2011/63797-31 Délka souběhu mateřské dovolené a osobní péče o osobu závislou na péči o jiné osoby do započitatelné praxe

Délka souběhu mateřské dovolené a osobní péče o osobu závislou na péči o jiné osoby do započitatelné praxe

2011/63797-31

Dotaz:

(ze dne 25. 8. 2011)

Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.

Žádám tímto ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím o poskytnutí informací týkající se celkového rozsahu započtení doby dle § 5 nařízení vlády č. 564/2006Sb. a to v tom smyslu, zda se celkový rozsah 6 let vztahuje na každou kategorii ( míněno písm. a) a písm. b) cit. paragrafu) zvlášť, tzn., že by při souběhu mateřské atd. dle písm. a) a osobní péče dle písm. b) cit. paragrafu mohl v určitých případech činit celkový rozsah i 12let, či zda se celkový rozsah vztahuje na obě dvě kategorie dohromady, tzn., že by při souběhu mateřské atd. dle písm. a) a osobní péče dle písm. b) cit. paragrafu mohl činit celkový rozsah jen 6let.

V této souvislosti též žádám o zaslání důvodové zprávy k předmětnému nařízení.

Pokud by mělo poskytnutí informací být zpoplatněno, informujte mne prosím předem.

Odpověď ředitele odboru personálního:

Vážený pane,
k Vašemu dotazu, který se týká délky souběhu mateřské dovolené a osobní péče o osobu závislou na péči jiné osoby do započitatelné praxe, sděluji následující stanovisko:

Podle § 123 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce rozhoduje o rozsahu zápočtu doby dosažené praxe zaměstnavatel. Postup zaměstnavatele při určování doby praxe rozhodné pro zařazení zaměstnance do platového stupně příslušné platové třídy, tzv. započitatelné praxe, stanoví § 4 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

Zaměstnavatel započte podle § 4 odst. 5 výše cit. nařízení vlády dobu mateřské dovolené a osobní péče o osobu závislou na péči jiné osoby do započitatelné praxe v celkovém rozsahu 6 let. Jedná se o dobu celkového zápočtu těchto dob do započitatelné praxe, kterou nelze rozdělovat na jednotlivé instituty tohoto odstavce samostatně.

V této souvislosti je však třeba upozornit na skutečnost, že s výjimkou pedagogických pracovníků může zaměstnavatel podle § 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy. Pokud zaměstnavatel přistoupí při určování platového tarifu k realizaci tohoto ustanovení, není vázán ustanoveními § 4 cit. nařízení vlády vztahující se k započitatelné praxi.

Na základě Vašeho požadavku Vám zasílám výpis z důvodové zprávy k výše cit. nařízení vlády, vztahující se k předmětné problematice: „Navrhuje se převzít stávající úpravu zápočtu tzv. náhradních dob, tj. doby výkonu vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby, dobu mateřské, další mateřské dovolené a rodičovské dovolené a doby péče o těžce zdravotně postižené dítě. Ačkoliv zákoník práce nahradil institut další mateřské dovolené rodičovskou dovolenou, zůstává tento pojem v § 4 nařízení vlády zachován vzhledem k tomu, že doba další právním předpisem platným v době jejího čerpání, i nadále zahrnovat zaměstnankyním do započitatelné mateřské dovolené, čerpané v minulosti, se bude, v rozsahu stanoveném zvláštním praxe.

Rozsah zápočtu náhradních dob vychází z úprav vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, vymezujících zákonnou délku těchto dob v příslušné době. U náhradních dob vztahujících se k péči o dítě je, stejně jako v současné době, navržena horní hranice celkového zápočtu těchto dob na 6 let. Vyšší zápočet by neúměrně zvýhodňoval zaměstnance, kteří pečovali o děti, oproti zaměstnancům, kteří po celou dobu pracovali a získávali tak praxi. Protože návrh neumožňuje zahrnovat do doby započitatelné praxe jiné doby, než které jsou v něm výslovně uvedeny, tedy ani dobu přípravy na povolání, navrhuje se, stejně jako je tomu dosud, nezahrnovat náhradní doby do započitatelné praxe v případě, kdy se zaměstnanec připravoval na povolání formou denního nebo prezenčního studia. K odstranění nejasností při aplikaci se, na rozdíl od dosavadní úpravy, navrhuje výslovně uvést tuto podmínku i u zaměstnanců, kteří pečovali o osobu závislou na péči jiné osoby, je-li závislou osobou nezletilé dítě, a současně se připravovali na povolání v denním nebo prezenčním studiu“.

Menu