Záznam z 12. zasedání Rady vlády pro seniory a stárnutí populace konaného

dne 15. dubna 2010 od 10.00 hod.
v budově Ministerstva práce a sociálních věcí, zasedací místnost „klub“

Přítomni: dle presenční listiny (72.25kB)

Program:

  1. Zpráva o činnosti Rady v roce 2009 a Plán činnosti Rady v roce 2010
  2. Stav plnění Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 – hodnocení, resp. aktualizace Programu
  3. Doporučení Rady vlády pro seniory a stárnutí populace na přijetí opatření v oblasti podpory rozvoje a implementace asistenčních technologií pro zdravý a nezávislý život (projednání upravené verze materiálu po sdělení stanovisek příslušných resortů)
  4. Informace o záměru zpracovat koncepci řešení problematiky Alzheimerovy choroby a obdobných onemocnění v České republice („Plán Alzheimer ČR“)
  5. Informace o výzkumech realizovaných v oblasti působnosti Rady (výstupy výzkumu k BOZP 50+; „Názory a postoje české populace k seniorům“)
  6. Různé

* * *

MUDr. Marián Hošek, náměstek ministra práce a sociálních věcí pro sociální služby, veřejnou správu a sociálně-právní ochranu a místopředseda Rady zahájil 12. zasedání Rady. MUDr. Hošek poděkoval za početnou účast na jednání a požádal přítomné, aby pokud se budou muset v budoucnu z jednání omluvit, na zasedání místo sebe vyslali svého zástupce a umožnili tak Radě kontinuálně pokračovat v jednání a rozhodování.

MUDr. Hošek navrhl změnu v programu zasedání a požádal členy Rady o souhlas s přesunutím prezentace doc. PhDr. Petra Saka, CSc. „Názory a postoje české populace k seniorům“ (viz bod 5) na úvod jednání vzhledem k tomu, že doc. Sak bude muset zasedání opustit.

Doc. Sak představil prezentaci s výsledky výzkumného projektu s názvem „Proměna sociálního obsahu kategorie generace seniorů – příspěvek k sociologii seniorů, životních fází a generace“ (Projekt 2D06021). Výzkum vychází z teze, že stárnutí společnosti nepředstavuje jen nárůst podílu seniorů ve společnosti, ale také postupnou proměnu kvality společnosti. Tato problematika je hlubší, komplexnější a systémová, dosud však převládá první a poněkud mechanický přístup.

Pokud se od počátku 20 století střední délka života prodloužila o 30 let a současně se významně prodloužila doba vzdělávání, přinese to hlubší a systémovější změnu ve společnosti. Tyto proměny budou probíhat buď živelně, nevědomě a neplánovaně, anebo reflektovaně a plánovaně. K těm druhým se projekt snaží přispět. Část seniorů svým nadhledem, moudrostí a určitou opatrností přináší společnosti nezastupitelné kvality. Závisí to však na tom, zda si to společnost a její vedení uvědomí a zda tohoto potenciálu dokáže využít.

Součástí projektu byla také obsáhlá analýza médií ve vztahu k seniorům. Autoři k této analýze přistoupili s obecně přijímaným předpokladem a hypotézou, že média vytváří negativní obraz seniora. Výzkum ukázal, že tento předpoklad se empiricky příliš nepotvrzuje. Doc. Sak v této souvislosti mimo jiné poznamenal, že rozšířené a zavedené floskule politiků a novinářů zdůrazňující, kolik mladých lidí živí jednoho seniora, je velmi nešťastné.

V rámci výzkumu byla realizována také internetová anketa „Senior jako zaměstnanec“ zaměřená na názory personalistů větších firem, ale i státních institucí, na starší pracovníky. I personalisté, kteří jsou sami mladí, vidí zastoupení seniorů v pracovních týmech jako velmi žádoucí, neboť senioři do těchto týmu vnášejí přístupy, které doplňují přístupy mladší generace. Většina personalistů vidí přednosti, které senior jako zaměstnanec má. Za nejtypičtější vlastnosti starších pracovníků byly označeny zkušenost, konzervativnost, rozvážnost, odpovědnost či stabilizovaná rodinná a sociální situace. V týmech složených pouze z mladých nebo starších lidí by chyběly určité vlastnosti, a proto je důležité multigenerační složení těchto týmů.

Doc. Sak uvedl, že výzkum byl částečně zpracován na základě úplně nové metodologie, a to „metodologie sociálního vlákna“, kdy zkoumanou entitou není jedinec, tedy respondent, ale je jím třígenerační sociální vlákno. Cílem metodologie je zjistit, jak se proměňují generace a jak je člověk ovlivněn a jak vytváří určitou jednotu se svými rodiči a svými prarodiči. Doc. Sak zdůraznil, že dnešní generace seniorů jsou naprosto přelomové, neboť v nich došlo k největším změnám za poslední dvě století, ať jde o počet dětí, vybavenost domácnosti, vzdělanost, včetně vzdělanosti žen. Jedná se o generace, které byly aktérem a subjektem největších změn.

V rámci projektu byl realizován rozsáhlý kvalitativní výzkum s názvem „Reflexe postavení seniorů ve společnosti“, realizovaný metodou focus group. Výzkum ukázal, že některé jevy jdou napříč věkovou strukturou společnosti. Například lidé ve věku 15 až 20 let se bojí osamocenosti ve stáří ještě ve větší míře než senioři. Česká populace se také obecně méně bojí smrti než osamocení.

V rámci výzkumu byl rektorům vysokých škol zaslán dotazník týkající se využívání věkových limitů v akademickém prostředí a při obsazování různých pozic, např. garantů oborů, členů různých grémií apod. Autory výzkumu zajímalo, na základě čeho jsou tyto věkové limity stanovovány. Ukázalo se, že drtivá většina rektorů je proti věkové diskriminaci a limitům. Doc. Sak v této souvislosti vyjádřil názor, že akademické prostředí by mělo být avantgardou v odpoutání se od chronologického věku a v hledání kvalit každého člověka a jeho potenciálu bez ohledu na jeho věk. Ukázalo se, že tam, kde takové věkové limity existují, není to v důsledku rozhodnutí odborníků nebo nějakého odborného grémia, ale zcela na libovůli osob, které tento věk stanoví.

Součástí výzkumu byla také studie s názvem „Komparace českého a evropského právního prostředí ve vztahu k seniorům“. Celý výzkumný grant bude završen monografií s pracovním názvem „Sociologie třetího věku – Příspěvek k sociologii seniorů, životních fází a generace“. Zprávy z jednotlivých částí výzkumu lze nalézt na stránkách www.insoma.cz.

MUDr. Hošek poděkoval za představení výzkumu a vyjádřil názor, že této problematice a diskusi by bylo žádoucí věnovat více času, např. na některém z dalších jednání Rady nebo speciálním semináři.

MUDr. Hošek informoval členy Rady o tom, že usnesením vlády ze dne 22. února 2010 č. 153 byl novelizován Statut Rady. Na základě této změny je předsedou Rady z titulu své funkce vždy ministr práce a sociálních věcí.

MUDr. Hošek přivítal nové členy Rady, konkrétně Mgr. Taťánu Nersesjan, radní Zlínského kraje, Ing. Světlanu Kubíkovou, náměstkyni ministra vnitra, Ing. Oldřicha Pospíšila, předsedu Svazu důchodců ČR a MUDr. Pavla Kubíčka, zástupce Svazu zdravotních pojišťoven ČR.

MUDr. Hošek poté představil program zasedání a navrhl do bodu 6) Různé zařadit informaci o dotačním programu pro seniorské organizace a dotačním programu na kompenzaci nákladů na bydlení pro seniory. Program zasedání byl následně schválen.

Rada schválila zápis z 11. zasedání Rady.

ad 1) Zpráva o činnosti Rady v roce 2009 a Plán činnosti Rady v roce 2010

MUDr. Hošek požádal JUDr. Štefana Čulíka, vedoucího sekretariátu Rady, aby stručně uvedl Zprávu o činnosti Rady v roce 2009. Zprávu zpracoval sekretariát Rady podle stavu v roce 2009. Obsah a struktura Zprávy vychází z usnesení vlády, které ukládá poradním orgánům vlády předat vládě do konce května následujícího roku výroční zprávu o činnosti (bod II. 2. usnesení vlády č. 175 ze dne 20. února 2002 k Rozboru poradních a pracovních orgánů vlády). Poslední část zprávy tvoří nástin plánu činnosti Rady v roce 2010. Tento plán obsahuje základní body a lze ho v průběhu roku měnit.

RSDr. Zdeněk Pernes, předseda Rady seniorů ČR, požádal o doplnění Zprávy na straně 5 o informaci, že sekretariát Rady mimo jiné zpracovává také zprávy o plnění Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012.

RSDr. Pernes dále uvedl, že Pracovní skupina pro zdravotní a sociální politiku, zdravotní a sociální služby, jejímž je předsedou, postrádá součinnost Ministerstva práce a sociálních věcí pokud jde o poskytnutí návrhů koncepčních a dalších materiálů v působnosti této skupiny. Konkrétně návrh připravované novelizace zákona o sociálních službách.

MUDr. Hošek k uvedené připomínce RSDr. Pernese uvedl, že Ministerstvo práce a sociálních věcí se snaží při přípravě těchto materiálů komunikovat se všemi příslušnými organizacemi. V případě, že některý návrh nebude některé Pracovní skupině Rady či členu Rady dostupný, lze se obrátit přímo na předsedu nebo místopředsedu Rady. Ministerstvo však při přípravě koncepčních dokumentů většinou potřebuje nejprve uzavřít diskusi v rámci resortu před tím, než daný dokument zpřístupní pro širší diskusi.

JUDr. Čulík doplnil, že sekretariát Rady má často na připomínkování různých materiálů dny či hodiny, nicméně snaží se zahrnovat hledisko seniorské problematiky do svých připomínek ke všem relevantním materiálům.

RSDr. Pernes požádal o zaslání aktualizovaného Statutu Rady.

MUDr. Hošek uvedl, že Statut Rady je dostupný na stránkách Rady, nicméně bude rozeslán členům Rady.

Závěr:

Rada schválila Zprávu o činnosti Rady v roce 2009 a Plán činnosti Rady pro rok 2010, a to po zapracování vznesené připomínky.

ad 2) Stav plnění Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 – hodnocení, resp. aktualizace Programu

JUDr. Čulík stručně uvedl zprávu o plnění Programu. Připomněl, že oproti Programu na předchozí období let 2003 až 2007 došlo ve struktuře monitorování plnění Programu k určité změně. Jednotlivé resorty mají i nadále povinnost informovat o plnění uložených opatření ministra práce a sociálních věcí, avšak každoročně, s tím, že ministr práce a sociálních věcí předkládá souhrnnou zprávu za uplynulé období Radě.

První zpráva o plnění nového Programu pro období let 2008 až 2012 byla předložena v minulém roce. Na základě požadavku Rady je zpráva předkládána ve struktuře, umožňující hodnotit plnění všech opatření. Předkládaná zpráva neobsahuje aktuální informace a odráží situaci do poloviny roku 2009, a to z toho důvodu, že resorty mají předložit aktuální informace ministru práce a sociálních věcí do konce května tohoto roku. Sekretariát vycházel z podkladů dodaných jednotlivými resorty. Pokud tedy některé informace ve zprávě chybí, znamená to, že je sekretariát Rady neobdržel. Je přitom zcela na Radě, aby poukázala na případné nesrovnalosti a nedostatky ve zprávě a navrhla přijetí příslušných opatření.

Mgr. Jan Lorman, předseda sdružení Život 90, uvedl, že jedním z úkolů Programu bylo zpracovat sadu indikátorů, které by měly umožnit monitorování a vyhodnocování plnění Programu. Plnění tohoto opatření však chybí.

Mgr. Petr Wija, Ph.D., tajemník Rady, v této souvislosti informoval o publikaci ČSÚ „Senioři ČR v datech“, která byla poskytnuta všem členům Rady před zasedáním a která byla připravena na základě plnění uvedených opatření Programu. Publikace obsahuje statistické indikátory a bude periodická. Měla by tedy obsahovat indikátory, které jsou důležité z hlediska priorit Programu. ČSÚ ustavil redakční radu, jejímiž členy jsou také někteří členové Rady. Z členů Rady a popř. externích expertů je možné navíc utvořit konzultační tým, který by spolupracoval s ČSÚ na přípravě publikace a na výběru a tvorbě indikátorů. Členové Rady také mohou navrhnout, jaké indikátory by měly být použity.

Mgr. Daniel Chytil, který na jednání zastupoval Ing. Jana Srba, vrchního ředitele Sekce demografie a sociálních statistik ČSÚ, doplnil, že současná publikace ve formátu A6 vyšla ve velkém nákladu a je startovní. V dalších letech bude publikace vycházet ve formátu A4 a bude rozsáhlejší, zejména její elektronická verze na stránkách ČSÚ, a jednotlivé oblasti a indikátory by se v dalších letech měly dolaďovat. Do publikace by např. mělo být zahrnuto více indikátorů o kvalitě života a životních podmínkách seniorů a měla by se také rozšířit kapitola o sociálních službách. Mgr. Chytil rovněž nabídl zájemcům dodání publikace v požadovaném nákladu.

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP ke zprávě o plnění Programu uvedla, že v části týkající se zdravého stárnutí by měly být doplněny kvantifikovatelné indikátory.

RSDr. Pernes konstatoval, že obsah zprávy se oproti minulé zprávě podstatným způsobem zkvalitnil a poděkoval sekretariátu Rady. Rada seniorů ČR přesto ve zprávě postrádá statistické informace o důchodech, například o výši penzí, mezinárodní srovnání, podíl výdajů na důchody na HDP a další indikátory, přestože tato oblast není v Programu významněji řešena.

RSDr. Pernes také poděkoval prostřednictvím sekretariátu Rady za účast tiskové mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí v redakční radě časopisu Rady seniorů ČR „Doba seniorů“.

RSDr. Pernes k plnění bodu 2. E., kde se mimo jiné uvádí, že důchodová reforma se současných seniorů netýká, poznamenal, že v případě realizace opt-outu bude podle odhadů v průběžném systému chybět 30 až 50 miliard a bude se to tedy dotýkat i současných seniorů. Požádal o to, aby byli zástupci Rady seniorů ČR zařazeni do týmů, které budou reformu důchodového systému připravovat.

RSDr. Pernes uvedl, že podle informace k plnění opatření 4. H. (monitorování rizika chudoby jednotlivých skupin starobních důchodců podle věku, pohlaví a dalších kategorií) se MPSV na sledování těchto indikátorů nepodílí, avšak sledování těchto indikátorů podle jeho názoru MPSV přísluší. RSDr. Pernes také upozornil, že existují početné skupiny seniorů ve větších městech, zejména seniorek, které žijí na hranici chudoby a je proto potřeba situaci těchto osob monitorovat a řešit.

K bodu 8. A Programu RSDr. Pernes uvedl, že Rada seniorů ČR tento úkol považuje za svůj. Pokud jde o zapojení seniorů do společnosti, povedlo se zřídit osm krajských rad seniorů v osmi krajích. Rada seniorů ČR prosazuje plnění Programu v rámci jednání s krajskou samosprávou, které nabízí také metodickou pomoc v různých oblastech.

MUDr. Hošek na závěr diskuse k tomuto bodu navrhl zprávu schválit s tím, že budou doplněny dostupné údaje. Pracovní skupiny Rady by měly navrhnout, jaké indikátory plnění Programu si představují, popř. ve spolupráci s VÚPSV a Výzkumným ústavem bezpečnosti práce (VÚBP). Ing. Lenka Svobodová, pracovnice VÚBP, která se zasedání zúčastnila jako host, nabídla spolupráci na přípravě indikátorů.

Závěr:

Rada vzala na vědomí Zprávu o plnění Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012.

MUDr. Hošek před projednáním dalšího bodu programu předal slovo JUDr. Petru Šimerkovi, ministru práce a sociálních věcí a předsedovi Rady.

JUDr. Šimerka zdůraznil, že činnost Rady považuje za velmi efektivní a význam problematiky působnosti Rady bude narůstat rychleji, než si dokážeme představit. Demografický vývoj není pouze o statistice, ale o hlubokých změnách, na které nejsme dostatečně připraveni. Problematika stárnutí populace zasahuje do řady oblastí, včetně bydlení, trhu práce a dalších. JUDr. Šimerka proto podtrhl význam reprezentativního složení Rady a zastoupení důležitých resortů. Problematika v působnosti Rady zdaleka není jen v kompetenci resortu práce a sociálních věcí, přestože jeden z resortů musí mít vůdčí roli. Témata a otázky v gesci MPSV jsou velmi široké a dotýkají se života člověka „od kolébky do hrobu“. Každá politika či oblast resortu se v podstatě dotýká taky seniorů. Senioři nejsou izolovaná skupina osob, pro které by se měla realizovat nějaká zvláštní politika. Rada a její členové by tak měli projevovat zájem o všechny zásadní koncepční a další dokumenty.

JUDr. Šimerka připomněl, že v současné situaci, kdy je vysoká nezaměstnanost a na jedno volné pracovní místo připadá 17 uchazečů, a kdy je velmi obtížné najít zaměstnání pro mladého a vzdělaného člověka, je o to těžší najít zaměstnání pro člověka blížícího se důchodovému věku. Přitom je ovšem žádoucí, aby lidé pracovali do vyššího věku.

JUDr. Šimerka na závěr poděkoval členům Rady za čas a práci, kterou přes vytížení v rámci své profese nebo funkce Radě věnují.

ad 3) Doporučení Rady vlády pro seniory a stárnutí populace na přijetí opatření v oblasti podpory rozvoje a implementace asistenčních technologií pro zdravý a nezávislý život (projednání upravené verze materiálu po sdělení stanovisek příslušných resortů)

MUDr. Hošek sdělil k uvedenému bodu programu několik informací. Materiál byl zaslán ke stanovisku resortům, kterým se v návrhu usnesení vlády ukládá realizovat úkoly, tedy ministryni zdravotnictví, ministru vnitra a ministru průmyslu a obchodu. Oslovené resorty k tomuto materiálu nevyjádřily žádné zásadnější výhrady.

JUDr. Čulík doplnil, že materiál byl znovu předložen Radě ke schválení vzhledem k tomu, že byl přepracován. Po schválení současné verze bude doporučení Rady předloženo do řádného meziresortního připomínkového řízení. Vzhledem k povinným lhůtám se dá předpokládat, že materiál by mohl být předložen vládě k projednání v druhé polovině května t.r.

Mgr. Drahoslava Horáková, která na zasedání zastupovala náměstkyni ministra vnitra Ing. Světlanu Kubíkovou, upozornila na potřebu aktualizovat termíny obsažené v návrhu usnesení vlády.

Závěr:

Rada schválila Doporučení Rady vlády pro seniory a stárnutí populace na přijetí opatření v oblasti podpory rozvoje a implementace asistenčních technologií pro zdravý a nezávislý život a pověřila předsedu Rady předáním materiálu vládě.

ad 4) Informace o záměru zpracovat koncepci řešení problematiky Alzheimerovy choroby a obdobných onemocnění v České republice („Plán Alzheimer ČR“)

MUDr. Hošek uvedl projednání tohoto bodu. Návrh zpracovala a předložila doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP a České alzheimerovské společnosti a členka Rady, společně s Mgr. Monikou Válkovou, poradkyní ministra práce a sociálních věcí pro oblast dlouhodobé péče a koordinátorkou Expertního panelu pro problematiku dlouhodobé péče.

MUDr. Hošek při této příležitosti poděkoval doc. Holmerové a Mgr. Válkové a zástupcům Ministerstva zdravotnictví a VZP také za práci v rámci Expertního panelu pro problematiku dlouhodobé péče. Zdůraznil, že panel je velmi důležitý pro hledání konsensu a řešení v této oblasti.

Doc. Holmerová k materiálu sdělila několik informací. V Evropské unii žije přibližně 7,1 mil. lidí s Alzeimerovou nemocí. Podle kvalifikovaných odhadů žije v České republice cca 130 tisíc lidí s tímto závažným a dlouhodobým onemocněním, přičemž jejich počet by se měl do roku 2050 významně zvýšit na cca 250 tis. Pokud jde o náklady na Alzheimerovu nemoc, a to ať ve smyslu nákladů na zdravotní a sociální služby, tak náklady a dopad na pečující rodiny, patří tato diagnóza mezi finančně nejnákladnější a pro dlouhodobou péči nejnáročnější. Evropský parlament přijal dne 6. února 2009 deklaraci č. 80/2008 o prioritách v boji proti Alzheimerově chorobě, kterou podpořilo celkem 465 europoslanců z 27 zemí, včetně českých europoslanců. V deklaraci jsou Komise a členské státy vyzývány, aby uznaly Alzheimerovu chorobu jako prioritu pro systém zdravotnictví, podpořily výzkum a přijaly akční plán k řešení této problematiky.

V předkládaném návrhu materiálu se vzhledem k uvedenému doporučuje vládě, aby příslušným resortům (MZ, MŠMT, MPSV) uložila zpracovat koncepci řešení dané problematiky. V rámci materiálu byl předložen návrh základní struktury Plánu Alzheimer ČR. Navrženou strukturu je možné upravit. Plán by měl řešit tři hlavní oblasti, kterými jsou výzkum, vzdělávání a zdravotní a sociální služby. Součástí plánu by měla být alokace finančních prostředků na jeho přípravu, koordinaci a realizaci dle určitých indikátorů. Doc. Holmerová uvedla, že Francie alokovala na svůj Plán Alzheimer 1,6 mld. EUR, přičemž 200 mil. EUR na zdravotně sociální péči, zejména na komunitní péči. Doc. Holmerová dále zdůraznila, že pokud by na přípravu a realizaci a koordinaci plánu nebyly alokovány adekvátní finanční prostředky, jednalo by se pouze o další deklaraci. Přijetí tohoto plánu má proto význam pouze se současnou alokací finančních prostředků.

MUDr. Hošek k přednesenému návrhu uvedl, že převažuje obecný konsensus, aby takovýto materiál vznikl. Otázkou však je termín jeho zpracování.

JUDr. Čulík poznamenal, že by bylo dobré mít k materiálům předkládaným vládě vždy předem již stanovisko příslušných resortů, v tomto případě zejména Ministerstva zdravotnictví.

Mgr. Barbora Kolářová, která na jednání zastupovala MUDr. Markétu Hellerovou, náměstkyni ministra zdravotnictví, uvedla k postupu projednání materiálu, že materiál by měl být projednán obdobným způsobem jako Doporučení Rady týkající se asistenčních technologií, které bylo zasláno příslušným resortům ke stanovisku.

Doc. Holmerová v této souvislosti doplnila, že záměr připravit tuto koncepci byl projednán s panem premiérem i ministryní zdravotnictví, kteří tomuto záměru vyjádřili plnou podporu a doporučili rovněž jeho projednání v Radě vlády pro seniory a stárnutí populace. Doc. Holmerová také uvedla, že může v případě potřeby poskytnout další odborné podklady k projednávané problematice.

MUDr. Hošek na závěr diskuse k tomuto materiálu uvedl, že členové Rady tedy obecně nemají připomínky k obsahu materiálu a materiál může být po formální úpravě a konzultaci s příslušnými resorty předložen vládě.

Závěr:

Rada schválila záměr vypracovat na základě předložených podkladů doporučení Rady vládě na zpracování koncepce řešení problematiky Alzheimerovy choroby a obdobných onemocnění v České republice („Plán Alzheimer ČR“), a to ve spolupráci se zástupci příslušných resortů a pracovních skupin Rady.

ad 5) Informace o výzkumech realizovaných v oblasti působnosti Rady (výstupy výzkumu k BOZP 50+; „Názory a postoje české populace k seniorům“)

MUDr. Hošek požádal Ing. Lenku Svobodovou, pracovnici VÚBP, aby představila výsledky výzkumu zaměřeného na problematiku a specifika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) u osob starších 50 let.

Projekt s názvem „BOZP a rizikové faktory pracovníků nad 50 let – uplatnění starších osob v pracovním procesu s návrhy na opatření na úrovni odvětví a podniku“ byl řešen VÚBP v rozmezí přibližně osmi měsíců a byl zakončen 30. dubna 2009. V rámci tohoto projektu bylo realizováno kvalitativní šetření (řízené rozhovory s podnikateli a dotazníkové šetření jejich zaměstnanců) a kvantitativní reprezentativní šetření zaměřené na ekonomicky aktivní populaci ve věku 50 až 65 let (celkem 658 respondentů).

Ing. Svobodová uvedla, že na situaci starších zaměstnanců a postoje zaměstnavatelů má významný vliv celková atmosféra ve vztahu ke stárnutí populace a seniorům.

Mezi rizikové faktory z hlediska zvyšováni zaměstnanosti cílové skupiny, tj. osob ve věku 50 až 65 let, obecně patří omezený počet pracovních míst a růst konkurence při jejich obsazování či snadné přesuny výroby. Osoby v cílové skupině (lidé předdůchodového a důchodového věku) jsou většinou mezi prvními při propouštění. Kmenové zaměstnance nahrazují agenturní zaměstnanci a méně kvalifikované práce obsazují imigranti, včetně nelegální práce. Lidská práce je také stále více substituována novými technologiemi. Při ztrátě zaměstnání existuje vysoké riziko dlouhodobé nezaměstnanosti, opuštění trhu práce a trvalý odchod z trhu práce a ekonomická neaktivita, což ekonomicky vyjádřeno v případě 150 tis. nezaměstnaných starších osob představuje ztrátu minimálně 22,5 mld. Kč. Osoby v uvedené cílové skupině s nižším vzděláním a bez dovedností a znalostí moderních technologií se jen minimálně účastní dalšího vzdělávání. Obecně dosud také převládá nízké využívání flexibilních forem práce zaměstnávání i pracovních podmínek. Pozvolné zkracování pracovních úvazků znamená pro cílovou skupinu nižší příjmy i nižší budoucí důchod (zejména u nízko příjmových skupin).

Vytváření vhodných pracovních podmínek pro starší zaměstnance podnikatelé vesměs chápou jako poskytování výjimek a zvláštních úlev. Takto chápaný „diferencovaný“ přístup je pro ně nepřijatelný a zásadě ho odmítají. Zjevně se jedná o nepochopení variabilních a flexibilních možností samotné organizace a podmínek práce. Významnou roli v nízkém využívání flexibilních forem práce hraje vedle ekonomické stránky také malá informovanost a nedostatek praktických zkušeností i příkladů dobré praxe.

Tlak na produktivitu, inovace práce, zrychlování tempa, změna charakteru práce, kontakt s náročnými a nespokojenými zákazníky v rozšiřujících se službách, růst pracovního stresu a nejistoty apod. neustále zvyšují nároky na tělesné a duševní zdraví této skupiny zaměstnanců.

Mezi nejproblémovější oblasti, ve kterých se s nepříznivými podmínkami vyrovnávají starší pracovníci o něco obtížněji než mladší, cílová skupina uvádí mikroklima (průvan či vlhko) na pracovišti (57 %) a hlučné prostředí (53 %).

Polovina oslovených osob spatřuje určité potíže v rychlosti pracovního nasazení (49 %) a při častých změnách postupů u určitého úkolu (47 %).

Ve zpracovatelském průmyslu, zemědělství, lesním hospodářství a ve stavebnictví chybí účinnější preventivní protiúrazová opatření (břemena, pády) orientovaná na starší zaměstnance. Náležitá pozornost není věnována ergonomickému řešení pracovních míst v dělnických a obslužných profesích určených převážně ženám, neboť u nich je dvojnásobně větší výskyt nemoci svalové a kosterní soustavy než u mužů.

Pro pracovní úrazovost této cílové skupiny je kritický věk 55 let. V letech 2002 až 2007 došlo k mírnému nárůstu četnosti všech pracovních úrazů na 100 pojištěných v této cílové skupině. Ve zpracovatelském průmyslu např. existuje rozdíl v příčině úrazů mezi zaměstnanci do 24 let a nad 50 let. Zatímco „břemena“ jsou příčinou úrazů u 27,3 % osob ve věku nad 50 let oproti 32,8 % u osob do 24 let, „pády“ jsou příčinou úrazů u 25,5 % osob ve věku nad 50 let oproti 11,4 % u osob do 24 let.

Mezi náměty a návrhy na opatření, které z výzkumu v nejrizikovějších oborech a odvětvích (zpracovatelský průmysl, zemědělství, lesní hospodářství, stavebnictví) vyplynuly, patří zahájit systematické sledování i provádění příslušných analýz v oblasti BOZP se zaměřením na stav a vývoj pracovní úrazovosti (mladších i starších zaměstnanců) a informace o problematice BOZP začleňovat např. do pravidelných souhrnných zpráv typu Panorama českého průmyslu. Dalším návrhem je uspořádat konferenci a realizovat národní osvětovou a informační kampaň k tomuto tématu. Vhodnou příležitostí k tomu může být připravované vyhlášení roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí.

Ing. Svobodová uvedla, že pracující důchodci představují významný ekonomický přínos pro celou společnost. Podle dostupných údajů stát ročně získá za pracující důchodce 7 207 640 241 Kč.

MUDr. Hošek poděkoval za představení výsledků a k otázce názorů na stárnutí populace a seniorů ve společnosti doplnil, že ministryně školství, mládeže a tělovýchovy PhDr. Miroslava Kopicová iniciovala zavedení nového předmětu etická výchova, a bylo by proto dobré zvážit, zda by do této výuky neměla být zahrnuta výchova k mezigenerační toleranci a solidaritě. MUDr. Hošek mimo jiné zdůraznil roli médií, která přestože jim jsou poskytnuty pozitivní informace o některých opatřeních, prezentují stárnutí populace a tyto informace způsobem, který vytváří mezigenerační napětí a podhoubí pro mezigenerační konflikt. Doporučil proto zvážit přizvání zástupců médií na zasedání Rady.

Doc. Holmerová návrh MUDr. Hoška podpořila a zdůraznila, že této problematice by přiměřenou pozornost měla věnovat zejména veřejnoprávní media.

Mgr. Taťána Nersesjan, radní Zlínského kraje doporučila realizovat mediální projekt např. ve spolupráci s Českou televizí.

Mgr. Wija k tomuto tématu doplnil, že jedním z nástrojů, jak Rada může ke zlepšení a pozitivnímu přístupu v této oblasti přispět, je způsob informování o vlastní činnosti prostřednictvím tiskových konferencí nebo tiskových zpráv. Zlepšení mediální kultury ve vztahu k seniorům je také jedno z opatření Programu, které je v gesci Rady.

JUDr. Čulík doplnil informaci o tom, že Výbor proti diskriminaci při Radě vlády pro lidská práva, se na svém posledním zasedání zabýval problémem, jak jsou různé menšiny, ať senioři, lidé se zdravotním postižením či otázka rovnosti žen a mužů apod. prezentovány v médiích. Tento výbor se zabýval také možnou iniciativou a výzvou vůči médiím s cílem zlepšit způsob, jakým média informují a prezentují život jednotlivých skupin osob.

Ing. Renata Kainráthová, která na jednání zastupovala Ing. Jiřího Horeckého, B.A., prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS ČR), při této příležitosti informovala členy Rady, že APSS ČR vyhlásila soutěž pro děti s názvem „Šťastné stáří“, v rámci které děti kreslí obrázky o šťastném stáří a seniorech. Výsledky soutěže budou vyhlášeny při zahájení 2. ročníku Týdne v sociálních službách. Na tomto projektu se kromě Ministerstva práce a sociálních věcí podílí také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Mgr. Lorman vznesl dotaz na zástupce Parlamentu ČR v Radě, jakou roli v této oblasti mohou hrát mediální rady, tedy zejména Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Je důležité zdůraznit, že problematika stárnutí a dlouhověké společnosti se netýká pouze seniorů nebo dílčí oblasti, jakou jsou sociální služby apod. Toto téma by mělo být v hlavním proudu. Není to otázka pouze specializovaných pořadů pro seniory, neboť zapotřebí je oslovit celou populaci. Nikdo jiný než média veřejné služby tuto roli nemůže splnit.

Ing. David Kafka, poslanec a zástupce Výboru pro sociální politiku PS PČR, uvedl, že určitým řešením by mohla být realizace grantu, jehož výstupem by byl pořad zaměřený na tuto problematiku.

Ing. Svobodová uvedla, že v oblasti BOZP se osvědčila realizace kampaní a spolupráce se školami. Ukázalo se, že největší autoritou pro děti je stále učitel. Je třeba zpracovat obecnou a pozitivní mediální strategii, týkající se všech, nejen seniorů.

Závěr:

Členové Rady se shodli na tom, že vytváření negativního obrazu o seniorech a stárnutí populace může ohrozit mezigenerační soudržnost a toleranci. Zlepšení situace vyžaduje vytvoření aktivní mediální strategie a také spolupráci se školami.

ad 6) Různé

MUDr. Hošek informoval o stavu přípravy dotačního programu na podporu veřejně účelných aktivit seniorských organizací s celostátní působností a dotačního programu pro obce určeného na vyrovnání rozdílů v nájemním bydlení osob v seniorském věku, obývajících nájemní byty s deregulovaným nájmem.

Návrhy dotačních programů vznikly v návaznosti na diskusi a jednání v Radě. Oba programy prošly meziresortním připomínkovým řízením a Ministerstvo práce a sociálních věcí se snaží o vypořádání připomínek tak, aby dotační programy mohly být v co nejbližší době schváleny a realizovány.

RSDr. Pernes informoval o „Studii o spotřebě domácností – Porovnání příjmů a výdajů domácností seniorů a zaměstnanců dle věkových kohort za období 2004 až 2008“, kterou předal v elektronické verzi na CD všem členům Rady. Studie byla zpracována na základě dat ČSÚ, zejména statistiky rodinných účtů. Studie poskytuje informace o spotřebě domácností nejen z hlediska nominální spotřeby, ale i z hlediska reálné spotřeby, a to podle 42 položek, které jsou sledovány. RSDr. Pernes také členům Rady, resp. Pracovních skupin Rady, nabídl možnost představení výsledků formou prezentace.

Zapsal: Mgr. Petr Wija, Ph.D.
Ověřil: JUDr. Štefan Čulík
Schválil: MUDr. Marián Hošek, místopředseda Rady