Část VI: Různá ustanovení

Článek 108
Průkaz statutu sezónního pracovníka

Aby prokázala, že je sezónním pracovníkem, zaměstnaná osoba krytá článkem 1 (c) Nařízení musí předložit svou pracovní smlouvu potvrzenou úřadem práce členského státu, na jehož území přišla nebo na jehož území pracovala. Není-li v tomto členském státě uzavřena žádná smlouva na sezónní práci, instituce země zaměstnání vydá, kde to přichází v úvahu, v případě žádosti o dávky, na základě informací poskytnutých dotyčnou osobou potvrzení svědčící o tom, že práce, kterou vykonává nebo vykonávala je sezónní povahy.

Článek 109
Uspořádání pro placení příspěvků

Zaměstnavatel, který nemá žádné místo podnikání v členském státě, na jehož území je zaměstnána zaměstnaná osoba, se s ní může dohodnout, že na sebe vezme povinnosti zaměstnavatele týkající se placení příspěvků.

Zaměstnavatel o tomto uspořádání uvědomí kompetentní instituci nebo, tam kde je to nutné, instituci určenou příslušným úřadem tohoto členského státu.

Článek 110
Vzájemná administrativní pomoc vztahující se na vymáhání dávek, jež nenáležely

Jestliže instituce členského státu, která poskytla dávky, zamýšlí podat žalobu na osobu, která dostala dávky, jež jí nenáležely, instituce místa bydlení takové osoby, nebo instituce určená příslušným úřadem členského státu, na jehož území tato osoba bydlí, poskytne první instituci potřebnou součinnost.

Článek 111
Vymáhání nenáležejících plateb institucemi sociálního zabezpečení a nároky orgánů poskytujících pomoc

  1. Jestliže při přiznání nebo přezkoumání dávek týkajících se invalidity, stáří nebo úmrtí (důchody) podle kapitoly 3 Části III Nařízení instituce členského státu vyplatila příjemci dávek částku převyšující částku, na niž měl nárok, tato instituce může požádat instituci kteréhokoli jiného členského státu odpovídajícího za výplatu odpovídajících dávek příjemci, aby odečetla přeplacenou částku z nedoplatku, který má tomuto příjemci ještě vyplatit. Později uvedená instituce převede odečtenou částku věřitelské instituci. V případech, kde přeplacená částka nemůže být z nedoplatků odečtena, platí ustanovení odstavce 2.
  2. V případech, kdy instituce členského státu vyplatila příjemci dávek částku převyšující částku na niž má nárok, tato instituce může, v rámci omezení a podmínek stanovených právními předpisy které provádí, požádat instituci kteréhokoli dalšího členského státu odpovědnou za vyplácení dávek tomuto příjemci, aby odečetla přeplacenou částku z částek, které tomuto příjemci vyplácí. Posléze zmíněná instituce provede odpočet za podmínek a v rámci omezení, stanovených pro tyto srážky právními předpisy, které provádí, jako kdyby tyto částky přeplatila sama, a poukáže odečtené částky věřitelské instituci.
  3. V případech, kdy osoba, na niž se vztahuje Nařízení dostala pomoc na území členského státu během období, kdy měla nárok na dávky podle právních předpisů jiného členského státu, instituce, která poskytla pomoc může, má-li právní nárok vymáhat dávky náležející dotyčné osobě, požádat instituci kteréhokoli jiného členského státu odpovědnou za vyplácení dávek ve prospěch této osoby, aby odečetla částku vyplacené pomoci z částek, které tato instituce vyplácí dotyčné osobě.

V případech, kdy rodinný příslušník osoby, na niž se vztahuje Nařízení, dostal pomoc na území členského státu, během období, kdy tato osoba měla nárok na dávky podle právních předpisů jiného členského státu ve vztahu k dotyčnému rodinnému příslušníkovi, instituce, která poskytla pomoc může, má-li právní nárok vymáhat dávky náležející dotyčné osobě, požádat instituci kteréhokoli jiného členského státu odpovědnou za vyplácení takových dávek ve prospěch této osoby, aby odečetla částku vyplacené pomoci z částek, které tato instituce vyplácí dotyčné osobě a které se týkají dotyčného rodinného příslušníka.

Instituce odpovědná za výplatu odečte tuto částku za podmínek a v rámci omezení stanovených pro takové srážky právními předpisy, které provádí, a poukáže odečtenou částku věřitelské instituci.

Článek 112

V případech, kdy instituce vyplatila částky, které nenáleží, buď přímo nebo prostřednictvím jiné instituce, a kdy se jejich vymáhání stane nemožným, příslušnými částkami lze nakonec zatížit první instituci, s výjimkou případů, kdy k nenáležejícím výplatám došlo v důsledku podvodu.

Článek 113
Vymáhání věcných dávek poskytnutých, ale nenáležejících osobě zaměstnané v mezinárodní dopravě

  1. Jestliže právo na dávky kompetentní instituce neuzná, věcné dávky, které byly poskytnuty osobě zaměstnané v mezinárodní dopravě institucí místa pobytu na základě domněnky uvedené v článku 20 (1) nebo 62 (1) Prováděcího nařízení, musí kompetentní instituce refundovat.
  2. Výlohy vzniklé instituci místa pobytu týkající se jakékoli osoby zaměstnané v mezinárodní dopravě, která se dříve neobrátila na instituci místa pobytu a nemá nárok na věcné dávky, ale přesto jí byly věcné dávky poskytnuty na základě zvláštního potvrzení uvedeného v článku 20 (1) nebo 62 (1) Prováděcího nařízení, budou uhrazeny institucí uvedenou jako kompetentní v tomto potvrzení nebo jakoukoli jinou institucí, určenou pro tento účelem příslušným úřadem dotyčného členského státu.
  3. Kompetentní instituce nebo, v případě uvedeném v odstavci 2, instituce uvedená jako kompetentní nebo instituce určená k tomuto účelu zatíží příjemce dávek protihodnotou věcných dávek, které mu byly poskytnuty, ale nenáležely. Řečená instituce uvědomí o tomto zatížení Revizní radu uvedenou v článku 101 (3) Prováděcího nařízení, která o tom vystaví záznam.

Článek 114
Prozatímní výplata dávek v případech sporu o příslušnosti právních předpisů nebo o instituci, která má dávky poskytnout

V případě sporu mezi institucemi nebo příslušnými úřady dvou nebo více členských států týkajících se buď příslušnosti právních předpisů podle Části II Nařízení, nebo toho, která instituce by měla poskytnout dávky, dotyčná osoba, která by mohla nárokovat dávky kdyby nedošlo ke sporu, prozatímně dostane dávky stanovené právními předpisy, které provádí instituce místa bydliště nebo, nebydlí-li dotyčná osoba na území jednoho z dotyčných členských států, dávky poskytované podle právních předpisů prováděných institucí, které byla žádost poprvé předložena.

Článek 115
Procedury pro lékařské prohlídky prováděné v jiném členském státě než je kompetentní stát

Instituce místa pobytu nebo bydliště, která byla požádána podle článku 87 Nařízení, aby provedla lékařskou prohlídku, bude postupovat podle procedury stanovené právními předpisy, které provádí.

Pokud takových procedur není, vyžádá si od kompetentní instituce informaci týkající se procedury, podle které se má postupovat.

Článek 116
Dohody týkající se vymáhání příspěvků

  1. Dohody uzavřené v návaznosti na článek 92 (2) Nařízení budou zapsány v příloze 5 Prováděcího nařízení.
  2. Dohody uzavřené za účelem provádění článku 51 Nařízení č.3 budou nadále platit, za předpokladu, že byly zahrnuty do přílohy 5 Prováděcího nařízení.