Příspěvek na bydlení

1. Životní událost

Jsem vlastník nebo nájemce zkolaudovaného bytu a náklady na bydlení převyšují 30 % (v Praze 35 %) rozhodného (čistého) příjmu rodiny.

2. Obecné informace

Za rodinu jsou považovány rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, manželé, partneři, rodiče a zaopatřené nezletilé děti, rodiče a zletilé děti, pokud s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami a dále i jiné osoby, které společně užívají byt s výjimkou osob, které prokáží, že spolu trvale nežijí a neuhrazují náklady.

Žádost se podává 1x ročně a následně se každé čtvrtletí dokládají náklady na bydlení a příjmy rodiny za předcházející kalendářní čtvrtletí.

Nárok na výplatu dávky vzniká dnem podání žádosti a nárok lze uplatnit max. 3 měsíce zpětně.

Obecné informace k dávkám státní sociální podpory: https://www.uradprace.cz/web/cz/obecne-informace-2

3. Vznik nároku

Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, jestliže

  1. jeho náklady na bydlení přesahují 30 % (na území hlavního města Prahy 35 % rozhodného (čistého) příjmu rodiny a zároveň
  2. těchto 30 % (na území hlavního města Prahy 35 %) rozhodného (čistého) příjmu rodiny není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

4. Další podmínky nároku

Za vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá.

Za vlastníka bytu se považuje i manžel, který užívá byt na základě práva bydlení odvozeného od vlastnického práva druhého manžela, pokud nárok na příspěvek na bydlení neuplatňuje manžel jako vlastník bytu.

Za nájemce bytu se považují oba manželé, mají-li k bytu společné nájemní právo.

Za dobu trvání nájemního vztahu se pro účely nároku na příspěvek na bydlení považuje i doba od zániku členství v bytovém družstvu do uplynutí lhůty k vyklizení bytu, doba od smrti nájemce služebního bytu nebo bytu zvláštního určení do uplynutí lhůty k vyklizení tohoto bytu a doba od trvalého opuštění služebního bytu nebo bytu zvláštního určení jeho nájemcem do uplynutí lhůty k vyklizení tohoto bytu.

Každá osoba může být v daném měsíci posuzována pouze k jednomu bytu. Změní-li osoba v průběhu kalendářního měsíce bydliště (přestěhuje se), přihlíží se k této změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního měsíce.

Bytem se rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt.

Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny a nákladů na bydlení.

Za společně posuzované osoby se považují rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, manželé, partneři, rodiče a zaopatřené nezletilé děti, rodiče a zletilé děti, pokud s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami a dále i jiné osoby, které společně užívají byt s výjimkou osob, které prokáží, že spolu trvale nežijí a neuhrazují náklady.

Do rozhodného příjmu rodiny se započítávají příjmy všech společně posuzovaných osob. Za příjem se považují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek.

Náklady na bydlení tvoří:

  1. u nájemních bytů nájemné,
  2. u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady, které činí za kalendářní měsíc:

Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona

jedna

2 128

dvě

2 912

tři

3 808

čtyři a více

4 592

Dalšími náklady u všech bytů jsou náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, kterými se rozumí náklady za dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva.

Náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc:

Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona

jedna

789

dvě

1 079

tři

1 411

čtyři a více

1 744

Náklady na bydlení musí být vždy rozepsány na jednotlivé položky, které se prokazují podrobným rozpisem.

Náklady placené zálohově musí být v pravidelném zúčtovacím období zúčtovány. Zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční.

Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za předcházející kalendářní čtvrtletí.

Do nákladů na bydlení se započítávají:

  1. náklady uhrazené a doložené oprávněnou osobou nebo některou ze společně posuzovaných osob, pokud rodina v bytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, v rozhodném období žila,
  2. 80 % příslušných normativních nákladů na bydlení za každý měsíc, pokud rodina, v bytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, v rozhodném období nebo po jeho část nežila. Výjimku tvoří případy, kdy se celá rodina (stejný okruh společně posuzovaných osob) přestěhovala z jednoho bytu do druhého a v obou bytech splnila nárok na příspěvek na bydlení. V tomto případě se rodině započtou náklady na bydlení ve skutečné výši uhrazené v původním bytě.

Do nákladů na bydlení se započítávají částky záloh i doplatků na jednotlivé položky nákladů (a to i v případě, že doplatky se týkají období delšího, než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují). Byl-li v období kalendářního čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují naopak vrácen přeplatek na nákladech na bydlení, snižují se doložené náklady na bydlení o tuto částku v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení přeplatku došlo (a to opět bez ohledu na to, za jaké období byl přeplatek vrácen).

Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují nájemné, resp. srovnatelné náklady a ceny služeb a energií. Jsou propočítány na průměrnou spotřebu služeb a energií a přiměřenou velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících.

Výše částek normativních nákladů na bydlení činí pro období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020:

  1. u bytů užívaných na základě nájemní smlouvy

    Počet osob
    v rodině podle
    § 7 odst. 5 zákona

    Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč

    Praha více než 100 000 50 000 - 99 999 10 000 - 49 999 do 9 999

    jedna

    8 577 6 821 6 502 5 548 5 374

    dvě

    11 929 9 525 9 089 7 783 7 545

    tři

    15 953 12 810 12 239 10 531 10 220

    čtyři a více

    19 617 15 827 15 138 13 079 12 703
  2. u bytů v družstevních bytech a bytech vlastníků

    Počet osob
    v rodině podle
    § 7 odst. 5 zákona

    Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč

    Praha více než 100 000 50 000 - 99 999 10 000 - 49 999 do 9 999

    jedna

    4 872 4 872 4 872 4 872 4 872

    dvě

    6 953 6 953 6 953 6 953 6 953

    tři

    9 461 9 461 9 461 9 461 9 461

    čtyři a více

    11 769 11 769 11 769 11 769 11 769

Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.

Pokud jsou skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi těmito skutečnými náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, resp. 0,35.

Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská pobočka Úřadu práce ČR, která o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.

Nárok na výplatu dávky vzniká dnem podání žádosti a nárok lze uplatnit max. 3 měsíce zpětně.

5. Způsoby podání

Žádost o dávku se podává na tiskopisu předepsaném MPSV na pracoviště Úřadu práce ČR příslušné podle místa trvalého pobytu žadatele, a to buď osobně, nebo doporučeně prostřednictvím poskytovatele přepravní služby.

Žádost o dávku lze podat i elektronicky. Pro elektronické podání formulářů existují dvě základní cesty, a to formou odeslání s elektronickým podpisem nebo odeslání přes datovou schránku. Obě tyto varianty se uživateli nabídnou na konci formuláře, pokud je vyplněn validními daty.

Elektronická podání

Pro elektronické podání je nutné mít kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, který je dostupný pro webový prohlížeč, v němž žádost vyplňuje. Privátní klíč příslušný k certifikátu je nutné mít uložený v souboru na disku (obvykle s příponou pfx). Podpis privátním klíčem uloženým na čipové kartě nebo v systémovém úložišti certifikátů momentálně není podporován. Elektronické podání vyžaduje zapnutou podporu JavaScriptu ve webovém prohlížeči. Při této formě podání je nutné mít také nainstalovaný plugin pro podepisování elektronických dokumentů.

Elektronické podání je nutné podepsat uznávaným elektronickým podpisem dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, a dle nařízení EU č. 910/2014 (eIDAS). Aby byla zaručena identita podepisující osoby, musí být kvalifikovaný certifikát vybaven Identifikátorem klienta MPSV (IK MPSV). V současné době poskytují příslušný kvalifikovaný certifikát s IK MPSV tyto společnosti:

  • První certifikační autorita, a.s. (I.CA) – informace o získání IK MPSV
  • PostSignum QCA – informace o získání IK MPSV
  • APCS eIdentity a. s.
Odeslání datovou schránkou

Všechny formuláře je také možné odeslat na úřad pomocí systému datových schránek. Datová schránka je elektronické úložiště, s jehož pomocí můžete posílat úřední dokumenty v elektronické podobě orgánům veřejné moci. Tento způsob komunikace je v souladu se zákonem č. 300/2008 Sb. a plně nahrazuje klasický způsob doručování v listinné podobě.

Pro odesílání formulářů z datové schránky nepotřebujete jako fyzická osoba vlastnit kvalifikovaný certifikát, který je nutný pro elektronické podání – pouze je nutné zažádat o (bezplatné) založení datové schránky. Postup zřízení datové schránky a další informace o datových schránkách jsou na informačním webu o datových schránkách.