Záznam z 11. zasedání Rady vlády pro seniory a stárnutí populace konaného

dne 4. prosince 2009 od 9.00 hod.
v budově Ministerstva práce a sociálních věcí, zasedací místnost „klub“

Přítomni: dle presenční listiny (81.84kB)

Program:

  1. Aktuální problémy seniorů v oblasti bydlení
  2. Plán činnosti a priority Rady v roce 2010 – podněty a návrhy členů Rady
  3. Mechanismus a způsob vyhodnocování plnění Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012
  4. Různé

* * *

Úvod

Jednání zahájil MUDr. Marián Hošek, náměstek ministra práce a sociálních věcí pro sociální služby, veřejnou správu a sociálně-právní ochranu a místopředseda Rady, který uvítal přítomné. Rada schválila program a zápis z 10. zasedání Rady.

MUDr. Hošek následně předal slovo panu ministrovi práce a sociálních věcí JUDr. Petru Šimerkovi, který se jednání Rady zúčastnil na vlastní žádost.

JUDr. Šimerka uvítal přítomné a poděkoval všem členům Rady za dosavadní práci. Uvedl, že problematika v působnosti Rady je trvalá a i nadále bude velmi aktuální. Doporučil členům, aby si do budoucna zvolili pouze několik nejzásadnějších priorit, na které se Rada zaměří. Mimo jiné by Rada měla aktualizovat Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012.

JUDr. Šimerka rovněž doporučil, aby byl novelizován statut Rady tak, aby nemusel být vládou jmenován nový předseda Rady pokaždé, když dojde ke změně ve funkci ministra práce a sociálních věcí.

Poté JUDr. Šimerka přítomné informoval o průběhu schvalování rozpočtu, problematice valorizace důchodů, stabilitě financování v sociálních službách a o změnách v systému invalidních důchodů.

Vláda neschválila návrh na valorizaci důchodů. Předpokládá se, že důchody se budou valorizovat pro rok 2011. Ve státním rozpočtu se tak ušetřilo cca 7 mld. Kč, což je srovnatelné s návrhem na snížení platů ve veřejné sféře o 4 %, což činí dalších cca 6,8 mld. Kč.

JUDr. Šimerka uvedl, že se podařilo prosadit navýšení prostředků na sociální služby (jedná se o jedinou položku, se kterou vláda souhlasila). V roce 2009 bylo poskytnuto na sociální služby bezmála 6,9 mld. Kč.

Současný způsob financování sociálních služeb je administrativně a časově velmi náročný, což vede ke zpoždění v poskytnutí prostředků a má to dopad i na klienty. Je proto potřeba usilovat o stabilnější model financování sociálních služeb a o zvýšení kvality a profesionality poskytovaných služeb.

Kontinuita práce v této oblasti vyžaduje stabilizovanou strukturu poskytovatelů a profesionálů. Jistota financování pro poskytovatele sociálních služeb by měla být minimálně na 3 roky.

JUDr. Šimerka připomenul, že senioři nejsou jen příjemci služeb, ale také jejich poskytovateli, což mimo jiné ukázalo nedávné ocenění seniorek jako poskytovatelek péče v Národním divadle.

JUDr. Šimerka uvedl, že na stárnutí populace nejsme obecně připraveni. Nemáme takové sociální služby, které by odpovídaly kulturnosti a úrovni, kterou očekáváme. Jako příklad kvalitních sociálních služeb uvedl Švédsko. Systém sociálních služeb je ufinancovatelný pouze za spoluúčasti samosprávy. Kraje uznávají potřebu navýšení prostředků na služby, nicméně i rozpočty samosprávných orgánů jsou ovlivněny současnou ekonomickou situací a nižšími příjmy z daní.

Za účelem zlevnění a dostupnosti poskytování sociální péče ve zdravotnictví je možná restrukturalizace a převedení některých zdravotnických zařízení na zařízení sociální péče.

Ke změnám v oblasti invalidních důchodů JUDr. Šimerka uvedl, že byl zaveden jeden invalidní důchod ve třech stupních. Vyhláška o posuzování zdravotního stavu za účelem uznávání invalidity odpovídá současnému stavu lékařské vědy a praxe. Cílem je podpořit návrat lidí se zdravotním postižením na trh práce a zabránit, aby spadli do sociální sítě.

JUDr. Šimerka dále doporučil dopracovat, zjednodušit a aktualizovat „Doporučení Rady na přijetí opatření v oblasti podpory rozvoje a implementace asistenčních technologií pro zdravý a nezávislý život (Ambient Assisted Living for Ageing Well)“ tak, aby materiál mohl být co nejdříve předložen do meziresortního připomínkového řízení a k projednání vládě.

JUDr. Šimerka následně informoval o možnostech podpory činnosti seniorských a proseniorských organizací a aktivit a uvedl, že činnosti a aktivity těchto organizací podporuje.

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP, společně s Mgr. Monikou Válkovou, koordinátorkou Expertního panelu pro problematiku dlouhodobé péče, předaly ministrovi JUDr. Šimerkovi materiál, který je podle nich podkladem pro diskusi o problematice dlouhodobé péče, sumarizuje východiska řešení této problematiky a mapuje situaci v oblasti dlouhodobé péče jak v České republice, tak v zahraničí. Materiál by měl podle autorek sloužit jako podklad pro další rozhodování v oblasti dlouhodobé péče.

RSDr. Zdeněk Pernes, předseda Rady seniorů ČR, poděkoval panu ministrovi za snahu o valorizaci důchodů.

MUDr. Gríša Vodička uvedl, že v mediích se objevují informace o tom, že VZP snižuje úhrady do pobytových zařízení sociálních služeb. Data VZP dokazují, že úhrada za ošetřovatelskou a rehabilitační péči v pobytových sociálních službách vzrostla v období 2007 a 2008 na úroveň 134 % roku 2007 a během prvních devíti měsíců roku 2009 na 144 % oproti srovnatelnému období v roce 2008. Tvrzení, že VZP krátí úhrady pobytovým zařízením sociálních služeb, tudíž nejsou pravdivá. V roce 2008 bylo poskytovatelům sociálních služeb uhrazeno na zdravotní péči celkem 646 mil. Kč. Na rok 2009 je ve zdravotně pojistném plánu vyhrazeno 750 mil. Tyto vymezené prostředky budou přinejmenším vyčerpány.

Na dotazy JUDr. Šimerky informoval MUDr. Vodička členy Rady o tom, že v lůžkových zdravotnických zařízeních je zdravotní péče hrazena paušálně, zatímco v zařízeních sociálních služeb výkonově, tj. za provedené zdravotní výkony. K paušálnímu způsobu financování ve zdravotnických zařízeních bylo možno přejít teprve po dlouhodobém sledování a monitorování zdravotnických výkonů a ani tento systém financování není ideální. Paušální způsob úhrady může být zaveden také v zařízeních sociálních služeb, pokud bude několik let monitorováno poskytování zdravotní péče na základě korektního vykazování a bude možno stanovit paušál reálně. V současnosti by byl paušál zaváděn velmi nekvalifikovaným odhadem. V budoucnu je možno zavést nějakou agregovanou platbu, nebude to ale ošetřovací den, protože v zařízeních sociálních služeb se jedná o poskytování tzv. zvláštní ambulantní péče, nikoliv o hospitalizaci. Výkony však jsou hrazeny v naprosto identické výši jak ve zdravotnických zařízeních, tak v zařízeních sociálních služeb.

MUDr. Vodička dále upozornil na to, že řadu výkonů v pobytových zařízeních zdravotní pojišťovny nemohou hradit, protože požadovaná doba jejich trvání byla zdvojnásobena a výkony tak nenaplňují stanovený časový limit.

Ing. Jiří Procházka, viceprezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR k tomu podotkl, že nelze srovnávat úkony v nemocnicích a v zařízeních sociálních služeb, kde platba je jinak definována. Dá se ovšem porovnávat ambulantní péče v domácí zdravotní péči a v zařízeních sociálních služeb, kde je pro stejný výkon v zařízeních sociálních služeb stanoveno 10 min. a v domácí péči 15 min. Nelze souhlasit s tím, aby v jedné části zdravotního systému bylo pro daný výkon stanoveno 15 minut a v zařízeních sociálních služeb pouze 5 minut.

Doc. Holmerová uvedla, že mnoho z těchto otázek je diskutováno v materiálu, který zpracoval panel pro dlouhodobou péči. Současně poděkovala panu ministrovi, že problémy v této oblasti jsou řešeny v posledním roce, kdy byl uznán jak obor geriatrie, tak medicína dlouhodobé péče.

Doc. Holmerová dále uvedla, že ve zprávě o sociální inkluzi se doporučuje čerpat prostředky také na komunitní služby a dotázala se, zda je možno evropské fondy využívat na vzdělávání a výzkum v této oblasti. Resort zdravotnictví v současnosti financuje pouze oblast akutní zdravotní péče.

Mgr. Petr Wija, Ph.D., tajemník Rady, připomněl, že v diskusi opakovaně zaznívá, že senioři nejsou cílovou skupinou pro čerpání prostředků z ESF. Prostředky na tuto cílovou skupinu je možno čerpat pouze nepřímo, např. na vzdělávání pracovníků v sociálních službách apod. Zatímco např. transformaci pobytových zařízení pro osoby se zdravotním postižením je v rámci individuálních projektů z ESF možné financovat, v případě služeb pro seniory nikoliv.

JUDr. Šimerka v této souvislosti uvedl, že evropské prostředky by se měly čerpat extenzivně a že důsledně nevyužíváme možnosti, které existují. Pokud něco financovat nelze, je možné současné nastavení změnit a přehodnotit v závislosti na aktuální situaci a podmínkách.

PhDr. Ludmila Vostřáková, která se zasedání zúčastnila jako pozorovatel za Ministerstvo zdravotnictví, informovala o usnesení Výboru pro sociální politiku z listopadu 2009, které Ministerstvu zdravotnictví (MZ) ukládá narovnat rozhraní v zařízeních sociální péče, ale MZ nemá od MPSV žádné relevantní informace. MZ také nemá informace o druhé části, která by měla být narovnána a požádala o informace o dotacích na sociální služby ve zdravotnických zařízeních.

JUDr. Šimerka uvedl, že tato problematika bude jedním z bodů jeho jednání s ministryní zdravotnictví.

Mgr. Jan Lorman, předseda občanského sdružení Život 90 se dotázal, zda Rada může připomínkovat relevantní zákony tak, aby na návrhy mohla bezprostředně reagovat.

Mgr. Jiří Král, vrchní ředitel Sekce sociální a rodinné politiky MPSV, uvedl, že z praktických důvodů by bylo velmi obtížné, aby Rada, která se schází třikrát za rok, byla účastníkem připomínkového řízení, a to zejména s ohledem na krátkost termínů v rámci připomínkového řízení. Většina subjektů zastoupených v Radě je do připomínkového řízení zapojena, nicméně připomínkové řízení je možno rozšířit o významné organizace.

JUDr. Šimerka uvedl, že v odůvodněných případech, např. pokud se jedná o zásadní materiály týkající se působnosti Rady a je-li to časově možné, lze požádat o materiál k připomínkování.

JUDr. Václav Roubal, předseda Sdruženní křesťanských seniorů uvedl, že pro činnost Rady jsou potřebné objektivní statistické informace, umožňující sledovat sociální situaci seniorů.

Mgr. Wija v této souvislosti informoval o publikaci ČSÚ, která je nyní v tisku. Mgr. Daniel Chytil, který na jednání zastupoval Ing. Jana Srba, vrchního ředitele Sekce demografie a sociálních statistik ČSÚ, doplnil, že ČSÚ nesleduje příjmovou a výdajovou stránku seniorů a že uvedená publikace se zaměřuje pouze na některé indikátory, zejm. na zdravotní a sociální služby.

Prof. Ing. Petr Vavřín, DrSc., předseda Asociace univerzit třetího věku, uvedl, že sektor vzdělávání seniorů je významným zdrojem financování univerzit a poděkoval za dosavadní podporu.

Závěr:
  1. Ad hoc pracovní skupina Rady pro ICT ve spolupráci se sekretariátem Rady dopracuje materiál pro jednání vlády „Doporučení Rady na přijetí opatření v oblasti podpory rozvoje a implementace asistenčních technologií pro zdravý a nezávislý život (Ambient Assisted Living for Ageing Well)“ a připraví jej pro předložení do meziresortního připomínkového řízení.
  2. Rada pověřila sekretariát Rady, aby připravil návrh novelizace statutu Rady vlády pro seniory a stárnutí populace tak, aby předsedou Rady byl ministr práce a sociálních věcí.
  3. Rada pověřila místopředsedu Rady MUDr. Hoška, aby připravil materiál pro jednání vlády, který bude obsahovat návrh možností finanční podpory veřejně účelných aktivit seniorských a proseniorských organizací s celostátní působností.
ad 1) Aktuální problémy seniorů v oblasti bydlení

MUDr. Hošek požádal RSDr. Pernese, na jehož návrh bylo projednávání této problematiky zařazeno na program zasedání, aby tento bod uvedl.

RSDr. Pernes informoval o vývoji situace v oblasti nájemného. Mimo jiné uvedl, že v Praze žije 620 tis. starobních důchodců, z toho v nájemních bytech 90 tis. a v nájemných bytech soukromých majitelů 38 tis. Problematická je situace zejména u samostatně bydlících důchodců, kterých je v Praze 112 tis., z toho 82 tis. žen. Průměrný starobní důchod žen v Praze je 9 913 Kč. U žen nad 85 let je to však cca o 1500 až 1700 Kč méně. Dále uvedl, že sociální systém by měl situaci těchto lidí zohledňovat. Zdůraznil, že není dostatek malometrážních bytů a je proto obtížné přestěhovat se do menšího a levnějšího bytu. RSDr. Pernes poděkoval za to, že tento bod byl poprvé zařazen na jednání Rady.

JUDr. Šimerka k dané problematice uvedl, že situaci je třeba řešit v krátkodobém horizontu a že o této situaci bude jednat Ministerstvo práce a sociálních věcí s Ministerstvem pro místní rozvoj.

Ing. Jiří Vačkář, zástupce Ministerstva pro místní rozvoj, uvedl, že tato situace se týká omezeného segmentu populace. Deregulaci nájemného je nutno provést, neboť Česká republika čelí žalobě u soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Zdůraznil, že v ČR existuje nyní jednak regulované a jednak neregulované nájemné. Základní problém je vytvořit podmínky pro to, aby se senioři mohli přestěhovat do menších bytů s nižším nájemným. Současně uvedl, že česká populace je v tomto ohledu konzervativní a Češi se obecně neradi stěhují.

V následné diskusi JUDr. Eva Rážová, vedoucí Oddělení sociální legislativy MPSV, Ing. Blanka Jelínková z Oddělení sociálních dávkových systémů, a Ing. Iva Kadlecová, ředitelka Odboru analýz a statistik, které byly k projednání tohoto bodu přizvány, doplnily informace o současné legislativní úpravě v oblasti státní sociální podpory a o připravovaných změnách v dané oblasti.

Ing. Pavel Rakouš, ředitel odboru bytové politiky MMR, informoval, že MMR připravuje vyrovnávací příspěvek na bydlení, který by kompenzoval poslední růst nájemného v důsledku deregulace domácnostem samostatně bydlících seniorů. Ing. Rakouš dále uvedl, že bytů není nedostatek, ale mimo jiné z důvodu regulace se dostatečně neuvolňují.

Závěr:

Ministr práce a sociálních věcí JUDr. Šimerka požádal zástupce odpovědných útvarů MPSV a MMR, kteří se účastnili zasedání Rady, o pracovní jednání za účelem zajištění spolupráce při řešení této problematiky.

ad 2) Plán činnosti a priority Rady v roce 2010 – podněty a návrhy členů Rady

MUDr. Hošek požádal členy Rady, aby do konce roku zaslali sekretariátu Rady své podněty a návrhy priorit pro rok 2010. Sekretariát Rady na základě podnětů členů Rady pro příští zasedání Rady v prvním čtvrtletí 2010 zpracuje návrh zprávy o činnosti Rady, včetně návrhu plánu činnosti Rady v roce 2010.

Mgr. Lorman zdůraznil, že je klíčové uspořádat edukační seminář v Poslanecké sněmovně a usilovat o to, aby volební programy politických stran a následně programové prohlášení vlády problematiku stáří a stárnutí reflektovaly.

PhDr. Vostřáková navrhla zařadit na program zasedání Rady v příštím roce otázku poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních.

Mgr. Král v této souvislosti uvedl, že tato otázka je technická a je součástí jednání mezi ministrem práce a sociálních věcí a ministryní zdravotnictví. Pokud by bylo projednáváno toto téma, musela by být současně projednávána otázka poskytování zdravotní péče v sociálních službách.

Závěr:
  1. Rada vzala na vědomí návrhy a doporučení členů Rady. Sekretariát Rady na základě podnětů členů Rady připraví návrh zprávy o činnosti Rady, včetně návrhu plánu činnosti Rady v roce 2010, který Rada projedná na svém příštím zasedání v prvním čtvrtletí 2010.
ad 3) Mechanismus a způsob vyhodnocování plnění Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012

Projednání tohoto bodu bylo z časových důvodů odloženo na příští zasedání Rady.

ad 4) Různé

Doc. Holmerová navrhla, aby Rada ocenila pozitivní změny, ke kterým v posledním roce došlo ve srovnání se závěrem roku 2008, kdy reálně hrozilo zrušení oboru geriatrie. Mezi tyto změny patří zachování oboru geriatrie jako základního oboru, vytvoření nástavbového oboru medicína dlouhodobé péče, činnost expertního panelu k problematice dlouhodobé péče a příprava aktualizované koncepce geriatrie (respektive gerontologie a geriatrie).

Doc. Holmerová konstatovala, že problematika gerontologie se aktualizovala a zviditelnila, avšak je zapotřebí dalších aktivit. Doc. Holmerová zároveň požádala, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí využilo evropských fondů také na adekvátní rozvoj dlouhodobé péče, a to zejména s ohledem na edukaci pracovníků dlouhodobé péče na všech úrovních, podpory a edukace pečujících, vytvoření institucí koordinujících tyto činnosti (například dokončením modelu celostního Longevity centra, které je již součástí mezinárodní sítě International Longevity Centres) a vytvořením think-tanku a expertního zázemí pro problematiku gerontologie, vzdělávacích a vědeckých aktivit, zejména na komunitní úrovni.

Závěr:

Rada a zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí vzali na vědomí návrhy a doporučení členů Rady.

Zapsal: Mgr. Petr Wija, Ph.D.

Schválil: MUDr. Marián Hošek, místopředseda Rady