Filtrovat
Žádost o informace týkající se problematiky životního minima
2007/163-31
Dotaz:
Dne 2.1.2007 se na MPSV obrátila žadatelka se žádostí o informaci týkající se institutu životního minima.
Odpověď ředitelky odboru příjmové politiky:
Vážená paní,
dne 3.1. t.r. jsem obdržela Vaši žádost o poskytnutí informací dle § 13 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, týkajících se institutu životního minima podle zákona č. 463/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že problematika životního minima patří do působnosti odboru příjmové politiky, uvádím k Vaší žádosti následující:
Životní minimum bylo zákonem stanoveno v roce 1991 jako společensky uznaná minimální hranice příjmů občana nebo domácnosti, pod níž nastává stav hmotné nouze. Vymezovalo výši nezbytných finančních prostředků pro občana nebo domácnost k dočasnému zajištění základních životních potřeb jejích členů na velmi skromné úrovni.
Na stanovení částek životního minima pracovala skupina odborníků z celé řady státních úřadů, výzkumných ústavů a vysokých škol v letech 1990-1991. Vycházelo se z lékařsky doporučených výživových dávek a aktuálních cen potravin. Náklady na ostatní základní osobní potřeby a domácnost byly stanoveny podle spotřeby různých skupin domácností (zaměstnanci, zemědělci, důchodci,…) vykázané ve statistice rodinných účtů, a to na skromné úrovni. Nebyla brána v úvahu spotřeba zbytných výrobků a předmětů dlouhodobé spotřeby, neboť se předpokládalo, že občan (resp. domácnost) nebude odkázán na příjem ve výši životního minima dlouhodobě, ale zhruba jeden až dva roky.
Částky životního minima byly pravidelně valorizovány nařízeními vlády podle zákonem stanovených podmínek tak, aby byla zachovávána jejich reálná hodnota. Částky životního minima byly také průběžně výzkumně ověřovány podle aktuálních výživových dávek, spotřeby různých typů domácností s nízkými příjmy a vývoje nákladů na bydlení (od 1.1.2007 došlo k úpravě životního minima podle jedné z těchto revizí).
Požadavku na uvedení přesných hodnot jednotlivých složek obsažených v částkách životního minima nemohu vyhovět, neboť životní minimum není stanoveno normativní metodou.Ta byla použita pouze při určení nákladů na výživu (stanovené výživové normy). Na všechny další potřeby byla uplatněna metoda statistická. Je třeba si uvědomit, že částky životního minima byly stanoveny jako zprůměrované a zobecněné hodnoty, neboť spotřební zvyklosti a skutečná spotřeba jednotlivých domácností se liší. Veškerou spotřebu občanů nelze detailně normovat. Čistá normativní metoda se pro stanovení životního minima nepoužívá v žádné zemi na světě.
Na závěr bych chtěla upozornit na jeden ze Sešitů pro sociální politiku s názvem „Životní minimum“ (autor Jiří Dlouhý), kterou vydal v roce 1997 Socioklub (P.O.BOX 19, 150 06 Praha 56, tel. 602 365 612, 257 214 325, office@socioklub.cz), ve kterém můžete mimo jiné najít podrobné informace o okolnostech vzniku životního minima v roce 1991, vysvětlení metodického přístupu k jeho stanovení a jmenný seznam členů komise pro určení jeho výše.