Informace o změnách od 1.1.2011

v oblasti nemocenského pojištění a pojistného na sociální zabezpečení

Nemocenské pojištění

Změny od 1. 1. 2011 se týkají:

  1. výše nemocenského,
  2. počátku poskytování nemocenského, a
  3. výše dávek nemocenského pojištění

Ad a) Výše nemocenského

S úspornými opatřeními pro rok 2010 bylo zrušeno odstupňování procentní sazby pro nemocenské podle délky trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. Od 1. 1. 2010 pro rok 2010 platila jednotná sazba pro stanovení denní výše nemocenského, a to 60 % denního vyměřovacího základu; tato sazba platí nadále od 1. 1. 2011 bez časového omezení.

Pokud se týká peněžité pomoci v mateřství, pak procentní sazba denní výše této dávky, která k 31. 12. 2010 činila 70 % denního vyměřovacího základu, se od 1. 1. 2011 nemění. Od 1. 1. 2011 se rovněž nemění procentní sazba pro stanovení denní výše ošetřovného; nadále činí 60 % denního vyměřovacího základu, a ošetřovné náleží od prvního dne potřeby ošetřování (péče).

Ad b) Počátek poskytování nemocenského

Při vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) koncem roku 2010 a jejím přechodu do roku 2011, se nemocenské poskytuje od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Jestliže však ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) dojde 1. 1. 2011 či později, bude nemocenské poskytováno až od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény). V období prvních 14 kalendářních dnů a při vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) 1. 1. 2011 nebo později v období prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) poskytuje zaměstnavatel podle § 192 a § 194 zákoníku práce náhradu mzdy (platu) nebo odměny.

Toto opatření je omezeno na dobu 3 let, tj. do konce roku 2013.

Ad c) Výše dávek nemocenského pojištění

Denní vyměřovací základ pro výpočet dávek nemocenského pojištění se upravuje (redukuje) pomocí 3 redukčních hranic, jejichž výši vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Protože tyto redukční hranice (dále jen „RH“) se od 1. 1. 2011 zvyšují (I. RH z částky 791 Kč na částku 825 Kč, II. RH z částky 1 186 Kč na částku 1 237 Kč, III. RH z částky 2 371 Kč na částku 2 474 Kč), je plátce dávky povinen pojištěnci, kterému se poskytuje dávka nemocenského pojištění z doby před 1. 1. 2011 ještě aspoň za 1. 1. 2011, tuto dávku od 1. 1. 2011 přepočítat.

K uvedenému přepočtu dojde jen v případě, pokud se při výpočtu dávky vycházelo z redukovaného denního vyměřovacího základu. Jedná se o povinnost plátce dávky, a proto pojištěnec sám o přepočet dávky nemocenského pojištění nežádá.

Pojistné na sociální zabezpečení

Sazby pojistného

Nadále od 1. 1. 2011 činí sazba pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro zaměstnavatele 25 % jejich vyměřovacího základu s tím, že od 1. 1. 2011, tedy za leden 2011 a následující kalendářní měsíce, si již neodečítají polovinu zúčtované náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény).

S ohledem na tuto změnu je zaměstnavatelům s průměrným měsíčním počtem nemocensky pojištěných zaměstnanců nižším než 26 (dále jen „malý zaměstnavatel“), umožněno se „připojistit“. To znamená platit pojistné (příspěvek) ve vyšší výši 26 % (namísto 25 %) vyměřovacího základu. Tato výše placeného pojistného (příspěvku) opravňuje malého zaměstnavatele k tomu, aby z pojistného (příspěvku), které odvádí na účet příslušné OSSZ, si uhrazoval polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtoval všem svým zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Vyšší sazba pojistného (26 %) pro malého zaměstnavatele platí vždy pro jednotlivý kalendářní rok, a to na základě písemného oznámení.

Malý zaměstnavatel může oznámit placení pojistného v kalendářním roce ve vyšší sazbě příslušné OSSZ nejpozději do 20. ledna kalendářního roku, pro který si tuto sazbu stanovil; k oznámení učiněnému po tomto dni se nepřihlíží. Poprvé tak může učinit pro rok 2011 do 20. 1. 2011.

Průměrný měsíční počet zaměstnanců pro kalendářní rok, pro který si zaměstnavatel stanovil vyšší sazbu pojistného, se zjišťuje podle počtu zaměstnanců v předchozím kalendářním roce, a to následujícím způsobem: Sečte se počet zaměstnanců účastných nemocenského pojištění zjištěný k prvnímu dni měsíců října, listopadu a prosince a dělí se třemi, výsledek, pokud nevyjde celé číslo, se zaokrouhlí na celé číslo dolů.

Právnická nebo fyzická osoba, která se stala zaměstnavatelem v průběhu kalendářního roku, může již v tomto roce oznámit příslušné OSSZ placení pojistného ve výši 26 %. Musí být však malým zaměstnavatelem. Pro posouzení, zda je takovým zaměstnavatelem, je u ní rozhodující počet zaměstnanců účastných nemocenského pojištění ke dni podání oznámení. Povinnost platit pojistné ve výši 26 % vyměřovacího základu se pak na tohoto malého zaměstnavatele vztahuje od kalendářního měsíce, v němž písemně oznámil placení pojistného (příspěvku) ve vyšší sazbě do konce tohoto kalendářního roku.

Jestliže se právnická nebo fyzická osoba stala malým zaměstnavatelem až koncem roku v období od 1. října do 31. prosince, platí pro ni totéž, co je uvedeno v předchozím odstavci. Pokud se chce tento malý zaměstnavatel připojistit i pro následující kalendářní rok, může tak učinit již na oznámení pro rok, kdy vznikl, nebo i později, ne však později než do 20. ledna následujícího kalendářního roku. Pro následující kalendářní rok je u tohoto zaměstnavatele rozhodující (pro posouzení, zda je malým zaměstnavatelem) rovněž počet zaměstnanců účastných nemocenského pojištění ke dni podaného oznámení, kdy se pro následující kalendářní rok připojišťuje.

Výše maximálního vyměřovacího základu

Maximální vyměřovací základ i v roce 2011 činí 72 násobek průměrné mzdy, tj. částku 1 781 280 Kč.

Osoby samostatně výdělečně činné

Nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ“) je i nadále dobrovolné, stejně jako nemocenské pojištění zahraničních zaměstnanců. Od 1. 1. 2011 však u OSVČ a zahraničních zaměstnanců dochází ke zvýšení sazby pojistného na nemocenské pojištění z 1,4 % na 2,3 %; minimální pojistné na nemocenské pojištění tak činí 92 Kč (tj. 2,3 % z minimálního měsíčního základu 4 000 Kč).

Další zásadní změnou pro dobrovolně nemocensky pojištěné OSVČ je, že v situaci, kdy je jejich samostatná výdělečná činnost vedlejší (např. z důvodu, že jim byl přiznán starobní důchod) se právě z důvodu jejich dobrovolné účasti na nemocenském pojištění, stává od 1. 1. 2011 výkonem hlavní samostatné výdělečné činnosti.

To pro ně znamená, že

  • pokud nebyly povinny platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění, vzniká jim od 1. 1. 2011 povinnost tyto zálohy platit, a to v částce aspoň 1 807 Kč měsíčně (tj. 29,2 % z minimálního měsíčního vyměřovacího základu 6 185 Kč).
  • pokud byly povinny tyto zálohy platit, ale z nižšího než minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost, jsou povinny doplatit rozdíl mezi částkou záloh na pojistném, kterou zaplatily a kterou z částky 6 185 Kč zaplatit mají.

Splatnost pro zaplacení a doplacení těchto záloh na pojistné na důchodové pojištění za leden 2011 až kalendářní měsíc předcházející kalendářnímu měsíci roku 2011, v němž taková OSVČ podá nebo má podat přehled za rok 2010, je stanovena do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž tento přehled za rok 2010 podá.

Od 1. 1. 2011 se zavádí další absolutní minimální vyměřovací základ pro placení „ročního“ pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to pro OSVČ, které byly v kalendářním roce aspoň po jeho část účastny nemocenského pojištění a zaplatily alespoň za jeden kalendářní měsíc tohoto roku zálohu na pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění z měsíčního vyměřovacího základu vyššího, než kolik činí minimální měsíční vyměřovací základ v tomto roce pro ně platný. V takovém případě jejich „roční“ vyměřovací základ pro placení pojistného na důchodové pojištění nesmí být nižší, než je součet měsíčních vyměřovacích základů pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění za tento rok.

OSVČ si i nadále sama určuje výši měsíčního základu pro placení pojistného na nemocenské pojištění a je omezena, pokud se týká jeho minimální výše, částkou 4 000 Kč. Nově je však omezena též maximální částkou měsíčního základu. Měsíční základ pro nemocenské pojištění totiž nesmí být vyšší než měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění. Protože od 1. 1. 2011 má OSVČ opět možnost si určovat měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění (pro roky 2009 a 2010 tuto možnost neměla), může si tedy určit částku vyšší, než je částka jejího minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro ni platná. Určená vyšší částka však nesmí přesáhnout 1/12 maximálního vyměřovacího základu; pro rok 2011 se jedná o částku 148 440 Kč (maximální vyměřovací základ pro rok 2011 činí 1 781 280 Kč : 12 měsíci). Pokud si tedy pro daný kalendářní měsíc OSVČ určí vyšší měsíční vyměřovací základ, než je minimální pro ni platný, může si pak za takový měsíc určit ve stejné (tedy ve vyšší) výši též měsíční základ pro placení pojistného na nemocenské pojištění. Tímto postupem se však vystavuje tomu, co je uvedeno v předchozí odrážce týkající se stanovení vyměřovacího základu pro placení pojistného na důchodové pojištění za kalendářní rok.

OSVČ mohla do 31. 12. 2010 platit zálohy na pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna, a to do konce června následujícího kalendářního roku. Nově má sice rovněž možnost zaplatit zálohy na pojistné na delší než měsíční období, ale jen do konce kalendářního roku a je přitom povinna předem takovou platbu oznámit příslušné OSSZ, protože si může platit zálohy na pojistné z vyššího než minimálního měsíčního vyměřovacího základu.

Sazba pojistného na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se pro OSVČ od 1. 1. 2011 nemění. Nadále činí 29,2 % vyměřovacího základu a pro zálohy na pojistné 29,2 % měsíčního vyměřovacího základu.

  • absolutně minimální měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění činí pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost 6 185 Kč a
  • absolutně minimální měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění činí pro vedlejší samostatnou výdělečnou činnost 2 474 Kč.

Z těchto měsíčních vyměřovacích základů pak minimální výše záloh činí

  • 1 807 Kč (tj. 29,2 % z 6 185 Kč) pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost a
  • 723 Kč (tj. 29,2 % z 2 474 Kč) pro vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Podle přechodného ustanovení zákona č. 347/2010 Sb. je zaručeno, že zálohy na pojistné na důchodové pojištění za kalendářní měsíce roku 2010 se platí podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění účinném do 31. 12. 2010. Zálohy na pojistné na důchodové pojištění, které OSVČ zaplatila v roce 2010 do budoucna (podle § 14a odst. 2 věty první a druhé zákona č. 589/1992 Sb.) i za kalendářní měsíce roku 2011, se považují za zálohy zaplacené za tyto kalendářní měsíce, a to v té výši, v jaké byly zaplaceny.