Trh práce v roce 1999

Obsah:

Vývoj zaměstnanosti

V roce 1999 došlo v České republice k dalšímu mírnému nárůstu zdrojů pracovních sil. Podle "Výběrových šetření pracovních sil" (VŠPS) dosáhl průměrný počet zdrojů pracovních sil v roce 1999 celkem 6 633,2 1) tisíc. U ekonomicky aktivních osob došlo v roce 1999 k nárůstu o 16,8 tisíc, (z toho 14,3 tis. u žen). Naopak celkový počet ekonomicky neaktivních osob v produktivním věku se v roce 1999 snížil, proti roku 1998 o 12,8 tisíc. Celkový počet zaměstnaných se v uvedeném období snížil o 101,6 tisíc (pokles v zaměstnanosti byl tak menší než růst počtu nezaměstnaných).

Trh práce v České republice byl i v roce 1999 doplňován cizinci pracujícími zde na základě povolení vydaného úřady práce. Ke konci roku bylo v ČR registrováno celkem 40 312 platných povolení k zaměstnávání cizinců (ke konci roku 1998 tento počet činil 49 927). Vedle těchto cizinců zde pracovalo také 58 154 Slováků. Pro úplnost je třeba uvést, že v ČR pracovali cizinci také jako podnikatelé, celkem jich zde bylo k 31.12.1999 registrováno 58 386. Celkově došlo k poklesu zaměstnávaných cizinců.

V roce 1999 dosáhl průměrný počet zaměstnaných ve všech sférách národního hospodářství 4 764,1 tisíc 2), což představovalo 46,3 % obyvatel České republiky. Míra ekonomické aktivity činila 61,0 % a byla stejná jako v roce 1998. Podíl žen na celkové zaměstnanosti činil 43,4% (v roce 1998 - 43,3 %).

V roce 1999 se dále snížil počet zaměstnaných osob se změněnou pracovní schopností (ZPS) o 18,8 tisíc. Počet osob pracujících na dobu určitou se zvýšil o 36,3 tisíc, naopak počty zaměstnaných s druhým (dalším) zaměstnáním se snížily o 23,0 tisíc.

Zaměstnanci pracující za mzdu byli i v roce 1999 nejpočetnější skupinou, na celkové zaměstnanosti se podíleli 84,5 %, podíl podnikatelů bez zaměstnanců činil 9,7 % a podnikatelů se zaměstnanci 4,1 %. Strukturální změny v zaměstnanosti pokračovaly v duchu dříve započatých trendů. Počet zaměstnaných v primární sféře se v roce 1999 snížil, a to o 19,6 tisíc, v sekundárním sektoru došlo k úbytku zaměstnanosti o 80,0 tisíc (úbytek zaměstnanosti v průmyslu 51,1 tisíc, ve stavebnictví 28,9 tisíc). V roce 1999 došlo k mírnému poklesu zaměstnanosti i v terciární sféře, a to o 2,0 tisíce osob. Přesto došlo i v roce 1999 k žádoucímu posunu v sektorové struktuře zaměstnanosti ve prospěch terciéru. Podíl zaměstnaných představoval v primárním sektoru 5,2 %, v sekundárním sektoru 40,1 % a v terciárním sektoru 54,7 % zaměstnaných.

 
1) Pro analýzu zaměstnanosti byly použity údaje z výběrového šetření pracovních sil ČSÚ (VŠPS) (pokud není uvedeno jinak), vypočtené jako průměr celkové zaměstnanosti (zaměstnanost v NH) kalendářních čtvrtletí v letech 1998 a 1999 .
2) Podle metodiky VŠPS, včetně podnikatelů a rodinných příslušníků.
 

Vývoj nezaměstnanosti

V roce 1999 došlo k nárůstu nezaměstnanosti, v podzimních měsících se však další očekávaný nárůst zpomalil. I přesto průměrný měsíční počet registrovaných nezaměstnaných byl 443,2 tisíc, tj. o 131,5 tisíc vyšší než v předchozím roce. Průměrná míra evidované nezaměstnanosti v roce 1999 představovala 8,5 %, zatímco v roce 1998 byla 6,0 %, k 31. 12. 1999 dosáhla 9,4 %.

Uchazeči pobírající příspěvek v nezaměstnanosti tvořili v průměru 43,7 % z celkového počtu uchazečů. Průměrná měsíční výše hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti představovala 2 529 Kč.

Průměrný měsíční počet volných pracovních míst evidovaných na úřadech práce byl 35,7 tisíc a sezónní výkyvy se výrazněji neprojevily. Počet hlášených volných pracovních míst na ÚP se tak po výrazném poklesu v předchozích letech v roce 1999 zastavil. Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo se pohyboval v roce 1999 v rozmezí 11,5 uchazeče (leden) až po 13,9 uchazeče (prosinec).

V roce 1998 se na ÚP nově zaevidovalo 638,6 tisíc uchazečů o zaměstnání, v roce 1999 jich bylo nově zaevidováno o 12,9 % více, tj. 721,1 tisíc osob. Nárůst byl zaznamenán též v počtu vyřazených uchazečů, jejich počet oproti předchozímu roku vzrostl o 19,2 % a představoval 620,4 tisíc. Počet registrovaných uchazečů, kteří se vrátili do pracovního procesu vzrostl o 19,3 % a  představoval celkem 434,2 tisíc.

Nejpočetnější skupinou ve věkové struktuře uchazečů o zaměstnání zůstala kategorie 20-29 let, jejich podíl vzrostl z 36,9 % k 31. 12. 1998 na 37,7 % k 31. 12. 1999. Průměrný věk uchazečů o zaměstnání vzrostl ke konci roku na 34,3 let.

Podíl nezaměstnaných žen na celkovém počtu registrovaných nezaměstnaných poklesl a představoval v průměru 52,2 %.

Průměrná délka ukončené evidence uchazečů o zaměstnání představovala již 178 dní. Průměrná délka evidence uchazečů, kteří byli registrováni k 31. 12. 1999, byla 339 dny. Kategorie tzv. dlouhodobě nezaměstnaných (nad 6 měsíců) se podílela k 31. 12. 1999 na nezaměstnanosti 52,0 %, absolutně vzrostla tato skupina uchazečů o téměř 96,9 tisíc proti roku 1998, tj. na 251,4 tisíc osob. Z této skupiny nezaměstnaných tvoří 56,8 % ti, kteří jsou bez práce déle než 1 rok. Z celkového počtu nezaměstnaných představuje jejich podíl 29,7 %.

Z regionálního pohledu se k 31. 12. 1999 mezi okresy s mírou nezaměstnanosti nad 15 % řadily čtyři severočeské okresy (Most, Chomutov, Louny a Teplice) a tři severomoravské (Karviná, Ostrava a Bruntál).

 

Vývoj aktivní politiky zaměstnanosti

Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 1999 byla vzhledem k celkovému poklesu hospodářského růstu náročnější než v předchozích letech. Přesto pozitivně přispěla ke zvýšení dynamiky toku nezaměstnanosti díky razantnímu oživení všech svých aktivit, především rekvalifikací, které se stávají velmi efektivním nástrojem této politiky.

Správa služeb zaměstnanosti MPSV pokračovala v úsilí změnit koncepci politiky zaměstnanosti především ve smyslu systémových změn vyjádřených v Národním plánu zaměstnanosti (schválený vládou ČR dne 5.5.1999 usnesením č. 418/99) a ve smyslu navýšení finančních prostředků na APZ pro rozpočet roku 1999 tak, jak je uvedeno v materiálu "Návrh urgentních opatření k řešení současné situace na trhu práce"(schválený vládou dne 31.5.1999 usnesením č.534/99).

Východiskem pro realizaci APZ na jednotlivých úřadech práce byly "Programy realizace APZ na rok 1999", jejichž významnou součástí je i "Program absolvent na rok 1999". Tyto programy byly zpracovány na základě analýzy trhu práce v jednotlivých okresech s promítnutím cílů APZ stanovených Správou služeb zaměstnanosti pro rok 1999.

Schválený rozpočet výdajů na státní politiku zaměstnanosti na rok 1999 činil 7 464 645 tis. Kč, v tom na aktivní politiku zaměstnanosti 1 442 936 tis. Kč a na pasivní politiku zaměstnanosti 6 021 709 tis. Kč. Na základě usnesení vlády k urgentním opatřením k řešení situace na trhu práce byl rozpočet aktivní politiky zaměstnanosti posílen celkem o 550 mil. Kč., z nichž bylo 200 mil. Kč uvažováno na investiční pobídky. Po těchto úpravách činil rozpočet na státní politiku zaměstnanosti celkem 7 844 645 tis. Kč, v tom na APZ 1 992 936 tis. Kč a na PPZ 5 851 709 tis. Kč.

K 31.12.1999 bylo na státní politiku zaměstnanosti vynaloženo 7 631 216 tisíc Kč, z toho na aktivní politiku zaměstnanosti 1 921 750 tisíc Kč ze státního rozpočtu.

Z prostředků APZ bylo k 31.12.1999 vytvořeno 15 445 společensky účelných pracovních míst a na tato místa umístěno 15 804 uchazečů, na veřejně prospěšné práce bylo vytvořeno celkem 14 800 míst a na nich umístěno 16 069 uchazečů. Úřady práce dále přispěly na 11 131 míst určených pro absolventskou praxi a získání kvalifikace mladistvých a na tato místa umístily 10 945 uchazečů - absolventů. V průběhu roku 1999 bylo do rekvalifikací zařazeno 22 938 uchazečů o zaměstnání, dále úřady práce vytvořily 1 059 nových pracovních míst pro občany se ZPS a umístily na nich 951 těchto uchazečů. Úřady práce rovněž přispívaly na provoz chráněných dílen a pracovišť, kde jsou tyto osoby zaměstnávány - celkem se jednalo o cca 3 800 pracovních míst.

 

Očekávání na trhu práce

Celkový vývoj hospodářství České republiky, zejména v druhém pololetí roku 1999 naznačil oživení hospodářského růstu, i když zaměstnanost poklesla a růst nezaměstnanosti se zpomalil až v druhé polovině roku. Tyto trendy na trhu práce započaly již v roce 1996 a mohou přetrvávat i v tomto roce, i když očekáváme, že dosavadní růst míry nezaměstnanosti se v průběhu roku 2000 změní v její stagnaci.

V nejbližším období lze na trhu práce očekávat:

  • pokračující mírný pokles zaměstnanosti v jednotlivých sektorech národního hospodářství v důsledku stagnace nebo jen mírného hospodářského růstu,
  • růst nezaměstnanosti, zejména v regionech s nejvyšší nezaměstnaností, v regionech, kde probíhá restrukturalizace průmyslu a v regionech hospodářsky slabých, a tím zvětšování jejích regionálních rozdílů,
  • uvolňování větších počtů pracovníků u rozhodujících zaměstnavatelů (v krizových regionech) v důsledku restrukturalizace, případně bankrotů a růstu produktivity práce,
  • mírné rozšíření nebo stagnaci nabídky pracovních sil v důsledku předchozího demografického vývoje a prodlužování věkové hranice při odchodu do starobního důchodu,
  • sezónně vyšší počty nezaměstnaných absolventů škol, kteří po skončení přípravy na povolání nenalezli uplatnění na trhu práce.

Mezi největší problémy trhu práce podle našeho názoru stále patří:

  • výrazné prohloubení regionálních problémů na trhu práce - to se projevilo jak poklesem zaměstnanosti v krizových regionech tak nárůstem nezaměstnanosti - tyto problémy se nadále vyhrocují,
  • výrazný pokles zaměstnaných osob se ZPS, nárůst evidované nezaměstnanosti u této skupiny však nebyl tak významný - části těchto lidí tak hrozí sociální izolace,
  • výrazné zvýšení počtu pracovních poměrů uzavíraných na dobu určitou na úkor pracovních poměrů na dobu neurčitou - tím se zvyšují nároky na pružnost opatření realizovaných úřady práce (snižuje se tím čas k reakci na možné výrazné výkyvy na trhu práce),
  • utlumení přesunu zaměstnanosti z velkých podniků do malých - přičemž se citlivost trhu práce na konjunkturální vlivy nesnižuje,
  • trvalý pokles počtu osob pobírajících příspěvek v nezaměstnanosti, resp. růst délky evidované nezaměstnanosti (déle než rok je bez práce téměř třetina evidovaných nezaměstnaných) - možnosti úřadů práce efektivně působit na tyto lidi, stejně jako šance těchto lidí na návrat do pracovního procesu jsou nízké,
  • zhoršování věkové struktury nezaměstnaných, prohlubování problémů na obou "věkových pólech" - zejména u mladých lidí bez pracovních zkušeností jde o velmi vážný problém,
  • výdaje na APZ narůstají, ale přesto je nutné podíl prostředků vynaložených na tyto účely na celkových prostředcích použitých na politiku zaměstnanosti dále zvyšovat - souběžně je nutné usilovat o zvýšení efektivity opatření APZ, která, relativně vyjádřeno, může klesat.

Na základě analýzy vývoje situace na trhu práce z minulých let lze v roce 2000 předpokládat celoroční průměrnou míru nezaměstnanosti okolo 9 - 9,5 %. Koncem roku její hodnota může přesáhnout 10 %-ní hranice.

Ve struktuře nezaměstnaných bude nadále vzrůstat skupina osob se středním odborným vzděláním a vyučených, dále mladých lidí do 30 let, včetně absolventů škol, a též zdravotně postižených. Nadále poroste průměrná délka nezaměstnanosti a spolu s ní skupina dlouhodobě nezaměstnaných.

Proto MPSV již pro rok 1999 navýšilo objem finančních prostředků na opatření aktivní politiky zaměstnanosti a úřadům práce doporučuje se zaměřit při zhoršující se situaci na trhu práce především na nezaměstnané absolventy škol, osoby se ZPS a osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností.

Vzhledem k dosavadnímu vývoji trhu práce MPSV ve spolupráci s MŠMT a Národně vzdělávacím fondem připravilo "Sektorový operační program pro rozvoj lidských zdrojů", který rozpracovává a konkretizuje jednotlivá opatření "Národního plánu zaměstnanosti", za jejichž naplnění ponese rezort MPSV odpovědnost.

Poslední aktualizace: 27. 9. 2023