V současnosti jsme svědky enormně rychlého nástupu digitalizace a rychle se zdokonalujících digitálních technologií. Ty na jednu stranu propojují celou planetu a pomáhají sociálně a ekonomicky vyčleněným jedincům i skupinám, ale na druhou stranu vytvářejí nové prostředí a nečekané situace, které musíme řešit nejen v soukromí, ale také na pracovištích. Právě proto byla na tuto problematiku zaměřena i úspěšná kampaň Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), která probíhala v minulých třech letech.
Již za několik týdnů završí Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) úspěšnou kampaň, která spadá do série kampaní známých pod souhrnnými zastřešujícími názvy „Zdravé pracoviště“. Na období 2023–2025 bylo zvoleno téma „Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku“. Tato aktivita zvyšuje povědomí o dopadu nových digitálních technologií na práci a pracoviště a o souvisejících výzvách a příležitostech v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP).
V souladu s přístupem stanoveným ve Strategickém rámci EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027 a cíli Evropské digitální strategie tato kampaň stále usiluje o zahrnutí problematiky BOZP do širší politické rozpravy na úrovni EU a zohledňuje potřeby specifických skupin pracovníků vystavených zvýšenému riziku.
Kampaň „Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku“ je agenturou EU-OSHA rozdělena do pěti prioritních oblastí, které byly a jsou v průběhu kampaně šířeny prostřednictvím speciálních komunikačních a propagačních balíčků. Každá oblast se zabývala konkrétním tématem souvisejícím s dopadem nových digitálních technologií na práci a pracoviště. V praxi to znamenalo, že každé tři až čtyři měsíce byla a stále je vydávána řada materiálů, včetně zpráv, informačních listů, infografik a případových studií, aby byla zachována přitažlivost kampaně.
Obsah této kampaně postupně tvořilo pět prioritních oblastí:
· Práce prostřednictvím digitálních platforem
· Pokročilá robotika a umělá inteligence
· Práce na dálku
· Chytré digitální systémy
· Řízení pracovníků pomocí umělé inteligence
Výzkum pomáhá veřejnosti i firmám
Česká republika drží krok a aktivně se zapojuje do tohoto dění, příkladem je průřezový strategický dokument Digitální Česko, který se zabývá dopady digitalizace na hospodářství a společnost. Tato strategie stanovuje cíle pro digitalizaci české společnosti a ekonomiky a zajišťuje konkurenceschopnost a prosperitu ČR do roku 2030. Strategie reaguje na světové trendy a usiluje o posílení digitálních dovedností lidí, optimalizaci jednání občanů s úřady i o podporu podniků v procesu digitální transformace. Česká republika cílí na zvyšování digitální gramotnosti mezi obyvatelstvem. Existují různé iniciativy zaměřené na školení a kurzy pro veřejnost, ale i pro zaměstnance ve firmách, aby byly lépe připraveny na digitální transformaci.
Téma digitálních dovedností a jejich integrace do vzdělávacích systémů je velmi aktuální. Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) se mimo jiné též zabývá výzkumem, jak digitalizace ovlivňuje pracovní trh, jaké nové profesní dovednosti jsou potřeba a jakým způsobem mohou firmy, zaměstnanci i stát reagovat na rychlé technologické změny.
Moderní technologie pomáhají sociálně slabým a vyloučeným
V oblasti sociálních věd a pracovního trhu má mnoho potenciálních aplikací virtuální realita, a to jak pro analýzu, tak pro praktické využití. „Právě ona může být velmi efektivním nástrojem pro výcvik a vzdělávání pracovníků v různých profesních oblastech. Pomocí virtuální reality lze simulovat pracovní prostředí a situace, které by bylo těžké nebo nákladné realizovat v reálném světě. Lze ji využít i pro trénink měkkých dovedností, jako je komunikace, rozhodování nebo týmová spolupráce,“ uvádí Ing. Petr Mráz z oddělení inspekce práce Ministerstva práce a sociálních věcí.
Virtuální realita může sloužit k simulaci práce v nepříznivém pracovním prostředí a za ztížených podmínek (např. při práci ve zdraví nebezpečném prostředí nebo při práci s klienty v oblasti sociálních služeb). Může rovněž pomoci analyzovat, jak různé faktory (např. pracovní stres, ergonomie, bezpečnostní podmínky) ovlivňují výkon a pohodu pracovníků. Taktéž může pomoci k rychlejší adaptaci při práci po změně pracovních podmínek nebo ve zcela novém pracovním prostředí. Studie vlivu prostředí na produktivitu a stres pracovníků může vést k novým doporučením pro politiky, příslušné rezorty a další zainteresované odborníky v oblasti pracovního práva nebo ochrany zdraví při práci.
Virtuální realita rovněž přispívá ke vzdělávání znevýhodněných skupin. Jedná se například o experimenty s různými formami virtualizace školení pro osoby se zdravotním postižením nebo o simulace interakcí mezi různými sociálními skupinami, což by mohlo přispět k lepší integraci těchto skupin do společnosti. Jako konkrétní příklad je v této souvislosti možno zmínit projekt, který se týká využití virtuální reality ve stavebnictví a v současné době ho řeší RILSA. „Pro oblast stavebnictví jsou připravovány školicí a vzdělávací moduly, jejichž cílem je zlepšit odbornou přípravu pracovníků a tím přispět ke snížení pracovní úrazovosti v tomto odvětví,“ vysvětluje Ing. Petr Mráz.
V příštím období zacíleno na duševní zdraví
Jedna úspěšná kampaň se blíží ke svému závěru, nicméně agentura EU-OSHA již připravuje kampaň novou, která bude slavnostně zahájena v příštím roce a bude věnována duševnímu zdraví na pracovišti, tedy tématu, které úzce souvisí i s šířící se digitalizací. Již teď je tedy zřejmé, že zaměření obou na sebe navazujících témat poskytuje příležitost využít velké množství vědomostí a poznatků z aktuální kampaně a v budoucnu je dále smysluplně rozvíjet.
Více informací o kampaních i dalších aktivitách naleznete na stránkách EU-OSHA,Ministerstva práce a sociálních věcí, českého Focal Pointu i na stránkách odborového portálu BOZPinfo.cz.