Trh práce v roce 1997

Vývoj zaměstnanosti

V roce 1997 došlo v České republice k mírnému růstu zdrojů pracovních sil. V podzimním období 1997 tyto zdroje dosahovaly celkem 6 625,3 tisíc osob (Pro analýzu byly použity zejména údaje z výběrových šetření pracovních sil ČSÚ (VŠPS), v nichž termíny šetření plně neodpovídají období konce roku (pro toto období je použito šetření za PODZIM 1997-září až listopad). Údaje za rok 1996 se mohou v některých položkách nepatrně lišit od hodnot uvedených ve zprávě za minulý rok z důvodu změny metodiky vykazování zaměstnanosti podle VŠPS, ke které ČSÚ přistoupil na přelomu let 1996 - 1997. Z těchto důvodů byly statistické údaje uvedené ve zprávě za rok 1996 přepočteny podle nové metodiky, aby bylo možno provést meziroční srovnání a  vyhodnocení.).

I přes uvedený nárůst, který souvisel se zvýšením počtu obyvatel v produktivním věku, byl zaznamenán, ve srovnání se stejným obdobím roku předchozího, pokles počtu zaměstnaných obyvatel o 50,1 tisíc ( z 4 994,8 tisíc na 4 944,7 tisíc, tj. o cca 1,0 %). Přírůstek obyvatelstva v produktivním věku v porovnávaných obdobích činil 21,8 tisíc, přičemž počet ekonomicky neaktivních v produktivním věku a další zdroje pracovních sil zůstaly prakticky stejné. Připočteme-li tedy uvedený přírůstek k těm, o které se snížil počet zaměstnaných, dojdeme k číslu cca 70 tisíc. Tato hodnota zřejmě lépe vystihuje vývoj (nabídky) na trhu práce v loňském roce.

Ke konci roku 1997 bylo registrováno úřady práce v ČR celkem 61,0 tisíc platných povolení k  zaměstnávání cizinců v ČR, tj. o 10,0 tisíc méně, než ve stejném období roku 1996. Vedle těchto cizinců zde pracovalo také 69,7 tisíc občanů Slovenska. Pro úplnost je třeba uvést, že v ČR koncem roku podnikalo na základě živnostenského povolení cca 63,5 tisíc cizinců.

V podzimním období 1997 bylo v ČR zaměstnáno ve všech sférách národního hospodářství celkem 4 944,7 tisíc osob, což představovalo 48,0 % obyvatel tohoto státu. Míra ekonomické aktivity činila 61,4 %.

Počet zaměstnaných občanů se změněnou pracovní schopností (ZPS) se ve sledovaném období dále snížil o 20,1 tisíc, tj. o 13,6 %, a dosáhl hodnoty 127,6 tisíc.

Strukturální změny v zaměstnanosti pokračovaly i v roce 1997 v rámci dříve započatých trendů. Počet zaměstnaných v primární sféře se ve sledovaném období dále snížil, a to o 16,6 tisíc, v sekundárním sektoru došlo k úbytku zaměstnaných o 39,6 tisíc (v rámci tohoto sektoru došlo k nárůstu ve stavebnictví, a to o 24,5 tisíc, zatím co v průmyslu poklesl počet zaměstnaných o 64,1 tisíc). Naopak v terciární sféře došlo k nárůstu o 6,1 tisíc osob.

Celková zaměstnanost tak představovala v primárním sektoru 5,7 %, v sekundárním sektoru 41,0 % a v terciárním sektoru 53,3 % zaměstnaných.

Vývoj nezaměstnanosti

Po zvýšení nezaměstnanosti na počátku roku se počet evidovaných uchazečů o zaměstnání do května mírně snižoval a od června došlo k novému nárůstu jejich počtu. V roce 1997 dosahovaly počty evidovaných uchazečů o zaměstnání v jednotlivých měsících hodnot přibližně o 40 až 80 tisíc vyšších než v odpovídajících měsících roku 1996.

V souladu s vývojem absolutního počtu uchazečů o zaměstnání se měnil též počet osob pobírajících příspěvek před nástupem do zaměstnání. Jejich relativní podíl od března do června poklesl na 47,8 %. V  druhém pololetí se v důsledku vyššího nárůstu nově hlášených uchazečů tendence vývoje obrátila. Nejvyšší podíl byl zaznamenán v říjnu 1997 (53,2 %).

K 31.12. 1997 bylo v evidenci úřadů práce 268,9 tisíc uchazečů o zaměstnání, což je za 12 měsíců absolutní zvýšení o 82,6 tisíc osob (tj. 44,3 %). V roce 1997 se nově zaevidovalo na úřadech práce 498,5 tisíc osob, z evidence úřadů práce bylo za stejné období vyřazeno 416,0 tisíc osob, z toho 304,4 tisíc osob, tj. 73,2 %. se vrátilo do pracovního procesu. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti v roce 1997 představuje 4,3 %.

Vývoj počtu volných pracovních míst v průběhu roku 1997 byl nepříznivý. K 31. 12. 1996 bylo hlášeno 84,0 tisíc volných pracovních míst a k 31.12.1997 jich bylo evidováno pouze 62,3 tisíc. Zhoršil se tak poměr počtu nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo, ten se pohyboval v rozmezí od 2,3 do 4,3 uchazeče (prosinec).

Nezaměstnanost nadále postihuje zejména mladé lidi, osoby s minimální kvalifikací, ženy s malými dětmi a zdravotně postižené občany. Nejpočetnější skupinou ve věkové struktuře uchazečů o zaměstnání je kategorie 20-29 let, jejíž podíl vzrostl na 29,5 %. Z hlediska dosažené kvalifikace se stávají nejpočetnější kategorií vyučení uchazeči o zaměstnání, jejichž podíl představuje 39,4%.

Průměrná délka evidované nezaměstnanosti se neustále prodlužuje. Kategorie nezaměstnaných nad 6 měsíců se podílela k 31. 12. 1997 na nezaměstnanosti 37,6 %. Z této skupiny tvoří dlouhodobě nezaměstnaní (déle než 1 rok) 52,1 %. Z celkového počtu nezaměstnaných jejich podíl představuje 19,6 %.

Z regionálního pohledu k 31. 12. 1997 se mezi okresy s mírou nezaměstnanosti nad 10 % řadí 4 severočeské okresy (Most, Chomutov, Louny, Teplice) a severomoravská Karviná.

Vývoj aktivní politiky zaměstnanosti

Ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 1997 dále pokračovalo v uplatňování adresného modelu financování aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). Vzhledem k celkové výši finančních prostředků určených státním rozpočtem na politiku zaměstnanosti v roce 1997 bylo nutné klást zvýšený důraz na efektivní vynakládání finančních prostředků aktivní politiky zaměstnanosti.

Při stanovení výše finančních prostředků na APZ pro jednotlivé úřady práce byly použity analytické propočty, které vycházely z počtů evidovaných uchazečů o zaměstnání, míry nezaměstnanosti, volných pracovních míst, délky nezaměstnanosti atd. Východiskem pro zaměření realizace APZ na jednotlivých úřadech práce se stal “Program APZ na rok 1997".

V 1. pololetí 1997 rozhodla vláda České republiky o úsporných ekonomických opatřeních. Na základě tohoto rozhodnutí Ministerstvo práce a sociálních věcí přistoupilo k omezení využívání většiny nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, včetně absolventské praxe. Úspora finančních prostředků, která tímto vznikla a měla být součástí vládních úsporných opatření, byla během následujících měsíců přerozdělována okresům postižených povodněmi, především na zřizování veřejně prospěšných prací za účelem odstranění následků povodní.

Celkem bylo na státní politiku zaměstnanosti v roce 1997 vynaloženo 3 972 035 tis. Kč, z  toho na aktivní politiku zaměstnanosti 551 995 tis. Kč. Podíl čerpání prostředků aktivní politiky zaměstnanosti na celkových výdajích státní politiky zaměstnanosti pro rok 1997 činil 13,9 % (v roce 1996 to bylo 20,9 %).

Celkem bylo v roce 1997 vytvořeno 2 626 společensky účelných pracovních míst a na tato místa bylo umístěno 2 931 uchazečů. Obdobně pro veřejně prospěšné práce bylo vytvořeno 11 760 míst a na nich umístěno 11 888 uchazečů. Úřady práce přispěly také z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti na 3 757 míst určených pro absolventskou praxi a získání kvalifikace mladistvých a  na tato místa umístily 3 515 uchazečů z řad absolventů a mladistvých.

V průběhu roku 1997 bylo do rekvalifikací zařazeno 11 448 uchazečů o zaměstnání. Úřady práce v roce 1997 vytvořily také 533 nových pracovních míst pro osoby se změněnou pracovní schopností.

Očekávání na trhu práce

Pro vývoj hospodářství České republiky v roce 1997 bylo charakteristické zpomalení hospodářského růstu spojené s růstem nezaměstnanosti a mírným poklesem zaměstnanosti.

V nejbližším období lze na trhu práce očekávat:

  • zpomalení změn v zaměstnanosti v jednotlivých sektorech národního hospodářství,
  • přetrvávání problémů s nezaměstnaností v hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionech a růst nezaměstnanosti v ostatních regionech,
  • rozšíření nabídky pracovních sil v důsledku prodlužování věkové hranice při odchodu do starobního důchodu,
  • nástup absolventů škol s přetrvávající strukturou studijních oborů, která není v souladu s požadavky na trhu práce, ve druhém pololetí,
  • uvolňování pracovníků v důsledku pokračování restrukturalizace hospodářství, zpomalení hospodářského růstu a růstu produktivity práce.

Na základě analýzy vývoje situace na trhu práce z minulých let lze v roce 1998 předpokládat celoroční průměrnou míru nezaměstnanosti v rozmezí 5,6 % až 5,9 %.

Ve struktuře nezaměstnaných z hlediska kvalifikace bude vzrůstat skupina osob se středním odborným vzděláním. Pro zvýšení účinnosti politiky zaměstnanosti budou úřady práce muset přísněji posuzovat vhodnost zaměstnání u jednotlivých uchazečů o zaměstnání. Poroste průměrná délka nezaměstnanosti a  spolu s ní skupina dlouhodobě nezaměstnaných.

Proto v roce 1998 MPSV orientuje svými pokyny úřady práce, aby opatření aktivní politiky zaměstnanosti byla zaměřena především na dlouhodobě nezaměstnané, občany se změněnou pracovní schopností a absolventy škol, včetně mladistvých (diferencovaně, podle situace na trhu práce v jednotlivých okresech, bude čerpáno ve prospěch těchto skupin uchazečů 40 - 60 % finančních prostředků přidělených na APZ).

Vzhledem k závažnosti celé problematiky připravuje MPSV samostatný materiál, kde budou analyzovány jak příčiny rostoucí nezaměstnanosti, tak zejména návrhy možných řešení na její snížení. Tento materiál bude předložen vládě po projednání v Radě pro hospodářskou a sociální dohodu v nejbližším období. Bude zaměřen především na šest základních cílů politiky zaměstnanosti:

  • zvýšení rozsahu aktivit na podporu vzniku nových pracovních míst k úmístění pracovní síly uvolňované v důsledku snižování zaměstnanosti,
  • zvýšení motivace pracovní síly k přijetí zaměstnání zvýhodněním pracovních příjmů před příjmy sociálními,
  • sladění přípravy pracovní síly s požadavky trhu práce,
  • sladění rozsahu zaměstnávání zahraniční pracovní síly se situací na trhu práce,
  • zvýšení rozsahu a účinnosti opatření aktivní politiky zaměstnanosti,
  • zabezpečení potřebných organizačních, personálních a finančních předpokladů fungování služeb zaměstnanosti při očekávaném rozsahu nezaměstnanosti.