Nová data Ministerstva práce a sociálních věcí potvrzují, že pomoc lidem prchajícím před válkou na Ukrajině je nejen humanitárním, ale i ekonomicky přínosným krokem. Za třetí čtvrtletí 2025 dosáhly modelované příjmy do státního rozpočtu z daní a odvodů osob s dočasnou ochranou 8,2 miliardy Kč, zatímco výdaje spojené s jejich podporou činily 3,9 miliardy Kč. Český rozpočet tak byl v „plusu“ o 4,3 miliardy korun.
„Ukrajinci, kteří u nás našli útočiště, jsou dnes pevnou součástí pracovního trhu. Většina z nich pracuje, odvádí daně i pojistné a podílí se tak na financování našeho sociálního systému. Přitom nemají nárok na mnoho podpor, které běžně čerpají čeští občané. To vše ukazuje, že jejich přínos pro naši ekonomiku je zcela jednoznačný,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Z dat vyplývá dlouhodobý trend rostoucích příjmů a klesajících výdajů. Zatímco v roce 2023 výdaje převyšovaly příjmy, situace se postupně obrátila. Od začátku roku 2024 příjmy stabilně překonávají výdaje a nůžky mezi nimi se dál rozevírají. Ve třetím čtvrtletí 2025 dosáhly příjmy 8,2 miliardy Kč, zatímco výdaje činily 3,9 miliardy Kč. Rozdíl tedy představuje 4,3 miliardy korun ve prospěch státního rozpočtu.
Bilance státního rozpočtu spojená s příjmy a výdaji na uprchlíky z Ukrajiny se v roce 2024 poprvé dostala do kladných čísel. Za rok 2023 činil schodek 2,6 mld. Kč, zatímco v roce 2024 již rozpočet vykázal přebytek 9,7 mld. Kč. Letos dosahuje po třech čtvrtletích přebytek 11,7 mld. Kč.
Za růstem příjmů stojí především stabilně rostoucí zaměstnanost osob s dočasnou ochranou, které odvádějí daně i pojistné stejně jako čeští občané. Největší část příjmů tvoří sociální a zdravotní pojištění. Další příjmy pocházejí z DPH, daní z příjmů fyzických a právnických osob i ze spotřebních daní.
Naopak pokles výdajů odráží klesající počet osob závislých na přímé humanitární pomoci a rostoucí ekonomickou soběstačnost uprchlíků, kteří se stále více zapojují do pracovního trhu a běžného života v České republice.
Humanitární dávka pro ty nejzranitelnější
Stát i nadále poskytuje humanitární dávku těm, kteří si vlastními silami zajistit obživu nemohou – typicky dětem, seniorům nebo osobám se zdravotním postižením. Dvě třetiny všech příjemců tvoří právě tyto zranitelné skupiny.
Počet příjemců humanitární dávky přitom dlouhodobě klesá – zatímco v dubnu 2022 ji pobíralo přes 234 tisíc osob, v září 2025 už jen 83 tisíc.
„Pomáhat lidem, kteří museli opustit své domovy kvůli válce, je nejen morálně správné, ale i ekonomicky rozumné. Ukrajinci jsou pracovití, kulturně nám blízcí a pomáhají udržet v chodu profese, o které je mezi Čechy dlouhodobě malý zájem,“ uvedl ministr Jurečka.