MPSV uspořádalo dne 24. 6. 2025 ve spolupráci s Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) odborné fórum, na kterém představilo novou studii Podpora lepší mobility v rámci kariéry pro delší pracovní život: Česká republika. Zaměřuje se na to, jak podpořit pracovní mobilitu za účelem zajištění lepších pracovních podmínek a zvýšení příležitostí pro zaměstnance ve střední a pozdější fázi kariéry. Upozorňuje na to, že zajištění lepších kariérních příležitostí v průběhu celého pracovního života, včetně vyššího věku, je klíčové nejen pro jednotlivce, ale také pro konkurenceschopnost celé ekonomiky.
Demografické změny budou mít v příštích desetiletích zásadní dopad na trh práce v Česku. Podíl obyvatel v produktivním věku výrazně klesne – do roku 2060 se sníží o téměř čtvrtinu. Přestože zaměstnanost osob ve věku 50–59 let je v Česku nejvyšší v OECD, lidé nad 60 let z trhu práce rychle mizí. Pouze 58 % lidí ve věku 60–64 let pracuje, ačkoliv většina z nich má potenciál i chuť pokračovat.
Dobrovolné přechody na nové pracovní pozice – bez období nezaměstnanosti – přinášejí v průměru 12% růst mezd a větší spokojenost s prací. Lidé, kteří mají možnost najít si práci lépe odpovídající jejich potřebám, jsou také ochotnější zůstat na trhu práce déle. Studie proto vybízí k reformám, které odstraní zbytečné bariéry, posílí investice do lidského kapitálu a vytvoří prostředí, ve kterém budou i starší pracovníci vnímat změnu jako příležitost, nikoli hrozbu.
Studie ukazuje, že kariérní mobilita – tedy schopnost přejít do nové pracovní pozice nebo oboru – se v Česku s věkem prudce snižuje. Zatímco mladší pracovníci mění práci častěji, lidé po padesátce tuto možnost téměř nevyužívají. Jen 1,8 % pracovníků nad 60 let ročně změní práci, což je hluboko pod průměrem OECD. Důvody jsou různé, od obav ze ztráty jistoty přes nízkou nabídku vhodných pozic až po nedostatečné dovednosti odpovídající novým požadavkům trhu. Navíc se ukazuje, že mnozí starší pracovníci přecházejí mezi podobně nízko kvalifikovanými pozicemi. Téměř třetina přechodů u lidí nad 45 let probíhá mezi dvěma nízko kvalifikovanými zaměstnáními, což omezuje jejich šanci na profesní růst, vyšší příjem i delší pracovní uplatnění.
OECD přináší konkrétní doporučení, jak tento trend změnit. Klíčové dle OECD je vytvořit lepší podmínky pro to, aby i starší pracovníci mohli měnit zaměstnání, rozvíjet své dovednosti a posouvat se profesně dál – a to dobrovolně a smysluplně. Zásadní je podpořit flexibilní pracovní režimy, které starším zaměstnancům umožní lépe sladit práci s jejich potřebami a zdravotním stavem. V Česku je podíl flexibilních a částečných úvazků velmi nízký, což může starší lidi zbytečně vytlačovat z trhu práce.
Další prioritou je rozvoj celoživotního vzdělávání a přístup k rekvalifikacím. Mnoho starších lidí nemá možnost nebo motivaci se dále vzdělávat, přestože se právě jejich profese mění pod tlakem digitalizace a ekologické transformace. Investice do vzdělávání tak mohou pomoci nejen jednotlivcům, ale i celé ekonomice – zejména v regionech, které jsou ohrožené zánikem tradičních pracovních míst.
Zpráva také upozorňuje na přetrvávající genderové nerovnosti, zejména v přístupu žen k pracovnímu uplatnění po delších rodičovských pauzách. Bez cílených opatření, která usnadní návrat žen na trh práce a podpoří jejich kariérní rozvoj i v pozdějším věku, nelze naplno využít jejich potenciál.
Spolupráce s OECD představuje pro Českou republiku cenný zdroj mezinárodního srovnání, sdílení dat, dobré praxe a zkušeností. V letošním roce uplyne 30 let od vstupu České republiky do této organizace. Výročí připomíná nejen naši dlouhodobou účast na mezinárodní spolupráci, ale i přínos členství v OECD pro modernizaci hospodářské a sociální politiky, zejména v oblastech zaměstnanosti, vzdělávání a aktivního stárnutí.