Program Povodeň 2024 - Informace pro zaměstnavatele

Účelem programu Povodeň 2024 je poskytnutí příspěvku zaměstnavatelům, kteří v přímém důsledku povodní nastalých od 13. září 2024 nejsou schopni svým zaměstnancům přidělovat práci ve sjednaném rozsahu a z tohoto důvodu u nich vznikají příslušné překážky v práci podle zákoníku práce, a kteří z tohoto důvodu vyplácejí zaměstnancům příslušné náhrady mezd.

O příspěvek může požádat zaměstnavatel, který odměňuje své zaměstnance mzdou, a který má sídlo nebo provozovnu v některém z krajů zasažených povodněmi a kteří byli přímo nebo nepřímo touto povodní zasaženi.

Přímým zasažením povodní je myšlena situace, kdy zaměstnavatel nemohl v souvislosti s povodněmi svým zaměstnancům přidělit práci z důvodu vzniku takovéto živelné události, čímž vznikla překážka v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 písm. b) Zákoníku práce. Jedná se zpravidla o takovou situaci, kdy bylo pracoviště zaměstnavatele přímo vytopeno.

Nepřímým zasažením povodní je situace, kdy zaměstnavatel musel přerušit práci z jiných důvodů přímo souvisejících s povodní, zejména se jedná o situaci, kdy nebylo možné konat práci v důsledku výpadku elektrického proudu, přerušení dodávek plynu nebo vody. Rovněž se jedná o situaci, kdy bylo nutné přerušit provoz z důvodu výpadku vstupních dodávek jiných surovin nebo polotovarů. K tomuto zpravidla mohlo dojít v důsledku přerušení komunikací a zejména v důsledku zatopení dodavatele. V tomto případě je příslušnou překážkou v práci překážka v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 písm. a) Zákoníku práce.

Vyloučeni jsou zaměstnavatelé platové sféry, tj. zaměstnavatelé uvedení v § 109 odst. 3 Zákoníku práce.

Podmínkou poskytnutí příspěvku je dále bezdlužnost vůči veřejným rozpočtům (sociální a zdravotní pojištění, daně apod.)

Prvně je nutné uvést, že zásadní je komunikace s Úřadem práce. Situace, ke kterým mohlo v důsledku povodní dojít jsou nestandardní a různorodé. Obecně ale platí následující:

V případě přímého zasažení provozovny zaměstnavatele, tj. v případě vzniku překážky v práci podle § 207 písm. b) Zákoníku práce, bude zaměstnavatel Úřadu práce dokládat buď doklady prokazující nahlášení pojistné události své pojišťovně anebo potvrzením od místní samosprávy (obce). Je však možné prokázat přímé zasažení provozovny i jiným způsobem, např. prohlášením či potvrzením složek IZS, případně může Úřad práce provést terénní šetření či situaci ověřit jiným způsobem.

V případě nepřímého zasažení provozu povodněmi, tj. v případech kdy nebylo nebo není možné vykonávat práci z důvodu výpadku na vstupech nebo v důsledku přerušení dodávek, doloží zaměstnavatel příčinnou souvislost mezi vznikem překážky v práci podle § 207 písm. a) a povodní následovně:

• Potvrzením nebo vyjádřením distributora nebo dodavatele energií nebo vody o přerušení dodávek
• Obchodními smlouvami, objednávkami, fakturami či jinými obdobnými doklady od svého dodavatele, který byl sám zasažen povodní a z nichž bude patrné, že k došlo k přerušení sjednané dodávky. Zároveň je nutné prokázat, že dodavatel byl přímo zasažen povodní, a to obdobným způsobem jako v případě, kdy by byl povodní přímo zasažen sám zaměstnavatel. V případě, že dodavatel sám žádá z důvodu přímého zasažení povodní o poskytnutí příspěvku z programu Povodeň 2024 ověří si tyto skutečnosti primárně sám Úřad práce.

Zaměstnavatel není povinen uvedené doklady předložit se žádostí o poskytnutí příspěvku ani před uzavřením dohody o poskytnutí příspěvku. Proces je nastaven tak, že příspěvek bude poskytnut až po doložení těchto dokladů.

Nejzazším datem pro doložení dokladů je 6. prosinec 2024. Pokud do tohoto data nebudou předloženy příspěvek nebude poskytnut.

Příspěvek je poskytován za účelem částečné kompenzace mzdových nákladů, které zaměstnavateli vzniknou z titulu povinnosti vyplatit zaměstnancům náhrady mezd za dobu trvání příslušných překážek v práci.

Mzdovým nákladem je tedy náhrada mzdy náležející zaměstnanci podle § 207 písm. a) nebo § 207 písm. b) Zákoníku práce a z ní odvedené zdravotní a sociální pojištění. Jiné mzdové náklady nejsou uznatelné. Příspěvek tedy nelze poskytnout na jiné náhrady mezd (náležející zaměstnanci např. podle § 209 nebo 208 Zákoníku práce) ani na mzdu, včetně mzdy náležející zaměstnanci za dobu převedení na jinou práci. Nelze tedy nárokovat poskytnutí příspěvku za tu dobu, kdy zaměstnanci likvidovali na pracovišti následky povodní, uklízeli pracoviště apod., ani za dobu, kdy se zaměstnanci nemohli do práce dostavit z důvodu vzniku překážek v práci na jejich straně (např. přerušení komunikací či likvidace škoda na vlastním majetku).

Příspěvek se poskytuje pouze za dobu trvání příslušných překážek v práci, tj. překážek v práci podle § 207 písm. a) nebo § 207 písm. b) Zákoníku práce, které vznikly v období od 13. září 2024 do 31. října 2024, přičemž však platí, že příspěvek se neposkytuje na překážky v práci trvající po dobu prvních 5 kalendářních dnů ode dne vzniku první příslušné překážky v práci v provozovně zaměstnavatele.

Jestliže tedy k zaplavení provozovny došlo již 13. září a některý ze zaměstnanců této provozovny nemohl konat práci v přímém důsledku povodně již tento den, pak prvním dnem, od nějž je možné nárokovat poskytnutí příspěvku je 18. září. Toto datum je rozhodné pro celou provozovnu, bez ohledu na to, že u většiny zaměstnanců vznikla příslušná překážka v práci např. až v pondělí 16. září.

Nikoliv. Příslušné překážky v práci mohou být kombinovány s výkonem práce, příspěvek se však poskytuje pouze za dobu trvání příslušných překážek v práci. To znamená, je možné jeden týden zaměstnance zařadit na překážku v práci a druhý týden je převést na jinou práci (např. likvidaci škod) a opačně bez ztráty možnosti získat příspěvek. Výkon práce a překážek je možné kombinovat i v jednom dni, v návaznosti na reálnou situaci na pracovišti, stále však platí, že příspěvek bude poskytnut výhradně za dobu trvání překážky v práci.

Je proto zásadní, aby pro případ kontroly byly zaměstnavatelé schopni doložit záznamem docházky, rozvrhem směn a doklady o vyplacených mzdových nárocích zaměstnanců rozložení práce a překážek v práci a vyplacení náhrady mzdy, k níž se poskytnutí příspěvku váže.

Nikoliv. Příspěvek je možné vyplatit i před skutečným vynaložením mzdových nákladů zaměstnavatelem, tj. vyplacením příslušné náhrady mzdy zaměstnanci a odvedení pojistného. Nicméně zaměstnavatel je povinen tyto kroky učinit v souladu s platnými právními předpisy, pokud tak neučiní, nebude se jednat o řádně vynaložené mzdové náklady a Úřad práce bude v případě zjištění této skutečnosti vymáhat vrácení vyplaceného příspěvku.

Ano, lze požádat o poskytnutí příspěvku i za dobu předcházející podání žádosti a uzavření dohody, pokud tato doba spadá do období uznatelnosti nákladů.

O poskytnutí příspěvku lze požádat i za zaměstnance pracující na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Ovšem pouze v případě, že skutečně vznikla příslušná překážka v práci a zaměstnanci proto náleží odměna z dohody odpovídající náhradě mzdy náležející zaměstnanci podle § 207 písm. a) anebo § 207 písm. b) Zákoníku práce. To znamená, že takovémuto zaměstnanci musela být předem rozvržena směna tak, že následně nemohl z důvodu přímého nebo nepřímého zasažení zaměstnavatele povodní vykonávat práci.

V případě zaměstnanců agentur práce, kteří jsou dočasně přiděleni k uživateli, může o poskytnutí příspěvku požádat agentura práce, která je jejich zaměstnavatelem. Přerušení práce v přímém nebo nepřímém důsledku povodní prokazuje agentura. Zároveň je v takovém případě podmínkou poskytnutí příspěvku skutečnost, že agentura nebude mzdové nároky za náhrady mezd (a z nich odvedeného pojistného) těchto zaměstnanců nárokovat po uživateli.

Ano, příspěvek z programu Povodeň lze poskytnout. Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle § 78a zákona o zaměstnanosti nenáleží zaměstnavateli podle ustanovení §78a odst. 2 písm. c) zákona o zaměstnanosti na náhrady mzdy poskytnuté zaměstnanci při překážkách v práci na straně zaměstnavatele. Příspěvek z programu Povodeň je naopak určen pouze na náhrady mzdy poskytnuté zaměstnanci za dobu příslušných překážek v práci. K neoprávněnému souběhu poskytování obou příspěvků tedy z podstaty jejich určení dojít nemůže. Pokud tedy po část kalendářního měsíce osoba se zdravotním postižením pracovala a současně po část kalendářního měsíce nemohla vykonávat práci z důvodu příslušných překážek v práci z důvodu povodní, může v rámci takového měsíce zaměstnavatel čerpat oba příspěvky.

Nikoliv. Jestliže zaměstnanci nemohli vykonávat práci z důvodu poklesu zákazníků, byť zapříčiněného krizovými opatřeními kraje omezujících vstup osob na zasažená území, nejedná se o překážku v práci podle § 207 zákoníku práce, a tedy se nejedná o překážky v práci, které by bylo možné krýt příspěvkem z programu.