Vážení uživatelé, portál Dětské skupiny je funkční, lze podávat oznámení obsazenosti. Nadále probíhají práce na zotavení aplikace, které mohou způsobit problém při přihlášení. Žádáme vás o trpělivost, přihlášení prosím zopakujte. V případě nedostupnosti se lze obrátit na technickou podporu. Děkujeme za vstřícnost.

Přihlásit se

Podpora implementace koordinovaného přístupu v systému poskytování sociální ochrany v ČR

Doba realizace:

1. 4. 2023 - 30. 6. 2025

Reg. č. projektu:

CZ.03.02.02/00/22_004/0001320

Zdroj financování:

Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního Programu Zaměstnanost plus (OPZ+) a státního rozpočtu České republiky.

Popis projektu

Projekt Podpora implementace koordinovaného přístupu v systému poskytování sociální ochrany v ČR usiluje o vytvoření podmínek pro aplikaci case managementu do systému sociální ochrany ČR na všech jeho úrovních, a to prostřednictvím přípravy a pilotního odzkoušení unifikovaného modelu koordinovaného přístupu, vč. poskytování související metodické podpory vybraným obcím s rozšířenou působností a posílením kompetencí relevantních aktérů, u nichž se koordinovaný přístupů očekává a vyžaduje.

Obsah projektu vychází z dosavadních zkušeností z praxe, výstupů a zjištění jiných podobně tematicky zaměřených projektů, konzultací s odborníky na metodu case managementu, informací z realizovaných pracovních skupin na MPSV i ze zahraniční praxe.

Projekt sjednocuje motivované obce s rozšířenou působností a pracuje se širokou škálou místních aktérů - od úrovně veřejné správy k místním poskytovatelům sociálních a zdravotních služeb. Do projektu zapojuje zaměstnance veřejné správy, sociální pracovníky poskytovatelů služeb, ale také experty a odborníky v tématech sociální práce a case managementu a zástupce vzdělavatelů v sociální práci.

Cílem projektu je zefektivnit systém řízení a poskytování sociální ochrany v ČR.

Důvody realizace projektu

Je-li koordinována spolupráce a tok informací mezi zapojenými poskytovateli pomoci v praxi, občané nemusí předávat stejné informace na několika místech najednou a poskytovatelé pomoci potom pracují s informacemi, které potřebují a nezjišťují je duplicitně. Pro vedení obcí, krajů i MPSV je koordinátor pomoci též cenným zdrojem informací o fungování systému, dírách v něm i duplicitách (např. nedostatečné pokrytí služeb vs. čerpání podpory na více místech systému najednou), což vede i k lepšímu plánování fungování systému sociálních služeb.

V České republice (stejně jako v zahraničí) potřebujeme výkon koordinace, který je:

  • na různých úrovních systému vnímám jednotně – ve stejném rozsahu a obsahu,
  • řešen předvídatelně a „netříštěně“ – občan nehledá pomoc na více místech a opakovaně nesděluje stejné informace na různých místech systému sociální ochrany. Mezi zapojenými aktéry pomoci jsou potom získané informace efektivně sdíleny,
  • vykonáván profesionálně – proškolenými a navzájem spolupracujícími pracovníky, kteří doručí kvalitní a včasnou pomoc pro občana.

Jaké aktivity budou v projektu realizovány?

V rámci projektu budou realizovány tyto aktivity:

  1. Vytvoření modelů koordinovaného přístupu pro zavedení do praxe na úrovni obcí s rozšířenou působností
    1. zapojení odborníků/expertů na case management z řad pracovníků, kteří již fungují v systému sociální ochrany a projekt tak může těžit z dobrých a špatných praxí
    2. spolupráce s klíčovými aktéry v zapojených obcích s rozšířenou působností
    3. Modely včetně manuálu koordinovaného přístupu, který bude koncipován od obecného modelu ke konkrétním
  2. Proškolení aktérů
    1. intenzivní a průběžné dle potřeb cílové skupiny projektu
    2. tematicky zaměřené – podstata koordinace, znalosti, dovednosti, podpora spolupráce, jak správně využívat nástroje pomoci, které jsou k dispozici
    3. pro týmy z řad ORP i jednotlivce, včetně zapojení dalších relevantních aktérů
  3. Pilotování koordinace klientských případů v praxi a fungování obcí s rozšířenou působností
    1. s využitím vytvořeného modelu koordinace, který bude výstupem expertních skupin projektu
    2. za podpory expertního týmu složeného z odborníků který bude podporovat obce a společně s nimi nacházet další možnost zlepšení koordinace podpory
    3. od procesu tvorby modelu po testování funkčního modelu koordinace v praxi
  4. Průběžné vyhodnocování procesu pilotování a zavádění modelů koordinace do praxe
    1. sledování a průběžné hodnocení realizovaných změn - přínosů, hospodárnosti, dobrá/špatná praxe – komplexní evaluace
    2. hloubkové hodnocení až na úrovni kazuistik klientů – dopad na praxi a spolupráci v obci až po dopad na řešených kazuistikách občanů obcí
    3. podpora reagující na průběžné výsledky hodnocení skrz expertní tým podpory, který bude vyjíždět do všech zapojených ORP
  5. Zpracování doporučení a podpůrných materiálů pro další rozvoj
    1. pro další využití na úrovni obcí, krajů i MPSV
    2. písemná doporučení a manuály – jak zavádět, jak vzdělávat, jak upravit legislativu a strategické dokumenty tak, aby bylo vše logicky propojeno
    3. vytvoření návodů a postupů, jak zavádět koordinovaný přístup i po skončení projektu a tudíž zajištění udržitelnosti
  6. Rozšiřování povědomí a osvěta v tématech koordinovaného přístupu a case managementu
    1. otevření tématu komplexně a v celé šíři
    2. pro odbornou veřejnost, zástupce měst a obcí, krajské metodiky atd.
    3. odborná fóra, články v odborném tisku, weby

Kdo se může do projektu zapojit?

Projekt je primárně zaměřen na podporu výkonu koordinace na úrovni obcí s rozšířenou působností.

Sdružuje ke spolupráci motivované obce, jež mají zájem zkvalitnit či podpořit dosavadní zajištění pomoci svým občanům. Obce s rozšířenou působností, které mají zájem sdílet svou dosavadní dobrou praxi v tématu koordinace a vlastní know how s dalšími obcemi tak, aby jejich poznatky pomohly dalším obcím napříč ČR. Dále těm, kdo mají zájem o profesionální, kvalitní a funkční ukotvení výkonu koordinace na úrovni obcí v České republice.

Cílovými skupinami jsou konkrétně:

  • Zaměstnanci veřejné správy, kteří se věnují sociální, rodinné nebo zdravotní problematice
  • Sociální pracovníci, na které se vztahuje § 109 a 110 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
  • Poskytovatelé a zadavatelé sociálních služeb na úrovni obcí i krajů
  • Odborná i laická veřejnost.

Kontaktní osoby:

Mgr. et Mgr. Jana Dvouletá – jana.dvouleta@mpsv.cz
Věcný garant projektu

Odpovědi na nejčastější otázky, které nám kladete

Ne. Koordinovaný přístup představuje nastavení systému a procesů sociální ochrany na úrovní obcí. Cílem je vytvářet a rozvíjet propojené služby, které klientům pomáhají efektivně a komplexně. Znamená to tedy, že sociální odbor na obecním úřadě, a jeho aktéři (uvnitř i vně obecního úřadu) spolupracují na řešení problémů klientů v těžkých životních situacích.

Koordinovaný přístup má dvě roviny – metodu koordinované podpory na systémové úrovni a metodu case managementu na úrovni klienta.

Koordinovaný přístup jako systémová změna zavádí metodu koordinované podpory, která umožňuje efektivní spolupráci mezi sociálním odborem a jeho klíčovými aktéry.

Součástí koordinovaného přístupu na úrovni klienta je metoda case managementu, zaměřená na práci s jednotlivými klienty, poskytování personalizované pomoci a koordinaci potřebných služeb.

Pod tímto pojmem rozumíme odborníky a instituce z různých oblastí, kteří působí na území obce a s nimiž může sociální odbor spolupracovat při řešení situací klientů s vícečetnými a dlouhodobými problémy.

Pro koordinovaný přístup je klíčové zapojení odborníků jak uvnitř obecního úřadu, tak i mimo něj, a to napříč různými resorty. Příkladem takových aktérů mohou být obce 1. a 2. typu, místní akční skupiny, Úřad práce, Česká správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny a zdravotnické služby, školská zařízení či justice a soudy.

Koordinovaný přístup podporuje sociální odbory obecních úřadů v aplikaci metody koordinované podpory a case managementu při práci s klienty, kteří čelí vícečetným a dlouhodobým problémům.

Tito klienti se dlouhodobě potýkají s různými obtížemi, které vyžadují spolupráci mezi institucemi. Často postrádají dostatečnou podporu od rodiny nebo jiných organizací a potřebují větší míru podpory. Jedná se o klienty, jejichž situace se zhoršuje, a proto je nezbytné vypracovat dlouhodobý plán a pravidelně ji monitorovat.

Hlavní důvod spočívá ve velkém množství klientů, rozmanitosti cílových skupin a komplexnost problémů, s nimiž se klienti sociálních odborů potýkají. Důvodem je také velký počet klientů a cílových skupin, kteří potřebují pomoc metodou case managementu. Každá cílová skupina, která potřebuje podporu formou case managementu, vyžaduje zapojení jiných aktérů, a není v silách case managera mít nastavenou spolupráci se všemi aktéry, které klient s vícečetnými a dlouhodobými potřebami potřebuje. Bez metody koordinované podpory by sociální odbor nemohl poskytovat case management všem klientům, kteří ho potřebují.

Pokud na sociálním odboru bude koordinátor podpory, který se bude zabývat navazováním spolupráce s aktéry a nastavování efektivní spolupráce mezi sociálním odborem a těmito aktéry, a zároveň bude pečovat o vztahy s klíčovými aktéry sociálního odboru, vytvoří se tím příznivé podmínky pro kvalitní case management s klienty, a zvýší se jeho dostupnost.

Metoda koordinované podpory se váže ke koordinaci systému sociální ochrany na obci. Hlavním cílem je vybudování a rozvoj propojené a spolupracující sítě služeb v oblasti péče o klienty s vícečetnými a dlouhodobými problémy. Metodou koordinované podpory se zabývá koordinátor podpory.

Metoda case managementu se váže ke koordinaci odborníků kolem klienta. Hlavním cílem case managementu je najít dlouhodobé a hospodárné řešení situací osob s vícečetnými a dlouhodobými problémy, včetně efektivního nastavení intenzity služeb. Metodou case managementu se zabývá case manager.

Koordinátor podpory se zaměřuje na budování a rozvoj partnerské spolupráce s klíčovými aktéry sociálního odboru napříč různými resorty, přičemž funguje jako jejich kontaktní osoba. Na druhé straně case manager provází klienta, případně i jeho rodinu, a je jejich hlavním kontaktem.

Kromě výše uvedeného se koordinátor podpory také věnuje efektivnímu nastavení služeb v regionu, například podporou komunitního plánování na úrovni obce. Dále se jeho činnost zaměřuje na podporu case managerů a zajištění kvalitního case managementu na sociálním odboru obce. Součástí jeho práce jsou také metodické činnosti, jako je například zlepšování přehlednosti procesů v oblasti sociální práce na obci.

Koordinovaný přístup nabízí změnu směrem k systematičtějšímu, metodicky řízenému a formalizovanému přístupu k sociální ochraně na úrovni obcí, s cílem zvýšit její efektivitu, koordinaci mezi sociálními odbory a jejich aktéry, a kvalitu poskytované péče.

Sociálním odborům na obcích přináší nové prvky jako je například pozice koordinátora podpory, důraz na metodické uchopení koordinovaného přístupu a navázání formalizované/formální spolupráce s klíčovými aktéry sociálního odboru.

  • Sociální odbor by měl mít alespoň jednoho zástupce – nositele změny, který disponuje manažerskými dovednostmi, má zájem o vzdělávání a dostatek volného času na zavedení nového přístupu. Nejlépe se na tuto roli hodí vedoucí odboru sociálních věcí.
  • Proškolení vedoucích pracovníků a dalších zaměstnanců obce v tématu koordinovaného přístupu.

Při zavádění koordinovaného přístupu je dále důležitá podpora vedení obce, pomoc externího odborníka na tento přístup a dobře vymezená cílová skupina, pro kterou bude koordinovaný přístup implementován.

Další informace k zavádění koordinovaného přístupu do praxe sociálních odborů na obcích naleznete v manuálu.

  • hospodárnější systém sociální ochrany, a to jak z hlediska finanční (efektivnější nakládání s finančními prostředky), tak z hlediska časové efektivity práce
  • koordinovaný přístup zvyšuje úspěšnost práce s klienty s vícečetnými a dlouhodobými problémy
  • zvyšuje kvalitu výkonu sociální práce na obci např. transparentnost systému a minimalizace duplicity sociální práce u klienta
  • posílení role a viditelnosti sociálních odborů v rámci systému sociální ochrany v České republice (aktéři sociálních odborů mají informace o jejich činnosti, v jakých případech se na ně mohou obrátit)
  • pozice koordinátora podpory je oporou vedoucím odborům, pracovníkovi komunitního plánování i case managerům.
  • Sociální pracovníci v roli case managerů mají v systému sociální ochrany obce jasně definovanou pozici a zároveň se jim uvolní kapacita pro přímou práci s klienty s vícečetnými a dlouhodobými problémy.
  • Koordinovaný přístup posiluje týmovou práci s klienty s vícečetnými a dlouhodobými problémy, to vede k podpoře sociálních pracovníků a předchází vyhoření.
  • Koordinovaný přístup dává důraz na budování spolupráce se všemi významnými aktéry napříč resorty (a to i v rámci úřadu např. bytový odbor). Příkladem může být budování spolupráce sociálního odboru s Úřadem práce, místní nemocnicí či policií.
  • Aktéři mají na sociálním odboru obce jednu kontaktní osobu, na kterou se mohou obracet, která zná kontext jejich práce a jejich specifika
  • koordinátor podpory flexibilně reaguje na aktuální problémy v obci např. organizuje schůzku s aktéry na aktuální téma (plánované propouštění zaměstnanců z velkého výrobního závodu na obci)
  • zapojení aktéři mají jasnou představu o svých úkolech a kompetencích, obrací se na sebe v situacích, které odpovídají jejich možnostem a kompetencím
  • Koordinovaný přístup, který vychází ze spolupráce odborníků z různých oblastí, představuje efektivní strategii pro komplexní řešení problémů klienta a podporuje holistický pohled na jeho potřeby.
  • dochází ke zlepšení časové a místní dostupnosti pomoci pro klienta. Pomoc také přichází včas
  • Díky roli case managera získává klient všechny potřebné informace k řešení své obtížné situace na jednom místě, což mu usnadňuje orientaci v systému pomoci, i když se jeho situace zhorší. Case manager také zajišťuje kontinuitu péče, což může přispět k omezení krizových situací v životě klienta.
  • Práce s klientem je pružnější, zaměřuje se na individuální přístup, reaguje na jeho aktuální potřeby a stav, podporuje jeho samostatnost a využívá přirozené zdroje, včetně prostředí, ve kterém klient žije.