Ministerstvo práce a sociálních věcí od ledna 2026 zavedlo změny v podpoře v nezaměstnanosti, které posílí pomoc lidem při změně zaměstnání a přispějí k lepšímu fungování trhu práce. Vyšší a spravedlivější podpora má lidem umožnit, aby po ztrátě práce nepadali do chudoby a měli dostatek času najít odpovídající zaměstnání.
„Cílem změn není, aby lidé zůstávali bez práce, ale aby se mohli do zaměstnání vrátit rychleji a na odpovídající pozici. Vyšší podpora v prvních měsících dává lidem prostor hledat práci podle kvalifikace, zapojit se do rekvalifikací a zvyšovat svou hodnotu na trhu práce. To je přínosné nejen pro ně, ale i pro stát a ekonomiku,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
Jak změny pomohou lidem při hledání práce?
1) Vyšší podpora v prvních měsících bez ohledu na způsob odchodu ze zaměstnání
Podpora v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících (u osob vyššího věku po dobu tří měsíců) vzroste na 80 % předchozího čistého výdělku, namísto dosavadních 65 %, respektive 45 %. Díky tomu bude systém lépe chránit uchazeče, a to bez ohledu na to, zda zaměstnání ukončili výpovědí, nebo dohodou.
Například zaměstnanec s průměrnou mzdou, který odejde ze zaměstnání dohodou, získá v prvních dvou měsících nezaměstnanosti na podpoře zhruba o 13 tisíc korun měsíčně více než v minulém roce.
2) Vyšší maximální podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti i při rekvalifikaci se zvyšuje na 80 % průměrné mzdy. V roce 2026 tak může dosáhnout až 38 537 korun. Díky tomu budou mít i lidé s mírně nadprůměrnými příjmy po ztrátě zaměstnání dostatek času najít odpovídající a dobře placenou práci.
Z vyšší podpory budou profitovat nejen samotní uchazeči a jejich domácnosti, ale nepřímo také stát a celá ekonomika. Například průměrný učitel po ztrátě zaměstnání získá v prvních dvou měsících nezaměstnanosti díky vyššímu stropu o více než 12 tisíc korun měsíčně více než dosud.
Zvýšení podpory tak poskytne potřebný čas na hledání vhodného zaměstnání.
3) Větší podpora uchazečů ve věku 52+
Vnímání starších uchazečů na trhu práce se postupně mění s tím, jak roste důchodový věk. Tomu odpovídá i posun věkové hranice pro nárok na delší podporu v nezaměstnanosti – nově od 52 let pro 8 měsíců podpory a od 57 let pro 11 měsíců podpory.
Uchazeči ve věku 52+ budou mít zároveň nárok na vyšší podporu díky úpravě měsíčního schématu: 80 % předchozího čistého výdělku již nebudou dostávat pouze první dva, ale nově první tři měsíce. Nárok na delší podporu tak bude mít méně osob, ty však obdrží vyšší celkovou částku.
Například šedesátiletý uchazeč bude mít nadále nárok na 11 měsíců podpory, celkově obdrží až o 16,8 tisíce korun více, tedy v průměru o 1,5 tisíce korun měsíčně.
4) Vyšší podpora pro osoby bez předchozích příjmů, zejména matky po rodičovské
Matky po rodičovské dovolené často čelí riziku ztráty zaměstnání. Protože během rodičovské dovolené neměly žádné výdělky, jejich podpora v nezaměstnanosti dosud často dosahovala 7 tisíc korun měsíčně nebo méně. Podle Analýzy návratů matek na trh práce, kterou zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, hrozí nezaměstnanost každé čtvrté matce po rodičovské dovolené.
Nově bude podpora osob bez předchozích příjmů v prvních dvou měsících odpovídat 40 % průměrné mzdy v ekonomice. V následujících měsících se sníží na 20 %, respektive 15 % průměrné mzdy.
„U lidí bez předchozích příjmů, typicky u matek po rodičovské dovolené, se dosavadní systém ukazoval jako nedostatečný. Úpravou podpory jim dáváme čas stabilizovat situaci a vrátit se na trh práce, nikoli se propadat do sociálních problémů,“ řekl ministr Juchelka.
V praxi to znamená, že matky po rodičovské dovolené budou v prvních dvou měsících nezaměstnanosti dostávat přibližně 19 tisíc korun měsíčně, zatímco dříve musely vystačit s podporou nižší než 7 tisíc korun.
5) Vyšší podpora při rekvalifikaci
Podpora při rekvalifikaci se zvyšuje na 80 % předchozího výdělku, zatímco dosud činila 60 %. Cílem je umožnit nezaměstnaným získat potřebné dovednosti a plnohodnotně se zapojit do nového zaměstnání.
Zároveň se rozšiřuje okruh rekvalifikací, u nichž je podpora vyplácena. Nezaměstnaní si tak budou moci nově zvolit rekvalifikaci z širší nabídky podle svých potřeb a uplatnění na trhu práce.
Vliv reformy na rozpočtové výdaje
Dopad samotné novely odhadujeme na 25% nárůst výdajů oproti situaci bez reformy. Skutečný efekt reformy plánujeme vyhodnotit v prvním čtvrtletí roku 2026.
V roce 2026 se celkově očekává nárůst výdajů na podporu v nezaměstnanosti o 4,8 miliardy korun, tedy o 31 % oproti roku 2025. Odhad celkových výdajů na podporu v nezaměstnanosti tak činí přibližně 19,7 miliardy korun.
Zvýšení výdajů je z větší části, konkrétně z 83 %, způsobeno legislativními změnami účinnými od 1. ledna 2026. Zbývající část nárůstu souvisí se změnou počtu nezaměstnaných a s růstem jejich mezd, ze kterých se výše podpory v nezaměstnanosti odvíjí.
Vliv změn na počet nezaměstnaných a výši podpory
V absolutním počtu by měl zůstat vývoj nezaměstnanosti zhruba stabilní oproti roku 2025. Je ale třeba počítat s tím, že novela může na začátku vést k mírnému nárůstu počtu evidovaných nezaměstnaných, a to zejména proto, že se zvýší motivace části lidí registrovat se na Úřadu práce (tedy “nezaměstnanost v evidenci”), nikoli proto, že by se zhoršila situace na trhu práce.
„Vyšší výdaje v roce 2026 nejsou dány růstem nezaměstnanosti, ale změnou pravidel a růstem mezd, ze kterých se podpora počítá. Reforma je nastavena tak, aby dlouhodobě snižovala riziko chudoby, zkracovala dobu nezaměstnanosti a vedla k vyšším budoucím příjmům veřejných rozpočtů,“ uvedl ministr Juchelka.
Mírný nárůst podílu nezaměstnaných v predikci je zároveň způsoben především poklesem ekonomicky aktivního obyvatelstva, nikoli výrazným růstem počtu osob bez zaměstnání.
Vedle samotné reformy stojí za růstem rozpočtových výdajů zejména růst mezd, jejichž výše se automaticky promítá do výše podpor v nezaměstnanosti. Očekávaný 5,8% nominální růst mezd v letošním roce se tak projeví i ve vyšších nárocích na podporu v nezaměstnanosti.