Hlavní změny v důchodovém pojištění schválené v roce 2011

Zákon č. 220/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

(novela zákona o důchodovém pojištění řešící především dopady nálezu Ústavního soudu, jímž byl zrušen § 15)

Ústavní soud ČR (dále jen „ÚS“) shledal ustanovení § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), které zakotvuje způsob stanovení výpočtového základu, z něhož se vypočítává procentní výměra důchodu, tedy i výši tzv. redukčních hranic, protiústavním (nález Pl. ÚS 8/07, publikovaný pod č. 135/2010 Sb. – dále jen „nález ÚS“). Samotnou existenci redukčních hranic jako jednoho z prvků konstrukce výpočtu důchodu však nezpochybnil. Podle názoru ÚS současná právní úprava v této věci ve svých důsledcích a v kombinaci s ostatními parametry a stávající konstrukcí důchodového systému dostatečně negarantuje ústavně zaručené právo na přiměřené hmotné zabezpečení podle čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a vede k neakceptovatelné nerovnosti mezi různými skupinami pojištěnců. Toto ustanovení je podle nálezu ÚS v rozporu s čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod garantujícími rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem. ÚS proto toto ustanovení s účinností od 30. září 2011 zrušil.

ÚS dal svým nálezem prostor nejen pro úpravu parametrů tzv. redukčních hranic, ale i pro přijetí dalších opatření, která by zvýšila ekvivalenci (zásluhovost) v základním důchodovém pojištění obecně. Novela zákona o důchodovém pojištění proto obsahuje i návrhy dalších opatření, která se zrušením § 15 zákona o důchodovém pojištění sice přímo nesouvisejí, ale měla by přispět ke zlepšení finanční udržitelnosti základního důchodového pojištění a zpřesnit současnou právní úpravu.

Nejvýznamnější změny zákona o důchodovém pojištění přímo související s nálezem ÚS:

  • Redukční hranice – jednoznačně se stanoví pravidla pro určení výše redukčních hranic pro účely zjištění výpočtového základu přímo v zákoně, a to ve vazbě na průměrnou mzdu. Zamezuje se tak tomu, aby vláda stanovovala každoročně redukční hranice bez zákonných kritérií, jen podle své úvahy, což ÚS kritizoval. Při nastavení první redukční hranice se vychází ze současného stavu, takže první redukční hranice činí 44 % průměrné mzdy. U druhé redukční hranice došlo k posunu oproti současnému stavu, a to z dnešních 28 200 Kč, což odpovídá zhruba 114 % průměrné měsíční mzdy, na 4násobek průměrné měsíční mzdy. Druhá redukční hranice tedy odpovídá současnému maximálnímu měsíčnímu vyměřovacímu základu.
  • Zápočet částek osobního vyměřovacího základu do jednotlivých redukčních hranic - částka osobního vyměřovacího základu se započítává tak jako nyní do první redukční hranice plně. Zápočet mezi první a druhou redukční hranicí činí 26 % oproti současným 30 % s tím, že k částkám nad druhou redukční hranicí se nepřihlíží. Podle současného stavu se z částky nad druhou redukční hranicí, která je zhruba na úrovni průměrné mzdy, započítává 10 %.
  • Základní výměra důchodu - výše základní výměry důchodu se určuje podle v zákoně stanovených pravidel, tj. tato výše bude pevně svázaná s průměrnou mzdou obdobně, jako je tomu v případě redukčních hranic (viz bod 1). Úroveň základní výměry se stanoví ve výši 9 % průměrné mzdy, což odpovídá výši základní výměry důchodu v roce 2011, tj. 2 230 Kč (dosavadní právní úprava neobsahuje žádná pravidla pro stanovení výše základní výměry důchodu).
  • Prodlužování rozhodného období – k upevnění vazby mezi placeným pojistným a výší přiznaného důchodu se pokračuje v postupném prodlužování rozhodného období pro zjišťování osobního vyměřovacího základu ze současného cílového stavu 30 roků na celoživotní s tím, že tak jako dosud se nebude přihlížet k příjmům před rokem 1986. Toto opatření však bude znamenat, že v řadě případů rozhodné období zahrne i dobu soustavné přípravy na budoucí povolání formou studia, kdy zpravidla pojištěnci nedosahují žádných příjmů, a došlo by tak k rozmělnění osobního vyměřovacího základu. K zamezení tohoto negativního dopadu se bude při výpočtu důchodu považovat doba studia za vyloučenou dobu, takže nedojde k rozmělnění skutečně dosažených příjmů v rozhodném období.
  • Přechodné období – přechodné období je pětileté. Pro čtvrté čtvrtletí roku 2011 a pro roky 2012 až 2014 proto návrh počítá se třemi redukčními hranicemi – první ve výši 44 % průměrné mzdy, druhá ve výši v zásadě odpovídající současné výši druhé redukční hranice, tj. 116 % průměrné mzdy, a třetí ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy. Částka do první redukční hranice se bude vždy hodnotit 100 %. Z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 bude počítat 29 %, v roce 2012 28 %, v roce 2013 27 % a v roce 2014 26 %. Z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 bude počítat 13 %, v roce 2012 16 %, v roce 2013 19 % a v roce 2014 22 %. Z částky nad třetí redukční hranici se v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 bude počítat 10 %, v roce 2012 8 %, v roce 2013 6 % a v roce 2014 3 %.

Další parametrické změny, které by měly přispět ke zlepšení finanční udržitelnosti základního důchodového pojištění anebo zpřesňují současnou právní úprav:

  • Pokračování ve zvyšování důchodového věku i po dosažení důchodového věku 65 let a urychlení sjednocení důchodového věku pro muže a ženy.
  • Zvýšení průměrných vyplácených důchodů bude odpovídat růstu indexu spotřebitelských cen a jedné třetině růstu reálných mezd.
  • Pozvolnější odstupňování procentní sazby redukce procentní výměry předčasného starobního důchodu tak, že se procentní výměra sníží za každých i započatých 90 kalendářních dnů v období od 361. do 720. dne o 1,2 % oproti současným 0,9 % výpočtového základu.
  • Zrušení výplaty jednorázové částky při zániku nároku na vdovský/vdovecký důchod z důvodu uzavření nového manželství, protože toto opatření nepřináší zamýšlený efekt.
  • Zkrácení lhůty pro možnost opětovného vzniku nároku na vdovský či vdovecký důchod, pokud dojde znovu ke splnění zákonem stanovených podmínek, z pěti let na dva roky pro nároky vzniklé po 31. prosinci 2011.

Opatření pod body 3 až 5 nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2012.

V souvislosti s řešením nálezu ÚS nebyl novelizován pouze zákon o důchodovém pojištění, ale i zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu.“

Zákon č. 262/2011 Sb.

(účinnost dnem 17. 11. 2011)

Tento zákon (o účastnících odboje a odporu proti komunismu) obsahuje možnost, aby držitel osvědčení, které mu vydalo Ministerstvo obrany, účinně požádal o úpravu výše důchodu, pokud tento důchod nedosahuje průměrné výše platné pro příslušný druh důchodu.

Rozhodná průměrná částka procentní výměry důchodu činí

  1. pro tzv. řádný starobní důchod a invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně 8321 Kč,
  2. pro invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, vdovský důchod a vdovecký důchod 4161 Kč,
  3. pro invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně 2774 Kč.

U tzv. předčasných starobních důchodů se částka 8321 Kč snižuje o 275 Kč za každé i započaté 90denní období, za které byla procentní výměra snížena.

U tzv. dílčích důchodů (tj. důchodů, kde český plátce vyplácí pouze část důchodu odpovídající době zaměstnání/pojištění získané v České republice, zatímco jinou část/části vyplácí plátce důchodu jiného státu/jiných států) činí dříve uvedené částky základ pro stanovení výše dílčího důchodu – nikoli tuto výši samu.

Při souběhu nároků na dva důchody, z nichž jeden je pro souběh krácen na polovinu, činí nejnižší procentní výměra kráceného důchodu polovinu dříve uvedených částek.

Do nejnižší procentní výměry se nezahrnuje příplatek podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb. (popř. tohoto nařízení vlády ve znění pozdějších předpisů), ani příplatek ani zvláštní příspěvek podle zákona č. 357/2005 Sb. Příplatek podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, a podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, jsou však již s důchody sloučeny.

Pro úplnost lze poznamenat, že žádosti o úpravu výše důchodu podle zákona č. 262/2011 Sb. lze podat až po vydání osvědčení podle tohoto zákona, a že žádosti o toto osvědčení lze podávat Ministerstvu obrany až počínaje 17. listopadem 2011.

Po vydání osvědčení se nárok na úpravu důchodu uplatňuje u plátce důchodu; je-li plátcem důchodu ČSSZ, lze žádost podat nebo sepsat u OSSZ příslušné podle místa pobytu žadatele. K žádosti je třeba přiložit úředně ověřený spis nebo úředně ověřenou kopii osvědčení.

Vznikl-li nárok na výplatu důchodu před 17. listopadem 2011, náleží důchod v upravené výši od splátky důchodu splatné v prosinci 2011. Vznikne-li nárok na výplatu důchodu po 16. listopadu 2011, náleží důchod v uvedené výši ode dne jeho přiznání, nejdříve však od splátky důchodu splatné v prosinci 2011. Úprava výše důchodu bude provedena nejpozději při výplatě v dubnu 2012, bude-li žádost podána do 31. prosince 2011, jinak nejpozději do 3 měsíců po podání žádosti.

Zákon č. 428/2011 Sb.

Tímto zákonem bylo do zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, mj.

A) Promítnuto zavedení II. pilíře důchodového systému (důchodové spoření) zákonem č. 426/2011 Sb. do základního důchodového pojištění (I. pilíř)
– účinnost od 1. ledna 2013.

Nejvýznamnější změny zákona o důchodovém pojištění:

  • Procentní výměra starobního důchodu - výše procentní výměry starobního důchodu účastníka důchodového spoření činí za každý celý rok doby pojištění z titulu výdělečné činnosti získané do vzniku nároku na tento důchod, která se nekryje s dobou účasti důchodovém spoření 1,5 % výpočtového základu měsíčně a za každý celý rok doby pojištění z titulu výdělečné činnosti získané do vzniku nároku na tento důchod, která se kryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření, 1,2 % výpočtového základu měsíčně. Nižší procentní sazba 1,2 % výpočtového základu za dobu pojištění v I. pilíři se vztahuje pouze na dobu pojištění z titulu výdělečné činnosti, která se kryje s dobou účasti na důchodovém spoření ve II. pilíři, nikoliv tzv. na náhradní dobu pojištění (náhradní doba pojištění se bude přičítat k době pojištění, která se nekryje s dobou účasti ve II. pilíři).
  • Poživatel invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně - v případě účastníka II. pilíře, kterému je vyplácen invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z I. pilíře nedojde dosažením věku 65 let nebo důchodového věku, je-li vyšší, k „automatické“ přeměně tohoto důchodu na důchod starobní ve stejné výši, ale poživatel tohoto důchodu bude muset, pokud bude chtít být i nadále poživatelem důchodu, uplatnit žádost buď
    • o přiznání starobního důchodu z I. pilíře s krácenou procentní výměrou za dobu účasti na důchodovém spoření ve II. pilíři, neboť mu současně (tj. přiznáním starobního důchodu z I. pilíře) vznikne nárok na dávku ze II. pilíře nebo
    • o přiznání starobního důchodu z I. pilíře ve výši dosud vypláceného invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně s tím, že podmínkou nároku na tento důchod je převedení 60 % z částky naspořené ve II. pilíři do státního rozpočtu. Zbytek částky naspořené ve II. pilíři (40 %) může účastník využít standardním způsobem, tj. k úhradě jednorázového pojistného na pojištění důchodu, tedy k nákupu jednoho ze shora uvedených důchodů u pojišťovny.
  • Pozůstalostní důchod po účastníku důchodového spoření - při stanovení starobního důchodu, na který by měl zemřelý manžel (manželka) nárok v době smrti, se nepřihlíží k jeho (její) účasti na důchodovém spoření; pokud zemřelému manželu (manželce) byl již přiznán starobní důchod, který byl stanoven se zřetelem k jeho (její) účasti na důchodovém spoření, vypočte se pro účely stanovení výše procentní výměry vdovského nebo vdoveckého důchodu výše procentní výměry starobního důchodu zemřelého manžela (manželky) v částce, která by náležela, pokud by nebylo přihlédnuto k jeho (její) účasti na důchodovém spoření. To platí obdobně i v případě přiznání sirotčího důchodu.
  • Účast OSČ na důchodovém spoření - u OSVČ se za dobu pojištění, která se v kalendářním roce kryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření, považuje celá doba výkonu samostatné výdělečné činnosti v kalendářním roce, pokud doba účasti na důchodovém spoření trvala aspoň po část doby výkonu samostatné výdělečné činnosti, která založila v tomto kalendářním roce účast OSVČ na důchodovém pojištění.

B) Vloženo nové ustanovení, a to § 106a (toto ustanovení upravuje problematiku tzv. „slovenských důchodů“) – účinnost od 28. 11. 2011

Dne 22. června 2011 vynesl Soudní dvůr EU rozsudek ve věci C-399/09 ohledně předběžné otázky položené Nejvyšším správním soudem ČR, která se týkala poskytování vyrovnávacího příspěvku českým občanům bydlícím v ČR, kteří pobírají na základě dob pojištění získaných v bývalém Československu důchod od Slovenské republiky. Poskytování vyrovnávacího příspěvku vycházelo z dřívější judikatury Ústavního soudu ČR. Soudní dvůr EU rozhodl, že dorovnávání slovenských důchodů formou vyrovnávacího příspěvku není možné omezovat podmínkou českého občanství a bydliště v ČR, neboť takové omezení představuje z pohledu práva EU nepřípustnou diskriminaci. Ministerstvo práce a sociálních věcí v návaznosti na toto rozhodnutí navrhlo přijetí zákonné úpravy, která dorovnávání slovenských důchodů obecně vylučuje.

Toto opatření bylo realizováno vložením nového ust. § 106a do zákona o důchodovém pojištění, čímž došlo k odstranění diskriminačního stavu a znovunastolení rovnosti nakládání mezi českými občany a občany ostatních států EU. Podle zmíněného ustanovení nelze za doby důchodového zabezpečení získané před 1. lednem 1993 podle československých právních předpisů, které se podle Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení ze dne 29. října 1992 považují za doby důchodového zabezpečení nebo pojištění Slovenské republiky, přiznat ani zvýšit důchod z českého důchodového pojištění (zabezpečení) a ani nelze s přihlédnutím k těmto dobám poskytnout vyrovnání, dorovnání, příplatky a obdobná plnění k důchodu nebo jeho části nebo poskytovaná místo důchodu nebo jeho části.

Zákon č. 470/2011 Sb.

(účinnost dnem 1. 1. 2012)

Zákon č. 470/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl schválen Parlamentem dne 9. prosince 2011 a nabyl účinnosti od 1. ledna 2012.

Tímto zákonem byl novelizován mj. i zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Mezi nejvýznamnější schválené změny, pokud jde o zákon o důchodovém pojištění, patří:

Doplnění okruhu důchodově pojištěných osob

Okruh důchodově pojištěných osob se doplňuje o osoby nově účastné nemocenského pojištění (ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni; prokuristé, pokud se jejich příjem z činnosti prokuristy považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů; členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů; likvidátoři, pokud se jejich příjem z činnosti likvidátora považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů; vedoucí organizačních složek právnické osoby, která má sídlo ve státě, s nímž ČR neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je tato složka zapsána v obchodním rejstříku a místo výkonu práce těchto vedoucích je trvale v ČR).

Zároveň se sjednocují podmínky účasti na důchodovém pojištění s podmínkami účasti na nemocenském pojištění tak, že platí, že ten, kdo je účasten nemocenského pojištění, je účasten též důchodového pojištění (to bude platit i pro společníky a jednatele s. r. o., komanditisty a některé členy družstev, kde dosud platily specifické podmínky účasti na důchodovém pojištění, neboť tyto osoby nebyly účastny nemocenského pojištění).

Změna definice osoby, které bylo dítě svěřeno do péče, pro nárok na sirotčí důchod

Schválená změna spočívá v tom, že nárok na sirotčí důchod má nezaopatřené dítě, zemře-li osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiné osoby nebo do společné výchovy manželů. Do této péče se tedy bude zahrnovat pouze péče zahrnující vyživovací povinnost, a odstraňuje se tak dosavadní zkoumání převážné odkázanosti výživou, které v praxi činilo výkladové problémy a je též dlouhodobě kritizováno (zejména veřejným ochráncem práv). Zároveň se zabraňuje tomu, aby vznikly nároky na sirotčí důchody jak po rodiči, tak i po osobě, která rodiče v plnění vyživovací povinnosti de facto nahrazuje.

Pokud nezaopatřenému dítěti vznikl před 1. lednem 2012 nárok na sirotčí důchod po jiné osobě než je rodič (osvojitel), a tato osoba od 1. ledna 2012 již nespadá do okruhu osob nově vymezeného [ust. § 52 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění], nárok na sirotčí důchod po 31. prosinci 2011 zůstává nezaopatřenému dítěti zachován.

Pokud nebyly splněny podmínky nároku na sirotčí důchod před 1. prosincem 2012 jenom proto, že dítě, které bylo svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy nebo společné výchovy manželů, nebylo ke dni smrti na zemřelého převážně odkázáno výživou, sirotčí důchod se přizná od 1. ledna 2012 za podmínky, že k tomuto dni jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky (ust. § 52 zdp, včetně podmínky nezaopatřenosti dítěte).

Alternativní podmínka pro vznik nároku na sirotčí důchod

Schválené opatření spočívá v tom, že nově nárok na sirotčí důchod vznikne, pokud pojištěnec ke dni smrti sice nezíská potřebnou dobu pojištění pro nárok na invalidní důchod stanovenou dosud zákonem o důchodovém pojištění, ale získá nejméně polovinu této doby, tj. získá ve věku

  1. do 20 let méně než jeden rok doby pojištění,
  2. od 20 let do 22 let aspoň šest měsíců doby pojištění (zákon o důchodovém pojištění stanoví aspoň jeden rok),
  3. od 22 let do 24 let aspoň dvanáct měsíců doby pojištění (zákon o důchodovém pojištění stanoví aspoň dva roky),
  4. od 24 let do 26 aspoň osmnáct měsíců doby pojištění (zákon o důchodovém pojištění stanoví aspoň tři roky),
  5. od 26 let do 28 let aspoň dvacet čtyři měsíce doby pojištění (zákon o důchodovém pojištění stanoví aspoň čtyři roky) a
  6. nad 28 let aspoň třicet měsíců doby pojištění (zákon o důchodovém pojištění stanoví aspoň pět roků).

Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se bude i v těchto případech zjišťovat podle stávající právní úpravy v této věci.

Výše sirotčího důchodu se i v těchto případech zjišťuje výpočtem podle dosavadní právní úpravy s tím, že pokud jde o procentní výměru, nesmí být nižší, než 40 % částky minimální procentní výměry 770 Kč, tj. 308 Kč. Minimální výše sirotčího důchodu tedy v těchto případech činí 2 538 Kč měsíčně (základní výměra 2 230 Kč, minimální procentní výměra 308 Kč).

Schválené změna se týká nejen případů, kdy podmínky pro nárok na sirotčí důchod podle tohoto opatření budou splněny až v období jeho účinnosti, ale vztahuje se i na případy, kdy podmínky pro nárok na sirotčí důchod podle tohoto opatření byly splněny před jeho účinností; v těchto případech vznikne nárok na sirotčí důchod (pokud budou i nadále splněny nově stanovené podmínky) s finanční účinností od 1. ledna 2012.

Vyhláška č. 286/2011 Sb.

(účinnost dnem 1. 1. 2012)

Touto vyhláškou se stanoví

A/ prvky konstrukce výpočtu důchodů přiznávaných ode dne spadajícího do roku 2012:
  • všeobecný vyměřovací základ za rok 2010 ve výši 24 526 Kč,
  • výše přepočítacího koeficientu pro úpravu (aktualizaci) všeobecného,
  • vyměřovacího základu za rok 2010, který činí 1,0249 Kč,
  • první redukční hranice pro stanovení výpočtového základu ve výši 11 061 Kč,
  • druhá redukční hranice pro stanovení výpočtového základu ve výši 29 159 Kč,
  • třetí redukční hranice pro stanovení výpočtového základu ve výši 100 548 Kč,
  • výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu pro rok 2012 v částce 2 270 Kč.
B/ Zvýšení důchodů v roce 2012

Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2012 zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2011 tak, že se

  • základní výměra zvyšuje o 40 Kč na 2 270 Kč a
  • procentní výměra zvyšuje o 1,6 % procentní výměry, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje.

Vyhláška č. 287/2011 Sb.

(účinnost dnem 1. 1. 2012)

Touto vyhláškou se příplatky k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb. a podle zákona č. 357/2005 Sb. zvyšují o 1,6 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje.

Příplatky se zvyšují od splátky důchodu, s nímž se vyplácejí, splatné po 31. prosinci 2011.

Poslední aktualizace: 7. 8. 2019