Nejčastěji pokládané otázky

BREXIT

Osobám, které se vracejí z UK do ČR, velmi doporučujeme požádat u příslušných britských institucí o potvrzení o dobách pojištění, které v UK získaly (vystavuje se na k tomu určených předepsaných formulářích – např. PD U1 pro účely dávek v nezaměstnanosti, případně národním tiskopisem UK s výčtem dob důchodového pojištění) a do ČR přijet již s tímto potvrzením. Předejde se tak zbytečným komunikačním prodlevám při zpracovávání žádostí o dávku (zejména dávku v nezaměstnanosti).

Rovněž doporučujeme uchovat všechny dokumenty související s pobytem a výdělečnou činností v UK (doklad o sociálním pojištění, pracovní smlouvy, rozhodnutí tamních orgánů sociálního zabezpečení, zdravotnickou dokumentaci, doklady o pobytu atd.).

Podrobnější informace zde.

FAQ – často kladené otázky – stav od 1.1.2021

Pobyt a práce občanů UK v ČR po 31.12.2020

Právo na pobyt v ČR zůstává občanům UK a jejich rodinným příslušníkům zachováno i po 1. 1. 2021. V ČR je pro občany UK a jejich rodinné příslušníky možné (a je to doporučeno) požádat o nový pobytový status podle Výstupové dohody a o vydání dokladu osvědčujícího tento status.

O potvrzení bylo možné zažádat si jak před uplynutím přechodného období, tak i po Novém roce. Při podání žádosti po 1. 1. 2021 je však třeba počítat s delší dobou vydání příslušného dokladu z důvodu ověřování, zda dotčená osoba opravdu pobývala na území ČR ještě před koncem roku 2020.

Při úspěšně vyřízené žádosti vydá Ministerstvo vnitra žadateli nejprve papírový doklad, který bude v průběhu roku 2021 nahrazen dokladem s biometrickými údaji. O výměnu dokladu si oprávněná osoba zažádá u Ministerstva vnitra.

Více informací o vydání dokladu osvědčujícího pobyt v ČR na základě Výstupové dohody naleznete na webových stránkách Ministerstva vnitra.

Ne, v případě, že Váš legální pobyt/zaměstnání v ČR začalo před koncem přechodného období, můžete zde nejen pokračovat v započatém zaměstnání, ale můžete se i nově nechat zaměstnat (začít studovat, podnikat) po 31. 12. 2020. To samé platí pro Vaše rodinné příslušníky. Základní podmínkou je pobyt nebo zaměstnání před koncem přechodného období. Důkazní břemeno o tom, že máte pobytová práva však leží na Vás. Doporučujeme si proto zařídit doklad osvědčující tento status (viz předchozí otázka).

Jestliže jste byl/a z UK vyslán/a do ČR před koncem roku 2020, pak Vašeho zaměstnavatele na sklonku roku kontaktovala místně příslušná pobočka Úřadu práce v ČR, aby Vám bylo vydáno povolení k zaměstnání a bylo Vám tak umožněno dokončit vyslání přesahující do roku 2021. Pokud jste si před odjezdem požádal/a o zachování sociálního a zdravotního pojištění v UK, platí tato výjimka i nadále (více informací k otázce sociálního a zdravotního pojištění naleznete níže).

Jiná situace je, pokud Vaše vyslání započne až od 1. 1. 2021, viz následující otázka.

Od 1. 1. 2021 přestal mezi EU a UK fungovat volný pohyb pracovníků. Vyslaný pracovník, jehož vyslání má být realizováno až po 1. 1. 2021, si před cestou do ČR musí vyřídit jak pracovní oprávnění, tak pobytové oprávnění a splnit náležitosti s tím související. Více informací o vydání povolení k zaměstnání (podle ust. § 95 zákona o zaměstnanosti) pro vyslaného zahraničního pracovníka naleznete na internetových stránkách MPSV.
Máte možnost zažádat si o vydání osvědčení o právech přeshraničního pracovníka. Právem přeshraničního pracovníka je mj. zachování zaměstnání v ČR po skončení přechodného období bez nutnosti disponovat pracovním povolením. O vydání osvědčení si můžete zažádat u krajské pobočky/pobočky ÚP ČR místně příslušné podle místa, ve kterém je zaměstnání vykonáváno ke konci přechodného období. Pro získání potvrzení osvědčujícího status přeshraničního pracovníka musíte předložit doklad totožnosti, potvrzení o zaměstnání, pracovní smlouvu či jiný doklad, z něhož vyplývá, že jste byl/a k 31. 12. 2020 zaměstnán/a na území ČR.
Od 1. 1. 2021 přestal mezi EU a UK fungovat volný pohyb pracovníků. To znamená, že občan UK si musí před cestou vyřídit jak pracovní oprávnění, tak i pobytové oprávnění a splnit náležitosti s tím související. Více informací o typech pracovního oprávnění pro cizince naleznete na tomto odkazu

Sociální zabezpečení

Původní uspořádání zůstává nadále v platnosti, tzn. pojistné by mělo být nadále odváděno pouze v ČR. Formuláře PD A1, osvědčující příslušnost k českým právním předpisům při vyslání do UK, které byly vydány před 1.1.2021, zůstávají v platnosti po celou dobu, na kterou byly vydány.

V oblasti odvodu pojistného na sociální/zdravotní pojištění se u osob vyslaných před 1.1.2021 z UK do ČR, jejichž vyslání po tomto datu pokračuje, nic nemění.  Do skončení původního vyslání jsou nadále považovány za osoby vyslané a české instituce respektují formuláře PD A1 nebo E101 vystavené pro tyto účely britskými institucemi.

Výstupová dohoda neupravuje postavení pracovníka vyslaného z UK do ČR v režimu poskytování služeb podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. ČR přesto těmto vyslaným pracovníkům garantuje, že jejich pracovněprávní nároky vyplývající z této směrnice zůstanou zachovány až do předpokládaného ukončení konkrétního vyslání.  Pobočky ÚP ČR příslušné podle místa výkonu práce budou samy kontaktovat příjemce služeb britských vyslaných pracovníků a provedou je procesem vyřízení povolení k zaměstnání (podle ust. § 95 zákona o zaměstnanosti). Pobočky ÚP ČR budou také akceptovat žádosti o povolení pro pracovníka vyslaného z UK do ČR i v případě, že takové žádosti budou podány v období do 31. 12. 2020.

Na vyslání započaté od 1. 1. 2021 nebo později u osob, na které se nevztahuje Výstupová dohoda, se použije výhradně Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a UK. Jak ČR, tak UK již v lednu 2021 oznámily zájem používat pravidla pro vysílání pracovníků. Nová vyslání proto budou mít stejný režim jako vysílání před 1. 1. 2021. Při splnění podmínek pro vyslání, které jsou podle Dohody o obchodu a spolupráci obdobné jako pro vyslání mezi členskými státy EU (tedy podle unijního práva), zůstává vyslaný pracovník nadále pojištěn dle právních předpisů vysílajícího státu, a pokud o něj požádá, bude mu vydán formulář PD A1. Formuláře A1 vystavují místně příslušné OSSZ (kontakty zde). Postup pro podání žádosti o vystavení PD A1 se nemění (více zde).
K žádné změně z hlediska odvodu pojistného u takto vyslaných zaměstnanců nedochází, na osoby v situaci vyslaných pracovníků se vztahuje Výstupová dohoda, ve vyslání je možné v dříve plánovaném rozsahu nadále pokračovat a již vystavený formulář PD A1 CZ platí. V této souvislosti upozorňujeme na registrační povinnost v UK v rámci UK Settlement Scheme.

I od 1.1.2021 je možné ve vztazích mezi ČR a UK využívat ustanovení o vyslání v obdobných případech, jako v době členství UK v EU. Při splnění podmínek vyslání je možné zachovat po dobu jeho trvání pojištění pouze v ČR (tzn. neodvádět pojistné v UK).  Pokud hodláte jako zaměstnavatel vysílat zaměstnance, doporučujeme stejně jako dříve kontaktovat místně příslušnou OSSZ se žádostí o vystavení PD A1 (více zde).

Podrobnější informace:

https://www.cssz.cz/web/cz/-/brexit-vystoupeni-spojeneho-kralovstvi-z-eu-a-jeho-dopady-na-socialni-zabezpeceni-migrujicich-os-1

https://www.cssz.cz/cms/documents/34569/88888888/88_WEB_-_Vystoupeni_UK_z_EU+rev.pdf

Zdravotní pojištění

V důsledku sjednání Dohody o spolupráci mezi UK a EU budou Evropské průkazy zdravotního pojištění ve vztahu UK – členské státy EU i nadále platit do data, které je na nich uvedeno, jak bylo běžné dosud.

Občané členských států EU budou používat běžný EHIC, občané UK se budou prokazovat EHICem v několika různých povolených podobách, popř. bude pro obě skupiny možné prokázat se Potvrzením dočasně nahrazujícím Evropský průkaz zdravotního pojištění. Na základě těchto průkazů bude poskytována nezbytná lékařská péče na území druhého ze států a úhrady budou prováděny stejným způsobem, jako doposud.

Vaše situace zůstává i po 31.12.2020 stále stejná, nároky, které existovaly do konce přechodného období, se posuzují podle Výstupové smlouvy a zůstávají zachovány. Pokud se okolnosti nezmění, budete tedy Vy i Vaše děti nadále pojištěni v UK. Pokud do té doby nedojde ke změně Vaší rodinné situace, tj. otec jako živitel rodiny bude i nadále pracovat v UK a Vy budete v domácnosti, bude dítě, které se narodí po 31.12.2020, zdravotně pojištěno rovněž v UK. Péči v ČR budete čerpat na základě formuláře S1 vystaveného britskými úřady.
Nikoli, i v případě, že výdělečná činnost rodiče v UK začne až po 31.12.2020, bude spolu s ním v UK zdravotně pojištěná také jeho rodina (tzn. manželka – která není výdělečně činná - a nezaopatřené děti). Pokud by manželka měla v ČR pracovní poměr nebo byla OSVČ, pak by ona i děti podléhaly pojištění v ČR a v UK by byl zdravotně pojištěn pouze tam pracující rodič.

Ano, pokud své zdravotní pojišťovně ohlásíte, že v ČR i nadále žijete, bude Vaše české zdravotní pojištění pokračovat i když v ČR nemáte trvalý pobyt.

Ano, formulář bude platný po celou dobu, na kterou je vystaven a pokud se Vaše situace nezmění – tj. stále budete bydlet v UK, bude Vám po uplynutí doby jeho platnosti vystaven nový. Pokud byste začal pobírat i britský důchod, začal byste podléhat britským předpisům a české zdravotní pojištění spolu s formulářem S1 by Vám bylo ukončeno.

Ano, již vystavený formulář S2 platný bude a v důsledku sjednání Dohody o obchodu a spolupráci bude i po 31.12.2020 možné na základě vystaveného formuláře S2 poskytovat plánovanou péči na území druhého státu s výjimkou služeb asistované reprodukce.

Budete pojištěn v ČR, ale v UK budete mít nárok na poskytnutí zdravotní péče v rozsahu dle britských národních předpisů, což znamená také povinnost uhradit případnou spoluúčast. Pro účely prokázání nároku na péči lze v UK použít EHIC (Evropský průkaz zdravotního pojištění) vydaný vaší českou zdravotní pojišťovnou. Náklady za péči (bez spoluúčasti) bude hradit česká zdravotní pojišťovna.  UK má rovněž právo vyžadovat zdravotní poplatek (tzv. health fee) v souvislosti s žádostí o povolení ke vstupu či k práci na území UK. Poplatek bude možné posléze refundovat, bližší informace k refundaci poskytnou britské úřady.

Ano, UK skutečně zavedlo zdravotní poplatek (health fee). Tento poplatek musí uhradit každá osoba, která žádá o vízum nebo o povolení k přistěhovalectví na dobu delší než 6 měsíců. Poplatek se hradí při podání žádosti. Poplatek nemusí hradit turisté (vízum pro návštěvníky), kteří žádají o povolení na dobu kratší než 6 měsíců.

Plnou refundaci obdržíte, pokud zrušíte svou žádost nebo pokud bude vaše žádost zamítnuta. Částečnou refundaci obdržíte, pokud vám bylo uděleno povolení na dobu kratší, než jste požadovali. V těchto případech není třeba činit žádné kroky, peníze budou automaticky vráceny na účet, ze kterého byla provedena platba.

O plnou nebo částečnou refundaci mohou žádat osoby s formulářem S1, který byl zaregistrován u NHS. Dále pak osoby, které pracují ve zdravotnictví nebo pečovatelství a studenti prezenčního studia britských vysokých škol, kteří nejsou zaměstnaní, disponují Evropským průkazem zdravotního pojištění (EHIC) a jejichž vízum začalo platit 1. 1. 2021 nebo později. Částka, která bude vrácena, bude záviset na datu vypršení platnosti formuláře S1 nebo EHIC.

Žádost se podává zde:

Overseas Healthcare Services
NHS Business Services Authority
Bridge House
152 Pilgrim Street
Newcastle upon Tyne
NE1 6SN

Email: nhsbsa.faregistrationohs@nhs.net
Phone: 0191 218 1999 (+44 191 218 1999 při hovoru mimo UK)

Podrobnější informace o zdravotním pojištění:

https://www.kancelarzp.cz/cs/2-uncategorised/612-brexit-informace-pro-poji%C5%A1t%C4%9Bnce

Důchody

Ano, Vaše práva zůstanou zachována i po brexitu. Doby důchodového pojištění získané podle britských právních předpisů se budou brát v úvahu pro stanovení nároku na český důchod. Stejně tak britská strana vezme v úvahu pro nárok na britský důchod případné české doby pojištění. Toto pravidlo vzájemného sčítání dob pojištění se týká nejen dob pojištění získaných před 1.1.2021, ale i dob získaných po tomto datu. Žádost o důchod doporučujeme podávat ve státě, kde bydlíte a v žádosti uvést, že jste pracoval/a také v UK (nebo ČR).

Ano, i po odchodu UK z EU se již přiznané důchody vyplácejí do státu bydliště. UK zároveň potvrdilo, že na důchodové dávky vyplácené do jiných členských států se bude vztahovat pravidelná valorizace.

Ano, v případě, že splníte podmínky nároku na důchod, tj. dosáhnete důchodového věku v roce 2021 a získáte potřebnou dobu pojištění, bude Vám ČR vyplácet důchod do kteréhokoliv státu světa, tedy i do UK. To samé platí i pro invalidní a pozůstalostní důchody.

Osoby pokryté Výstupovou dohodou mají zajištěno poskytování dávek (včetně invalidních důchodů) přiznaných v UK i po přestěhování do ČR. Osoby, které v UK pobývaly před koncem roku 2020 a registrovaly se v tamním EU Settlement Scheme, jsou osobami pokrytými Výstupovou dohodou.

U osob, které do UK přijdou nově po 31.12.2020 a na které z tohoto důvodu není použitelná Výstupová dohoda, je režim odlišný.  V případě, že se stanou invalidními a UK jim přizná dávku v invaliditě, tuto dávku bude možné pobírat pouze na území UK. Po přestěhování do ČR přestane UK dávku vyplácet.  Pokud zároveň daná osoba dříve odpracovala určitou dobu v ČR, je možné, aby za české doby pojištění přiznala invalidní důchod ČR (při splnění podmínek týkajících se potřebné doby pojištění a zdravotního stavu).

Podrobnější informace z oblasti důchodů (pro případy do konce přechodného období):

https://www.cssz.cz/web/cz/-/brexit-vystoupeni-spojeneho-kralovstvi-z-eu-a-jeho-dopady-na-socialni-zabezpeceni-migrujicich-os-1

https://www.cssz.cz/cms/documents/34569/88888888/88_WEB_-_Vystoupeni_UK_z_EU+rev.pdf

Pro osoby pobírající důchod z UK, které bydlí v jiném členském státě EU, platí že příslušným státem pro jejich zdravotní pojištění je ten stát, který poskytuje jejich důchod. V tomto případě je tedy státem odpovědným za úhradu zdravotní péče Velká Británie. Pro čerpání péče v ČR na účet britských institucí je třeba si v UK vyžádat formulář S1.

(V případě, že pobíráte důchody z více států, přičemž v jednom z nich bydlíte, budete zdravotně pojištěn v tomto státě. Pokud by Vám tedy náležel důchod z UK a zároveň i důchod z ČR a Vaše bydliště by bylo v ČR, byl byste zdravotně pojištěn v ČR a měl byste také nárok na české dávky dlouhodobé péče.)

Podrobnější informace ohledně zdravotního pojištění důchodců zde.

Pokud jde o dávky dlouhodobé péče (v ČR příspěvek na péči), jejich poskytování do jiného státu osobám v přeshraniční situaci je upraveno pouze v případech krytých Výstupovou dohodou, tzn. osoby, které v době členství UK v EU využily svého práva na volný pohyb osob a získaly nárok na příspěvek na péči od ČR, jej za podmínek stanovených v předpisech EU mohou nadále pobírat – typickým příkladem je důchodce pobírající důchod pouze z ČR, který se přestěhuje do UK (případně naopak).

Peněžité dávky v mateřství a v odkázanosti na péči

ČR jako stát, v němž jste pojištěna pro posouzení nároku na dávku, zohlední dobu pojištění dříve získanou v UK. Při stanovení výše dávky se však bude vycházet výhradně z příjmu dosahovaného v ČR. Příslušnou institucí v ČR je ČSSZ.

Vaše zaměstnání v UK skončilo a bydlíte v ČR – vztahují se na Vás tedy české právní předpisy. Pokud jste ale nebyla po skončení britského pracovního vztahu zaměstnána v ČR, nevzniká Vám nárok na dávku z českého systému nemocenského pojištění – peněžitou pomoc v mateřství. Budete mít ale nárok na rodičovský příspěvek ze systému státní sociální podpory (tedy od ÚP ČR) od narození dítěte.

Jiná situace by nastala v případě, že jste během zaměstnání v UK zároveň bydlela i nadále v ČR. Za splnění následujících podmínek byste mohla získat českou dávku - peněžitou pomoc v mateřství (tedy od ČSSZ):

  • po návratu z UK do ČR jste se registrovala na ÚP ČR a byl Vám přiznán nárok na podporu v nezaměstnanosti (ÚP ČR nicméně podporu v nezaměstnanosti přizná jen v případě, že jste si skutečně po dobu zaměstnání v UK zachovala v ČR centrum svých zájmů, tedy bydliště – viz oddíl Dávky v nezaměstnanosti);
  • při splnění potřebné doby účasti na nemocenském pojištění (respektive obdobném pojištění v UK – minimálně 270 dnů v posledních 2 letech).
  • K nástupu na peněžitou pomoc v mateřství musí dojít v tzv. ochranné lhůtě (Ochranná lhůta trvá až 180 kalendářních dnů, pokud pojištění trvalo alespoň tuto dobu a skončilo v době těhotenství pojištěnky, pokud pojištění trvalo méně než 180 dní, je i ochranná lhůta kratší. U pendelerek, které nemají v ČR poslední zaměstnání, tato ochranná lhůta plyne od konce pojištění/zaměstnání v UK).
  • Výše dávky ale nebude stanovena na základě Vašich britských příjmů, nýbrž na základě výdělku, který by dosáhla osoba na obdobné pozici (kterou jste vykonávala v UK) v ČR.

Protokol k Dohodě o spolupráci neobsahuje žádnou zvláštní úpravu pro přeshraniční pracovníky). Pokud jste po ukončení práce v UK nezačala pracovat (resp. být nemocensky pojištěna) v ČR, nárok na dávku z českého systému nemocenského pojištění – peněžitou pomoc v mateřství – Vám nevznikne. Budete mít ale samozřejmě nárok na rodičovský příspěvek ze systému státní sociální podpory (žádost se podává na ÚP ČR) od narození dítěte.

V případě, že v současné době pobíráte příspěvek na péči a budete nadále splňovat podmínky českých právních předpisů pro jeho poskytování (tj. bude trvat Vaše závislost na pomoci jiné fyzické osoby ve stanoveném stupni I až IV), bude Vám tento příspěvek vyplácen i nadále (v závislosti na vývoji Vašeho zdravotního stavu). Vystoupení UK z EU na tom nic nemění. Odlišná je ve vztahu k dávkám dlouhodobé péče situace britského důchodce, viz odpověď v části důchody výše.

Pokud jste bydlel v ČR již před konce roku 2020 a byl jste tu také pojištěn (sociálně nebo zdravotně event. obojí), budete mít nadále i po 31. 12. 2020 zajištěnou plnou ochranu a můžete své nároky uplatnit i kdykoli později. Je však vždy nutné splňovat podmínky stanovené českou právní úpravou týkající se míry Vaší závislosti na pomoci jiné osoby v návaznosti na zdravotní stav. Žádost je třeba uplatnit u ÚP ČR.

V případě, že se do ČR přistěhujete až v roce 2021, bez jakékoli předchozí vazby na ČR, bude se Vaše žádost o příspěvek na péči již posuzovat výhradně podle českých právních předpisů (Výstupová dohoda na takové případy nedopadá), podle kterých se pro získání nároku vyžaduje mimo jiné splnění podmínky trvalého pobytu na území ČR.

Ano, UK zůstane i po 31.12.2020 příslušným státem pro poskytování dávek dlouhodobé péče.

Jestliže začnete pracovat v ČR, změní se příslušnost pro dávky dlouhodobé péče (v ČR příspěvek na péči) pro rodinné příslušníky na ČR.

V případě takovéto změny situace kontaktujte pobočku Úřadu práce v místě svého bydliště v ČR.

Ne. Nároky vyplývající z migrace mezi EU a UK započaté po 31.12.2020 se řídí Protokolem k Dohodě o spolupráci, který neupravuje dávky dlouhodobé péče. Jejich poskytování se řídí pouze národními předpisy, tj. do zahraničí se obvykle nevyplácejí. Na základě trvalého pobytu v ČR si můžete zažádat o příspěvek na péči na ÚP ČR a Vaše žádost bude posouzena z hlediska zdravotního stavu dítěte.

Podrobnější informace o dávkách nemocenského pojištění:

https://www.cssz.cz/web/cz/-/brexit-vystoupeni-spojeneho-kralovstvi-z-eu-a-jeho-dopady-na-socialni-zabezpeceni-migrujicich-os-1

https://www.cssz.cz/cms/documents/34569/88888888/88_WEB_-_Vystoupeni_UK_z_EU+rev.pdf

Podrobnější informace o příspěvku na péči:

https://www.mpsv.cz/prispevek-na-peci

https://www.uradprace.cz/socialni-poradce

Nezaměstnanost

Pokud jste měl a i nadále máte bydliště v ČR, bude pro výplatu dávek v nezaměstnanosti příslušná Česká republika. Doba zaměstnání v UK se v takovém případě zohlední pro vznik nároku na českou podporu v nezaměstnanosti a výše podpory bude určena z britského příjmu. Bydlištěm se rozumí centrum životních zájmů a posuzuje se na základě řady kritérií, které je nutno ÚP ČR doložit. Zpravidla platí, že dlouhodobější pobyt v UK s sebou nese i přesun bydliště (centra zájmů) z ČR do UK – v takovém případě je nutno o dávky v nezaměstnanosti žádat v UK, nikoliv v ČR.

Jestliže jste bydlel v UK, budete o dávky v nezaměstnanosti žádat u britské příslušné instituce, po 4 týdnech registrace na britském UP je možné požádat o zasílání dávek do ČR, podmínkou je, abyste se po příjezdu do ČR zaregistroval/a na českém UP a poskytoval/a UP součinnost při hledání zaměstnání. Výplata britských dávek v nezaměstnanosti do ČR je časově omezena na 3 měsíce.

Registrace na ÚP ČR je možná v obou případech.

Ano, podmínkou pro přiznání podpory v nezaměstnanosti je alespoň 1 rok pojištění v posledních 2 letech. Doby pojištění získané v UK se pro účely posouzení, zda máte ve stanoveném období dostatečnou dobu pojištění, tedy připočtou k českým dobám pojištění.

Ano, pokud bylo o export dávek v nezaměstnanosti do UK požádáno ještě v roce 2020 a byl vystaven přenositelný dokument U2, zůstává tento dokument platný i po 31. 12. 2020, dokud export do UK neskončí.

Ne, po 31. 12. 2020 již nebude možné si o export podpory v nezaměstnanosti do UK od ÚP ČR požádat, pokud si tam chce český uchazeč o zaměstnání odejít hledat zaměstnání. Doběhnou pouze exporty započaté již v roce 2020 (viz bod výše).

Dávky v nezaměstnanosti přiznává stát, kde byla osoba naposledy zaměstnána. Pokud byste zůstal v UK, měl byste nárok na dávky v nezaměstnanosti za podmínek stanovených britskými právními předpisy, je třeba brát v úvahu, že pro občany jiných států mohou v tamních předpisech existovat omezení ohledně registrace na tamních úřadech práce (Job Centre).

ČR není ve Vašem případě státem posledního zaměstnání, tzn. v případě návratu do ČR nebude možné zohlednit pro českou dávku v nezaměstnanosti britské zaměstnání. Pokud byste před odchodem do UK pracoval v ČR dostatečnou dobu, aby tato sama o sobě založila nárok na českou podporu v nezaměstnanosti (tzn. zaměstnání/pojištění v ČR trvalo v posledních 2 letech minimálně 12 měsíců)  a jsou splněny další zákonem stanovené podmínky, bylo by možné českou dávku přiznat.

Pokud byste nicméně po návratu z UK byl zaměstnán v ČR (byť i jen krátkodobě) a státem posledního zaměstnání by se tak stala ČR, zohlednila by se Vám doba britského zaměstnání pro splnění podmínky 12 měsíců pojištění pro přiznání podpory v nezaměstnanosti – tj. k české době posledního zaměstnání by byla přičtena předchozí britská doba pojištění.

Registrace na ÚP ČR je ve Vaší situaci možná vždy.

Podrobnější informace o dávkách v nezaměstnanosti:

Koordinace dávek v nezaměstnanosti – Úřad práce (uradprace.cz)

Nepojistné dávky státní sociální podpory, rodinné dávky

Ano, i po 31.12.2020 bude UK příslušným státem pro poskytování Vašich rodinných dávek dle unijní legislativy, která bude i nadále aplikována.  Je-li manžel Čech, je pro zachování stejné úrovně ochrany i po 31.12. 2020 třeba získat příslušný status v rámci UK Settlement Scheme. V této souvislosti doporučujeme občanům ČR, kteří zamýšlejí v UK nadále žít, pracovat či studovat, aby se včas (nejpozději do 30.6.2021) registrovali k pobytu v tzv. UK Settlement Scheme. (Informace v českém jazyce na webu MZV ČR).

Jestliže začnete pracovat v ČR, změní se pořadí priority přiznávání dávek. Primárně příslušná pro poskytování rodinných dávek bude ČR, ale UK zůstane tzv. sekundárně příslušné a mělo by Vám doplácet případný rozdíl do výše britských dávek. V případě takovéto změny situace kontaktujte pobočku Úřadu práce v místě svého bydliště v ČR.

Do 31. 12. 2020 se Vaše situace nemění a bude s Vámi zacházeno jako s britským občanem, tzn. budete požívat stejné sociální výhody jako Britové. Po 31.12.2020 je pro zachování stejné úrovně ochrany třeba získat příslušný status v rámci UK Settlement scheme. V této souvislosti doporučujeme občanům ČR, kteří zamýšlejí v UK nadále žít, pracovat či studovat, aby se včas  (nejpozději do 30.6.2021) registrovali k pobytu v tzv. UK Settlement Scheme. (Informace v českém jazyce na webu MZV ČR).

Pokud prokážete, že Vaše vazba na ČR (bydliště, zaměstnání apod.) existovala již před 1.1.2021 a trvá i nadále, budete spadat pod režim plné aplikace unijního práva, a podmínka trvalého pobytu nebude vyžadována.

Ne. Protokol k Dohodě o spolupráci neupravuje rodinné dávky, tj. jejich poskytování se řídí výhradně národní legislativou a dávky nejsou exportovány do zahraničí. Můžete si – na základě trvalého pobytu v ČR – zažádat na ÚP ČR o rodinné dávky z českého systému státní sociální podpory.