A. Přehled změn k 1. 1. 2019 v nemocenském pojištění, v pojistném na sociální zabezpečení a v pojištění OSVČ
B. Organizace a provádění sociálního zabezpečení
A. Přehled změn k 1. 1. 2019 v nemocenském pojištění, pojistném na sociální zabezpečení a v důchodovém pojištění OSVČ
1. Redukční hranice pro redukci denního vyměřovacího základu činí
- první redukční hranice 1 090 Kč,
- druhá redukční hranice 1 635 Kč,
- třetí redukční hranice 3 270 Kč
2. Výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy
Zákonem č. 396/2012 Sb. se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, mimo jiné i zákon o nemocenském pojištění:
Od 1. 1. 2013 je-li u zaměstnance nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel povinen spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předat okresní správě sociálního zabezpečení podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění; těmito podklady se rozumí kopie usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek a sdělení, jaká část základní částky nemá být okresní správou sociálního zabezpečení srážena. Obdobně předává OSSZ podklady zaměstnavateli.
3. Maximální vyměřovací základ
Maximální vyměřovací základ se zvyšuje z částky 1 438 992 Kč v roce 2018 na částku 1 569 552 Kč v roce 2019.
4. Sazby pojistného
Sazby pojistného na sociální zabezpečení od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 činí:
- u zaměstnavatele 25 % z vyměřovacího základu, z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
- u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,
- u osoby samostatně výdělečně činné
- 29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění a
- 2,3 % z vyměřovacího základu na nemocenské pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění,
- u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího základu.
Sazby pojistného na sociální zabezpečení od 1. 7. 2019 činí:
- u zaměstnavatele 24,8 % z vyměřovacího základu, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
- u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,
- u osoby samostatně výdělečně činné
- 29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění a
- 2,1 % z vyměřovacího základu na nemocenské pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění,
- u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího základu.
5. Důchodové pojištění OSVČ
- hranice příjmu za kalendářní rok (pokud OSVČ byla OSVČ ve všech 12 kalendářních měsících) pro povinnou účast na důchodovém pojištění u OSVČ vedlejších se zvyšuje z 71 950 Kč v roce 2018 na 78 476 Kč v roce 2019.
- minimální měsíční vyměřovací základ se zvyšuje u OSVČ hlavních ze 7 479 Kč v roce 2018 na 8 175 Kč v roce 2019, u OSVČ vedlejších z 2 998 Kč v roce 2018 na 3 270 Kč v roce 2019.
- minimální výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění se zvyšuje u OSVČ hlavních z 2 189 Kč v roce 2018 na 2 388 Kč, u OSVČ vedlejších z 876 Kč v roce 2018 na 955 Kč v roce 2019.
Splatnost záloh na pojistné na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění
Od 1. 1. 2019 se mění u OSVČ splatnost záloh na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění a to tak, že záloha na pojistné na důchodové pojištění za kalendářní měsíc je splatná od prvního do posledního dne tohoto měsíce a pojistné na dobrovolné nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je rovněž splatné od prvního do posledního dne tohoto měsíce.
Postup při přechodu na novou splatnost:
- za prosinec 2018 nevznikla OSVČ povinnost zaplatit zálohu na pojistné na důchodové pojištění, proto se platba zaplacená v lednu 2019 bude považovat za zálohu na pojistné na důchodové pojištění na leden 2019,
- pojistné na nemocenské pojištění za prosinec 2018 se platí od 1. ledna do pondělí 21. ledna 2019,
- pojistné na nemocenské pojištění za leden 2019 se platí také v lednu od 1. do 31. ledna 2019.
B. Organizace a provádění sociálního zabezpečení
Právní úpravu organizace a provádění, sociálního zabezpečení obsahuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1992. Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje
- organizační uspořádání sociálního zabezpečení,
- působnost orgánů sociálního zabezpečení,
- úkoly občanů a zaměstnavatelů při provádění sociálního zabezpečení,
- řízení ve věcech důchodového pojištění.
- řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Orgány sociálního zabezpečení
Sociální zabezpečení provádějí orgány sociálního zabezpečení, kterými jsou:
- Ministerstvo práce a sociálních věcí,
- Česká správa sociálního zabezpečení,
- okresní správy sociálního zabezpečení,
- Ministerstvo obrany (pokud jde o vojáky z povolání),
- Ministerstvo vnitra (pokud jde o příslušníky Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb),
- Ministerstvo spravedlnosti (pokud jde o příslušníky Vězeňské služby ČR).
Poskytování odborné pomoci ve věcech sociálního zabezpečení
Podle § 6 odst. 4 písm. l) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení"), poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení okresní správy sociálního zabezpečení; na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Pražská správa sociálního zabezpečení a na území města Brna vykonává tuto působnost Městská správa sociálního zabezpečení Brno.
V případě požadavku na podrobnější informace k problematice sociálního zabezpečení, než které jsou uveřejněné na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, příp. České správy sociálního zabezpečení, se proto doporučuje, pokud se dotaz týká:
- nemocenského pojištění, obrátit se na okresní správu sociálního zabezpečení v místě sídla zaměstnavatele nebo v místě bydliště osoby samostatně výdělečně činné;
- důchodového pojištění, obrátit se v první řadě na okresní správu sociálního zabezpečení;
- pojistného na sociální zabezpečení, obrátit se na okresní správu sociálního zabezpečení v místě sídla zaměstnavatele nebo v místě bydliště osoby samostatně výdělečně činné,
- sociálního pojištění osob samostatně výdělečně činných, obrátit se na okresní správu sociálního zabezpečení v místě bydliště osoby samostatně výdělečně činné.
Nadřízeným orgánem okresní (Pražské, v Brně Městské) správy sociálního zabezpečení je Česká správa sociálního zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení má svá detašovaná pracoviště v krajských městech; regionální pracoviště mají zpravidla shodné sídlo s okresní správou sociálního zabezpečení v krajském městě. Česká správa sociálního zabezpečení podle § 5 písm. e) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení.
Adresu a spojení na příslušnou správu sociálního zabezpečení lze najít na www.cssz.cz v části kontakty.
Informace ve věci:
- zaměstnanosti a státních dávek (podpory v nezaměstnanosti, rodičovského příspěvku, přídavku na dítě, porodného, pohřebného, sociální pomoci - pomoc v hmotné nouzi atd.) poskytují kontaktní pracoviště krajských poboček Úřadu práce ČR; adresu a spojení na pobočky Úřadu práce ČR lze najít na portal.mpsv.cz/sz v části Úřad práce ČR.
- zdravotního pojištění poskytují zdravotní pojišťovny,
- daně z příjmu fyzických osob poskytují orgány Finanční správy České republiky a daňoví poradci.