Záznam ze 7. zasedání Rady vlády pro seniory a stárnutí populace

konaného dne 24. června 2008 od 10.00 do 13.00 hod.
v budově Ministerstva práce a sociálních věcí, zasedací místnost „klub“

Přítomni: dle presenční listiny

Program:

1. Stanovisko veřejného ochránce práv ke změnám v oblasti sociálního zabezpečení a jejich dopadu na rodiny a seniory
2. Návrh Ad hoc pracovní skupiny pro dlouhodobou péči na opatření v oblasti dlouhodobé péče
3. Návrhy pracovních skupin na opatření k realizaci doporučení veřejného ochránce práv uvedených ve Zprávě z návštěv zařízení sociálních služeb pro seniory
4. Využití ICT ve službách pro seniory (Transformace tísňové péče pro seniory a zdravotně postižené občany v komplexní portfolio občanských služeb)
5. Zpráva o výsledcích anketního šetření v domovech pro seniory
6. Informace o stavu příprav aktivit v rámci českého předsednictví v Radě EU
7. Různé

Jednání zahájil a řídil pan MUDr. Marián Hošek, náměstek ministra práce a sociálních věcí pro oblast sociální politiky, sociálních služeb a rodinné politiky a místopředseda Rady, který uvítal přítomné a omluvil pana ministra, který byl služebně v zahraničí. MUDr. M. Hošek přivítal paní RNDr. Jitku Seitlovou, zástupkyni veřejného ochránce práv, která byla pozvána jako host k bodu 1 programu.

Rada následně schválila program a zápis ze 6. zasedání Rady. K zápisu uplatnil připomínku prof. RNDr. PhMr. Jan Solich, CSc., předseda Svazu důchodců ČR, který požádal o doplnění zápisu. Připomínka byla akceptována.

ad 1) Stanovisko veřejného ochránce práv ke změnám v oblasti sociálního zabezpečení a jejich dopadu na rodiny a seniory

RNDr. Jitka Seitlová, zástupkyně veřejného ochránce práv seznámila přítomné se stanoviskem veřejného ochránce práv k nové právní úpravě hmotné nouze a novele zákona o sociálních službách. Podle názoru ochránce společné posuzování starobního důchodce a „mladé rodiny“ žijící v jedné domácnosti pro účely dávek hmotné nouze vyvolává mezigenerační napětí, které může vést k ohrožení práv zranitelných seniorů. Jejich ochraně by proto měla být věnována pozornost mimo jiné prostřednictvím terénní sociální práce. Podle ochránce je žádoucí podporovat primárně péči v rodině. (Pozn.: Stanovisko ochránce k právní úpravě hmotné nouze je obsaženo též v Souhrnné zprávě o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2007 na s. 22)

MUDr. M. Hošek na jednání k tomuto bodu přizval PaedDr. Petra Niederleho, pracovníka Oddělení sociálních dávkových systémů MPSV, který seznámil přítomné se změnami zákona o hmotné nouzi a metodikou posuzování osob žijících ve společné domácnosti.

MUDr. M. Hošek uvedl, že novela zákona je postavena na správném principu sdílení nákladů na domácnost v případě osob žijících v jedné domácnosti. Zdůraznil, že je potřeba posílit mezigenerační solidaritu v rodině, která byla v minulých letech oslabena.

V následné diskusi členové Rady zdůraznili potřebu posílení terénní sociální práce, depistáže a meziresortní spolupráce na úrovni obce s cílem ochrany zranitelných seniorů. Shodli se na potřebě sledovat dopady právní úpravy hmotné nouze a vytvoření systému sociálně právní ochrany dospělých osob závislých na péči obdobně jako je tomu v případě sociálně právní ochrany ohrožených dětí. V České republice takovýto ucelený systém a právní úprava této problematiky chybí.

Členové Rady považují za důležité posílení práv a nezávislosti seniorů, včetně osob s omezenou právní způsobilostí, v systému sociálních služeb a dalších situacích tak, aby mohli svobodně a suverénně rozhodovat o svém životě. Upozornili také na problematičnost vymáhání vyživovací povinnosti dospělých dětí vůči starým rodičům.

Členové Rady dále upozornili na dopad zavedení poplatků ve zdravotnictví na finanční situaci seniorů v ústavní péči i přirozeném prostředí.

Závěr:

Rada bere stanovisko veřejného ochránce práv ke změnám v oblasti sociálního zabezpečení na vědomí a doporučuje pracovním skupinám analyzovat dopad právní úpravy hmotné nouze a možnosti přijetí legislativních či nelegislativních opatření k zajištění sociálně právní ochrany zranitelných skupin seniorů.

ad 2) Návrh Ad hoc pracovní skupiny pro dlouhodobou péči na opatření v oblasti dlouhodobé péče

MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., předsedkyně Ad hoc pracovní skupiny pro dlouhodobou péči stručně seznámila přítomné s definicí, principy a návrhy v oblasti dlouhodobé péče. Zdůraznila mimo jiné potřebu rozvoje a uplatnění kvalifikovaného hodnocení soběstačnosti seniorů, zavedení paušální úhrady dlouhodobé zdravotně sociální péče a naplnění koncepce geriatrie zpracované Českou gerontologickou a geriatrickou společností ČLS JEP a schválené Vědeckou radou Ministerstva zdravotnictví v roce 2001. Upozornila také na Strategií podpory a péče o lidi postižené syndromem demence České alzheimerovské společnosti.

MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc., náměstek ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny následně zdůraznil význam posílení kompetence a role obcí pro rozvoj dlouhodobé péče a pro řešení negativního kompetenčního konfliktu mezi resortem zdravotnictví a práce a sociálních věcí.

Ad hoc pracovní skupina předložila Radě v návaznosti na diskusi členů následující doporučení:

1. Novelizovat zákon o sociálních službách a zdravotnickou legislativu tak, aby léčebny dlouhodobě nemocných (LDN) a domovy pro seniory (DS) mohly snadno zřizovat "lůžka" zdravotní péče a "lůžka" sociálních služeb podle potřeb, struktury a aktuálního stavu svých klientů. Lůžko zdravotní a sociálních služeb by fyzicky mohlo být jedno lůžko. Zdravotnické zařízení by po registraci (jako zařízení sociálních služeb) dostávalo prostředky z dotací automaticky, nemuselo by o ni žádat (dotace by byla proplacena přes zdravotní pojišťovnu).
2. Novelizovat zákon o sociálních službách a zdravotnickou legislativu tak, aby LDN a DS (resp. jejich části k tomu určené) mohly být snadno registrovány jak v systému sociálních služeb jako zařízení sociálních služeb tak v systému zdravotnictví jako zařízení poskytující zdravotní péči, resp. sociální službu.
3. Novelou zákona o sociálních službách, popř. dalších právních předpisů stanovit jasnou odpovědnost samosprávy (obce, kraje):
   1. za "převzetí" seniora propuštěného ze zdravotnického zařízení a zajištění návaznosti sociálních služeb na zdravotní péči,
   2. za zajištění potřebného spektra komunitních služeb (ambulantních, respitních atd.), smluvně či vlastními organizacemi, a za koordinaci zdravotních a sociálních služeb pro seniory a podporu pečujících rodin,
   3. za zajištění takových podmínek, které umožňují setrvání a důstojný život v domácím prostředí po co nejdelší dobu (v souladu s preferencemi dané osoby), např. zajištěním dostupnosti tísňové péče,
   4. zřídit pracovní pozici komunitní sestry (popř. vytvořit komunitní gerontologická centra - platí pro větší obce), komunitní sestry by také měly být osoby monitorující kvalitu péče v domácím prostředí (elder abuse), definovat role komunitních sester jako koordinátorů služeb v komunitě v návaznosti na sociální odbory jednotlivých obcí.
4. Novelou zákona o sociálních službách a zdravotnické legislativy zajistit provázanost zdravotní a sociální péče poskytované v domácnosti (pečovatelské služby a domácí zdravotní péče) stanovením povinnosti poskytovatele pečovatelské služby, resp. domácí zdravotní péče, poskytovat, (nabídnout/zprostředkovat/zajistit) také poskytnutí potřebné sociální, resp. zdravotní, domácí péče (pečovatelské služby, resp. domácí zdravotní péče).
5. Novelou zákona o sociálních službách a zdravotnické legislativy uložit obcím povinnost zajišťovat dostupnost tísňové péče a alternativních neústavních sociálních a zdravotních služeb osobám propuštěným z nemocnice (ústavní zdravotní péče) a poskytnout tak reálnou možnost volby způsobu a místa poskytování služby a možnost života v domácím prostředí.
6. Zajistit poskytování odpovídající péče kvalifikovanými pracovníky připravenými pro tuto náročnou a komplexní péči, zajistit geriatrické/gerontologické vzdělávání - vstupní kvalifikace i další vzdělávání.
7. Zpracovat doporučení pro odborné funkční hodnocení seniorů v souvislosti s posuzováním stupně závislosti pro účely zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách (návrh předloží ČGGS).
8. Přijmout opatření s cílem zajistit, aby individuální plán služeb byl využíván nejen v institucích, ale také pro seniory v domácí péči (včetně péče neformální) a aby individuální plán nebyl zpracováván formálně a nevedl ke zbytečné administrativní zátěži.
9. Podpořit neformální (laické) pečující poskytující péči v domácím prostředí a zajistit kvalifikovaný dohled (vytvoření komunitních týmů - obce, kraje, MPSV).
10. Zařazením úkolu "vytváření podmínek pro poskytování dlouhodobé péče a sledování její dostupnosti a kvality" do agendy veřejné správy obcí přispět k překonávání negativního kompetenčního konfliktu na zdravotnicko sociálním pomezí.
11. Analyzovat příčiny dlouhodobě neuspokojivého implementování koncepce geriatrie jako diferencovaného oboru a navrhnout řešení včetně návaznosti na dlouhodobou péči a sociální služby (MZ.).
12. Důsledně uplatňovat metodu komplexního geriatrického hodnocení při posuzování klientů LTC, žadatelů o příspěvek na péči a o pobytové služby.
13. Novelizovat právní úpravu komunitního plánování tak, aby se posílila role obcí a samotné plánování nabylo komplexnější nadrezortní povahy přesahující zaměření na sociální služby.
14. Zajistit operacionalizaci (definici) pojmů "dlouhodobá péče" a "komunitní služby" a jejich implementaci do příslušné legislativy.
15. Vytvořit systém gerontologického vzdělávání pro potřeby posuzování a inspekcí kvality dlouhodobé péče a urychlit zpracování typových standardů služeb v oblasti dlouhodobé péče.

Závěr:

Rada schválila uvedená doporučení a pověřila Ad hoc pracovní skupinu pro dlouhodobou péči, aby na základě těchto doporučení ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem zdravotnictví a sekretariátem Rady zpracovala návrhy opatření k realizaci uvedených doporučení a předložila je Radě na příštím zasedání.

ad 3) Návrhy pracovních skupin na opatření k realizaci doporučení veřejného ochránce práv uvedených ve Zprávě z návštěv zařízení sociálních služeb pro seniory

Návrhy byly poprvé předloženy na 6. zasedání Rady, a to Mgr. Janem Lormanem, předsedou Pracovní skupiny pro podporu informovanosti, společenské participace a odstraňování diskriminace starších lidí a RSDr. Zdeňkem Pernesem, předsedou Pracovní skupiny pro zdravotní a sociální politiku, zdravotní a sociální služby. Rada na tomto zasedání pověřila předsedy pracovních skupin dopracováním materiálu v podobě konsensuálních návrhů všech pracovních skupin a jejich předložením Radě na 7. zasedání.

Jiří Horecký, B.A., předseda Pracovní skupiny pro bydlení a residenční sociální služby sdělil k projednávanému bodu stanovisko uvedené pracovní skupiny. Podle pracovní skupiny je většina pochybení a nedostatků zjištěných ve zprávě ochránce předmětem standardů kvality sociálních služeb. Pracovní skupina proto navrhuje, aby v zařízeních, v nichž byly ochráncem zjištěny nedostatky, Ministerstvo práce a sociálních věcí, resp. příslušný krajský úřad, provedli inspekci kvality.

Mgr. J. Lorman a RSDr. Z. Pernes k tomuto bodu uvedli, že inspekce kvality v návaznosti na nálezy uvedené ve zprávě ochránce nejsou dostačujícími opatřeními a navrhli, aby Rada formulovala a schválila i další doporučení a návrhy obsažené v materiálu předloženém na 6. zasedání Rady.

JUDr. Štefan Čulík, vedoucí sekretariátu Rady připomenul, že na předchozím zasedání bylo dohodnuto, že pracovní skupiny předloží Radě společné konsensuální návrhy. Dopracovávání konsensuálních návrhů přímo na zasedání je obtížně realizovatelné.

Závěr:

1) Rada doporučuje, aby v zařízeních, ve kterých byly veřejným ochráncem práv zjištěny nedostatky, byla provedena inspekce kvality (Ministerstvem práce a sociálních věcí v případě zařízení, u kterých je zřizovatelem kraj, příslušným krajským úřadem v případě zařízení, u kterých je zřizovatelem obec.)

2) Rada pověřuje pracovní skupiny, aby na příštím, tj. 8. zasedání předložily společné a dopracované návrhy opatření v návaznosti na doporučení veřejného ochránce práv uvedená ve Zprávě z návštěv zařízení sociálních služeb pro seniory.

ad 4) Využití ICT ve službách pro seniory (Transformace tísňové péče pro seniory a zdravotně postižené občany v komplexní portfolio občanských služeb)

Mgr. J. Lorman, předseda Ad hoc pracovní skupiny pro ICT, představil prezentaci projektu rozvoje tísňové péče a využití ICT ve službách pro seniory „Seniorský maják“, ve které seznámil Radu s technickými a organizačními předpoklady zajištění dostupnosti této služby ve všech regionech České republiky. Zdůraznil, že tísňová péče představuje účinnou podporu nezávislosti seniorů a života v přirozeném prostředí.

Mgr. J. Lorman požádal členy Rady o podporu tohoto projektu a doporučil, aby byla zpracována příslušnými resorty a přijata vládou koncepce rozvoje služeb asistovaného života. Dále navrhl, aby se Česká republika prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zapojila do grantových programů EK zaměřených na rozvoj služeb asistovaného života (ambient assited living).

Ing. David Kafka, poslanec a člen Výboru pro sociální politiku PS PČR a prof. Ing. Petr Vavřín, DrSc., předseda Asociace univerzit třetího věku v následné diskusi zdůraznili potřebu vyhodnocení realizovatelnosti projektu v podmínkách ČR a v návaznosti na zkušenosti v zahraničí. Doporučili blíže specifikovat potřebu a způsob podpory projektu rozvoje tísňové péče a ICT.

MUDr. Z. Kalvach, CSc. uvedl, že v EU a USA je otázce telemedicíny věnována značná pozornost a že využití moderních technologií v oblasti dlouhodobé péče je strategickým tématem, kterému by se měla Rada věnovat.

Prof. RNDr. PhMr. Jan Solich, CSc., předseda Svazu důchodců ČR zdůraznil potřebu podpory setkávání seniorů, vztahy v rodině a upozornil na finanční nedostupnost moderních technologií mnoha seniorům.

Závěr:

Rada uvítala iniciativu zaměřenou na rozvoj tísňové péče a využití ICT ve službách pro seniory a požádala Mgr. J. Lormana sestavením skupiny odborníků (zástupců příslušných resortů, členů Rady, externích odborníků) a zpracováním konkrétních návrhů na podporu tísňové péče a využití ICT v České republice a jejich předložení Radě na 8. zasedání Rady.

ad 5) Zpráva o výsledcích anketního šetření v domovech pro seniory

Mgr. J. Lorman předal členům Rady „Zprávu o výsledcích anketního šetření v domovech pro seniory“. Šetření zadala ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny MUDr. Džamila Stehlíková a bylo realizováno sdružením Život 90 ve spolupráci s Masarykovou univerzitou.

ad 6) Informace o stavu příprav aktivit v rámci českého předsednictví v Radě EU

JUDr. Š. Čulík informoval o připravovaných aktivitách v resortu práce a sociálních věcí v rámci českého předsednictví v Radě EU. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) připravuje konferenci na téma sociálních služeb, která se zaměří na dvě témata. První téma souvisí s hlavním tématem českého předsednictví „Evropa bez bariér“ a jsou jím sociální služby jako zdroj pracovních míst a příležitost pro zaměstnanost. Druhým tématem konference budou sociální služby jako prostředek aktivního začleňování všech znevýhodněných skupin, tj. včetně seniorů. MPSV zvažuje také přijetí nabídky European Social Network na spolupořádání konference o sociálních službách. Program a zaměření této konference jsou otevřeny.

MUDr. Z. Kalvach, CSc. informoval o připravované konferenci o důstojnosti a nevhodném zacházení se seniory, která se uskuteční ve dnech 25. a 26. května 2009 v Praze, a o konferenci zaměřené na problematiku genderu (rovnosti mužů a žen). Obě konference se uskuteční v gesci ministryně Džamily Stehlíkové (Sekce lidských práv Úřadu vlády ČR).

Prof. Ing. P. Vavřín, DrSc. doporučil, aby v rámci aktivit ČR během předsednictví byla věnována pozornost také problematice celoživotního učení.

Mgr. Daniel Chytil, ČSÚ, informoval o přípravě publikace zaměřené na statistické údaje o skupině 50+.

ad 7) Různé

RSDr. Z. Pernes, předseda Rady seniorů ČR, uvedl, že Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 ukládá Radě a seniorským organizacím konkrétní opatření, která zakládají finanční nároky. Navrhl, aby se Rada touto otázkou zabývala.

JUDr. Š. Čulík v této souvislosti připomenul, že v předkládací zprávě k usnesení k národnímu programu se uvádí, že opatření národního programu se realizují v rámci stanovených výdajových limitů kapitol jednotlivých resortů.

Ing. Jarmila Fuchsová, zástupkyně Ministerstva financí, k této otázce uvedla, že tvorba rozpočtu je v kompetenci správců kapitol jednotlivých resortů a Rada nemá mandát ani možnosti to ovlivnit. Sekretariát Rady však může oslovit příslušné resorty a upozornit je na to, aby při tvorbě rozpočtu pamatovaly na úkoly národního programu.

MUDr. M. Hošek uvedl, že toto téma bude zařazeno na příští zasedání Rady.

Prof. Ing. P. Vavřín, DrSc. informoval o Zprávě o mezinárodní konferenci „Vzdělávání seniorů – věc veřejná“, která se uskutečnila ve dnech 11. 13.června 2008 na ČVUT v Praze-Dejvicích pod záštitou místopředsedy vlády pana RNDr. Petra Nečase. Zpráva byla předána sekretariátu Rady.

Prof. Ing. P. Vavřín, DrSc. dále předal sekretariátu Rady návrh na ustavení „Pracovní skupiny pro celoživotní vzdělávání a aktivní stárnutí“ a požádal o jeho předání členům Rady a o jeho projednání na příštím zasedání Rady.

Zapsal: Mgr. Petr Wija, Ph.D.

Za správnost: JUDr. Štefan Čulík

Schválil: MUDr. Marián Hošek, místopředseda Rady