Hlavní změny v důchodovém pojištění schválené v roce 2024

Nařízení vlády č. 282/2024 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2025, základní výměry důchodu stanovené pro rok 2025 a částky zvýšení za vychované dítě pro rok 2025 a o zvýšení důchodů v roce 2025

(účinnost dnem 1. 1. 2025)

Tímto nařízením se stanoví:

  • prvky konstrukce výpočtu důchodů přiznávaných ode dne spadajícího do roku 2025:
    • všeobecný vyměřovací základ za rok 2023 ve výši 43 682 Kč,
    • výše přepočítacího koeficientu pro úpravu (aktualizaci) všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023, který činí 1,0658,
    • první redukční hranice pro stanovení výpočtového základu ve výši 20 486 Kč,
    • druhá redukční hranice pro stanovení výpočtového základu ve výši 186 228 Kč,
    • výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu pro rok 2025 činí 4 660 Kč,
    • výše částky zvýšení za 1 vychované dítě pro rok 2025 činí 503 Kč.
  • Zvýšení důchodů v roce 2025
    • Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2025 se zvyšují od 1. ledna 2025 tak, že se
      • základní výměra důchodu zvyšuje o 260 Kč na 4 660 Kč,
      • procentní výměra důchodu zvyšuje o 0,6 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje.

Nařízení vlády č. 283/2024 Sb., o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2025

(účinnost dnem 1. 1. 2025)

Tímto nařízením se příplatky k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb. a podle zákona č. 357/2005 Sb. přiznané před 1. lednem 2025 zvyšují o 0,6 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje.

Příplatky se zvyšují od 1. ledna 2025.

Nařízení vlády č. 284/2024 Sb., o zvýšení zvláštního příspěvku k důchodu

(účinnost dnem 1. 1. 2025)

Tímto nařízením se od ledna 2025 upravuje výše zvláštního příspěvku k důchodu (podle § 6 odst. 4 zákona č. 357/2005 Sb.), který náleží osobě, které byla výše důchodu upravena jako účastníkovi odboje nebo byl účasten rehabilitace podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci anebo byl zařazen v táboře nucených prací nebo v pracovním útvaru [§ 5 odst. 1 písm. a) a c)] , a to na částku 2 985 Kč měsíčně. U osoby, které bylo vydáno potvrzení o její účasti na povstání v květnu 1945, a vdovy nebo vdovce (uvedených v § 5 odst. 2) činí zvláštní příspěvek částku 1 493 Kč měsíčně.

Zákon č. 417/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Účinnost právní úpravy je dělená. Kritériem pro její stanovení se stala jednak naléhavost jednotlivých opatření, a především jejich proveditelnost v podmínkách plátců důchodů. Realizace některých opatření si na straně plátců důchodu vyžádá výrazné a časově náročné zásahy do aplikační podpory, čemuž je třeba přizpůsobit délku legisvakance.

Účinnost nastává od 1. ledna 2025 u těchto opatření:

  • zvyšování důchodového věku nad hranici 65 let postupně až na 67 let
    • pro osoby narozené po roce 1965 se hranice 65 let navyšuje o jeden měsíc krát rozdíl v počtu let mezi rokem narození a rokem 1965
    • např. u osoby narozené v roce 1968 činí důchodový věk 65 let + 3 měsíce
    • 67 let pro osoby narozené po roce 1988
    • Praktický dopad již v roce 2025 bude mít opatření na výpočet invalidních důchodů, u kterých se pojištěná doba stanoví dopočtem do důchodového věku daného roku narození
    • MPSV i nadále předkládá vládě jednou za 5 let „Zprávu o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj“
  • snížení věkové hranice pro odchod do starobního důchodu u osob dlouhodobě vykonávajících rizikové práce
    • rizikové práce = práce zařazené do 4. kategorie rizik podle zákona o ochraně veřejného zdraví
    • od obecného důchodového věku se odečítá:
      • 15 měsíců při odpracování aspoň 2 200 směn
      • 30 měsíců při odpracování aspoň 4 400 směn
      • 1 měsíc za každých dalších 74 směn
      • maximálně se odečte 60 měsíců (5 let)
    • směnou se rozumí 8 hodin výkonu rizikové práce o zohlední se i směny v rizikové práci za období 2015 až 2024
    • stejně se od roku 2025 provádí snížení důchodového věku u zdravotnických záchranářů a členů hasičského záchranného sboru podniku (v letech 2023 a 2024 pro ně platila jiná pravidla); pro ty však i nadále platí delší období pro zpětné hodnocení směn (1993 až 2022)
    • počet směn vykazují zaměstnavatelé, a to i zpětně (od 1.1.2015)
    • při splnění nových podmínek před rokem 2025 vzniká nárok od 1. 1. 2025
    • zaměstnavatelům se od roku 2025 zvyšuje sazba pojistného odváděného z příjmu zaměstnanců konajících rizikové práce, a to postupně o 2, 3, 4 a 5 procentních bodů (v roce 2025 o 2 %, cílové období pro sazbu 5 % je rok 2028 a následující)
  • postupné parametrické úpravy směřující ke zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů
    • omezení zápočtu výdělkového průměru do první redukční hranice z dosavadních 100 % postupně na 90 % (zápočet nad první redukční hranici se nemění)
    • snížení procentní sazby z výpočtového základu za rok doby pojištění postupně z 1,5 % na 1,45 %
    • prvně se projeví u důchodů přiznaných od data spadajícího do roku 2026
    • přechodné období 2026 až 2034, cílové období 2035 a později
  • zrušení zvyšování starobního důchodu pro pracující starobní důchodce a nahrazení tohoto benefitu slevou na pojistném
    • zvýšení procentní výměry o 0,4 % výpočtového základu náleží jen za výdělečnou činnost vykonávanou souběžně s pobíráním důchodu v plné výši do konce roku 2024 (pouze ucelený úsek 360 dnů, zbytek se nehodnotí)
    • od ledna 2025 místo toho sleva na pojistném ve výši 6,5 % z hrubé mzdy
    • např. u příjmu 30 000 Kč dojde ke zvýšení čisté mzdy o 1 950 Kč
    • zaměstnanec uplatňuje slevu u zaměstnavatele, ten ji následně administruje
    • pokud zaměstnanec slevu např. několik měsíců nevyužívá prostřednictvím zaměstnavatele, může o ni požádat ČSSZ
    • zaměstnavatel již nebude vyhotovovat ELDP za pracující důchodce
  • snížení věku potřebného pro vznik nároku na tzv. odložený starobní důchod
    • potřebný věk se nově stanoví jako důchodový věk muže stejného data narození zvýšený o 2 roky (dosud se zvyšoval o 5 let)
    • potřebná doba pojištění činí buď 15 let příspěvkových dob nebo 20 let úhrnu příspěvkových a nepříspěvkových dob
    • při splnění nových podmínek před rokem 2025 vzniká nárok od 1. 1. 2025 (nebude přiznán z moci úřední, je o něj třeba požádat)
  • prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský/vdovecký důchod
    • lhůta se prodlužuje z dosavadních 2 let na 5 let,
    • při splnění nových podmínek před rokem 2025 vzniká nárok od 1. 1. 2025; (nebude přiznán z moci úřední, je o něj třeba požádat)
  • nárok na vdovský/vdovecký důchod u stejnopohlavních párů
    • nárok na vdovský důchod vzniká také při úmrtí partnerky nebo registrované partnerky,
    • nárok na vdovecký důchod vzniká také při úmrtí partnera nebo registrovaného partnera,
    • předpokladem je uzavření registrovaného partnerství (před 1. 1. 2025) nebo partnerství (po 31. 12. 2024),
    • při splnění podmínek před rokem 2025 vzniká nárok od 1. 1. 2025 (nebude přiznán z moci úřední, je o něj třeba požádat)
  • účast na důchodovém pojištění manželky prezidenta republiky
    • po dobu výkonu funkce prezidenta republiky je jeho manželka účastna důchodového pojištění,
    • doba účasti na pojištění je náhradní dobou pojištění a vyloučenou dobou
    • z moci úřední se přepočtou i důchody manželek bývalých prezidentů
    • platí též pro partnera nebo registrovaného partnera prezidenta republiky, popř. pro manžela, partnerku nebo registrovanou partnerku prezidentky republiky,

Účinnost nastává od 1. září 2025 u těchto opatření:

  • převedení agendy provádění důchodového pojištění včetně výplat výsluhových příspěvků příslušníků Vězeňské služby a Celní správy pod Ministerstvo vnitra
    • zanikne orgán sociálního zabezpečení Ministerstva spravedlnosti, který má v působnosti provádění důchodového pojištění příslušníků Vězeňské služby ČR (Ministerstvo vnitra dokončí i řízení zahájená před 1. 9. 2025)
    • provádění důchodového pojištění příslušníků Celní správy ČR se převede z působnosti České správy sociálního zabezpečení
    • cílovým řešením je situace, kdy všichni příslušníci, kteří podléhají zákonu č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, budou v oblasti výsluhových nároků a důchodového pojištění v kompetenci příslušného útvaru Ministerstva vnitra

Účinnost nastává od 1. ledna 2026 u těchto opatření:

  • zvýšení minimálního starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na 20 % průměrné mzdy
    • dosud činí minimální výše těchto důchodů 10 % průměrné mzdy + 770 Kč
    • např. pokud bude v roce 2026 činit průměrná mzda 48 000 Kč, bude minimální starobní důchod činit 9 600 Kč a v dalších letech se bude tato částka zvyšovat podle tempa růstu průměrné mzdy
    • úměrně se zvýší i minimální výše ostatních druhů důchodů, a to
      • u invalidního důchodu pro invaliditu II. stupně a vdovského nebo vdoveckého důchodu bude činit 15 % průměrné mzdy,
      • u sirotčího důchodu bude činit 14 % průměrné mzdy,
      • u invalidního důchodu pro invaliditu I. stupně bude činit 13,33 % průměrné mzdy
    • tato minimální výše bude garantována i při valorizacích v každém následujícím roce
    • platí i pro důchody přiznané před rokem 2026, dorovnání do nové minimální výše bude provedeno k 1. 1. 2026 z moci úřední
  • poloviční krácení tzv. předčasného starobního důchodu při získání 45 let pojištění
    • krácení bude činit pouze 0,75 % výpočtového základu za každých i započatých 90 dnů předčasnosti (namísto plného krácení o 1,5 % výpočtového základu za totéž období)
    • do doby 45 let se započte pro tento účel jen
      • výdělečná činnost nebo
      • náhradní doba pojištění, která je spojena s fyzickou aktivitou (péče o dítě, péče o závislou osobu, ZVS)
    • pro splnění podmínky 45 let se nepřihlíží např. k době
      • vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání,
      • pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně,
      • pobírání dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání,
      • studia (jakékoliv)
    • platí pouze pro předčasné starobní důchody přiznané od data spadajícího do období po roce 2025
  • nezvýšení částky tzv. výchovného u nově přiznávaných důchodů
    • týká se jen důchodů přiznaných od data spadajícího do roku 2026
    • zvýšení procentní výměry starobního důchodu za vychované dítě bude u důchodů přiznaných v roce 2026 stejné jako v roce 2025, tedy 503 Kč za každé vychované dítě
  • vyloučení souběhu výplaty starobního důchodu s výkonem rizikové práce
    • výplata starobního důchodu u pojištěnců se sníženým důchodovým věkem nenáleží do dosažení obecného důchodového věku na ten kalendářní měsíc, v němž pojištěnec odpracoval aspoň 1 směnu
      • v zaměstnání v hlubinném hornictví nebo
      • v rizikovém zaměstnání
    • týká se i důchodů přiznaných před 1. 1. 2026
    • zaměstnavatelé hlásí plátci důchodu vznik překážky pro výplatu důchodu
    • omezení se nevztahuje na výkon zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku
    • doba výdělečné činnosti do dosažení obecného důchodového věku se pro výši důchodu hodnotí stejně jako doba do vzniku nároku na starobní důchod (tedy 1,5 % výpočtového základu za každý rok, nikoliv za 90 dnů)
    • po dosažení důchodového věku lze vykonávat jakékoliv práce (včetně těch rizikových) a vedle toho pobírat starobní důchod bez omezení
  • hodnocení úspěšně dokončeného doktorského studia jako náhradní doby pojištění
    • týká se osob studujících po roce 2009 poprvé v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v ČR ve standardní době v prezenční formě studia, pokud toto studium bylo úspěšně ukončeno
    • toto studium založí účast na důchodovém pojištění v rozsahu nejvýše 4 let, s tím, že tato doba se zjišťuje od zahájení tohoto studia
    • v tomto rozsahu je možno zohlednit také doktorské studium v cizině, pokud je podle rozhodnutí MŠMT postaveno na roveň tomuto studiu na vysoké škole v ČR
    • v součtu s ostatní dobou studia před rokem 2010 nesmí překročit 6 let
    • platí pro důchody přiznané v roce 2026 a později, přepočty dříve přiznaných důchodů se neprovádějí
  • zpoplatnění tzv. valorizačních oznámení zasílaných v listinné podobě
    • má-li důchodce zřízenu datovou schránku, zašle mu plátce důchodu valorizační oznámení jen do ní
    • pokud plátce důchodu zajistil možnost zpřístupnění prostřednictvím své elektronické aplikace (ePortál), nebude oznámení již zasílat v listinné podobě
    • pokud klient bude mít zájem o listinné oznámení, musí o to požádat plátce důchodu písemně na předepsaném tiskopisu
    • v takovém případě bude plátci důchodu hradit náklady na zasílání valorizačních oznámení prostřednictvím pošty (poštovné cca 20 až 30 Kč jednou ročně); tato povinnost se nevztahuje na osoby narozené před rokem 1955
    • elektronické zasílání se bude prozatím týkat pouze ČSSZ; ostatní plátci důchodu (ministerstva vnitra a obrany) budou i nadále zasílat valorizační oznámení v listinné formě, a to na své náklady
  • omezení zasílání informativních osobních listů důchodového pojištění (IOLDP) v listinné podobě
    • zruší se povinnost orgánu vyhotovovat IOLDP, jestliže údaje zpřístupní prostřednictvím elektronické aplikace s využitím elektronické identifikace klienta
    • ČSSZ tak činí již v současnosti v rámci svého ePortálu
    • např. online služba „Přehled dob důchodového pojištění“ nebo Informativní důchodová aplikace („IDA“), která je navíc doplněna o datum dosažení důchodového věku a odhadovanou výši důchodu
    • pokud klient žádá výpis v listinné podobě, poskytne mu jej kterákoliv územní (okresní) správa sociálního zabezpečení, a to v režimu na „počkání“
    • ostatní orgány sociálního zabezpečení (ministerstva vnitra a obrany) prozatím nebudou elektronickou formu využívat
  • zjednodušení postupů při prokazování žití u výplat důchodů do zahraničí
    • nebude se vyžadovat „Potvrzení o žití“ u států, u kterých bude s příslušným nositelem pojištění sjednána dohoda o elektronické výměně dat o úmrtí (zatím se týká pouze Slovenska)
    • „Potvrzení o žití“ bude plátce důchodu vyžadovat pouze jednou ročně (popř. nejvýše dvakrát ročně v odůvodněných případech) od klientů žijících v členských státech EU a v ostatních smluvních státech (bilaterální smlouvy)
    • výplata důchodu se bude provádět u členských států EU a u smluvních států v pravidelných měsíčních splátkách náležejících za běžný kalendářní měsíc, ve kterém je splátka vyplacena
    • u nesmluvních států zůstává dosavadní režim, tj. předkládání „Potvrzení o žití“ ve lhůtách určených klientem a zpětná výplata důchodů až po doručení Potvrzení o žití

Účinnost nastává od 1. ledna 2027 u těchto opatření:

  • omezení tzv. výchovného
    • zvýšení procentní výměry starobního důchodu o 500 Kč bude náležet za třetí a každé další vychované dítě
    • u prvních dvou dětí bude náležet ocenění formou rodinného (fiktivního) vyměřovacího základu za dobu péče ve věku do tří let ve výši 100 % průměrné mzdy (viz níže)
    • v případě, že rodinný vyměřovací základ je méně výhodný než výchovné, bude místo něj náležet výchovné i za první dvě děti
    • platí pro důchody přiznané v roce 2027 a později
  • upuštění od valorizace tzv. výchovného
    • počínaje lednem 2027 se při valorizaci procentní výměry starobního důchodu bude postupovat takto:
      • odečte se výchovné (500 Kč x počet vychovaných dětí)
      • zvýší se zbytek procentní výměry (valorizace podle růstu cen a růstu reálných mezd)
      • přičte se nezvýšené výchovné (500 Kč x počet vychovaných dětí)
    • nominální hodnota výchovného se tedy zachová, reálná bude postupně klesat
    • platí i pro starobní důchody přiznané před 1. 1. 2027
  • ocenění za péči formou rodinného (fiktivního) vyměřovacího základu,
    • péče již nebude pro důchodové účely dobou bez příjmu (vyloučenou dobou), ale bude se do ní dosazovat fiktivní příjem odvozený od celostátní průměrné mzdy platné pro rok, v němž péče probíhala
    • ocenění za péči činí 100 % celostátní průměrné mzdy, jde-li o péči:
      • o dítě ve věku do 3 let
      • o osobu závislou ve stupni III nebo IV
      • o osobu převážně nebo úplně bezmocnou před rokem 2007
      • o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené před rokem 2007
    • ocenění za péči činí 50 % celostátní průměrné mzdy, jde-li o péči:
      • o dítě ve věku do 10 let závislé ve stupni I
      • o osobu závislou ve stupni II
      • o osobu částečně bezmocnou starší 80 let před rokem 2007
    • vyloučená doba se zhodnotí, jen pokud je výhodnější než rodinný vyměřovací základ (týká se pojištěnců s nadprůměrnými příjmy)
    • platí pro důchody přiznané v roce 2027 a později; přepočty dříve přiznaných důchodů se neprovádějí
  • dobrovolný sdílený vyměřovací základ manželů
    • cílem je umožnit vyrovnání rozdílných důchodových nároků obou manželů nebo partnerů (registrovaných partnerů) získaných za dobu trvání svazku, které plynou z odlišné výše dosahovaných příjmů z výdělečné činnosti
    • sdílení vznikne jen na základě oboustranného souhlasného projevu vůle sdílejících osob (formalizované společné prohlášení)
    • souhlasné prohlášení, u kterého již nastaly právní účinky (tj. bylo doručeno orgánu sociálního zabezpečení), nebude možno anulovat od počátku, a to ani na základě dohody sdílejících osob
    • zrušení souhlasného prohlášení bude možné i jednostranně, avšak jen s účinky do budoucna
    • sdílet se budou pouze příjmy dosažené v celých kalendářních letech trvání svazku (vyměřovací základy za dobu výdělečné činnosti v každém kalendářním roce se sečtou a vydělí se dvěma)
    • sdílení končí nejpozději kalendářním rokem předcházejícím kalendářnímu roku, do něhož spadá datum přiznání starobního důchodu prvnímu z partnerů (příjmy v dalších letech se již nesdílejí)
    • sdílející osoba poskytuje potřebnou součinnost při rozhodování o starobním důchodu druhé sdílející osoby, není však účastníkem řízení
    • platí pro důchody přiznané v roce 2027 a později, a to u obou sdílejících osob; sdílení v případě manželů, kterým byl (oběma nebo jen jednomu z nich) přiznán starobní důchod před 1. 1. 2027, není možné.