2011/17623-72 Chronický únavový syndrom

Dotaz:

(ze dne 26.2.2011)

Žadatelka požaduje informace, které se vztahují ke chronickému únavovému syndromu.

Odpověď ředitele odboru posudkové služby:

Věc: Žádost o informace týkající se chronického únavového syndromu

Vážená paní,
dne 26. února 2011 obdrželo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) Vaše elektronické podání, v němž žádáte informace týkající se chronického únavového syndromu. V této souvislosti jste položila celkem 20 otázek, na které se pokusíme odpovědět.

Ad 1)
Posuzování dočasné pracovní neschopnosti je plně v kompetenci ošetřujících lékařů resortu zdravotnictví, kteří nehodnotí míru poklesu pracovní schopnosti. Hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti je součástí posouzení invalidity. Ke správnosti nastavení míry poklesu pracovní schopnosti vztahující se k jednotlivým zdravotním postižením se Ministerstvo zdravotnictví ( MZ ) vyjadřuje jako celek v průběhu připomínkového řízení v rámci legislativního procesu při tvorbě právního předpisu.

Ad 2) a 3)
V r. 2010 se MPSV dotázalo MZ, zda bude k problematice chronického únavového syndromu vydán metodický pokyn. MPSV bylo sděleno, že nikoliv.

Ad 4)
Sjednocení posudkových názorů na jednotlivá zdravotní postižení a jejich dopad na pokles pracovní schopnosti je zajišťováno v rámci školících akcí, které jsou pořádány MPSV, Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví ( IPVZ ).

Pro lékařské pracovníky MPSV, stejně jako pro všechny lékaře, jsou závazné principy nediskriminace a rovného přístupu zakotvené ve stavovském předpisu České lékařské komory ( ČLK) č. 16. Naplňování těchto principů je hodnoceno vždy s každou změnou právního předpisu.

Ad 5) a 6)
Vzhledem k tomu, že problém chronického únavového syndromu není jednoznačně dořešen v resortu zdravotnictví, byl vypuštěn z vyhl. č. 284/1995 Sb. a nezařazen do vyhl. č. 359/2006 Sb.

Ad 7) a 9)
Vzhledem k tomu, že odborná lékařská veřejnost nemá jednotný názor na problematiku chronického únavového syndromu, což vyplývá i z odborných podkladů

České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, na jejichž základě byla zpracována vyhláška č. 359/2009 Sb., a MZ nebyl zpracován metodický pokyn o přístupu k problematice chronického únavového syndromu, nemohla být MPSV zpracována metodika pro jeho posuzování. Protože se u různých jedinců charakter postižení liší, je pokles pracovní schopnosti podle vyhl. č. 359/2009 Sb. hodnocen podle rozhodujícího postižení. Podle jeho závažnosti lze uznat první až třetí stupeň invalidity. Stejně je tomu tak u dočasné pracovní neschopnosti, kdy pro její uznání jsou rozhodující příznaky provázející onemocnění a jejich tíže.

Ad 8)
Na projekt výzkumu HR 163/2007 „Promítnutí pokroků lékařské vědy do funkčního hodnocení zdravotního stavu a pracovní schopnosti ve vztahu k zdravotním postižením dle Mezinárodní klasifikace nemocí a s přihlédnutím k Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností“ byly vynaloženy finanční prostředky ve výši 1 947 tis. Kč.

Na veřejnou zakázku malého rozsahu č. 282/2008 „Zpracování odborných lékařských podkladů pro funkční posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti“ byly vynaloženy finanční prostředky ve výši 1 685 tis. Kč.

Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací je na základě příslušných právních předpisů zpřístupněn veřejnosti na elektronické adrese www.vyzkum.cz

Ad 10)
V rámci posuzování poklesu pracovní schopnosti při žádosti o invalidní důchod je posudkový orgán prvého i druhého stupně oprávněn vyžadovat vyšetření, která považuje pro posouzení zdravotního stavu za nezbytná. Je obecně známou skutečností, že jedinec trpící psychickou poruchou si většinou své postižení neuvědomuje.

Ad 11) a 12)
Pro posuzování invalidity nebyly vydány další vnitřní písemné akty řízení.

Ad 13)
Postup stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je dán právním předpisem a v rámci posudkové úvahy může posudkový lékař podpůrně využít odborné publikace, kterými jsou např. Promítnutí pokroků lékařské vědy do funkčního hodnocení zdravotního stavu a pracovní schopnosti ve vztahu k zdravotním postižením podle Mezinárodní klasifikace nemocí a s přihlédnutím k Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, Zpracování odborných lékařských podkladů pro funkční posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti nebo Základy posuzování invalidity.

Ad 14), 15) a 16)
Vzhledem k tomu, že v resortu zdravotnictví nepanuje na chronický únavový syndromu jednotný názor a nebyl vydán metodický pokyn, který by sjednocoval pohled na tuto problematiku, nebylo ani v resortu práce a sociálních věcí provedeno školení, které by se zabývalo pouze touto problematikou. V rámci přípravy vyhl. č. 359/2006 Sb. však byly široce diskutovány otázky poruchy imunity a výsledky odborných diskusí korespondují se zásadami, jež vyhláška obsahuje.

Ad 17)
Změna právního předpisu týkající se odborné otázky je vždy iniciována příslušným odborným subjektem, např. odbornou lékařskou společností, MZ, lékařskou fakultou. Tento odborný subjekt svou iniciativu obvykle doloží řešením obsaženým v odborných projektech.

Ad 18)
Pokud se zdravotně postižený ocitne ve finanční tísni, má možnost obrátit se na příslušný obecní úřad s rozšířenou působností, který mu může, při splnění daných podmínek, poskytnout sociální dávky ze systému hmotné nouze.

Ad 19)
MPSV při řešení důsledků zdravotního postižení pracuje týmově, neboť problematika má rozměr nejen věcný, ale i právní a ekonomický. Podle převažujících symptomů je problematika chronického únavového syndromu řešena v různých sociálních systémech, především proto, že se, jak už bylo řečeno výše, u různých jedinců projevuje různě, nejen co do charakteru postižení, ale i jeho tíže.

Ad 20)
Implementace pokroků lékařské vědy do právní úpravy je iniciována odborným subjektem. Návrh právního předpisu je týmová práce, při níž je brána v úvahu jak věcná, tak ekonomická a právní stránka věci. Právní úprava musí být obecná, aby postihla široké spektrum zdravotních postižení a individuálních odlišností.

Vážená paní, Vašimi podněty týkajícími se chronického únavového syndromu se naše ministerstvo zabývá již několik let. V souladu s názorem Ministerstva zdravotnictví a České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Ministerstvo práce a sociálních věcí zatím neshledalo důvod pro změnu posuzování invalidity v tomto případě. Nebude-li problém chronického únavového syndromu jednoznačně dořešen v resortu zdravotnictví, nelze ani od MPSV očekávat v nejbližší době změnu postoje.

S pozdravem