Hlavní změny v důchodovém pojištění schválené v roce 2021

Zákon č. 323/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (zvýšení procentní výměry o 300 Kč – účinnost dnem 1. 1. 2022, zvýšení procentní výměry starobního důchodu za každé vychované dítě o 500 Kč – účinnost dnem 1. 1. 2023, nekrácení starobního důchodu, na který vznikne nárok před dosažením důchodového věku osobám začleněných do složek IZS – účinnost dnem 1. 1. 2023)

Jedná se o novelu zákona, podle níž se:

  • při zvýšení důchodů v pravidelném termínu v roce 2022 k částce zvýšení procentní výměry důchodu přičte částka 300 Kč; pobírá-li důchodce zároveň více důchodů, o tuto pevnou částku se zvyšuje jen ten důchod, který se vyplácí v plné výši,
  • zavádí tzv. výchovné, které lze charakterizovat následovně:
    • je koncipováno jako finanční částka v pevně stanovené výši 500 Kč měsíčně, o kterou se zvýší procentní výměra starobního důchodu pojištěnce, který zajišťoval výchovu konkrétního dítěte v největším rozsahu;
    • částka výchovného náležející k nově přiznávaným důchodům se každoročně zvyšuje o stejné procento jako procentní výměry důchodů;
    • v případě péče více dětí se tato částka násobí počtem těchto dětí; maximální počet dětí není omezen;
    • nezáleží na tom, zda jde o starobní důchod řádný nebo předčasný;
    • podmínky pro uznání dítěte za vychované budou v zásadě stejné, jaké v současnosti platí pro účely snížení důchodového věku žen – bude se tedy vyžadovat, aby osoba (tj. muž nebo žena) před datem přiznání starobního důchodu osobně pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti roků, s tím, že pokud se ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, postačí, pokud pečovala aspoň po dobu pěti roků a nepřestala o dítě pečovat před dosažením jeho zletilosti;
    • ocenit výchovu téhož dítěte bude možné vždy jen jednomu z rodičů, a to tomu, který o dítě pečoval v největším rozsahu, přičemž výchovu bude třeba pro tento účel posuzovat od narození dítěte až do nabytí jeho zletilosti jako jeden celek;
    • zvýšení důchodu nenáleží, pokud se pojištěnec vůči dítěti dopustil trestného činu;
    • starobní důchody přiznané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona budou zvýšeny od splátky důchodu splatné v lednu 2023 – ženám, kterým byl důchodový věk snížen s přihlédnutím k počtu vychovaných dětí, bude starobní důchod zvýšen bez žádosti, v ostatních případech bude nutno podat písemnou žádost na předepsaném tiskopisu;  
    • starobní důchody, na které vznikl nárok přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přeměnou invalidního důchodu na starobní důchod, se zvýší o 500 Kč za každé vychované dítě, jen pokud nárok na starobní důchod závisející na získání potřebné doby pojištění zanikl, jelikož starobní důchod přeměněný z invalidního důchodu byl vyšší;
    • zanikl-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nárok na starobní důchod závisející na získání potřebné doby pojištění z důvodu, že invalidní důchod přiznaný před dosažením věku 65 let byl vyšší, a po 31. 12. 2022 vznikne nárok na starobní důchod přeměnou invalidního důchodu na starobní důchod, zvýší se procentní výměra tohoto důchodu o příslušnou částku za každé vychované dítě ode dne vzniku nároku na tento důchod – žádost v tomto případě je nutno podat nejpozději do 2 let ode dne vzniku nároku na tento důchod, jinak zvýšení za vychované dítě nenáleží.
  • nesnižuje předčasný starobní důchod osobám začleněným do složek IZS, pokud splní podmínky potřebné doby pojištění pro vznik nároku na starobní důchod a současně získají 20 let pracovního zařazení ve složkách IZS.

Nařízení vlády č. 356/2021 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2022 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2022 a o zvýšení důchodů v roce 2022

(účinnost dnem 1. 1. 2022)

Tímto nařízením se stanoví:

  • prvky konstrukce výpočtu důchodů přiznávaných ode dne spadajícího do roku 2022:
    • všeobecný vyměřovací základ za rok 2020 ve výši 36 119 Kč,
    • výše přepočítacího koeficientu pro úpravu (aktualizaci) všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, který činí 1,0773,
    • první redukční hranice pro stanovení výpočtového základu ve výši 17 121 Kč,
    • druhá redukční hranice pro stanovení výpočtového základu ve výši 155 644 Kč,
    • výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu pro rok 2022 činí 3 900 Kč.
  • zvýšení důchodů v roce 2022:
    • důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2022 se zvyšují od 1. ledna 2022 tak, že se
      • základní výměra zvyšuje o 350 Kč na 3 900 Kč,
      • procentní výměra zvyšuje o 1,3 % procentní výměry, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje a o 300 Kč; jsou-li splněny podmínky na výplatu více důchodů, zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který se vyplácí v plné výši.

Nařízení vlády č. 357/2021 Sb., o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2022

(účinnost dnem 1. 1. 2022)

Tímto nařízením se příplatky k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb. a podle zákona č. 357/2005 Sb. přiznané před 1. lednem 2022 zvyšují o 1,3 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje a o 300 Kč.

Příplatky se zvyšují od 1. ledna 2022.

Nařízení vlády č. 388/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 141/2013 Sb., kterým se stanoví podrobnější úprava vzájemného převodu důchodových práv ve vztahu k důchodovému systému Evropské unie.  

(účinnost dnem 1. 1. 2022)

Maximální technická úroková míra používaná pro výpočet jednotkové hodnoty odloženého důchodu při výpočtu převáděného důchodového práva získaného v České republice a dále při výpočtu zvýšení procentní výměry důchodu při převodu důchodového práva z důchodového systému EU do českého důchodového systému, která byla upravena již zrušenou vyhláškou č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, se nahrazuje hodnotou úrokové míry podle čl. 8 přílohy VIII nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68.

Dále se zrušují v nařízení vlády č. 141/2013 Sb. překonaná ustanovení, která se týkala převodu prostředků důchodového spoření vzhledem k tomu, že důchodové spoření upravené zákonem č. 426/2011 Sb. již bylo zrušeno, a převod těchto prostředků již tedy není možný.

Poslední aktualizace: 18. 11. 2021