Mimořádná okamžitá pomoc

1. Životní událost

Potřebuji jednorázovou pomoc při nenadálé životní události:

  • hrozí újma na zdraví (mám nižší příjmy, než je částka existenčního minima, tj. 2 200 Kč),
  • vážná mimořádná událost (např. živelní pohroma, požár),
  • nezbytný výdaj např. na správní poplatky, na jistotu, na nocleh,
  • na vzdělání nebo zájmovou činnost nezaopatřeného dítěte,
  • na pořízení nebo opravu nezbytného základního vybavení domácnosti,
  • hrozí sociální vyloučení (např. při propuštění z výkonu trestu odnětí svobody).

2. Obecné informace

Mimořádná okamžitá pomoc je dávkou jednorázovou, až na výjimku a nenárokovou, na kterou vzniká nárok v okamžiku, kdy je osoba příslušným pracovištěm Úřadu práce ČR uznána za osobu v hmotné nouzi, protože se dostala do některé z šesti sociálních situací uvedených v zákoně. V odůvodněných případech lze dávku poskytnout opakovaně.

Mimořádná okamžitá pomoc náleží v kalendářním měsíci, ve kterém byla uplatněna písemná žádost a zároveň nastala situace, pro kterou je pomoc žádána. Písemná žádost se podává na kontaktním pracovišti v rámci krajské pobočky Úřadu práce ČR, kde je žadatel hlášen k trvalému pobytu. Pokud však k situaci, která vyžaduje poskytnutí mimořádné okamžité pomoci, došlo mimo správní obvod krajské pobočky Úřadu práce ČR, v němž je žadatel hlášen k trvalému pobytu, může být uplatněna písemná žádost i mimo tento správní obvod, tzn. na kontaktním pracovišti v rámci krajské pobočky Úřadu práce ČR, v jejímž správním obvodu k situaci došlo.

Mimořádná okamžitá pomoc se vždy váže ke konkrétní situaci spojené s výdajem, na který osoba (u některých situací společně posuzované osoby) nemá dostatek prostředků. Výdaj musí být v žádosti specifikován.

Mimořádná okamžitá pomoc se neposkytuje paušálně všem, kteří o ni požádají. Dávka se poskytuje na základě celkového zhodnocení individuální a příjmové, sociální a majetkové situace žadatele (u některých situací společně posuzované osoby) a odůvodněnosti konkrétního výdaje. Mimořádnou okamžitou pomoc lze přiznat i osobě (společně posuzovaným osobám), která nemá nárok na opakující se dávky (tj. příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení).

Mimořádná okamžitá pomoc by se neměla poskytovat již na uhrazený náklad, protože osoba již prostředky k úhradě nákladu nepotřebuje. Zcela výjimečně lze mimořádnou okamžitou pomoc poskytnout i v situacích, kdy osoba musela (byla nucena) již určitý náklad uhradit před podáním žádosti či před jejím vyhodnocením. Mimořádná okamžitá pomoc se také neposkytuje na účel, ke kterému už byla v daném měsíci poskytnuta jiná sociální dávka (např. dávka na bydlení). Mimořádná okamžitá pomoc se neposkytuje na léky, na zdravotnické zákroky, na kompenzační pomůcky a jejich opravu nebo úhradu náhradních dílů.

Příjemce mimořádné okamžité pomoci může být vyzván, aby prokázal využití této dávky na účel, na který mu byla poskytnuta. Příjemci mimořádné okamžité pomoci může vzniknout přeplatek na dávce právě v případě, nevyužije-li mimořádnou okamžitou pomoc k účelu, na který byla určena, popř. využije-li pouze její část.

3. Vznik nároku

Zákon uvádí 6 situací, v nichž lze mimořádnou okamžitou pomoc poskytnout.

1. Osoba neplní podmínky hmotné nouze pro opakující se dávky (tj. příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení), ale kvůli nedostatku finančních prostředků jí hrozí vážná újma na zdraví.

Dávku lze poskytnout pouze v částce, která doplní příjem osoby do existenčního minima (tj. do částky 2 200 Kč), v případě nezaopatřeného dítěte do jeho životního minima (tj. u dětí do 6 let 1 740 Kč, u dětí od 6 do 15 let 2 140 Kč, u dětí od 15 do 26 let 2 450 Kč).

V této situaci uplatňuje písemnou žádost pouze jednotlivec (za nezletilé dítě jeho zákonný zástupce).

2. Mimořádná okamžitá pomoc může být poskytnuta osobě (osobám společně posuzovaným), kterou postihne vážná mimořádná událost a celkové sociální a majetkové poměry této osoby (osob společně posuzovaných) jí neumožňují překonat událost vlastními silami. Takovou událostí je např. živelní pohroma (povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení apod.), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie.

Smyslem této mimořádné okamžité pomoci je zabezpečit osobu na přechodnou dobu, zaopatřit její základní životní potřeby a zajistit první pomoc k odstranění důsledků katastrofy do doby, než bude možné poskytnout pomoc z jiných zdrojů (např. z pojišťovny, od obce v rámci její samostatné působnosti). Jde např. o úhradu oblečení, bylo-li v rámci živelní pohromy zničeno, nebo na úhradu dezinfekčních prostředků či jiných chemických prostředků k odstranění prvotních škod apod.

Maximální výše dávky může činit 15násobek částky životního minima jednotlivce, tj. až do výše 51 150 Kč.

3. Mimořádná okamžitá pomoc může být poskytnuta osobě, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu.

Jde např. o možnost uhradit správní poplatek v situaci, kdy osoba musí vyměnit své osobní doklady za nové, nebo o možnost uhrazení poplatku za vstupní lékařskou prohlídku při nástupu do zaměstnání (za předpokladu, že je prokázáno, že ji zaměstnavatel neuhrazuje). Může se jednat i o situaci, kdy je osoba okradena o svůj jediný příjem v daném měsíci, přičemž tuto skutečnost prokáže a nezůstanou jí žádné finanční prostředky např. na úhradu nákladů spojených s bydlením. Tuto mimořádnou okamžitou pomoc je možné poskytnout i osobám bezpřístřeší např. v zimním období na úhradu noclehu. V odůvodněných případech lze tuto dávku přiznat i na úhradu kauce (jistoty), pokud osoba přechází z nepřiměřeného bydlení do bydlení přiměřeného, u kterého si buďto vlastními příjmy nebo s podporou opakujících se dávek na bydlení dokáže hradit celkové náklady na bydlení.

V této situaci uplatňuje písemnou žádost pouze jednotlivec (za nezletilé dítě jeho zákonný zástupce).

Výše dávky se stanoví s ohledem na konkrétní potřebný a odůvodněný výdaj.

4. Mimořádná okamžitá pomoc může být poskytnuta osobě (osobám společně posuzovaným), která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby.

Jde o situace, kdy se v domácnosti porouchá nebo schází předmět, který je nezbytný pro zajištění základních životních potřeb (např. lednička, pračka, postel) a není tak nadále únosné v domácnosti fungovat bez konkrétního předmětu. V této situaci se také hodnotí, zda původní předmět nelze opravit, zda nový předmět není příliš nákladný (dávka se poskytuje na nejlevnější předmět), zda je nepostradatelný a jeho pořízením nedojde ke zhodnocení majetku třetí osoby (bude i nadále majetkem žadatele a nehrozí, že zůstane jinému jedinci). Při hodnocení nároku na tuto dávku se posuzuje každá žádost individuálně s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých osob a potřebám rodiny. Dále se zkoumá při hodnocení nároku na tuto dávku, zda nelze požadovaný předmět zajistit jiným způsobem (např. prostřednictvím charity, neziskových organizací).

Výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce 10násobek částky životního minima jednotlivce, tj. 34 100 Kč.

5. Mimořádná okamžitá pomoc může být poskytnuta osobě (osobám společně posuzovaným), která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky k uhrazení odůvodněných nákladů vzniklých v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí.

Jde např. o situace, kdy rodina nemá dostatečné prostředky na úhradu školních pomůcek, nákladů spojených s účastí dítěte na škole v přírodě, při sportovní činnosti, kroužcích. Při nároku na tuto dávku se hodnotí, zda je účast dítěte v zájmových kroužcích nebo na výjezdních zájmových akcích nezbytná a zda není zvolena zájmová činnost příliš nedůvodně finančně náročná či zda neexistuje obdobná zájmová činnost méně finančně náročná. V těchto případech se také hodnotí, zda škola či výcvikové středisko nemá vyčleněny fondy pro úhradu, třeba i částečnou, takového kurzu nebo činnosti, či zda existuje možnost úhrady např. z preventivních fondů zdravotních nebo jiných pojišťoven, fondu kulturních a sociálních služeb zaměstnavatele rodičů, nebo fondů od městských úřadů či z neziskového sektoru.

Výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce 10násobek částky životního minima jednotlivce, tj. 34 100 Kč.

6. Mimořádná okamžitá pomoc může být poskytnuta osobě, která nemůže v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků, úspěšně řešit svoji situaci a je ohrožena sociálním vyloučením.

Sociální vyloučení může hrozit zejména osobě, která:

  1. je propuštěna z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, nebo
  2. je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné  závislosti, nebo
  3. je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech nebo
  4. nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo
  5. je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby.

V tomto případě lze poskytnout dávku až do výše 1 000 Kč. Součet dávek poskytnutých v kalendářním roce nesmí přesáhnout 4násobek částky životního minima jednotlivce, tj. 13 640 Kč. Tuto dávku je možné přiznat s ohledem na konkrétní situaci osoby opakovaně i v jednom měsíci.

4. Způsoby podání

Pro elektronické podání formulářů existují dvě základní cesty, a to formou odeslání s elektronickým podpisem nebo odeslání přes datovou schránku. Obě tyto varianty se uživateli nabídnou na konci formuláře, pokud je vyplněn validními daty.

Další variantou je podání vytištěného formuláře na příslušné pracoviště Úřadu práce ČR.

Odeslání dokumentu s kvalifikovaným elektronickým podpisem

Pro elektronické podání je nutné mít kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, který je dostupný pro webový prohlížeč, v němž žádost vyplňuje. Privátní klíč příslušný k certifikátu je možné mít uložený v souboru na disku (obvykle s příponou pfx) nebo na kvalifikovaném prostředku (např. čipová karta, eObčanka nebo token). Elektronické podání vyžaduje zapnutou podporu JavaScriptu ve webovém prohlížeči, v případě využití kvalifikovaného prostředku je nutné mít správně nastavenou bezpečnostní politiku v rámci operačního systému, aby se elektronický podpis zpřístupnil v prohlížeči. Při této formě podání je nutné mít také nainstalovaný plugin pro podepisování elektronických dokumentů.

Elektronické podání je nutné podepsat uznávaným elektronickým podpisem dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, a dle nařízení EU č. 910/2014 (eIDAS). Aby byla zaručena identita podepisující osoby, měl by být kvalifikovaný certifikát vybaven Identifikátorem klienta MPSV (IK MPSV). V současné době poskytují příslušný kvalifikovaný certifikát s IK MPSV tyto společnosti:

  • První certifikační autorita, a.s. (I.CA) – informace o získání IK MPSV
  • PostSignum QCA – informace o získání IK MPSV
Odeslání prostřednictvím datové schránky

Všechny formuláře je také možné odeslat na Úřad práce České republiky pomocí systému datových schránek. Datová schránka je elektronické úložiště, s jehož pomocí můžete posílat úřední dokumenty v elektronické podobě orgánům veřejné moci. Tento způsob komunikace je v souladu se zákonem 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů a plně nahrazuje klasický způsob doručování v listinné podobě.

Pro odesílání formulářů z datové schránky nepotřebujete jako fyzická osoba vlastnit kvalifikovaný certifikát, který je nutný pro elektronické podání – pouze je nutné zažádat o (bezplatné) založení datové schránky. Postup zřízení datové schránky a další informace o datových schránkách jsou na informačním webu o datových schránkách.

Podání formuláře v listinné podobě na příslušné pracoviště Úřadu práce ČR

Formulář je možné vyplnit přímo v elektronické podobě, následně vytisknout a po vytištění ho vlastnoručně podepsat.

Další variantou jak vyplnit formulář, je tisk prázdného formuláře a jeho následné vyplnění.

Kontakty a informace na jednotlivé krajské pobočky a kontaktní pracoviště naleznete na adrese: https://www.uradprace.cz/web/cz/krajske-pobocky