Přihlásit se

Důchodová reforma

Cíle reformy

Český důchodový systém bude podle demografických údajů čelit po roce 2040 silnému náporu. Proto bude nezbytně nutné ho zbavit závislosti jen na vybraném pojistném a stabilizovat jej dodatečnými příjmy. Je potřeba maximálně podporovat flexibilitu práce a umožnit, aby lidé mohli pracovat v různých formách do vyššího věku tak, jak chtějí a mohou. Cílem není zvyšovat důchodový věk, pokud to nebude nutné. Spíše by měl být umožněný postupný odchod do částečného důchodu spojený s částečnými pracovními úvazky a možností dobrovolně pracovat déle. Zaměstnancům v náročných profesích by naopak měl být umožněn dřívější odchod do důchodu spojený s větší odpovědností zaměstnavatelů.

V Programovém prohlášení vlády je rovněž zmíněna zásluhová složka důchodu, která bude vycházet z odvodů do pojistného systému a také z počtu vychovaných dětí. Rodiče, kteří vychovali děti, museli vynaložit spoustu času, úsilí a značné náklady na výchovu nové generace, která bude financovat důchodový systém v budoucnu. S tím je spojené také posílení rodinné politiky obecně. V tuzemsku je také v porovnání s ostatními evropskými zeměmi extrémní potřebná délka doby pojištění pro dosažení nároku na důchod. Cílem reformy je tuto dobu zkrátit z nynějších 35 na 25 let.

Aktuální informace

Pracovní tým ministra práce a sociálních věcí se zabýval zejména dopady jednotlivých opatření, které navrhuje v oblasti důchodového systému NERV. Rovněž diskutoval otázky spojené s předčasnými důchody a valorizacemi v kontextu poklesu reálných mezd.

    Poradní tým doporučil co největší a nejaktivnější informování budoucích důchodců o tom, že si mohou snadno už s předstihem zjistit orientační výši penze. Přestože po zavedení bankovní identity má většina občanů možnost se přihlásit na stránky ČSSZ a tam on-line vypočítat výši budoucího důchodu se zohledněním svých osobních dat z celé pracovní kariéry, moc lidí toho nevyužívá. Tato přibližná znalost budoucích příjmů je přitom velmi důležitá pro vyhodnocení potřeby dodatečných úspor. Například u osob samostatně výdělečně činných je již nyní realitou, že s ohledem na často využívaný minimální vyměřovací základ, jsou jejich důchody výrazně podprůměrné. Členové poradního týmu diskutovali o možných cestách, jak o existenci „kalkulačky“ co nejvíce informovat veřejnost.

    Jednání poradního týmu se zaměřilo na následující témata:

    • dlouhodobá udržitelnost důchodového systému,
    • posílení role 3. pilíře v příjmech seniorů v budoucnu (v gesci Ministerstva financí),
    • možnosti úprav mimořádné valorizace důchodů,
    • zvýšení transparentnosti důchodového systému a posílení informovanosti občanů o jejich budoucích důchodových nárocích.
    Poradní tým pro důchodovou reformu se zabýval definováním hlavních cílů a obecných principů důchodové reformy tak, aby byly v souladu s programovým prohlášením vlády a zároveň zohledňovala doporučení OECD. Byl diskutován základní solidární pilíř důchodovému systému, zejména tedy garantovaná výše starobního důchodu, a to s ohledem na celkovou dlouhodobou udržitelnost celého důchodového systému. Kromě toho bylo tématem zjednodušení a větší srozumitelnost systému pro širokou veřejnost. Poradní tým také debatoval o zachování motivace k celoživotní výdělečné činnosti prostřednictvím ocenění delší účasti v systému.

    Ministerstvo financí ČR počítá s některými změnami ve 3. dobrovolném důchodovém pilíři. V té souvislosti připravuje zřízení účtu dlouhodobých investic, díky němuž by mohli občané využívat širšího spektra možností investovat své prostředky na stáří, navíc s daňovým zvýhodněním. Předmětem jednání byly i možné změny ve struktuře poskytování státního systému. Členové poradního týmu doporučili změny, které by motivovaly ke zvyšování příspěvků účastníků 3. pilíře. Také konstatovali, že je potřebné učinit další opatření, jež by zvýšila efektivitu tohoto pilíře.

    Role 3. pilíře, jakožto doplňkového příjmu v důchodu, by měla v budoucích desetiletích vzrůstat. Je proto zapotřebí, aby se navýšily příspěvky do něj, aby byly optimalizovány náklady systému, a aby byla výplata v budoucnu realizována více ve formě pravidelných penzí (nikolv jednorázově).

    Debatovalo se o možnostech zvýšení současné bonifikace formou trvalého zvýšení důchodu, anebo alternativního přístupu posílením příjmu zaměstnanců při výkonu výdělečné činnosti snížením jejich odvodové povinnosti. Poradní tým došel k závěru, že okamžité zvýšení příjmu je více motivační a pravděpodobně má větší potenciál zvýšit zapojení seniorů do výdělečné činnosti. Diskuse se týkala také jednoho ze záměrů programovém prohlášení vlády, který počítá se zvýšením základní složky důchodů. Výsledkem je konstatování, že v rámci důchodové reformy nestačí jen změnit parametry nastavení státních důchodů, ale velmi důležitá je i podpora dodatečných úspor a diskuse k alternativám struktury příjmů důchodového systému.
    Poradní tým diskutoval téma podpory zkrácených úvazků prostřednictvím slevy na pojistném, která je jednou z priorit obsažených v Programovém prohlášení vlády. MPSV představilo konkrétní návrh zavedení slevy na pojistném pro zaměstnavatele. Tu by zaměstnavatelé měli získat, pokud zkrácený úvazek umožňují osobám z konkrétních cílových skupin, jako např. rodičům pečujících o děti do 6 let, občanům starším 60 let nebo mladším 21 let, zdravotně postiženým (na nechráněném trhu práce), případně pečujícím o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby. Je však nutné ještě analyzovat možné dopady takového opatření, jak do oblasti pojistné, tak i na trh práce (zaměstnavatelé i zaměstnanci).

    Poradní tým, jehož úkolem je připravit dlouho odkládanou, a přitom velmi potřebnou důchodovou reformu, ustavil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Cílem reformy je zabezpečit do budoucna adekvátní důchody a zároveň stabilitu i dlouhodobou finanční udržitelnost důchodového systému. Ten by měl být pro současné i budoucí důchodce rovněž srozumitelný, aby každý měl jasnou představu o tom, kolik bude přispívat, a kolik bude čerpat.

    Poradní tým

    Expertní tým

    Helena Horská (hlavní ekonomka Raiffeisenbank v Praze, členka KoroNERV)
    Štěpán Jurajda (náměstek ministryně pro vědu výzkum a inovace, člen Rady vlády pro vědu výzkum a inovace)
    Filip Pertold (zástupce výkonného ředitele think tanku IDEA při CERGE EI)
    Mojmír Hampl (předseda Národní rozpočtové rady)

    Zástupci koaličních stran

    Jan Bauer (ODS; poslanec, místopředseda Hospodářského výboru a člen Výboru pro sociální politiku)
    Viktor Vojtko (STAN; poslanec, člen Výboru pro sociální politiku)
    Miloš Nový (TOP09; poslanec, místopředseda Rozpočtového výboru)
    Tomáš Martínek (Piráti)

    Zástupci ministerstev

    Lenka Kohoutová (MF; ředitelka Domova pro osoby se zdravotním postižením Sulická, poradkyně ministra financí)
    Šárka Jelínková (MPSV; náměstkyně člena vlády)
    Iva Merhautová (MPSV; vrchní ředitelka pro řízení sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek)