Otázky a odpovědi
Jaká je povinnost integračního sociálního podniku předkládat zprávu o činnosti podle § 22 zákona?
Podle § 22 zákona č. 468/2024 Sb., o integračním sociálním podniku (dále jen „zákon“), je integrační sociální podnik povinen zpracovávat a předkládat zprávu o činnosti. Podle § 22 odst. 2 písm. a) zákona se v prvních třech letech od přiznání statusu integračního sociálního podniku zpracovává zpráva o činnosti za období jednoho kalendářního roku. Podle § 22 odst. 3 zákona se zpráva o činnosti předkládá ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“) do 1. července následujícího kalendářního roku po uplynutí období, za které je zpracována.
Jak se mění periodicita zpracování zprávy o činnosti v dalších letech?
Po uplynutí tří let od přiznání statusu integračního sociálního podniku se periodicita zpracování zprávy o činnosti mění na období dvou kalendářních let, v souladu s § 22 odst. 2 písm. b) zákona.
Jaké období zahrnuje první zpráva o činnosti, pokud byl status přiznán v průběhu kalendářního roku?
Pokud byl status integračního sociálního podniku přiznán v průběhu kalendářního roku, vztahuje se první zpráva o činnosti ke kalendářnímu roku, ve kterém byl status přiznán, avšak pouze za období od data přiznání statusu do konce tohoto kalendářního roku.
Příklad:
Byl li status integračního sociálního podniku přiznán dne 1. 5. 2025, první zpráva o činnosti se vztahuje ke kalendářnímu roku 2025 a bude obsahovat údaje za období od 1. 5. 2025 do 31. 12. 2025.
Tuto první zprávu o činnosti je nutné předložit ministerstvu prostřednictvím datové schránky (identifikátor DS: sc9aavg) nejpozději do 1. 7. 2026.
Jaké povinnosti má integrační sociální podnik v oblasti individuálních plánů zaměstnanců?
Podle § 2 odst. 3 zákona integrační sociální podnik provádí u zaměstnanců podle § 3 zákona, tj. u osob se specifickými potřebami, vstupní diagnostiku bariér a na jejím základě zpracovává individuální plán zaměstnance s hodnotitelným cílem a způsobem jeho naplňování. Kontrola plnění individuálního plánu se provádí jednou ročně.
Z této povinnosti je výslovně vyloučena pouze kategorie uvedená v § 3 písm. a) bodu 1 zákona, tj. osoba osobně pečující o fyzickou osobu, která se podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost).
Vztahuje se povinnost zpracování individuálního plánu i na osoby se zdravotním postižením?
Ano. Z ustanovení § 2 odst. 3 ve spojení s § 3 zákona vyplývá, že u osob se zdravotním postižením podle § 3 písm. b) zákona má integrační sociální podnik povinnost zpracovat individuální plán a jednou ročně vyhodnocovat jeho plnění.
Od kdy vzniká povinnost provádět vstupní diagnostiku a zpracovávat individuální plán?
Formulace „vstupní diagnostika“ uvedená v § 2 odst. 3 zákona směřuje k okamžiku vzniku pracovního poměru u integračního sociálního podniku. Povinnost proto jednoznačně dopadá na zaměstnance podle § 3 zákona, kteří nastoupí do pracovního poměru po datu přiznání statusu integračního sociálního podniku. Stejně jako v případě povinností týkajících se individuálních plánů zaměstnanců se tato povinnost nevztahuje na kategorii uvedenou v § 3 písm. a) bodu 1 zákona, která je z ní výslovně vyloučena.
Příklad:
Byl li status integračního sociálního podniku přiznán dne 1. 5. 2025, vzniká povinnost provádět vstupní diagnostiku a zpracovat individuální plán, kromě zaměstnanců uvedených v § 3 písm. a) bodu 1 zákona, u všech nově nastupujících zaměstnanců podle § 3 zákona, včetně osob se zdravotním postižením podle § 3 písm. b) zákona, a to od 1. 5. 2025 dále. U těchto individuálních plánů se následně jednou ročně provádí kontrola jejich plnění.
Jaký je postup u zaměstnanců, kteří u zaměstnavatele nastoupili před přiznáním statusu integračního sociálního podniku?
U zaměstnanců, kteří byli přijati do pracovního poměru před přiznáním statusu integračního sociálního podniku zaměstnavateli, zákon výslovně neupravuje zpětné provedení vstupní diagnostiky. S ohledem na okruh povinností vyplývajících z § 2 zákona je však nutné dovodit povinnost zpracovat individuální plán bez zbytečného odkladu také u těchto zaměstnanců.
Individuální plán představuje nezbytný prostředek k naplnění povinnosti poskytovat podporu odpovídající specifickým potřebám podle § 3 zákona a k zajištění jejího pravidelného každoročního vyhodnocování.