Projekt Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

               

O prohloubení profesních dovedností sociálních pracovníků usiluje projekt Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Na posílení kompetencí a zajištění odpovídající podpory stávajícím sociálním pracovníkům se zaměřuje projekt Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce.“ Projekt byl spuštěn letos v únoru a hodlá prohlubovat dovednosti sociálních pracovníků a zvyšovat jejich kvalifikaci.

Jednotlivé aktivity projektu vytvoří prostor pro vzájemnou výměnu zkušeností a identifikaci rolí sociálních pracovníků. V současné době je výkon profese nejčastěji spojován s poskytováním sociálních služeb (zákon o sociálních službách obsahuje ustanovení týkající se sociálních pracovníků), místa realizace sociální práce jsou však mnohem rozmanitější.

„I z toho důvodu usilujeme o poměrné zastoupení sociálních pracovníků napříč institucemi, organizacemi a odvětvími,“ říká vedoucí oddělení koncepce sociální práce Radek Suda.

Projekt je financován z prostředků Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu.

Očekávanými přínosy projektu jsou identifikace/definice modelů rolí sociálních pracovníků a jejich ověření prostřednictvím vzájemné výměny zkušeností pracovníků v identifikovaných rolích. Jako zásadní výstupy tedy vzniknou podklady pro budoucí standardizaci výkonu sociální práce (odbornosti a specializace), včetně materiálů pro novelizace legislativních předpisů (zákon o sociálně-právní ochraně dětí, zákon o sociálních službách aj.) a připravovaný zákon o sociálních pracovnících.

Projekt zároveň cílí na prohloubení profesních dovedností sociálních pracovníků (individualizovaně nastavené, v úzké vazbě na výstupy z aktivit projektu) a pozitivní prezentaci/mediální obraz realizace sociální práce. Za jeden ze základů při posilování prestiže oboru se ukazuje právě schopnost či dovednost sociálních pracovníků být sebevědomými v sebeprezentaci.

Dílčími aktivitami k naplnění cílů projektu jsou:

• realizace jarní školy – prostor pro vzájemnou výměnu zkušeností, posílení sebedefinice, práce s technikami a metodami sociální práce, identifikace/definice rolí a jejich ověřování, prezentace výsledků;
• podpora vzdělávání sociálních pracovníků – zaměřeno na identifikované vzdělávací potřeby ve vztahu k rolím, a to prostřednictvím na míru postaveného produktu, který spojí špičkové zkušenosti s výstupy z aktivit v kontextu sociální práce. Posílení dovedností pracovníků se zaměří především na rolové kompetence a také na sebe/prezentaci výsledků práce a s tím spojené komunikační dovednosti, a současně na posílení vnímání prestiže sociální práce.
• mediální obraz výkonu sociální práce – zvýšení prestiže oboru prostřednictvím kulatých stolů, diskusních setkání a cílených výstupů (Světový den sociální práce, prezentace výstupů), jarní školy;
• průběžný sběr a zpracovávání materiálů k dalšímu využití v rámci koncepčních dokumentů MPSV, tj. souvislá rozsáhlá činnost duševní a tvůrčí (před zahájením aktivit typu seminář, kulatý stůl, jarní škola, v průběhu těchto aktivit, v době mezi jejich konáním a po jejich skončení), jejímiž výstupy v závěru projektu budou finalizované pracovní dokumenty s vazbou na jednotlivá témata (role, kompetence, vzdělávací potřeby, vzdělávací standardy atd.) vzniklé nebo upravované na základě informací z jarních škol, kulatých stolů a seminářů.

Potřebu cílit aktivity na profesionalizaci sociální práce prokazuje nevyjasněnost rolí sociálních pracovníků. Rozdílná jsou očekávání zaměstnavatelů, klientů a rodinných příslušníků i samotných sociálních pracovníků, což může vést k odlišným představám o nezbytném rozsahu a odborné realizaci soc. práce, včetně deformace jejího výkonu. Ani stávající legislativní úprava není jednoznačná, výkon profese upravuje především zákon o sociálních službách, jehož ustanovení o kvalifikačních předpokladech jsou však benevolentní, a dále odvětvové předpisy jako např. zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Péče o profesní rozvoj sociálních pracovníků je tedy do značné míry variabilní, určovaná podmínkami jednotlivých zaměstnavatelů i přístupem jednotlivců.

Výstupy jednotlivých klíčových aktivit poskytnou nepostradatelný podklad pro kvalitní tvorbu legislativních úprav, a to využitím přístupu bottom-up, tzn. využití praktických znalostí při přípravě příslušných zákonů či jejich úprav.

Vzhledem k absenci profesního zákona s jasnou vazbou na vymezení profese odborná veřejnost rovněž nepracuje s pojmy jako „role sociálních pracovníků“. Na trhu není dostupné vzdělání specificky zaměřované na potřeby identifikované ve vztahu k potřebným zaujímaným profesním rolím. Vzhledem k tomu, že téma zákona o sociálních pracovnících je vysoce aktuální, je důležité vytvořit prostor široké diskusi v rámci odborné veřejnosti, a sbírat podklady pro další rozhodování, případně legislativní návrhy.

„Snahou projektu je identifikovat a definovat profesní role, a přispět tak ke stavu, kdy sociální práci budou realizovat ti pracovníci, kteří jsou kvalifikovaní, plně kompetentní a rovněž adekvátně finančně ohodnocení,“ dodává Suda.

Kvalitní sebeprezentace a prezentace výsledků sociální práce zcela absentuje, často se prezentuje stereotypní vzhled a jednání sociálního pracovníka, především pak selhání systému či chybná rozhodnutí. Jednotlivci poté ztrácejí důvěru v sebe a svá rozhodnutí, veřejné prezentace odborných názorů se spíše obávají. Aktivity, které posilují mediální obraz výkonu sociální práce, směřují k nabourávání stereotypních pohledů, především zaměstnavatelů a zaměstnanců, v další řadě pak širší veřejností. Je potřeba navázat pozitivní prezentaci sociální práce do běžné činnosti sociálních pracovníků.

Do projektu se zapojí sociální pracovníci v poměrném zastoupení vycházejícím ze statistik MPSV (soc. služby, úřady práce, obce, oddělení soc. právní ochrany dětí, soc. kurátoři a soc. pracovníci dalších odvětví). Vytvoří se individuální nastavení vzdělávání sociálních pracovníků ve vztahu k rolím, nikoli například organizaci, v níž pracují, a zároveň se zatím netradičně spojí špičkoví vzdělavatelé s kontextem sociální práce a skutečností zjištěných v rámci aktivit projektu. Tohoto výsledku lze v současné době dosáhnout pouze zadáním zakázky zpracování na míru.