:00 - 12:00) Call centra ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz)

Práce na dálku §317 – Umožňuje rodičům pečujícím o dítě mladší 9 let a osobám pečujícím o osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni II, III a IV lépe skloubit pracovní a rodinný život. Je možná jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Pokud zaměstnavatel žádosti o práci na dálku nevyhoví, musí zaměstnanci písemně sdělit, které důvody tomu brání.

Kratší pracovní doba §80 – Lze dohodnout mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem písemně. Rodiče pečující o děti do 15 let, těhotné nebo osoby pečující o osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni II až IV, mají nárok na to, aby jim na jejich žádost byla umožněna kratší pracovní doba nebo byl posunut začátek a konec pracovní doby, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody ze strany zaměstnavatele.

Pružná pracovní doba §85 – U některých zaměstnavatelů je možnost pružné pracovní doby, která umožňuje zaměstnancům určitou pružnost při volbě začátku a konce pracovní doby. Ovšem na určitou část pracovní doby, kterou určí zaměstnavatel, musí být zaměstnanec přítomen.

Zkrácený pracovní úvazek – Osoby pečující o dítě do 15 let, těhotné ženy a osoby pečující o osoby závislé na péči další osoby, mohou požádat svého zaměstnavatele o zkrácení pracovního úvazku, pokud tím nedojde k narušení pracovního provozu, měl by zaměstnavatel vyhovět.

Zhuštěný (stlačený) pracovní týden – Celkový počet odpracovaných hodin zůstává stejný jako při běžné pracovní době, ale jsou rozděleny do méně dnů s delší pracovní dobou. Většinou je pracovní doba rozvržena na 4 pracovní dny po 10 hodinách.

Novela zákoníku práce 2023 (zákon č. 281/2023 Sb.): Novela zákoníku práce (mpsv.cz)

VIII.3.3 Pružná pracovní doba – Příručka pro personální agendu a odměňování zaměstnanců (mpsv.cz)

Podpora flexibilního zaměstnávání (uradprace.cz)

Shrnutí všech možností flexibilního nastevení práce sladění práce a péče:

Návrat na „stejnou židli“ (§ 47 ZP)

• Zaměstnanec má právo vrátit se na původní práci a pracoviště po skončení doby poskytování dlouhodobé péče, ošetřování dítěte nebo jiné osoby, či péče o dítě mladší 10 let – pokud čerpal pracovní volno.

• Vychází se z podmínek zákona o nemocenském pojištění.

Ochrana před propuštěním neformálně pečujících [§ 53 písm. f) ZP]

• Zaměstnavatel nesmí dát výpověď zaměstnanci, který poskytuje dlouhodobou nebo krátkodobou péči/ošetřování blízké osoby, pokud čerpá pracovní volno dle zákona o nemocenském pojištění (§ 39, § 41a–41c).

Samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem (§ 87a ZP)

• Zaměstnavatel může se zaměstnancem (v pracovním poměru i na dohodu) uzavřít písemnou dohodu, podle níž si zaměstnanec sám rozvrhuje směny – a to jak na pracovišti, tak při práci na dálku.

• Zaměstnanec musí dodržovat délku směny, odpočinku a přestávek.

• Zaměstnavatel vede evidenci pracovní doby, zaměstnanec je povinen poskytnout potřebnou součinnost.

Krátkodobé ošetřování/péče o člena rodiny (§ 191 ZP) v délce 9 dní, u osamělých pečujících 16 dní

• Zaměstnanec má nárok na pracovní volno při ošetřování dítěte do 10 let (např. nemoc, úraz) nebo jiné osoby, jejíž zdravotní stav to vyžaduje, včetně žen po porodu.

• Volno náleží i při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření školského zařízení, karantény nebo onemocnění osoby, která o dítě běžně pečuje.

• Podmínky upravuje § 39 zákona o nemocenském pojištění.

Dlouhodobá péče (§ 191a ZP) v délce 3 měsíců

• Zaměstnanec má právo na pracovní volno v případech, kdy dlouhodobě pečuje o jinou osobu podle § 41a až 41c zákona o nemocenském pojištění.

• Pečujícím může být blízký příbuzný, partner či osoba žijící ve společné domácnosti.

• Pečující se mohou střídat při čerpání dlouhodobé péče.

• U osoby vyžadující péči musí dojít k závažné poruše zdraví s hospitalizací po dobu alespoň 4 kalendářních dnů po sobě jdoucích, a současně je předpoklad nutnosti následné domácí péče alespoň po dobu 30 kalendářních dnů.

• Dále může jít o osobu vyžadující paliativní/dlouhodobou péči, v tomto případě nemusí předcházet hospitalizace.

Jiná důležitá osobní překážka v práci (§ 199 odst. 1 ZP)

• Zaměstnanec, který nemůže konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby (než vyjmenované v zákoníku práce a prováděcím právním předpisu) má nárok na pracovní volno.

• Zaměstnanec, který byť neformálně pečuje o jinou osobu, u níž není možné žádným jiným způsobem zajistit péči, má za splnění zákonných podmínek (tedy zejména řádného a včasného prokázání, že musí pečovat o danou osobu), právo na pracovní volno. Největší výhodou této překážky je to, že může pojmout ty případy, na které by se jinak nevztahovalo pracovní volno z titulu specifické překážky v práci, a přitom jde o závažné sociální situace, které nelze během výkonu práce řešit.

Vysílání na pracovní cestu jen se souhlasem neformálně pečujícího zaměstnance
(§ 240 ZP)

• Zaměstnavatel smí vyslat na pracovní cestu zaměstnance, který pečuje o dítě mladší než 9 let,

• Zaměstnance, který sám dlouhodobě pečuje o dítě mladší 15 let nebo který převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zákona o sociálních službách považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) jen se souhlasem takového zaměstnance.

• Tito pečující zaměstnanci mohou být přeloženi jen na svou žádost.

• Jde o důležitý nástroj ochrany zaměstnanců s rodinnými nebo pečujícími „povinnostmi“.

• Posiluje možnost zaměstnance ovlivnit místo výkonu práce a brání zaměstnavateli v jednostranném rozhodnutí o vyslání, které by mohlo být neslučitelné s jeho osobní nebo rodinnou situací. Přispívá tak ke sladění rodinného a pracovního života.

Povinnost zaměstnavatele vyhovět žádosti neformálně pečujícího zaměstnance o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby (§ 241 odst. 2 ZP)

• V případě, že zaměstnanec, který převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zákona o sociálních službách považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) požádá zaměstnavatele písemně o kratší pracovní dobu či jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby či kratší pracovní doby, je zaměstnavatel povinen žádosti vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.

• Pokud zaměstnavatel žádosti nevyhoví, je povinen to písemně odůvodnit.

• Nástroj cílí na podporu neformálně pečujících osob, které by měly mít možnost ve spolupráci se zaměstnavatelem zkrátit délku týdenní pracovní doby tak, aby odpovídala jejich potřebám.

• Zároveň je možné nastavit jinou vhodnou úpravu pracovní doby (např. pružné rozvržení pracovní doby, stlačený týden apod.).

Povinnost zaměstnavatele odůvodnit zamítnutí žádosti pečujícího zaměstnance o obnovení původní pracovní doby (§ 241 odst. 3 ZP)

• V případě, že zaměstnanec, který převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zákona o sociálních službách považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) a jehož žádosti o kratší pracovní dobu podle § 241 odst. 2 ZP bylo vyhověno, požádá písemně zaměstnavatele o obnovení nebo částečné obnovení rozsahu původní týdenní pracovní doby a zaměstnavatel této žádosti nevyhoví, je povinen to písemně odůvodnit.

• Nástroj vnáší transparentnost do procesu posuzování žádostí o obnovu rozsahu původní pracovní doby, pokud je žadatelem neformálně pečující osoba.

• Zaměstnavatel je povinen písemně odůvodnit nesouhlas s žádostí zaměstnance, což může vést k posílení rovného zacházení při posuzování žádostí a také odstranění neodůvodněného odmítání žádostí.

Povinnost zaměstnavatele odůvodnit nevyhovění žádosti neformálně pečujícího zaměstnance o výkon práce na dálku (§ 241a ZP)

• V případě, že zaměstnanec, který převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu,

• která se podle zákona o sociálních službách považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) požádá zaměstnavatele písemně o výkon práce na dálku a zaměstnavatel této žádosti nevyhoví, je povinen to písemně odůvodnit.

• Nástroj vnáší transparentnost do procesu posuzování žádostí o výkon práce na dálku, pokud je žadatelem neformálně pečující osoba.

• Zaměstnavatel je povinen písemně odůvodnit odmítnutí žádosti zaměstnance.

Možnost uzavření dohody o výkonu práce na dálku (§ 317 ZP)

• Zaměstnanec má možnost uzavřít se zaměstnavatelem písemně dohodu o výkonu práce na dálku.

• Výkon práce na dálku je základním institutem slaďování pracovního a rodinného života, bez něhož by mnozí neformálně pečující zaměstnanci byli nuceni opustit zaměstnání nebo přejít na „zkrácený“ úvazek, či na DPP/DPČ.

Sdílené pracovní místo (§ 317a ZP)

• Zaměstnavatel může na základě písemných dohod se dvěma či více zaměstnanci se stejným druhem práce a kratší pracovní dobou obsadit jedno pracovní místo více zaměstnanci, kteří si budou sami po vzájemné dohodě rozvrhovat sjednanou pracovní dobu do směn tak, aby ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období každý z nich naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu.

Zápočet dob spojených s péčí o osobu závislou na péči jiné fyzické osoby do započitatelné praxe (§ 123 odst. 4 ZP a § 4 odst. 5 nařízení vlády č. 341/2017 Sb.)

• Zaměstnavatel při určení výše platového tarifu zaměstnance v tzv. platové sféře včetně státní služby zohledňuje pro účely zařazení do platového stupně nejen dobu praxe v oboru a příp. i praxe mimo obor požadované práce, ale do tzv. započitatelné praxe započte mj. i tzv. náhradní doby vymezené jako doby péče o osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost) anebo osoby s korespondujícím stupněm bezmocnosti podle dřívějších předpisů.

Z hlediska nových opatření od 1.2. 2023 může zaměstnavatel uplatňovat slevy na pojistném v případě, „že zaměstnanec pečuje o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost); osoba blízká se posuzuje podle § 24 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).

Uplatňování této možnosti je málo časté, je možné, že Vás zaměstnavatel o této možnosti neví.“

Slevy na pojistném – Česká správa sociálního zabezpečení

Příspěvek na péči (uradprace.cz)

Po ukončení péče, když bude osoba pečující bez zaměstnání, může začít pobírat podporu v nezaměstnanosti.

Call centrum Úřadu práce ČR telefon +420 800 779 900, callcentrum@uradprace.cz (Provozní doba: PO: 8:00 - 17:00 ÚT: 8:00 - 15:00 ST: 8:00 - 17:00 ČT: 8:00 - 15:00 PÁ: 8:00 - 13:00) Call centrum ÚP ČR (uradprace.cz)

Pokud řešíte nezaměstnanost, rekvalifikaci či pracovní podmínky obraťte se na Úřad práce.

Rekvalifikace (uradprace.cz)

Call centrum Úřadu práce ČR telefon +420 800 779 900, callcentrum@uradprace.cz (Provozní doba: PO: 8:00 - 17:00 ÚT: 8:00 - 15:00 ST: 8:00 - 17:00 ČT: 8:00 - 15:00 PÁ: 8:00 - 13:00) Call centrum ÚP ČR (uradprace.cz)

Call centra ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení (důchodové pojištění, nemocenské pojištění, technická podpora eslužeb) telefon 800 050 248 (Provozní doba: PO: 8:00 - 17:00 ÚT: 8:00 - 15:30 ST: 8:00 - 17:00 ČT: 8:00 - 15:30 PÁ: 8:00 - 12:00) Call centra ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz)