Nová data potvrzují dosavadní trend. Příjmy státního rozpočtu spojené s pomocí válkou zasažené Ukrajině nadále rostou. Ve druhém čtvrtletí letošního roku byly modelované příjmy zhruba dvojnásobné oproti výdajům, takže rozpočet skončil „v plusu“ přibližně 3,8 miliardy korun. V červenci letošního roku bylo evidováno téměř 170 tisíc pracovněprávních vztahů mezi uprchlíky.
Na straně výdajů jde zejména o humanitární dávku, ale také o náklady na zdravotnictví, školství, ubytování či pomoc do zahraničí. Příjmy tvoří především odvody na pojistném, daň z příjmů právnických osob, daň z přidané hodnoty a spotřební daně.
„Ukrajinci u nás odvádějí stejné daně a pojistné jako čeští občané, přesto nemají nárok například na rodičovský příspěvek ani na řadu dalších podpor. Většina z nich pracuje a jejich odvody dlouhodobě převyšují výdaje na pomoc jejich krajanům – od sociálních dávek až po náklady na zdravotní péči a další oblasti,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Bilance příjmů a výdajů
Bilance příjmů a výdajů spojených s ukrajinskými uprchlíky za rok 2024 vychází příznivěji, než se původně předpokládalo. Po započtení skutečných čísel od České správy sociálního zabezpečení o odvedeném pojistném dopadl rok 2024 lépe oproti dřívějším modelacím.
„Ukrajinci nepřinášejí české ekonomice jen odvody. V mnoha odvětvích – od stavebnictví a zemědělství přes gastronomii až po zdravotnictví – by se bez jejich práce řada míst vůbec nepodařila obsadit, protože buď chybí lidé, nebo o tato místa není velký zájem. Díky tomu přispívají k růstu HDP i celé ekonomiky. Zároveň většinu vydělaných peněz utrácejí u nás, což přináší další příjmy do státního rozpočtu,“ zdůraznil ministr Jurečka.
Počet uprchlíků zapojených na český trh práce dlouhodobě roste. V červenci letošního roku bylo evidováno 169 959 pracovněprávních vztahů mezi držiteli dočasné ochrany, zatímco před rokem to bylo 136 373 a před dvěma lety 112 358. Struktura jejich uplatnění se přitom výrazně nemění – většina stále působí na nízkokvalifikovaných pozicích, například jako pomocní pracovníci ve stavebnictví či výrobě.
Počet pracujících osob s dočasnou ochranou
Zranitelným osobám, které nemohou pracovat – typicky dětem, seniorům nebo lidem se zdravotním postižením – stát poskytuje humanitární dávku. Ta je jedinou formou přímé finanční pomoci, na kterou mají osoby s dočasnou ochranou v České republice nárok. Pouze ve výjimečných případech mohou čerpat ještě jednorázovou mimořádnou okamžitou pomoc.
Podle dat patří 7 z 10 příjemců humanitární dávky do některé ze zranitelných skupin, přičemž více než polovinu tvoří děti. V červnu letošního roku humanitární dávku pobíralo zhruba 84 tisíc osob, což potvrzuje trend jejího postupného snižování.
Přehled počtu příjemců humanitární dávky podle měsíce nároku
„Pomoc lidem, kteří uprchli před válkou, je správná i tehdy, kdybychom z ní sami nic nezískávali. Naši předkové v minulém století sami zažili, jaké je to prchat před nacisty nebo komunisty, a pomoc tehdy dostali. Dnes pomáháme my – lidem, kteří jsou nám kulturně blízcí a jejichž příbuzní brání před ruskou agresí sebe, své rodiny i zbytek Evropy. Pomáhat jim je v našem národním bezpečnostním zájmu,“ uzavřel ministr Jurečka.