Záznam z 5. zasedání Rady vlády pro seniory a stárnutí populace

konaného dne 12. prosince 2007, od 10.00 do 13.00 hod.
v budově Ministerstva práce a sociálních věcí, zasedací místnost „klub“

Přítomni: dle presenční listiny (81.06kB)

Program:

  1. Návrh Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012
  2. Zpráva veřejného ochránce práv z návštěv zařízení sociálních služeb pro seniory
  3. Plán činnosti Rady na rok 2008
  4. Různé

Jednání zahájil a řídil pan MUDr. Marián Hošek, náměstek ministra práce a sociálních věcí pro oblast sociální politiky, sociálních služeb a rodinné politiky a místopředseda Rady, který uvítal přítomné a omluvil pana ministra, který se zasedání nemohl zúčastnit z důvodu konání schůze vlády. MUDr. Marián Hošek následně uvítal paní Mgr. Petru Matyášovou, pracovnici Kanceláře veřejného ochránce práv, která byla pozvána na zasedání jako host k bodu 2 programu.

Rada poté schválila zápis ze 4. zasedání Rady. K návrhu zápisu nebyly uplatněny žádné připomínky.

Následně byl schválen program zasedání Rady. K návrhu programu nebyly uplatněny žádné připomínky.

ad 1) Návrh Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012

JUDr. Štefan Čulík, vedoucí sekretariátu Rady, seznámil přítomné se stavem vypořádání připomínek k návrhu „Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012“ (dále jen „Program“). Informoval, že sekretariát Rady průběžně vedl jednání k vypořádání připomínek jednotlivých resortů a že verze Programu, která byla členům Rady rozeslána jako podklad k jednání, je verze závěrečná a kompromisní. Sdělil, že je možné ještě zapracovat další případné připomínky, avšak v této fázi Ministerstvo práce a sociálních věcí očekává spíše připomínky formálního charakteru než návrhy na zásadní změny. Současně uvedl, že Ministerstvo zdravotnictví avizovalo předložení připomínek na tomto zasedání.

MUDr. Markéta Hellerová, náměstkyně ministra zdravotnictví pro zdravotní péči, předložila připomínky, které Ministerstvo zdravotnictví uplatňuje k návrhu Programu. Sdělila, že Ministerstvo zdravotnictví problematiku spojenou se stárnutím populace považuje za zásadní a že cílem připomínek je uvést opatření Programu do souladu s připravovanými legislativními změnami v oblasti zdravotnictví. Legislativní změny by měly nabýt platnosti v roce 2009.

MUDr. Hellerová dále mimo jiné uvedla, že Ministerstvo zdravotnictví nemá kapacity na zpracování odborných postupů a standardů v oblasti geriatrie a navrhla doplnění či změnu stanovení gesce České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP u některých opatření Programu. Zdravotní péče by měla být vymahatelná a kontrolována zdravotními pojišťovnami.

MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP (dále jen „ČGGS“) sdělila, že ČGGS může být gestorem úkolů Programu za podmínky průběžné komunikace a spolupráce s Ministerstvem zdravotnictví a také za podmínky poskytnutí administrativní podpory. Ministerstvo zdravotnictví by mělo plnit koordinační roli.

V další rozpravě k tomuto bodu vystoupil Ing. Bohdan Hejduk, vrchní ředitel skupiny Správa státního rozpočtu Ministerstva financí, který Radě sdělil, že všechny připomínky MF k návrhu Programu byly akceptovány. Upozornil, že do budoucna může být problematické stanovení odpovědnosti za plnění těch opatření Programu, u kterých je uvedeno více gestorů a spolugestorů.

MUDr. Hošek v návaznosti na sdělení Ing. Hejduka k otázce gescí upřesnil, že hlavní odpovědnost má gestor či spolugestor, který je uveden u gestorství jako první.

Závěr:

Rada hlasováním jednomyslně schválila materiál pro schůzi vlády „Návrh Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012“. Všichni přítomní byli pro, nikdo se nezdržel a nikdo nebyl proti (22 – ANO/ 0 – NE/ 0 – Z).

ad 2) Zpráva veřejného ochránce práv z návštěv zařízení sociálních služeb pro seniory

JUDr. Čulík zahájil projednání bodu 2 programu. Uvedl, že Zpráva veřejného ochránce práv z návštěv zařízení sociálních služeb pro seniory (dále jen „zpráva“) byla zařazena na program zasedání na základě požadavku některých členů a že materiál obdrželi členové Rady spolu s pozvánkou na zasedání. Zpráva vyvolala zasloužený rozruch a zájem. Sekretariát Rady proto požádal zástupce Kanceláře veřejného ochránce práv, aby seznámil členy Rady se základními poznatky a závěry vyplývajícími ze zprávy.

Mgr. Matyášová poděkovala za pozvání a seznámila přítomné s některými zjištěními obsaženými ve zprávě. Uvedla mimo jiné, že péče o starého člověka je poskytována buď rodinou nebo institucemi a že pokud je pečovatelem příbuzná osoba, chybí kontrola kvality poskytované péče. Ze strany pečujících osob může docházet k domácímu násilí, sociální pracovníci však nejsou dostatečně vyškoleni v rozpoznávání jeho projevů. K umístění do domova pro seniory v některých případech dochází po úmrtí partnera, kdy starý člověk zůstane ve velkém bytě a kdy není dostupné vhodné bydlení.

Pro některé malé obce je stavba malých zařízení pro seniory finančně nedostupná a proto žádají okolní obec o umístění svých občanů do jejich zařízení (domova pro seniory). Poptávka po umístění do domovů pro seniory převyšuje nabídku a nedá se očekávat úbytek poptávky. Důvodem je mimo jiné nedostatečná nabídka komunitních služeb, resp. neinformovanost seniorů o těchto službách.

Přibývají nová velkokapacitní zařízení pro seniory, která jsou v rozporu s požadavkem přiblížení životu v domácím prostředí. Nová zařízení mají kapacitu kolem sto míst, což zvyšuje „ústavnost“ těchto zařízení. Důvody pro stavbu větších zařízení jsou hlavně ekonomické.

Mgr. Matyášová dále upozornila na problém spolupráce s psychiatrickými léčebnami a na nedostatek zařízení pro seniory s psychickým zatížením. Senioři (pacienti), jejichž stav je stabilizován, zůstávají v léčebných zařízeních. V některých zařízeních jsou senioři trpící demencí či psychickými problémy umístěni společně se seniory bez těchto zdravotních problémů, což působí potíže v soužití. Demence není ve většině zařízení odborně diagnostikována, neboť personál není v diagnostikování demence proškolen. Specializovaná zdravotní péče, např. péče geriatrická, psychiatrická, či péče fyzioterapeuta byla v navštívených zařízeních poskytována velmi zřídka.

Zpráva se zaměřuje také na opatření omezující pohyb. Ochránce doporučil, aby se připravila metodika k používání opatření omezujících pohyb. Metodika, kterou zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí je nyní ve vnitřním připomínkovém řízení na ministerstvu.

Zpráva se dále zaměřuje na problematiku opatrovnictví a zbavování způsobilosti k právním úkonům a problematiku osob fakticky nezpůsobilých. Mgr. Matyášová uvedla, že mezi pracovníky v sociálních službách převládá názor, že je nedůstojné zbavovat seniory způsobilosti pouze z důvodu stáří, nejsou-li nemocní. Připomněla, že byla ustavena pracovní skupina složená ze zástupců MPSV a MS, která by měla tuto otázku řešit.

MUDr. Hošek v návaznosti na sdělení Mgr. Matyášové poznamenal, že návštěvy ochránce a příprava zprávy probíhaly v období, kdy se současně realizovaly změny v souvislosti se zaváděním zákona o sociálních službách. Ministerstvo práce a sociálních věcí zprávu velmi pozitivně přijalo a hodnotilo. MPSV připravuje metodiku a spolupracuje s veřejným ochráncem práv.

MUDr. Hošek dále uvedl, že kontrola domácností ve spojitosti s využíváním příspěvku na péči je možná, ale je otázkou, kde jsou hranice soukromí rodiny, kdy lze toto soukromí prolomit a kdy nikoliv. Je důležité, aby stát nepřiměřeně nezasahoval do života rodiny.

MUDr. Hošek konstatoval, že Ministerstvo práce a sociálních věcí přijímá opatření k tomu, aby příspěvek na péči mohl být snadno odebrán v případě, že se nevyužívá na zajištění péče a sociálních služeb.

MUDr. Hošek dále informoval, že MPSV má v souladu s plánem nelegislativních prací předložit vládě koncepci transformace ústavních zařízení a vytvořit podmínky k deinstitucionalizaci. Každý kraj vytipoval dvě zařízení, která budou reformována.

Ke vzniku velkých zařízení uvedl, že v těchto případech převládá ekonomický motiv a stereotyp z minulých let.

Ing. Ivo Vykydal, náměstek ministra dopravy, informoval o výzkumné zprávě publikované Evropskou komisí, která ukázala, že oproti převládajícímu názoru, podle kterého je ekonomičtější poskytování ústavní péče ve srovnání s komunitními službami, je ústavní péče podstatně dražší. Jedná se o zásadní informaci, neboť komunitní služby daleko více odpovídají lidským právům.

MUDr. Holmerová, Ph.D. sdělila, že ČGGS se zprávou veřejného ochrance práv velmi podrobně zabývala a přijala k ní stanovisko.

Informovala o tom, že ČGGS provedla reprezentativní šetření v zařízeních dlouhodobé péče, podle kterého více než polovina klientů trpí nějakou formou demence či deprese. Výzkum také ukázal, že neexistuje specifická agresivita osob trpících demencí (tj. způsobená samotným onemocněním), ale že se vždy jedná o resistenci a reakci na určité chování a prostředí.

ČGGS nesouhlasí s tím, aby v zařízeních sociálních služeb, pokud tam není zdravotnický režim, byly omezovány osoby trpící demencí. Lidé s demencí jsou nemocní. Nelze omezovat osoby, které nejsou odborně vyšetřené. Použití omezovacích prostředků nemůže provádět osoba bez dostatečné kvalifikace.

ČGGS dále považuje za nezbytné vytvoření dostatečného počtu lůžek pro lidi trpící demencí, kdy rodina již nemůže mít klienta v domácí péči.

MUDr. Holmerová, Ph.D. dále uvedla, že považuje za nezbytné definovat systém dlouhodobé péče a investovat do této oblasti a vytvořit program, který by stanovil priority, jak z hlediska investic, tak z hlediska lidskoprávního.

Mgr. Lorman, předseda sdružení ŽIVOT 90, mimo jiné uvedl, že zprávu ombudsmana považuje za významný signál a že by Radě měly být předloženy závěry a opatření, která budou na základě této zprávy přijata. Konstatoval, že je chybou, že se tato Rada nezabývala metodikou MPSV pro používání opatření omezujících pohyb, která je ve vnitřním připomínkovém řízení, a že požaduje, aby výstupy zprávy ombudsmana byly zapracovány i v tomto dokumentu. Poznamenal, že problémy lidí, kteří trpí demencí, se v metodice řeší velmi okrajově a že metodika by měla doznat změn. Rada by měla mít možnost ovlivnit metodiku předtím než bude publikována.

Mgr. Lorman dále informoval o výzkumném projektu zaměřeném na respektování lidských práv a výskyt zneužívání seniorů v domovech pro seniory. Výzkum, který zadala ministryně MUDr. Džamila Stehlíkova, je připravován pod odborným vedením Mgr. Lucie Vidovićové, Ph.D. a sdružení Život 90. V rámci projektu budou realizovány řízené rozhovory s více než 500 osobami ve čtyřech krajích. Mgr. Lorman nabídl členům Rady zaslání výsledků výzkumu, kterými by se Rada mohla zabývat. V polovině ledna by měly být dostupné první výstupy projektu.

MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc., místopředseda České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP (ČGGS) uvedl, že zpráva veřejného ochránce práv je pozoruhodně zorientovaná, vystihuje klíčové problémy a neměla by „zapadnout“. Ekonomický zájem by neměl převládnout. Senioři by neměli být „zasunováni“ do velkých areálů. Klíčové je vytváření povědomí a tlaku na obce, aby se ujaly seniorů potřebujících péči.

MUDr. Kalvach, CSc. zdůraznil důležitost komunitních služeb a depistáž rizikových seniorů. Uvedl, že sestra pro sociální službu, která má dělat práci v komunitě, není v praxi využívána. Narůstá neujasněnost o různých ústavních zařízeních (sociálních a zdravotních). Rodina i nemocnice se domnívají, že ústavy jsou schopny pečovat, nejsou přitom stanoveny kompetence, které by zabránily rozporům a nejasnostem mezi zařízeními.

PhDr. Pavel Čáslava, senátor a zástupce Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR uvedl, že role lékaře při prevenci zneužívání prostředků omezujících práva osob je nesporná. Poukázal na bod 45 zprávy veřejného ochránce práv, který upozorňuje na problematické užívání medikace ordinované lékaři a na paušální používání medikamentů v případě neklidu, což je bohužel praxe velmi rozšířená. Zdůraznil, že je třeba si uvědomit, že medikace patří mezi úkony, které by měli provádět pouze lékaři.

RSDr. Zdeněk Pernes, předseda Rady seniorů ČR poděkoval Radě za přijetí návrhu na projednání této velmi důležité zprávy ombudsmana. Uvedl, že Rada by měla ocenit aktivity veřejného ochránce práv, neboť se jedná o první ucelenou zprávu, která dokumentuje situaci v zařízeních pro seniory a dodržování jejich práv.

Jménem Pracovní skupiny Rady pro zdravotní a sociální politiku, zdravotní a sociální služby konstatoval, že zpráva ukazuje na stav naplňování zákona o sociálních službách. Sdělil, že situace je vážná a zákon je porušován a navrhl, aby 87 doporučení, obsažená ve zprávě, mezi kterými jsou také doporučení legislativního charakteru, byla dopracována a předložena Radě.

RSDr. Pernes uvedl, že Rada seniorů ČR vedle problémů, které analyzuje zpráva ombudsmana, zaznamenala problémy při transformaci domovů pro seniory v Praze na domy s pečovatelskou službou (DPS), které probíhají na základě zákona o sociálních službách. RSDr. Pernes uvedl, že nájemní smlouvy na dobu neurčitou se v DPS budou měnit na dobu určitou, a to na 2 roky, s možností prodloužení do doby 7 let, což povede k nejistotě klientů, kteří v těchto zařízeních žijí. Hrozí, že obyvatelé těchto zařízení nebudou mít za situace, kdy své byty museli odevzdat, kde bydlet. Uvedl dále, že Rada seniorů ČR dále zachytila více než 10 případů nezákonného rozdělování finančních zdrojů poskytovatelům sociálních služeb a že státu hrozí prohrávání soudních sporů u Ústavního soudu.

Ing. Jaroslav Ulma, zástupce ČMKOS, zdůraznil, že zpráva ombudsmana má významnou váhu z hlediska psychologického a etického a doporučil, aby se s tímto materiálem dále pracovalo a aby se jím řídili ti, kteří jsou za situaci v zařízeních pro seniory odpovědni. Doporučil pravidelně sledovat, např. formou ankety, jaké změny v zařízeních pro seniory a sociálních službách probíhají.

Jiří Horecký, B.A, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS), mimo jiné uvedl, že dodržování lidských práv je předmětem standardu č. 2 Standardů kvality sociálních služeb. Zákon o sociálních službách není porušován, ale nejednoznačně vykládán, například pokud jde o hlavní a fakultativní činnosti, o to, co poskytovatel musí poskytovat a hradit. Vydání metodického pokynu, který nyní připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, APSS požadovala hned po publikování zprávy. Metodický pokyn by měl reagovat na všechny otázky z praxe a na zprávu ombudsmana a měl by se věnovat lékům a dalším problémům.

Pan Horecký, B.A dále uvedl, že v zařízeních sociálních služeb pro seniory je nedostatek odborníků. Rehabilitační pracovníci a ergoterapeuti nejsou motivováni do zařízení docházet, neboť VZP odmítá uzavírat smlouvy na tyto odbornosti. Tito pracovníci pak logicky chybí nebo jich není tolik, kolik by jich bylo potřeba.

K velikosti zařízení pro seniory uvedl, že ekonomické optimum je sto až sto dvacet lůžek, přičemž zařízení mohou být rozdělena do menších jednotek. Nelze tudíž říct, že kapacita sto osob je nevyhovující. Závisí na tom, jak je poskytování služeb řešeno.

Pokud jde o zneužívání příspěvku na péči, uvedl, že metodický pokyn k příspěvku na péči dosud nebyl publikován.

MUDr. Holmerová, Ph.D. v návaznosti na otázku používání medikace poznamenala, že nesprávná medikace je samozřejmě omezovací prostředek.

Mgr. Matyášová uvedla, že obdobná tendence k „deinstitucionalizaci“ a transformování velkých ústavů na menší existuje v oblasti školství. Důvodem, proč se to často nedaří, je obava stávajících zaměstnanců těchto zařízení ze ztráty zaměstnání. Tato zařízení zaměstnávají část občanů malých obcí.

Dále konstatovala, že metodický pokyn nemůže reagovat na všechny problémy vyskytující se v praxi.

Mgr. Martin Žárský, ředitel odboru sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí, který byl operativně přizván k projednávání uvedeného bodu programu, v návaznosti na diskusi členů Rady poskytl některé doplňující informace. Upřesnil, že MPSV nepřipravuje „metodiku“, ale „doporučený postup“. Nejedná se o zákonnou normu, ale spíše o odborné doporučení či správnou praxi. Doporučený postup byl poskytnut Asociaci poskytovatelů sociálních služeb, která je reprezentativní partner. Nabídl členům Rady možnost zaslání doporučeného postupu k připomínkám.

Dále uvedl, že metodika nikdy nedokáže postihnout všechny okolnosti praxe a že reflexe toho, co zjistil veřejný ochránce práv, je promítána do koncepční činnosti MPSV. Metodika pro kontrolu využívání příspěvku na péči již existuje, nebyl pouze vypracován formulář o provedení kontroly. Tento formulář je již zpracován a bude zveřejněn na integrovaném portálu MPSV. Příspěvek na péči, pokud není správně využíván, je již nyní odebírán.

Mgr. Karel Petrželka, zástupce Svazu průmyslu a dopravy ČR, uvedl, že metodický pokyn ministerstva ukládá povinnosti a je tudíž závazný. Bylo by na místě, aby ČGGS byla připomínkovým místem.

Mgr. Žárský následně uvedl, že doporučený postup neukládá povinnosti nad rámec zákona. Sdělil, že sekretariát Rady rozešle návrh doporučeného postupu členům Rady k připomínkám.

Závěr:

Rada uložila předsedům pracovních skupin Rady, aby na příštím zasedání Rady předložili návrhy opatření k realizaci doporučení uvedených ve zprávě veřejného ochránce práv. Rada pověřila Mgr. Jana Lormana, předsedu Pracovní skupiny pro podporu informovanosti, společenské participace a odstraňování diskriminace starších lidí, koordinací návrhů a zpracováním jednoho stanoviska. Rada pověřila sekretariát Rady, aby poskytl pracovním skupinám informace a součinnost při zpracovávání návrhů.

ad 3) Plán činnosti Rady na rok 2008

JUDr. Čulík informoval o návrhu Plánu činnosti Rady na rok 2008. Uvedl, že se jedná o základní osnovu činnosti Rady a že program zasedání může být operativně doplňován a měněn.

Plán činnosti Rady na rok 2008 bude předložen vládě jako součást zprávy o činnosti Rady v roce 2007, kterou projedná Rada na svém 6. zasedání, které je plánováno na březen 2008.

Závěr:

Rada schválila Plán činnosti Rady na rok 2008. Sekretariát Rady požádal předsedy pracovních skupin Rady o zaslání informací o činnosti pracovních skupin v roce 2007 za účelem jejich zahrnutí do zprávy o činnosti Rady za rok 2007.

ad 4) Různé

V rámci bodu 4 programu vystoupili někteří členové Rady s poznámkami a návrhy.

Prof. RNDr. PhMr. Jan Solich, CSc., předseda Svazu důchodců ČR, konstatoval, že senioři, se kterými je Svaz důchodců ČR v kontaktu, projevují obavy z plánovaných reforem a že novináři tyto reformy neumí vysvětlit. Je třeba, aby seniory oslovili vládní činitelé.

MUDr. Hošek v návaznosti na sdělení prof. Solicha uvedl, že vláda průběžně informuje o změnách v sociální oblasti ve sdělovacích prostředcích. Ministerstvo v rámci dotačního řízení poskytuje prostředky poskytovatelům sociálních služeb a dalším subjektům také na informační aktivity a poradenství. Některé články v tisku nepřesně informují o prováděných změnách a neodpovídají realitě.

PhDr. Ludmila Vostřáková, ředitelka Odboru zdravotně sociálních programů Ministerstva zdravotnictví informovala o publikaci Ministerstva zdravotnictví o změnách ve zdravotnictví a nabídla dodání těchto publikací členům Rady.

Mgr. Lorman informoval o konání Evropské konference o týrání a zanedbávání seniorů (Protecting the dignity of Older Persons – the Prevention of Elder Abuse and Neglect), která se uskuteční dne 17. března 2008 v Bruselu. Na konferenci bude přítomen komisař pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti PhDr. Vladimír Špidla. Konference je příležitostí pro prezentaci České republiky. Navrhl, aby Česká republika převzala témata konference, tj. téma důstojné kvalitní péče a prevence zneužívání a zanedbávání seniorů v rámci předsednictví ČR Radě EU v 1. pol. 2009.

Mgr. Lorman dále přítomné informoval, že ŽIVOT 90 byl vyzván Mezinárodní federací pro stárnutí (Internatilonal Federation on Ageing - IFA) k uspořádání Globální konference IFA v Praze v roce 2010, resp. v roce 2012. Navrhl, aby Rada doporučila vládě podpořit konání této konference, a požádal členy Rady o spolupráci na přípravě této konference. Konstatoval, že konání konference má velký význam pro zvýšení povědomí veřejnosti o problémech a otázkách seniorů a stárnutí.

Závěr:

V návaznosti na vystoupení Mgr. Lormana Rada formulovala a odsouhlasila následující doporučení vládě:

  1. Rada doporučuje vládě České republiky, aby v rámci priorit předsednictví České republiky v Radě Evropské unie v 1. pololetí roku 2009 zdůraznila v oblasti sociálního začleňování témata dlouhodobé péče a nevhodného zacházení se seniory.
  2. Rada doporučuje vládě České republiky, aby zvážila podporu globální konference pořádané Mezinárodní federací pro stárnutí (Internatilonal Federation on Ageing) v Praze na podzim roku 2010.

Zapsal: Mgr. Petr Wija, Ph.D.

Za správnost: JUDr. Štefan Čulík

Schválil: MUDr. Marián Hošek, místopředseda Rady