Filtrovat
Souhrnná statistika počtu úkonů OSPOD
2011/57973-21
Dotaz:
(ze dne 3. 8. 2011)
Žádost o informaci dle zákona o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb.
Žádám o informaci ohledně nezletilých dětí, u nichž tato povinnost platí, a jímž byl OSPOD určen kolizním opatrovníkem v soudním řízení, kde nejde o změnu poměrů u dětí týraných, zneužívaných nebo zanedbávaných, v ČR v loňském roce.
V kolika soudních řízeních z celkového počtu OSPOD před vydáním rozhodnutí soudu o věci:
- poskytnul informaci podle a),
- poučení podle b),
- zjistil názory dětí podle c),
- a zprostředkoval je soudu,
- zkoumal poměry návštěvou rodiny (výchovného prostředí)
- a podal o výsledcích zkoumání zprávu soudu?
Pokud odpověď neznáte, ptám se, jak chcete dokázat Vaše tvrzení, že OSPOD si tyto povinnosti plní, dojde-li na dříve zmíněnou žalobu? Požaduji zaslání těchto důkazů.
Poznámky pod čarou
a)článek 10 předpisu č. 54/2001 Sb. (Evropská úmluva o výkonu práv dětí), ...zástupce je povinen a) poskytovat dítěti příslušné informace, pokud se podle vnitrostátního práva má za to, že dítě dostatečně chápe situaci
b)tamtéž - zástupce je povinen b) objasňovat dítěti, pokud se podle vnitrostátního práva má za to, že dítě i dostatečně chápe situaci, důsledky toho, když by jeho názoru bylo vyhověno a možné důsledky jakéhokoliv jednání učiněného zástupcem;
c)tamtéž - zástupce je povinen c) zjišťovat názory dítěte a zprostředkovat je soudnímu orgánu
Odpověď ředitele odboru rodiny a dávkových systémů:
Vážený pane,
v odpovědi na Váš dotaz uvádím, že souhrnná statistika počtu úkonů (tedy, slovy z oblasti sociální práce, by bylo možno říci konzultací či intervencí), tak jak je uvádíte ve Vašem e-mailu ze dne 30. července t.r. , tzn. počtu 1. poskytnutí informací podle čl. 10 Evropské úmluvy o výkonu práv dětí č. 54/2001 Sb.m.s. (dále jen „Úmluva“), 2. poučení podle čl. 10 Úmluvy, 3. zjištění názorů dětí dle čl. 10 Úmluvy, 4. zprostředkování názorů dětí soudu, 5. zkoumání poměrů návštěvou rodiny (výchovného prostředí) a 6. podání zprávy soudu o výsledcích takového zkoumání, není vedena. Proto nelze podat souhrnnou kvantitativní informaci na takto položenou otázku.
Důkazem pro tvrzení je konkrétní skutečnost v konkrétní věci. Jak již bylo uvedeno v odpovědi na Vaši předchozí žádost vedenou pod č.j. 2011/56914-214, opakovaně Vám doporučuji, abyste v případě, že máte konkrétní poznatek na postup konkrétního orgánu sociálně-právní ochrany dětí, podal stížnost nebo podnět či takový poznatek jiným vhodným způsobem dle Vašeho uvážení sdělil vedoucímu pracovníku příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo nadřízenému správnímu orgánu, jímž je krajský úřad. Pakliže by byl takový postup předmětem kontroly nebo i případného následného soudního přezkumu, bylo by předkládané tvrzení napadeného úřadu, že nic nezanedbal, předmětem dokazování. To lze provádět pouze v individualizovaném konkrétním případě, a proto není pojmově možná obecná agregovaná informace v tomto smyslu, zejména v situaci, kdy se ani nevede taková statistika jednotlivých úkonů.
Zahrnuty jsou tedy aktivity v oblasti přímé práce s klienty, v oblasti prevence, osvěty, právních aktivit, administrativy, vzdělávání a další. Při výzkumu byly použity kvantitativní i kvalitativní sociálně-vědní metodické přístupy. Cílem kvantitativní části výzkumu bylo především zjištění vytíženosti pracovníků a pracovnic orgánů sociálně-právní ochrany dětí v návaznosti na počty klientů a typy aktivit, které v rámci sociálně-právní ochrany dětí vykonávají. Kvalitativní výzkum navázal na kvantitativní šetření, přičemž rozhovory byly vedeny s vedoucími pracovníky OSPOD a zaměřovaly se například na problémy a podmínky k zajištění terénní práce s dětmi a rodinami, zkušenosti s výkonem SPO v přenesené působnosti, hlavní zdroje zátěže pracovníků či personální otázky a vzdělávání pracovníků.“ Podotýkám, že se však nejedná o statistiku.